Bilance jedné zářijové noci v ODS: Výprask za výpraskem

Tomáš Chalupa zakusil své fiasko v Praze, Martin Kuba u Středočechů. Mění se snad občanští demokraté?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © foto ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Noc ze 3. na 4. září ukázala, že občanští demokraté procházejí obdobím více než pozoruhodným. Sestavování kandidátních listin poskytlo důkaz, že členové ODS v regionech mají na vedení vlastní strany poněkud jiný náhled, než jaký by naznačovaly výsledky poměrně nedávného kongresu.

Volební jedničky Miroslavy Němcové a místopředsedy Jiřího Pospíšila se to netýká, oba prošli bez větších dohadů (Němcová povede pražskou kandidátku a Pospíšil bude znovu kandidovat doma v Plzni). Zato úřadující předseda Martin Kuba a další z místopředsedů Tomáš Chalupa dostali od regionálních organizací vzkazy k opravdu hlubokému zamyšlení.

O Kubovi se hovořilo v souvislosti s možností kandidovat ve středních Čechách. Exministr průmyslu to nyní označuje za „nesmyslné mediální spekulace“, než však začne osočovat média, možná by si měl pohovořit se svými spolustraníky. Byli to členové středočeské ODS, kteří média sami agilně upozorňovali, že se Kuba snaží utéci ze svých jižních Čech, kde má dlouhodobě mizerné výsledky, na jejich kandidátku. Byl to bývalý poslanec Jan Vidím, který deníku Právo explicitně řekl, že by Kuba mohl středočeské kandidátce pomoci, a byl to Vidímův kolega z benešovské ODS Karel Šebek, který už na středočeské kandidátce Kubu prakticky přivítal.

Úřadující šéf ODS samozřejmě může hovořit o spekulacích, kdykoliv cítí potřebu – nicméně tato konkrétní akce vypadala mnohem více jako řízené vypuštění pokusného balonku: „A jak by se na to střední Čechy asi tak tvářily?“

„Kuba, nekandidovat tady!“

Několik straníků hovořilo o tom, že na kandidátce vedené Kubou by odmítli figurovat

A střední Čechy se zatvářily kysele. Zatímco Vidím a podle informací ČESKÉ POZICE ještě proslulá středočeská trojice Petr Tluchoř–Ivan Fuksa–Marek Šnajdr tlačili na středočeskou jedničku Kubu, ve zbytku regionu tento nápad vskutku mnoho jásotu nevzbudil. Několik straníků dokonce hovořilo o tom, že na kandidátce vedené Kubou by odmítli figurovat, v některých oblastních sdruženích se přijímala usnesení v tom smyslu, že by volebním lídrem měl být někdo z regionu (tedy ne Kuba).

Aby toho nebylo málo, ve stejných dnech přijímalo podobné usnesení (že lídrem má být buď Miroslava Němcová, nebo někdo z regionu) vedení pražské ODS. Občanští demokraté z hlavního města to v soukromých rozhovorech vysvětlovali obavou, že by se Němcová mohla nakonec rozhodnout pro kandidaturu ve středních Čechách, a Kuba by mohl následně přemýšlet o kandidatuře v Praze. Úřadující předseda by to možná opět označil za „nesmyslné mediální spekulace“, nicméně obavy pražské ODS byly velmi reálné, stejně jako usnesení jejího grémia.

Podobně úspěšný byl Kuba i ve snaze obsadit středočeskou kandidátku „svým“ podnikatelem Tomášem Březinou. Nejde jen o to, že se tento muž nakonec nechal přetáhnout na kandidátku konkurenčního hnutí ANO. Občanští demokraté z regionu měli nepříjemný pocit z toho, že se jim Kuba snaží na kandidátku dosadit někoho, koho vlastně vůbec neznají. „To už si to snad radši odehrajeme s Bendlem,“ zněla jedna z reakcí (o dění ve středních Čechách bude ještě řeč).

Tvrdý pád Tomáše Chalupy

Ještě bolavější výprask dostal od svých kolegů v Praze Tomáš Chalupa. Regionální rada v úterý večer doporučila kandidátku ve složení Němcová–Bohuslav Svoboda–Jana Černochová; a bez Chalupy. Místopředseda ODS se pokusil toto doporučení zvrátit na regionálním sněmu návrhem své kandidátky, na níž pochopitelně figuroval (na třetím místě za Němcovou a Černochovou). A na mnohahodinovém jednání, které skončilo až kolem třetí ráno, se odehrával souboj mezi návrhy Svobody a Chalupy.

Zatímco exprimátor Svoboda jednotlivé zástupce ze „své“ kandidátky představoval osobně a každý z nich vystupoval zvlášť (obavy z opakování „syndromu Jan Florián“ přimělo pražské občanské demokraty k pečlivějšímu dohledu i nad kandidáty z nevolitelných míst), exministr životního prostředí si pro tento účel připravil třičtvrtěhodinovou powerpointovou prezentaci s fotografiemi kandidátů. Představování jednotlivých osob prokládal výkladem o sofistikované architektuře své kandidátky. Chalupovo snažení však záhy získalo poměrně citelné trhliny.

Ukázalo se, že Chalupa s některými „svými“ kandidáty ani předem nejednal

Bývalá poslankyně Jana Černochová se zvedla s tím, že na Chalupově kandidátce být nechce. Po ní učinili stejné prohlášení starosta Radotína Karel Hanzlík, exposlankyně Lenka Kohoutová, starosta Prahy 9 Jan Jarolím a další, celkem asi sedm občanských demokratů.

