Česko nepatří navzdory nejrůznějším skandálům při čerpání evropských peněz mezi problémové země, říká eurokomisař pro rozpočetAčkoliv se v období let 2014 až 2020 o něco sníží balík peněz určený pro zemědělce, farmáři ukousnou z bruselského rozpočtového koláče opět největší krajíc. Za porušení společných pravidel hospodaření pak budou členským státům Evropské unie hrozit sankce v podobě pozastavení nebo odebraní evropských fondů. A naopak země, které prokážou efektivní čerpání peněz a dodrží Pakt stability a růstu, získají extra porci eurodotací z takzvané výkonnostní rezervy. ČESKÉ POZICI to řekl Janusz Lewandowski, zakladatel varšavské burzy cenných papírů a evropský komisař odpovědný za finanční plánování a rozpočet. Prahu zároveň pochválil – navzdory nejrůznějším skandálům při čerpání evropských peněz prý Česko nepatří mezi problémové země.
ČESKÁ POZICE: Unijní rozpočet na příští rok se zvýšil o 4,9 procenta, aby se prý uhradily účty za projekty započaté v minulosti. Nemyslíte si, že díky této logice bude rozpočet EU navyšován každoročně?
LEWANDOWSKI: Nemohu souhlasit s názorem, že se všude šetří, jen unie navyšuje rozpočet. Letos se rozpočet navyšoval ve 23 členských státech. Jinak tomu bylo pouze v Irsku, Portugalsku, Španělsku a Řecku. Unijní rozpočet navíc na rozdíl od členských zemí nesmí skončit se schodkem.
Nacházíme se ve druhé polovině rámcového rozpočtu EU na období 2007 až 2013. Projekty, které jsme započali v roce 2007, se chýlí ke konci a unie je povinna náklady uhradit. Je to jako stavět dům. Na konci stavebních prací musíte zaplatit. Každý den dostávám účty z celé sedmadvacítky. Část jich pochází rovněž od vašeho ministra financí Miroslava Kalouska, který chce proplatit prostředky, jež musel vynaložit na projekty uskutečněné v Česku.
ČESKÁ POZICE: Nesnaží se Evropská komise (EK) tímto způsobem jen zvyšovat svoje pravomoci a objem spravovaných peněz?
Unijní rozpočet představuje pouze jedno procento HDP celé sedmadvacítky
LEWANDOWSKI: V roce 2000 tvořilo EU patnáct členských států. Ačkoli se unie od té doby rozrostla o dalších dvanáct zemí, její rozpočet se v první dekádě nového tisíciletí zvýšil o 37,5 procenta. Rozpočty v členských zemích EU však ve stejném období vzrostly o 62 procent. Česká republika nebo Německo se přitom nezvětšily.
Nezapomeňme, že unijní rozpočet představuje pouze jedno procento HDP celé sedmadvacítky. Musíme z něj pokrýt mnoho nových výdajů. Členské státy požadují, aby EU investovala miliardy, například na energetickou bezpečnost.
ČESKÁ POZICE: Minulou středu EK projednávala návrh rámcového rozpočtu na období 2014 až 2020. K čemu dospěla?
LEWANDOWSKI: Předseda EK José Barroso před kolegy zdůraznil, že se nesmí opakovat chyba, kterou udělal jeho předchůdce Romano Prodi v roce 2004. EU tehdy byla velmi štědrá a financovala nejrůznější přání. Všude znělo heslo „Více Evropy“. Více Evropy však znamená i více peněz. Kvůli tomuto přístupu EK nebraly členské státy rozpočet EU vážně. To se nesmí opakovat. Proto od počátku dáváme jasné limity. Jednotliví komisaři nemohou očekávat, že se rámcový rozpočet opět o něco zvýší. Naopak, v období všudypřítomných úsporných opatření musíme hledat úspory i my.
