Za rok 2016 si tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) udělal zářez, že dovedl skončit v prvním přebytku po 21 letech. Takový příběh se letos nezopakuje, prozatímní výběr DPH zaostává za očekáváním a v kuloárech se usazuje jistota, že to bude ještě podstatně horší. Jednou z příčin, proč daňové inkaso skomírá, je rapidní pokles urputnosti, s níž berní úředníci DPH do státní kasy shánějí. Podle informací LN ztratili pod náporem ostré kritiky, že ničí zdravé firmy, chuť pouštět se do větších akcí.
Dokládají to i čísla, která mají LN k dispozici. Především vývoj zadržených nadměrných odpočtů čili vratek. Je to rozdíl mezi odvedenou DPH za to, co podnikatel prodal a nakoupil. Pokud víc nakupoval, má nárok na vratku. Když berní úřad pochybuje o její výši, peníze zadrží a spustí kontrolu. Zatímco v lednu 2015 činil objem zadržených vratek 6,94 miliardy, letos v lednu to byla 1,12 miliardy. Běžný průměr by se měl pohybovat kolem čtyř miliard.
Pracovní zápal berní správy ochladila kombinace soudních nálezů, jež v několika případech vyhodnotily její postup jako příliš přísný. To se vedle zadržených vratek týká i zajišťovacích příkazů. Tedy nástroje, jímž daňový úřad může obstavit majetek firmy, u které předpokládá budoucí povinnost odvést DPH a zároveň neschopnost to učinit. Typicky je to u karuselových podvodů.
Zabržděný entuziasmus berní správy je skvělá zpráva pro podnikatele, ale ne pro příjmovou stránku rozpočtu. Na její kondici se navíc negativně projevuje i reálné zpomalení výkonu ekonomiky a to, čemu se říká sebenaplňující se proroctví: když se tvrdí, že se blíží krize, firmy začnou šetřit, aby se na to připravily, a tím krizi přikrmí. V kombinaci s bujícími výdaji, od zvyšování důchodů po rodičovský příspěvek, to vytváří recept, na jehož prosincovém konci se rýsuje hluboký schodek.
Ministerstvo financí, vedené Alenou Schillerovou, už také zhruba před měsícem upravilo svá očekávání, co se týče výběru daní v roce 2020 – oproti původní predikci ztlumilo optimismus o 13,2 miliardy. Zatím nechce specifikovat, u kterých daní očekává propad. „Intenzivně analyzujeme vývoj daňových příjmů a aktualizujeme odhady. Aktuální výsledky budou podkladem pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které se odehraje v průběhu dubna. Až pak bude informace oficiálně zveřejněna,“ sdělila LN Šárka Smolíková z tiskového oddělení ministerstva.
Bez zastání
Zdroje LN z prostředí vlády a správců státních financí se v mimozáznamovém režimu shodují, že i když se nedá celý rok soudit podle výsledků za jeho první dva měsíce, výhledy jsou černé. Letošní rozpočet si sliboval, že na DPH vybere o více než 6 procent lepší částku; za první dva měsíce je to o 4,4 procenta méně. „Když to takhle vypadá v únoru, je to průšvih. Propad výběru DPH může být letos o 20 až 35 miliard nižší. Odpověď je vedle pomalejší ekonomiky ve snížené motivaci používat zákonné nástroje, protože berní správa je tu za záporáka. Nikdo se jí nezastal a nezastane,“ popsal jeden ze zdrojů pod podmínkou anonymity.
Situace se změnila – z ministra je premiér, který chce k hnutí přilákat i majitele firem s živnostníky, a zdrojem dobrého výsledku mají být úspory na provozu. Od berní správy se očekává, že ukáže spíš úsměv než zuby. |
Ještě pro pochopení, odkud pokles zarputilosti pramení politicky: když v roce 2014 nastoupilo hnutí ANO do vlády a svého předsedu mělo ještě deponovaného právě v resortu financí, jako hlavní klíč k lepšímu hospodaření státu Babiš vyhlásil efektivnější výběr daní – a to se ze všeho nejvíc týká zrovna DPH.
Situace se změnila – z ministra je premiér, který chce k hnutí přilákat i majitele firem s živnostníky, a zdrojem dobrého výsledku mají být úspory na provozu. Od berní správy se očekává, že ukáže spíš úsměv než zuby. Protože ve veřejném prostoru převládl výklad, že se daňový úřad utrhl ze řetězu. Data dokládají, že teď je to ode zdi ke zdi. Z plošného honu na daňové provinilce se stalo tisíceré zvažování, jestli mimořádný instrument vůbec nasazovat. Ilustrováno na mimořádně nepopulárních zajišťovacích příkazech – v roce 2015 jich bylo vydáno 1088 na částku 2,3 miliardy, loni 739 na sumu 0,8 miliardy.
