Bije se Karel Schwarzenberg za parlamentní demokracii?

Zda Livia Klausová získá trafiku v Bratislavě, je zástupný problém. Nejde o jméno, ale o princip, tvrdí Hrad. Šéf diplomacie podle toho jedná.

Dan Macek 5.5.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ISIFAČeská pozice

V nedělních Otázkách Václava Moravce si lidovecký exministr zahraničí Cyril Svoboda notoval s šéfem hradního zahraničního odboru Hynkem Kmoníčkem. Na snaze prezidenta ovlivnit výběr velvyslanců prý není nic nestandardního; problémem je leda medializace sporu. Tak bagatelní „kauza Livia Klausová“ a její velvyslanecký post v Bratislavě ovšem není. Nejde o jméno, ale o princip, tvrdí Hrad. Šéf diplomacie Karel Schwarzenberg si je toho vědom, a podle toho jedná.

Vnitropolitická bitva o Livii?

„Nepřipustil bych, když mi prezident republiky naznačí, koho si přeje za velvyslance, abych z toho udělal téma, obehnal se zdí,“ řekl si Svoboda nepřímo opět o křeslo šéfa české diplomacie v případě návratu lidovců do sněmovny – i s jejich pověstným koaličním potenciálem.

Není žádným tajemstvím, že prezident Miloš Zeman do této funkce možná nebude chtít jmenovat „zrádce“ Lubomíra Zaorálka, stínového ministra zahraničí za sociální demokracii, která je jinak favoritem příštích parlamentních voleb. Zaorálek zjevně tuší, že ve vztahu k Zemanovi nemá co ztratit, a tak se jindy nelítostný kritik vládního kabinetu ve sporu o velvyslance jednoznačně postavil na stranu ministra Karla Schwarzenberga proti prezidentovi.  

Podle Cyrila Svobody je přehnané tvrdit, že současný spor o velvyslance poškozuje Českou republiku v zahraničí

Lidovecký exministr naopak Schwarzenbergovi doporučuje Livii Klausovou pozvat „na kávu s vodou, probrat s ní celou věc a zjistit, co umí, zda je schopná se stát velvyslankyní a ne ten problém zapouzdřit“. Už předminulý týden Svoboda s noblesou sobě vlastní vysvětlil celou při tím, že Karel Schwarzenberg prostě ještě nevstřebal prohru s Milošem Zemanem v prezidentských volbách.

Někdejší šéfdiplomat v neděli také uvedl, že je přehnané tvrdit, že současný spor poškozuje Českou republiku v zahraničí. „Takových příběhů už se stalo. Je to vnitropolitická bitva,“ ubezpečil Svoboda. Na tom se shodl s Kmoníčkem, který míní, že na situaci není nic nového. „Tady neexistuje nic v tom, co se stalo, co by bylo nestandardní. Prezident Zeman se chová jako všichni předchozí prezidenti.“ Nestandardní je podle něj jen medializace celého problému. To však není úplně přesné.

Zabránit dvojkolejnosti

Spor už se totiž do zahraničí přelil, neboť ještě než Zeman některé navržené velvyslance zpochybnil, stihla Praha u některých nově vybraných velvyslanců požádat přijímací zemi o takzvaný agrément (potvrzení). „U těch velvyslanců, kteří byli podepsáni prezidentem Václavem Klausem, bylo už zažádáno o agrément a některá už také přišla zpátky,“ uvedl server Aktuálně.cz s odkazem na deník Insider.

Ani Václava Klause po nástupu do prezidentského úřadu v roce 2003 nenapadlo, že by „odvolával“ podpisy svého předchůdce Václava Havla na žádostech o agrément. V tom je postup prezidenta Zemana bezprecedentní. Kmoníček se nicméně dušuje, že ve srovnání se soužitím vlády se svéhlavým prezidentem Klausem půjde o pokrok, neboť Zeman prý respektuje zahraniční politiku vlády.

Ani Klause po nástupu do prezidentského úřadu v roce 2003 nenapadlo, že by „odvolával“ podpisy svého předchůdce Havla na žádostech o agrément

„Prezident nebude mít žádnou vlastní koncepci, bude vycházet z té vládní a bude z ní akcentovat některá témata,“ uvedl Kmoníček s tím, že půjde například o podporu českých firem na zahraničních trzích. „To poslední, co by prezident měl udělat, je napsat si vlastní koncepci. Hned by se začalo porovnávat, kde odpovídá a kde neodpovídá vládě, a měli bychom pak přesně onu dvojkolejnost, které se všichni chceme vyhnout.“

Zvolený způsob jak zabránit dvojkolejnosti je ovšem docela svérázný. Zeman s Kmoníčkem naznačili, jak si řešení představují právě úvahami o zbytnosti ministra zahraničí při vybírání velvyslanců. „O ministru zahraničí není v ústavě nic. Princip kontrasignace rozhodnutí prezidenta republiky je, že prezident rozhoduje a musí si zařídit souhlas premiéra,“ posvětil hradní verzi předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Havlovo nedomyšlené dědictví

Kmoníček trvá na tom, že Zeman jedná „naprosto standardně, podle praxe, která je tu nastavena od roku 1989“. Není sporu o tom, že už první polistopadový prezident Václav Havel vtiskl novodobé české diplomacii výraznou podobu osobním zasazováním se o velvyslanecké kariéry celé řady spřízněných osob, mnohdy s disidentskou minulostí. Své lidi protlačoval také prezident Klaus.  