Zároveň však musíme najít peníze pro priority jako imigrace, klima a inovace. Do těchto oblastí potřebujeme přesměrovat část prostředků z objemově významných kapitol unijního rozpočtu. Právě o tom jsme s kolegy debatovali. Myslím, že existuje společná vize.
ČESKÁ POZICE: A jakou podobu má tato vize?
LEWANDOWSKI: Vydržte do konce června, kdy Evropská komise zveřejní podrobnosti rámcového rozpočtu.
ČESKÁ POZICE: Domníváte se jako eurokomisař, ale také jako občan Polska, který zná problémy venkovských oblastí, že by měla Společná zemědělská politika (SZP) zůstat největší položkou rámcového rozpočtu EU?
LEWANDOWSKI: Jde o společnou politiku, která byla vždy součástí unijního rozpočtu. Na počátku evropské integrace tvořila 80 procent rozpočtu. Na konci minulého století to bylo 60 procent a letos bude SZP činit 40 procent výdajů EU. Počítám s tím, že v příštím rámcovém rozpočtu to bude ještě o něco méně.
Evropa nicméně potřebuje zemědělskou politiku, aby se nevylidnil venkov. Francie, Polsko, ale také Česko si dobře uvědomují potřebu rozvoje venkovských oblastí. V sázce je nyní to, jak zajistit, aby se snížila propast mezi přímými platbami pro farmáře v jednotlivých členských zemích. Nemůžeme dále tolerovat velké rozdíly. Například lotyšský zemědělec dostává na jeden hektar dotaci 99 eur. Jeho belgický kolega však 460 eur. Mimochodem Česko je někde uprostřed.
Tento extrémní rozdíl je nutné snížit. Určitě to nebude populární, ale musíme o tom vážně jednat. Pokud bychom za současné situace zrušili SZP, skutečně bychom venkov vylidnili.
Guru polské privatizace
Liberální politik Janusz Lewandowski (59) vystudoval ekonomii na univerzitě v Gdaňsku. Před pádem komunismu působil jako ekonomický poradce hnutí Solidarita. Po změně režimu se ujal role hlavního architekta polské privatizace a zakladatele varšavské burzy cenných papírů. Později se stal poslancem Sejmu. V roce 2004 uspěl ve volbách do Evropského parlamentu, kde se věnoval rozpočtovým otázkám. Právě kvůli této jeho kompetenci si ho vybral do svého týmu šéf Evropské komise José Barroso.
ČESKÁ POZICE: SZP tedy zůstane největší položkou rámcového rozpočtu?
LEWANDOWSKI: Samozřejmě že zůstane. Předpokládám, že ji bude mnoho zemí obhajovat. V intelektuálních kruzích je zemědělská politika nepopulární, avšak v praxi je pro mnoho lidí a politiků důležitá.
ČESKÁ POZICE: V poslední době se v Česku objevilo několik případů zneužití evropských dotací. Bude tyto věci EK postihovat přísněji?
Zaměřujete se na to, co nefunguje. Opomíjíte výhody, které dotace ze strukturálních fondů přinášejí.
LEWANDOWSKI: Z 80 procent jsou za evropské dotace odpovědné členské státy a za zbytek EK. Členské státy delegují využití evropských peněz na regiony. V tom tkví složitost kontroly unijních prostředků.
Vnímám, že v Praze panuje velmi euroskeptické klima. Zaměřujete se na to, co nefunguje. Opomíjíte výhody, které dotace ze strukturálních fondů přinášejí. Faktem přesto zůstává, že Česko patří mezi čisté příjemce. Ze současného rámcového rozpočtu získáte šestnáct miliard eur (asi 385 miliard korun). Mám srovnání v rámci celé sedmadvacítky. Nemohu nikoho jmenovat, ale v unii existují problémové země. Česko mezi problémové země nepatří.
ČESKÁ POZICE: Budou evropské dotace vázány na dodržování unijních pravidel a cílů ze strany členských států?