Vylepšené inkaso
Do nadměrných odpočtů teď v lednu vstoupil verdikt Ústavního soudu, který v posuzovaném případě seznal, že berní správa nemá blokovat celou sumu, ale jenom tu část, o které pochybuje a kterou zkoumá. Třeba když se jí nezdají jen obchody s jedním konkrétním partnerem nebo komoditou. Na ministerstvu financí teď kvůli tomu chystají novelu, která umožní, aby se formou zálohy uhradila ta část vratky, kterou už berní úřad nechce zkoumat, neboli je nesporná. Počítá se, že změna naběhne v rámci širšího balíku úprav během roku 2020.
Ministerstvo financí automaticky neshromažďuje data o poměru mezi částkou zadrženou a vyplacenou. Zcela mimořádný efekt to přineslo v roce 2014, v jehož průběhu se zadržené vratky pohybovaly od 7,5 do 18,2 miliardy korun. |
Navíc u zadržených vratek funguje to kouzlo, že v rozpočtu nejsou vedeny bokem: dokud se o nich pochybuje a úřad je zkoumá, vykazují se jako vybrané peníze. Prověrka může trvat od měsíců až po roky a celou tu dobu se částka tváří jako suma, jež v rozpočtu je a bude – třebaže se po dokončení kontroly celá vyplatí firmě, která si vratku nárokuje. Ministerstvo financí automaticky neshromažďuje data o poměru mezi částkou zadrženou a vyplacenou. Zcela mimořádný efekt to přineslo v roce 2014, v jehož průběhu se zadržené vratky pohybovaly od 7,5 do 18,2 miliardy korun – ještě za bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství Jana Knížka se tehdy vyhlásila kobercová kontrola obchodních výměn českých firem se společnostmi, které nebyly usazené v republice. Šlo o spoustu práce pro spoustu lidí, takže suma zůstávala v příjmové bilanci roky. Většina zadržených vratek se pak proplatila.
Jestliže se tedy rapidně propadla suma zadržovaných vratek až k jedné miliardě, lze aspoň říci, že nynější údaj o tom, kolik stát skutečně na dani vybral, je věrohodnější. „Je zarážející, že ministerstvo ten údaj nesleduje, protože ze zadrženého odpočtu stát hradí úroky. Pak je otázka, na základě čeho mohou kompetentní osoby vyhodnotit, zda stávající praxe nepřináší víc škody než užitku. A to nejen globálně, ale i státnímu rozpočtu jako takovému,“ sdělil LN advokát Ondřej Moravec, který se daňové oblasti věnuje. Úroky z prodlení stát u pozastavených vratek začíná hradit, když kontrola překročí jistou mez, zpravidla čtyři měsíce.
Stát vs. Poplatník
Moravcovi vadí také, že stát přistoupil na úpravu vyplácení nesporných částí vratek teprve až po zásahu Ústavního soudu – podle něj jde o „další důkaz, že současný stát soustavně upřednostňuje zájmy státního rozpočtu před zájmy daňových poplatníků“.
Z přístupu a dikce ministerstva financí je ale zřejmé, že se záporného znaménka u své image snaží zbavit a směrem k berním úřadům proudí nepsaná mantra, aby našlapovaly měkounce. |
Z přístupu a dikce ministerstva financí je ale zřejmé, že se záporného znaménka u své image snaží zbavit a směrem k berním úřadům proudí nepsaná mantra, aby našlapovaly měkounce. Do poklesu zadržených vratek se promítá i pozitivní opatření – po zavedení kontrolních hlášení může jít berní úředník víc najisto a omezit počet náhodných návštěv, protože hlášení páruje obchodní partnery a ukazuje, jestli se DPH cestou úmyslně neztratilo.
Nezanedbatelnou měrou se však projevuje i právní nejistota zaměstnanců daňové správy – nechtějí udělat chybu a poslechnout si u soudu, že jejich postup byl neomaleně invazivní. Aby to bylo ještě komplikovanější, do hry vstupuje rovněž obava z pozdějšího popotahování, když raději nechají nějaký případ DPH být. Stávají se případy, kdy po letech dorazí policie nebo kontrola a se znalostí aktuálního stavu trvá na tom, že před lety měl úředník poznat, že se rýsuje daňový podvod.
