Úniky WikiLeaks už mají jednu ze svých prvních oficiálních obětí. Funkce byl zbaven sedmačtyřicetiletý manažer Berry Smutny. Ten až do minulého týdne šéfoval brémské firmě na výrobu satelitních zařízení OHB-System, pak ovšem správní rada s tímto dříve velmi uznávaným manažerem s okamžitou platností rozvázala smlouvu.
Proč neklábosit s americkými diplomaty
Čeho se Smutny dopustil? Nedržel jazyk za zuby. Ale přiznejme si upřímně: Kdo by během přátelského oběda neřekl něco, co by jinak na veřejnosti nejspíš říci nemohl? Kdo by se nechtěl blýsknout svou erudovaností a informovaností, když by chtěl pracovníkům americké ambasády dokázat, že je skutečně osobou, která dané věci rozumí?
Právě to se stalo Berrymu Smutnymu, který se někdy koncem října 2009 zúčastnil jednoho neformálního oběda. A zřejmě ho vůbec nenapadlo, že by nějaký pilný americký diplomat mohl později o jejich klábosení mezi dvěma chody případně vypracovat hlášení. Díky fatální náhodě figuroval však i tento dokument berlínské ambasády mezi americkými diplomatickými depešemi zveřejněnými v nedávné době serverem WikiLeaks.
A o čem by si asi tak povídali, když ne o tom, čemu Berry rozumí a o čem může americké straně říci i pár novinek: o situaci kolem astronautiky. Šéf německé firmy se nijak netajil svým názorem, když se řeč stočila na projekt Evropské unie Galileo: „Je to hloupý nápad, který slouží především francouzským (vojenským) zájmům,“ prohlásil Smutny nepokrytě a dodal: „Jde o mrhání penězi evropských daňových poplatníků ve francouzské režii.“ Jeho americký společník si tato slova dobře zapamatoval a pod dojmem, že se jedná o informaci, jež by mohla vzbudit zájem také u příslušných pracovníků ministerstva zahraničí, odeslal hlášení do Berlína.
Předražený Galileo
Dva měsíce po inkriminovaném rozhovoru firma OHB-System získala od EU zakázku na vývoj a výrobu čtrnácti satelitů pro systém Galileo, a to v hodnotě 566 milionů eur.
V Bruselu z úniku informací radost neměli, naopak. Nejenže museli vysvětlovat, proč není evropský navigační systém „hloupý nápad“, ale museli podat také výklad toho, proč stojí Galileo o 1,9 miliardy eur víc, než se plánovalo. Pikantní na celé záležitosti je fakt, že dva měsíce po inkriminovaném rozhovoru firma OHB-System získala od EU zakázku na vývoj a výrobu čtrnácti satelitů pro systém Galileo, a to v hodnotě 566 milionů eur. Přiloží tak ruku k dílu při realizaci „hloupého nápadu“. OHB navíc zakázku vyfoukla společnosti Astrium, která je dceřinou společností EADS, evropského leteckého gigantu – s francouzským podílem.
Náklady na vybudování evropského satelitního navigačního systému, který má v současnosti šestileté zpoždění, se momentálně odhadují už na 5,4 miliardy eur. Smutny se během osudného rozhovoru dotkl také otázky nákladů – podle něj se do okamžiku, než bude Galileo podle plánů v roce 2014 definitivně dokončen, vyšplhají až na částku kolem deseti miliard eur. Americký deníku Wall Street Journal však napsal, že účet bue ještě mnohem vyšší, než odhaduje německý odborník. Deník soudí, že konečná částka může dosáhnout až 22 miliard eur. Celkové výdaje za americký systém GPS (Global Positioning System), jenž v současnosti ovládá trh, činily zhruba sedm miliard eur.
Proč Evropa potřebuje takhle drahý navigační systém? Když už mají – anebo v dohledné době budou mít – svůj vlastní systém USA, Čína, Japonsko, Indie i Rusko, pak aby ho neměl také starý kontinent! Systém dokáže s přesností na jeden metr určit, kde se právě nachází váš zatoulaný pes, totiž bude-li mít ve svém obojku potřebný přijímač. Ačkoliv v životě některých lidí hraje jejich čtyřnohý mazlíček nenahraditelnou roli, má satelitní navigace i pár užitečnějších vlastností.
V evropských kruzích se při zmínce o projektu Galileo vždycky zdůrazňuje občanský charakter tohoto systému. Jako by ho k vyhledání přesných informací nesměl používat někdo, kdo má na sobě vojenskou uniformu. Jakožto protiváhu k nesmírně drahé realizaci Evropská unie samozřejmě nezapomíná zdůrazňovat očekávané zisky. V období do roku 2027 vyprodukuje Galileo podle očekávání zisk ve výši 60 až 90 miliard eur. Italský eurokomisař pro oblast průmyslu a podnikání Antonio Tajani se domnívá, že v roce 2020 dosáhne světový trh satelitních služeb 240 miliard eur, z čehož si – jak doufá – dokáže evropský satelitní systém utrhnout pořádný kus.
Francie trumfla Německo
Norský deník Aftenpost citoval i z jiného rozhovoru Berryho Smutnyho obsaženého v amerických depeších zveřejněných serverem WikiLeaks, který však v Bruselu nevyvolal tak velký poprask jako předchozí dokument: „Z hlediska technologických krádeží je Francie říše zla a Německo to dobře ví. Rozsáhlá francouzská průmyslová špionáž způsobuje celému německému hospodářství mnohem významnější škody než špionáž čínská nebo ruská.“ Konečně něco, v čem jsme Němce trumfli, žertovali novináři francouzských listů, jimž nechybí smysl pro humor, nicméně politikům toto vyjádření německého experta na astronautiku už tak vtipné nepřišlo.
Mnozí se domnívají, že se za tímto prohlášením skrývá úmysl zasít na poli vesmírného výzkumu nedůvěru. Astronautika totiž tvoří jednu z nejlepších oblastí spolupráce. Podle francouzských komentátorů mohla být postranní myšlenkou toho, kdo takováto prohlášení vypouští, snaha nasměrovat německý průmysl od evropské spolupráce spíše směrem k Americe. „Francie má vzhledem k Německu v oblasti výzkumu vesmíru zhruba dvacetiletý náskok,“ nechal se slyšet jeden poslanec francouzské vládní strany. „Co by tak asi lidé z Astria mohli u OHB vypátrat?!“
Další informace o projektu Galileo si přečtěte v článku: Galileo: víc než GPS. A co bude dál?