LEWANDOWSKI: Minulý týden jsme se dohodli, že v příštím rámcovém rozpočtu budou takzvané ex ante podmínky. Před podepsáním smlouvy (o poskytnutí evropských dotací – pozn. red.) se musí analyzovat, zda projekty nesplňují pouze přání regionálních představitelů, ale i to, přispějí-li ke konkurenceschopnosti dané členské země. Jde o poučení z vývoje v Řecku, Portugalsku a Španělsku. Chceme do rozpočtu zabudovat určité podmínky, abychom vydávali prostředky především na oblast konkurenceschopnosti.
ČESKÁ POZICE: Co se stane zemi, která v budoucnu poruší Pakt stability a růstu, jenž zavazuje členské státy EU udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP a veřejný dluh pod 60 procenty HDP?
LEWANDOWSKI: Za to budou následovat sankce. První sankcí bude pozastavení evropských dotací. Pokud nedojde ke zlepšení, země o evropské peníze přijde. Nesmí to však ohrozit koncového příjemce těchto prostředků. Farmáři či nezisková organizace, kteří dostávají z Bruselu peníze, by tímto opatřením neměli být znevýhodněni. Sankce jsou určeny především pro veřejné instituce a ministerstva financí členských států.
ČESKÁ POZICE: Jak chcete dosáhnout toho, aby sankce nedopadly na koncové příjemce evropských peněz?
LEWANDOWSKI: Neděsme Českou republiku. Věřte mi, vracím se k tomu, co už jsem jednou řekl: Česko není problém. Cílem sankcí není potrestat příjemce evropských dotací, ale orgány, které je rozdělují. Nechci, aby byly sankce za porušení pravidel omezeny na evropské dotace, protože by se dotkly pouze zemí a regionů, jež čerpají prostředky ze strukturálních fondů. Mělo by se jednat o všechny finanční přesuny, které putují z Bruselu do členských zemí. V tomto bodě však nepanuje shoda.
ČESKÁ POZICE: Představitelé regionů nesouhlasí s návrhem Evropské komise, aby byli sankcionováni skrze strukturální fondy. Oni přeci nemohou za nesprávnou makroekonomickou politiku vlády…
LEWANDOWSKI: Máte pravdu. Posouváme se proto od velmi formálního posuzování projektů k orientaci na výsledek. Uvědomujeme si, že lidé na místní úrovni neodpovídají za schodek státního rozpočtu. Bylo by hloupé postihovat neziskové organizace a nemocnice nebo firmy, které stavějí dálnice, za makroekonomickou nestabilitu dané členské země.
ČESKÁ POZICE: Obsahuje návrh rámcového rozpočtu takzvanou výkonnostní rezervu?
LEWANDOWSKI: Ano obsahuje. Tato mnohamiliardová rezerva na odměny v rámcovém rozpočtu EU určitě bude. To není bič na členské země, ale cukr pro ně.
ČESKÁ POZICE: Méně rozvinuté regiony se ale obávají, že výkonnostní rezerva bude sloužit k odměně regionů, jež jsou ekonomicky úspěšné, což odporuje zásadě EU podporovat méně rozvinuté oblasti EU. Co si o tom myslíte?
LEWANDOWSKI: Ze statistik víme, že jde o problémy bohatých hlavních měst. V Česku jde o Prahu (ekonomická výkonnost Prahy překračuje 75 procent HDP v rámci EU, proto nemůže čerpat klasickou podporu z regionálních operačních programů dotovaných Bruselem – pozn. red.). Podobné příklady naleznete ve východním Německu, Španělsku, Francii, Walesu, Itálii a Řecku. S eurokomisařem Johannesem Hahnem, který odpovídá za regionální politiku, prosazujeme názor, že je potřeba vytvořit kategorii takzvaných přechodných regionů (interim regions – pozn. red.). Jde nám o to, aby strukturální fondy nesměřovaly jen do východní Evropy, ale aby šlo o celoevropsku politiku. Zavedení nové kategorie přechodných regionů však bude představovat další náklady.
Související článek: Imperativ evropského zemědělství: Zezelenat, tedy přežít.
