Bibiho křehká koalice

Už nyní se ukazuje, že nebezpečí pro příští vládu dosavadního izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kterou drží jediný hlas, nebude hrozit jen od opozice, ale i z jeho tábora.

Ministrů přibude. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozšíří vládu, aby... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministrů přibude. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozšíří vládu, aby... | foto: Reuters
Ministrů přibude. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozšíří vládu, aby...

Když loni v prosinci izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahájil vyhozením dvou zpupných koaličních partnerů řízený rozklad své vlády, činil tak v naději, že předčasné volby mu přinesou lepší pozici, než mu nabízelo tehdejších 68 koaličních poslanců 120členného Knesetu.

Když předminulý týden Netanjahu oznamoval prezidentovi Reuvenu Rivlinovi, že v prodloužené lhůtě sestavil koalici, výsledek to byl pro staronového premiéra rozpačitý

Po březnových volbách se ale začalo ukazovat, že ani přes nečekané vítězství nebude pro Bibiho snadné sehnat dostatek loajálních koaličních partnerů, kteří by se navíc snesli i mezi sebou navzájem. A když předminulý týden Netanjahu oznamoval prezidentovi Reuvenu Rivlinovi, že v prodloužené lhůtě konečně po šesti týdnech sestavil koalici, výsledek to byl pro staronového premiéra přinejmenším rozpačitý.

Dnes má totiž za sebou pouhých 61 poslanců. „Jednašedesát je dobrý počet, více než 61 by bylo ještě lepší. Ale začínáme na jednašedesáti a čeká nás hodně práce,“ prohlásil Netanjahu předminulou středu v náznaku, že se může pokoušet koalici rozšířit.

Bude Drúz ministrem?

Už od březnového volebního klání veřejná prohlášení obou táborů vylučovala, že by se premiérův Likud ve vládě spolčil s nejsilnějším opozičním uskupením, Sionistickým táborem, který je spojenectvím levicové Strany práce vedené Jicchakem Hercogem a Cipi Livniové, která stojí v čele platformy Hatnua (Hnutí).

Předminulý týden ale Netanjahu ztratil i spojence, s nímž po letech úzké spolupráce napevno počítal, dosavadního ministra zahraničí Avigdora Liebermana. Ten oznámil, že se svým uskupením převážně ruskojazyčných Židů Jisrael bejtejnu (Izrael náš domov) do nové koalice nevstoupí, a zároveň ihned rezignoval na vedení izraelské diplomacie. Před novináři Lieberman svůj nečekaný krok zdůvodnil tím, že v koaličních jednáních se vytratilo téma ještě silnějšího legislativního definování Izraele jako židovského státu, nadto mu prý vadilo, že Netanjahu nabídl ústupky a peníze i dvěma židovským náboženským stranám, které po čtyřleté pauze rovněž přizval do vlády.

Netanjahuův potenciální tábor se zúžil na 61 mandátů, kdy navíc každý z koaličních poslanců může kdykoli vypovědět poslušnost nebo tlačit premiéra a jeho vládu ke zdi

Netanjahu mezi svými lidmi počastoval letitého spojence řadou nelichotivých charakteristik a jeden z premiérových lidí pustil do médií i vtípek: „Lieberman je jako voják, který byl vyřazen z pilotního kurzu, a tak se dal k protivzdušné obraně – když nelétám já, nebude létat nikdo.“

Každopádně se tím Netanjahuův potenciální tábor zúžil na zmíněných 61 mandátů, kdy navíc každý z koaličních poslanců může kdykoli vypovědět poslušnost nebo tlačit premiéra a jeho vládu ke zdi. Jak vysoké toto riziko je, ukázal hned po oznámení koaliční dohody Ajúb Kará, drúzský Netanjahuův spolustraník a mnohaletý neúspěšný čekatel na nějaký ministerský post.

„Vláda, v níž nebude ministr, který by mohl prosazovat zájmy nežidovských obyvatel, nebude vytvořena,“ pohrozil potopením vlastní koalice, zatímco jeho asistent vzkazoval, že když jsou Drúzové židovskému státu dobří pro službu v armádě, měli by mít i zastoupení v kabinetu. „Neradil bych někomu, aby mě dál pokoušel, v této věci neustoupím,“ prohlásil Kará a vynutil si tím schůzku s Netanjahuem. Nespokojenců a žadatelů o ministerské židle je ale v Likudu více – premiéra podobně vydírají například i Miri Regevová nebo Silvan Šalom.

Chybějí vládní křesla

Nemenší riziko představuje pro staronového premiéra jeho hlavní koaliční partner, radikální pravicové uskupení Židovský domov. Po odchodu Liebermana, vůdce této strany, dosavadní vicepremiér Naftali Benet v roli rozhodující síly začal klást Netanjahuovi nová ultimáta a mimo jiné ho přinutil ustavit do funkce ministryně spravedlnosti 39letou Ajelet Šakedovou.

Tato ambiciózní politička má napjaté osobní vztahy s premiérem i s jeho ženou Sarou, a navíc nešetří kontroverzními názory – navrhuje například omezení vlivu nevládních organizací, které kriticky hodnotí izraelskou politiku na okupovaných územích. Šakedová však hlavně prosazuje celkové přestavění izraelského justičního systému, který dává čas od času za pravdu i lidskoprávním organizacím a Palestincům, takže ho radikální pravice a osadníci vnímají jako baštu protisionistické levice. „Jmenovat Šakedovou ministryní spravedlnosti je jako postavit pyromana do čela hasičské služby,“ postěžoval si poslanec Strany práce Nachman Šaj.

Netanjahu však musí rozdělovat i peníze ze státní kasy, o které se už tradičně hlásily hlavně obě fundamentalistické náboženské strany...

Netanjahu však musí rozdělovat i peníze ze státní kasy, o které se už tradičně hlásily hlavně obě fundamentalistické náboženské strany. Koalice například navzdory výhradám generálního prokurátora Jehudy Weinsteina prosazuje přidělení „koaličního fondu“ v řádu stovek milionů šekelů stranám Šas, Jednotný judaismus tóry a Židovský domov, kdy by každý z jejich poslanců měl ročně k dispozici – a to bez uvádění účelu – v přepočtu asi 120 milionů korun. Dodatečných padesát milionů šekelů má jít úřadu pro podporu židovských osad.

Premiér se také rozhodl zvýšit zákonem omezený počet ministrů ve vládě – zjevně v předtuše, že dosavadních 18 nemusí na uspokojení všech nároků koaličních zákonodárců stačit. Izraelská média citovala zdroje z Netanjahuova okolí, že ministři mají přibýt pouze dva. V návrhu, který už prochází schvalováním, ale žádné omezení není – zato z něj vyplývá, že si ho koalice prosazuje pouze pro své vlastní funkční období a následně se má počet ministrů zase vrátit na 18.

Schvalování novely příslušného zákona provázely minulé pondělí bouřlivé reakce opozice, které vadí hlavně oživení instituce ministra bez portfeje i to, co nazývá nemorálním rozhazováním a kupčením. „Mezi občany a státem existuje dohoda, že občané se budou řídit zákony a platit daně, zatímco my pro ně budeme pracovat,“ kritizoval Bibiho plány nedávný ministr financí, dnes opoziční poslanec Jair Lapid. „Tato dohoda dnes byla porušena.“

Koalice tak nakonec v prvním čtení návrhy prosadila většinou svých 61 hlasů.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.