K jedné významné ústavní změně však mezitím přeci jen došlo. Přímý mandát od voličů pochopitelně svádí novou hlavu státu k pokušení vydobýt si větší vliv na chod exekutivy. Zeman by se například chtěl podílet na tvorbě už příští zahraničněpolitické koncepce. „Aby to nebylo jako se seznamem velvyslanců, který přistane na Hradě, na který se s hrůzou podívá, co to na papíře je, nýbrž že bude probíhat normální princip dennodenní konzultace,“ kopl si Kmoníček bezděčně do bezúhonných kariérních diplomatů, kteří měli tu smůlu, že je navrhl Zemanův poražený protikandidát a Klausův podpis na jejich agrémentech nestihl ani zaschnout.

Dosavadní praxe, kdy kandidáty vybírá ministerstvo zahraničních věcí, jejich jména předkládá vládě ke schválení, ta potom prezidentovi, který je pověří a předseda vlády jeho rozhodnutí spolupodepíše, sice v ústavě není přímo ukotvena, ovšem zároveň si s ní nijak neprotiřečí, upozorňuje ústavní právník Jan Kudrna. Nepostaví-li se tedy premiér a předseda ODS Petr Nečas za ministra zahraničí a lídra rivalů na pravici, mohl by Zeman teoreticky prosadit svou.

Čas sbalit kufry?

„Každý rozumný člověk, který si řekne, že nechce připustit změnu systému stávajícího na poloprezidentský, stojí na mojí straně,“ míní Schwarzenberg

Poté, co prezident při návštěvě Rakouska naznačil, že by se mu nepříčilo šéfa diplomacie takto obejít, upozornil Schwarzenberg, že by v takovém případě TOP 09 opustila vládu. Premiér Nečas ho sice ubezpečil, že hodlá zachovat úzus, kdy velvyslance navrhuje ministr zahraničí a jmenuje prezident s kontrasignací premiéra, nicméně jeho spor se Zemanem označil za dětinský.

Příhodnější označení by možná bylo popletený. Portálu iDNES totiž Schwarzenberg sdělil, že spor o jmenování velvyslanců může trvat třeba i dva roky. Zjevně pozapomněl, že mu do konce mandátu zbývá už jenom něco přes rok a na pokračování vlády s účastí TOP 09 to podle preferencí zrovna nevypadá.

Schwarzenberg však nicméně trefně popsal, co je ve sporu v sázce. „Každý rozumný člověk, který si řekne, že nechce připustit změnu systému stávajícího na poloprezidentský, stojí na mojí straně,“ uvedl šéfdiplomat. S tím se pro ČESKOU POZICI ztotožnil i stínový ministr zahraničí Zaorálek. „Stále jsme parlamentní demokracií, a tak ministr musí mít při výběru velvyslanců zásadní slovo. Kdyby to tak nebylo, může rovnou sbalit kufry a tu funkci bychom mohli zrušit.“ Na dotaz ČESKÉ POZICE, zda by nebylo státnicky prozíravé, aby se opozice ve sporu s prezidentem konstruktivně zastala ministra zahraničí, však odpověděl zamítavě. „Jestli si tohle vláda sama neprosadí, tak by měla jít od toho.“

Vzpomínka na amnestii

Nečas obavy z kradmého nastolení poloprezidentského systému nesdílí. „Silácké hrozby ministra Schwarzenberga považuji za trapné. Dobře ví, že se vždy důsledně držím ústavních zvyklostí. Ke změně mého postoje mne může přimět pouze pokračování podobných hloupých a neprozřetelných výroků ze strany ministra Schwarzenberga,“ varuje premiér.Premiér Nečas obavy z kradmého nastolení poloprezidentského systému nesdílí

Nečasovo ubezpečování by ovšem mělo větší váhu, kdyby v případě Klausovy prezidentské amnestie neustále neopakoval, že kontrasignace znamená pouze „notářské“ schválení rozhodnutí prezidenta ze strany premiéra. Jinými slovy, je-li rozhodnutí prezidenta v souladu s právními předpisy, potom premiér podepsat musí, upozorňuje ústavní právník Kudrna.

Hynek Kmoníček má proto nepochybně pravdu, když říká, že „nejde o jednotlivá jména, ale o princip“. Na rozdíl od Cyrila Svobody je si toho Schwarzenberg zjevně vědom. Livii Klausovou na kávu klidně pozvat může, aby jí to gentlemansky vysvětlil. S dámami to prý umí. I s bývalými prvními.

Počet příspěvků: 20, poslední 5.5.2013 11:19 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.