Ukázalo se také, že Chalupa s některými „svými“ kandidáty ani předem nejednal. Těm, kteří nebyli na sněmu, zkoušeli delegáti volat, aby se dozvěděli jejich názor – ovšem po půlnoci ne všichni lidé berou telefon.

Všichni šíbrovi muži

Aby toho nebylo málo, na podporu Chalupovy kandidátky veřejně vystoupily veličiny, jako je Milan Richter z proslulé ODS Praha 10 (sdružení ovlivňované Tomášem Hrdličkou) nebo Dalibor Mlejnský z neméně vyhlášené ODS Praha 11 (tamní radnice dávala lukrativní kšefty bezpečnostní agentuře ABL Víta Bárty, představitelé politické opozice, dokonce i ti z ODS, byli v této městské části několikrát fyzicky napadeni). Podle kuloárních informací měl Chalupa podporu ještě od Prahy 7 Rudolfa Blažka, Prahy 13 Davida Vodrážky, nebo Prahy 15 Pavla Klegy. Tuto část pražské ODS lze bez přehánění označit za vyznavače starých, bémovsko-janouškovsko-hrdličkovských pořádků.

Naopak Svobodovu kandidátku podpořila i místopředsedkyně strany Němcová. Finální hlasování Chalupa prohrál v poměru 37:43.

ČESKÁ POZICE požádala Chalupu o rozhovor na téma včerejšího sněmu. Odpovědí byla SMS zpráva: „Popis včerejšího dne je velmi jednoduchý. Pan primátor Svoboda předložil svůj koncept kandidátní listiny, já předložil svou vizi. V demokratické a svobodné rozpravě a hlasování zvítězil, sice těsně, ale zvítězil, koncept pana Svobody. Děkuji všem, kteří můj koncept podpořili a kteří se rozhodli se mnou do toho jít. Paní místopředsedkyni Němcové i panu Svobodovi přeji úspěch. Teď již nejde o debatu uvnitř ODS, ale o to, přesvědčit naše voliče a zůstat hegemonem na pravici, aspoň v Praze. P.S.: V ODS samozřejmě zůstávám.“

Definitivně musí kandidátky potvrdit širší vedení strany, tedy výkonná rada. Ačkoliv by tam Chalupa mohl podniknout pokus se na kandidátku ještě prosadit, před delegáty v noci na dnešek údajně řekl, že výsledek plně respektuje.

Únavná bitva ve středních Čechách

Podobný maraton zažili i občanští demokraté ve středních Čechách. Volební lídr Petr Bendl byl zvolen až ve dvanáctém kole volby, když regionální sněm nejprve osm hodin nedokázal nalézt potřebnou většinu. Proti Bendlovi zkoušeli neúspěšně kandidovat exporadce Václava Klause a člen výkonné rady ODS Jan Skopeček a bývalý mluvčí vlády Mirka Topolánka, starosta Líbeznic Martin Kupka.

Středočeši odsunuli mimo volitelné pozice dlouholetého poslance Jana Vidíma

Středočeši odsunuli mimo volitelné pozice dlouholetého poslance Jana Vidíma. Se svými kandidáty přiliš neuspěl ani stále ještě vlivný zákulisní hráč Petr Tluchoř. Naopak za úspěch může průběh noci z úterý na středu považovat Marek Šnajdr, který na čtvrté místo kandidátky prosadil místostarostu Neratovic Tomáše Hrodka (podle jedné z interpretací výměnou za to, že v poslední volbě dodal Šnajdr „své“ hlasy Bendlovi). Mezi Bendlem a Hrodkem budou na druhém a třetím místě náměstek primátora Mladé Boleslavi Adolf Beznoska a náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek. Skopeček s Kupkou obsadí šesté a sedmé místo kandidátky.

Konečně „nová“ ODS?

O čem výsledky jedné napínavé zářijové noci vypovídají?

  1. Občanští demokraté si plně uvědomují, že jejich značka je silně poškozená. Na regionálních sněmech je patrná skoro až revoluční nálada manifestující se potřebou „odstřihnutí“ od minulosti. V Praze se tato nálada projevila v podobě konečného hlasování, ve středních Čechách tím, že se tam neusadil Kuba a že dlouholetá tvář zdejší ODS Petr Bendl prošel až po mnoha hodinách pokusů. 
  2. Je také patrné, že je něco jiného uspět na kongresech ODS, které dosud do značné míry ovládají dohody zákulisních hráčů, a něco jiného je uspět před delegáty ve vlastním regionu, lidmi, kteří jsou s každodenní realitou v poněkud užším styku než politici na vrcholné úrovni a kteří o něco lépe vědí, jak se na značku ODS nahlíží u voličů.
  3. A konečně je také mnohem zřetelnější strategie ODS pro předčasné volby. Kromě Němcové a Petra Fialy v Jihomoravském kraji strana prakticky nenabízí tváře, které by měly oslovovat voličskou strukturu napříč republikou, místo toho obsazuje kandidátky úspěšnými komunálními politiky, kteří mohou těžit ze své sice regionálně omezené, ale mnohdy o to větší popularity; politiky, kteří opakovaně prošli místními volbami a u voličů se osvědčili.

Posledně zmíněná zbraň má však dvě ostří. Občanští demokraté mohou razantně omezit vliv lidí, kteří vždy těžili spíše z oněch zákulisních dohod, jako právě Kuby a Chalupy. Jenže pokud tato „nová“ ODS (a na současné dění ve straně se toto označení hodí mnohem více než na ODS vedenou Petrem Nečasem) ve volbách uspěje ještě hůř, než se všeobecně předpokládá, budou mít příznivci starých časů jedinečnou možnost celý tento proces zpochybnit.