Lidovky.cz

Bianco šek pro tajné služby? Velký bratr uvidí víc.

  9:31
Poslanci schválili vládní návrh zákona, který zásadně rozšiřuje pravomoci tří tajných služeb Česka – BIS, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství. Nelíbí se to ochráncům soukromí ani bankéřům. Novela, již podpořily kromě TOP 09 všechny sněmovní strany, nyní míří do Senátu.

Zpravodajské služby. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Příslušníci BIS, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství nově získají informace od správců daní a bank i podrobnější údaje od telefonních operátorů. Poprvé tak uvidí například do daňového přiznání lidí či firem, jež se ocitnou v jejich hledáčku.

Až dosud byli agenti omezeni jen na prověřování hrozeb spojených s financováním terorismu

Rozšíří se i okruh situací, v nichž se tajné služby mohou obrátit na finanční ústavy s žádostí o prolomení bankovního tajemství. Až dosud byli agenti omezeni jen na prověřování hrozeb spojených s financováním terorismu. Nově budou moci žádat i o informace o osobách, které narušují ústavní zřízení Česka; sem mohou spadat i političtí extremisté.

V pořadí třetí změnou je přístup k telefonním databázím. V současnosti špioni se souhlasem soudu získají obsah hovoru a znají i číslo volaného, nemají však přístup k informaci o tom, komu toto číslo stanice patří. Podle novely k číslům získají i jména volajících.

Za hranou?

Oficiálním zdůvodněním rozšíření pravomocí „velkého bratra“ je umožnění efektivnějšího boje s různými formami organizovaného zločinu a terorismu a lepší ochrany ekonomických zájmů Česka. Představitelé TOP 09 ale považují vládní návrh za neopodstatněný zásah do soukromí. „Z mého pohledu byly pravomoci zpravodajských služeb, které jsou v návrhu, už za hranou. Tam by tajné služby jít neměly,“ řekl LN Petr Gazdík, místopředseda sněmovny z poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

Zákon kritizoval Jan Vobořil, výkonný ředitel Iuridicum Remedium. Toto občanské sdružení udílí cenu největšímu slídilovi nazvanou Big Brother. Chybí mu především propracovaná kontrola zpravodajců: „Oni vám o sobě nic neřeknou. Nezdůvodní, jestli informace skutečně potřebují. Bude záležet, jak často oprávnění budou využívat.“ Podle Vobořila vláda vystavila bianko šek agentům a vyšla vstříc poptávce po přísnějším režimu kvůli imigrační vlně a teroristickým hrozbám.

Podle Vobořila vláda vystavila bianko šek agentům a vyšla vstříc poptávce po přísnějším režimu kvůli imigrační vlně a teroristickým hrozbám

Z nové regulace nebyl nadšen ani Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank a člen prezidia České bankovní asociace: „Některé věci jsou špatně, ale budeme to muset přijmout. Pro nás to bude znamenat práci navíc, něco bude potřeba ještě technicky dořešit. Moc toho s tím ale neuděláme.“

Šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD) je přesvědčen, že novela odstraňuje nesmyslná omezení. „Zákon upřesňuje a zjednodušuje přístup zpravodajských služeb k některým informacím, které jsou důležité pro boj s terorismem i organizovaným zločinem,“ sdělil LN. Odmítl rovněž, že by šlo o nemístný zásah, který by se dotkl bezúhonných občanů.

„Co se týká informací z daňové správy, tak ty má stát stejně k dispozici. Nejde ani o čmuchání u bankovních institucí. Vždy je tam nutný souhlas soudu,“ dodal Váňa. Podle něj je naprosto absurdní, aby agenti mohli odposlouchávat hovory a nemohli zjistit, komu dané číslo patří.

A zase tendry

Úprava zákona o zpravodajských službách z roku 1994, kterou posvětili poslanci, se dotkne Bezpečnostní informační služby (BIS), Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) i Vojenského zpravodajství (VZ). Zpravodajci si od zákona slibují, že díky němu snadněji získají informace, k nimž se až dosud dostávali oklikou. Často museli nasadit agenty, což však bývá časově náročnější, dražší a mnohdy také nejistý způsob.

Lidé z tajných služeb věří, že po schválení novely budou schopní poskytovat špičkám státu lepší informace. Například o podezřelých firmách, které se ucházejí o veřejné zakázky.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Marek Benda je přesvědčen, že agenti nové pravomoci potřebují kvůli geopolitické situaci

„Představitelé státu často nejsou schopní vyvrátit množství námitek, které proti proběhnuvší soutěži vznesou nejen média, ale i laická a odborná veřejnost. Pro zpravodajskou službu je získání informací podléhajících mlčenlivosti správců daně nebo bankovního tajemství jedinou možností, jak své zákonné odběratele objektivně informovat o průběhu probíhající soutěže i o možných rizicích pro stát,“ napsali obhájci zákona do důvodové zprávy.

