Vědci přednesli zásadní argument pro trvalé zavedení zimního času: lidé budou vyrovnaní, se zdravým srdcem, méně často si zapálí nebo objednají pivo. Podle biologů standardní, středoevropský čas lépe odpovídá vnitřním hodinám.
Otázkou zůstává, zda racionální argumenty přebijí příjemné konotace, které v Češích vyvolává slovo „letní“. Vláda každopádně, zatím pouze neformálně, bez hlasování, přitakala vědcům. Většina ministrů by při zrušení střídání časů preferovala ten zimní.
Důvody jsou praktické i zdravotní. „Třeba že se dětem nechce chodit v létě spát, když je ještě po jednadvacáté hodině světlo,“ uvedl po zasedání kabinetu, které proběhlo v minulém týdnu, premiér Andrej Babiš (ANO). Ze všech ministrů se na stranu přívrženců letního času postavila jenom šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO). Vládní rozprava ale nepředstavuje žádný závazný pilíř, protože se nehlasovalo.
Škorpení o čas vzešlo z aktivity Evropské komise. Uspořádala na svém webu anketu, kde se osmdesátiprocentní většina ze 4,6 milionu hlasujících vyslovila pro zrušení posouvání ručiček – dlužno dodat, že tři miliony z toho byli Němci. |
Stejně tak nehlasovali ani unijní ministři dopravy, kteří se v pondělí neformálně setkali ve Štýrském Hradci. Z jejich debaty vyplynulo pouze tolik, že názory národních států na to, který čas by se měl stát tím věčným, se různí. A že by konec střídání času avizovaný na jaro 2019 odložili.
Škorpení o čas vzešlo z aktivity Evropské komise. Uspořádala na svém webu anketu, kde se osmdesátiprocentní většina ze 4,6 milionu hlasujících vyslovila pro zrušení posouvání ručiček – dlužno dodat, že tři miliony z toho byli Němci.
Dosluhující předseda komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že lidu má náležet, čeho si žádá, a unijní směrnice o změně času skončí. Teď si podle jeho představy mají členské státy vybrat, respektive se ideálně svorně shodnout, jestli nastane permanentní „léto“, či „zima“. Kdyby platil pořád letní čas, znamenalo by to v zimě delší vstávání do tmy, večer by se smrákalo později. Naopak zimní čas by během léta soumrak uspíšil.
Co je lepší?
Pokud dohoda padne na letní čas, naposledy by se hodiny měnily 31. března. Pokud na zimní, bylo by to 27. října příštího roku. Junckerův záměr se začíná jevit jako nerealistický – najít jednotnou úmluvu zabere podle všeho víc času. A nejen debata, ale i technická adaptace na novinku. Jen letecké společnosti hlásí, že jim přizpůsobení zabere osmnáct měsíců.
Unijní ministři se zatím shodli jen na tom, že je děsí představa Evropy, kde si každý živelně zvolí svůj permanentní čas. Pokud se země nedokážou domluvit sami, je teoreticky možné, že do akce vstoupí Evropská komise a natvrdo určí, který to bude. |
O moc kratší zjevně nebude ani ladění pozice mezi státy. Jižní země chtějí spíš zimní čas, Skandinávci a Němci letní, a k tomu Velká Británie, Portugalsko a Řecko nejsou vůbec přesvědčené, že by se přetáčení hodin mělo rušit. „Britové poukazovali na svoji zkušenost, protože oni někdy v 70. letech po tlaku veřejnosti zrušili překotně střídání času. Po půl roce se ke střídání vrátili, protože zjistili, že to přinášelo víc problémů než řešení,“ uvedl včera ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který na štýrském jednání zastupoval Českou republiku.
Unijní ministři se zatím shodli jen na tom, že je děsí představa Evropy, kde si každý živelně zvolí svůj permanentní čas. Pokud se země nedokážou domluvit sami, je teoreticky možné, že do akce vstoupí Evropská komise a natvrdo určí, který to bude. Část ministrů – včetně Ťoka – by to považovala za optimální východisko, ale odporovalo by to dosavadní Junckerově dikci. Ten vyhlásil svobodnou volbu členských států jako krásnou ukázku toho, jak se Evropská unie nevměšuje do otázek náležejících do suverénní národní kompetence.
Většina zemí pořádá nebo uspořádá veřejné konzultace, aby zjistila, co si myslí jejich lidé. Ťok má v plánu poptat stanoviska od resortů, krajů i obcí a vyvěsit na webu ministerstva veřejnou anketu. Ale pořád platí, že i když se občané různých zemí vysloví různě, na konci by mělo být celoevropské sjednocení, což znamená, že ne všem bude přáno to, co preferovali. Studií, které se zabývají přínosností střídání času nebo tím, který z těch dvou je lepší, vzniklo oficiálně zhruba třicet, posledním příspěvkem do množiny posloužilo Portugalsko. Jeho studie praví, že změna času všem prospívá. Existuje ale řada dalších, které zase popisují, že ekonomický přínos nemá přetáčení hodin už žádný, když ropná krize 70. let dávno pominula a lidem způsobuje zdravotní či psychické obtíže.
Zdravé srdce, zdravý duch
Specialisté, kteří se nyní do debaty vložili, považují avizovaný konec střídání za možnost zavést biologické optimum, což je podle nich již zmíněný zimní čas. Mezinárodní odborné společnosti svým stanoviskem obeslaly vlády velké části evropských států.
„Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tedy zimního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Zajistí to lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ shrnula Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu AV a působí i v Evropské společnosti biologických rytmů.
