Lidovky.cz

Best of Brno: vzniká seznam 50 elitních vědeckých týmů

Evropa

  8:58

Do Brna připluje 17 miliard na zbudování výzkumných center. Kteří vědci budou pro zahraniční instituce nejaktraktivnější?

foto: ©? NASAČeská pozice

Brnu se začíná říkat nikoliv Silicon Valley, ale Silicon Hills. Křemíkový vršek. Není to jen kvůli vysoké koncentraci vysokých škol a studentů či inovativním firmám, ale i kvůli obřím investicím, které by do místní vědy měly proudit z Evropské unie. Všechna vědecká centra, v jejichž zkratkách CEITEC, ICRC , NetME, AdMas, CETOCOEN nebo AdmireVet  se už orientují pouze odborníci, by měla spolknout 17 miliard korun!

O to, aby nepřišly vniveč, se mimo jiné stará Jihomoravské inovační centrum (JIC). Podle informací ČESKÉ POZICE se právě zde rodí anglický seznam s profily padesáti nejzajímavějších vědeckých týmů, jež by Jihomoravský kraj, univerzity a město Brno chtěly nabídnout světu - akademikům, ale i aplikovanému výzkumu firem. JIC je v podpoře výzkumu progresivním pracovištěm – sype z kapes nápady, které bývají v Česku ojedinělé. Zavedl takzvané inovační vouchery, které vybízejí k součinnosti školy a podniky, podobně podporuje přeshraniční spolupráci (centrope_tt) a v inkubátoru bují mladé firmy s velkým potenciálem.

V celém Česku však bohužel podobný seznam top výzkumníků scházíV Česku zatím unikátní, bohužel, bude i „telefonní seznam“ toho podstatného, co lze v brněnském výzkumu nalézt. Na začátku byl předvýběr devadesáti týmů. „Mapovali jsme nejzajímavější výzkumníky v regionu. Kritérií byla řada: počet citací v impaktovaných časopisech, patenty, ale i schopnost přenosu poznatků do praxe. Dále šlo o požadovaný špičkový networking se světem; jsou to pracoviště živená až z 90 procent z otevřeného výzkumu, zasahují do mezinárodních grantů,“ říká Petr Chládek, manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje.

Že by ale šlo o jakýsi TOP50, pořadník nejlepších vědců, tvůrci odmítají. Vědci, kteří zatím absentují, se nemusejí hněvat. Složka s vloženými profilovými listy se může v budoucnu doplňovat; někdo přibude, jiný ubude. „Těžko určit nějaké pořadí napříč obory. Jde ale skutečně o výběr toho nejzajímavějšího, co nyní může Brno nabídnout. Regionální samospráva skrze JIC tak pomáhá prezentovat vědecko-výkumný potenciál, neboť to musí udělat někdo stojící mimo univerzity,“ říká Chládek.

Boduje VUT, Masarykova univerzita i Akademie věd

V pracovní verzi, kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici, je k dnešnímu datu 49 týmů soustředěných kolem výjimečných osobností. Seznamu vévodí Vysoké učení technické v Brně (19), dále Masarykova univerzita (18) a brněnské ústavy Akademie věd ČR (10). Dva výzkumné týmy pocházejí z Veterinární a farmaceutické univerzity. „Při přípravě profilů jsme se také dívali na to, jak jsou vedoucí týmů komunikativní. Přeci jen by nebylo vhodné, aby šlo o vynikajícího vědce, který by ale nedokázal zájemcům své pracoviště představit,“ dodává Radim Kocourek, manažer projektového týmu JIC. Anglický profil zahrnuje kontakty, témata výzkumu, dosažené úspěchy, specializaci pracoviště a získané reference.

Řada jmen se kryje se vznikajícími velkými projekty EU, jiní dokazují svou špičkovost dlouhodobě mezinárodní spoluprací. Patří k nim i „řečisté“ z Fakulty informačních technologií  VUT v Brně, kteří vyhrávají zahraniční soutěže v počítačovém rozpoznávání cizích jazyků. „Aktivit Jihomoravského inovačního centra si vážím, pomáhalo též rozjezdu naší spin-off firmy Phonexia. Zařazení na seznam nás těší, je to podpora. Ale kdo nás potřebuje, ten si nás beztak najde. Anebo my jeho. Každopádně je to záslužná práce, zvláště v tom, jak JIC dlouhodobě opakuje politikům v regionu, že bez podpory inovací a vědy to v budoucnu nepůjde,“ řekl ČESKÉ POZICI docent Jan Černocký z týmu Speech@FIT.

Slova uznání mají pro novou aktivitu i nejcitovanější čeští vědciSlova uznání mají pro novou aktivitu i další vědci. „Je to první krok k cíli, oceňuji to. Nějaké kontakty tím získat můžeme, ale vždy bude hlavně záležet na tom, jak dobré pracoviště skutečně bude,“ dodává profesor Martin Hartl ze vznikajícího centra strojírenského výzkumu NetME, jenž se zaobírá tribologií čili naukou o tření, které způsobuje světovým ekonomikám nebývalé ztráty – údajně až dvě procenta HDP! Docent Stanislav Kozubek z Biofyzikálního ústavu AV ČR, který na seznamu rovněž figuruje, sebevědomě říká: „Na takový seznam patříme. JIC nás sice tlačí do spolupráce s firmami, chápu to, ale my se věnujeme především špičkovému základnímu výzkumu, v čemž hodláme pokračovat.“

Na toplist se dostala i očekávaná jména: například profesor Miroslav Kasal, který vyvíjí družice, nebo profesor Jaroslav Koča, vědecký ředitel sekce živých věd v pětimiliardovém centru CEITEC. Ale dostalo se i na mladší naděje: Lumír Krejčí z Lékařské fakulty MU publikuje v časopisech typu Nature, o chemikovi Kamilu Paruchovi vyšel zase článek v magazínu Science jakožto špičkovém vědci, který se vrací ze Západu do své vlasti. Paruch působil na Columbia University a ve firmě Schering-Plough. Domů se vrátil i díky regionálnímu programu SoMoPro určenému k podpoře příchodů vědců do Brna.

„Profily, které JIC vypracoval, vítáme. Něco podobného si v Ceitecu děláme i my sami, ale pochopitelně půjdeme do větší oborové hloubky,“ řekl ČESKÉ POZICI Tomáš Hruda, ředitel projektu CEITEC a bývalý šéf agentury CzechInvest. Nechybí snad Česku podobný seznam také na republikové úrovni? Možná ano, ale dle Hrudy jde o citlivou věc, kdy se nezařazení vědci nevyhnou žárlivosti či zklamání. Každopádně Jihomoravský kraj takovou příručku mít bude, patrně od ledna příštího roku.

Chládek doplňuje: „Distribučních kanálů profilových listů je celá řada: jednak sami vědci jsou těmi nejlepšími agenty, mohou je rozdávat na konferencích, ale rýsuje se i možnost distribuovat profilové sety po světě přes ekonomické diplomaty či zástupce CzechInvestu. Tak proč jim takovouhle složku nedat s sebou, když to nikdo jiný v Česku nedělá?“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.