Zákon podpořili i představitelé opoziční ODS. Předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Marek Benda je přesvědčen, že agenti nové pravomoci potřebují kvůli geopolitické situaci. „Jsme v situaci poměrně velkého vnějšího ohrožení. Zesiluje vlivové zasahování Rusů a Číňanů. Existuje nebezpečí v půlce Afriky. Tvářit se, že žijeme v krásných časech a tajné služby máme utlumovat, to opravdu není rozumné,“ myslí si Benda.

Jako nezbytnou podmínku toho, že kývl na rozšíření pravomocí tajných služeb, uvedl závazek, že vláda v dohledné době navrhne úpravu kontroly služeb. Premiér Bohuslav Sobotka předminulý týden zástupcům sněmovních stran představil základní teze tohoto návrhu.

Dvojí kontrola

Pposlanci sami přiznávají, že šlo mnohdy spíše o hru, při níž se politici tvářili, že zpravodajce kontrolují, a agenti zase předstírali, jak jsou kontrolováni...

K dosavadním sněmovním kontrolním komisím by měla přibýt i ta pro civilní rozvědku ÚZSI. Pro všechny tajné služby by měl navíc vzniknout kontrolní orgán. Tím by se měla stát „rada moudrých“, kteří by získali přístup k živým svazkům. To až dosud nebylo možné a poslanci sami přiznávají, že šlo mnohdy spíše o hru, při níž se politici tvářili, že zpravodajce kontrolují, a agenti zase předstírali, jak jsou kontrolováni.

Premiér Sobotka předminulý týden uvedl, že by v novém kontrolním orgánu měli zasednout bývalí soudci. V diskusi se ale objevily kritické hlasy. „Za značného souhlasu auditoria jsem říkal, že si dovedu představit, že tam bude sedět i bývalý státní tajemník anebo třeba někdo, kdo v minulosti vedl bezpečnostní výbor,“ upozornil poslanec Benda.

Co získají zpravodajci?

  • Klíčovým prvkem zákona je prolomení daňového tajemství tajnými službami. Generálnímu finančnímu ředitelství nicméně zůstane možnost takovou žádost agentů odmítnout. Důvodem pro odmítnutí je ohrožení efektivního výběru daní.
  • Zpravodajci získají také širší přístup k údajům od bankovních domů. Až dosud byli limitovaní na oblast financování terorismu. K prolomení bankovního tajemství bude nutný souhlas soudu.
  • Agenti získají přístup k databázi jmen lidí, kteří telefonují.

Tři důvody, proč chtějí zpravodajci vědět víc

  • Podezřelé tendry

Zpravodajci si slibují, že díky novele zákona budou moci poskytovat přesnější informace o veřejných zakázkách příjemcům tajných zpráv. Svodky dostává mimo jiné premiér či prezident. Jako příklad, kdy informační manko vedlo ke sporným tendrům v důvodové zprávě k zákonu, popsaly prodej dceřiné společnosti Českých aerolinií v roce 2007 firmě Central European Handling. Ta měla oficiální sídlo v bytě na pražském sídlišti Barrandov. Agenti tehdy nebyli schopni zjistit, odkud peníze na koupi dceřiné společnosti Air Cargo Terminal za stovky milionů korun pocházely. Dlouhodobě proto upozorňují na riziko praní špinavých peněz.

  • Paradox odposlechů

V minulosti nastaly situace, kdy zpravodajci na základě povolení soudů odposlouchávali hovory podezřelých telefonních čísel, ale nebyli schopní zjistit majitele telefonního účtu. „Dochází tak k paradoxnímu stavu, kdy zpravodajské služby mají přístup k odposlechům, k provozním a lokalizačním údajům, a k údajům z této databáze, které představují nejmenší zásah do soukromí osob, nikoli,“ uvedli zpravodajci, kteří nově získají údaje z databáze všech účastníků veřejně dostupné telefonní služby.

  • Nejen terorismus

Až dosud mohli agenti požadovat informace od bank jen v případech podezření, která souvisela s financováním terorismu. Nově by měli získat přístup k citlivým údajům i v případech, kdy prověřují finanční transakce členů zločinecké skupiny, u nichž hrozí praní špinavých peněz. Dalším motivem je lepší spolupráce s cizími tajnými službami. Ty v minulosti upozorňovaly Prahu na podezřelé transakce, ale od Čechů se detaily nedozvěděly.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.