Lidovky.cz

Barrosova šéfporadkyně pro vědu: Ve výzkumu musíme umět i riskovat

Evropa

  11:34

„Financování vědy není ,exaktní věda‘. Když něco platíme, není jisté, zda se to ,vyplatí‘,“ říká skotská bioložka Anne Gloverová.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

První byla – nikoliv překvapivě – britská královna Alžběta II. Páté místo obsadila mediální magnátka Elisabeth Murdochová, třinácté spisovatelka Joanne K. Rowlingová. A na devatenácté příčce se umístila profesorka Anne Gloverová. Nejsou to nejbohatší, ale nejvlivnější ženy Velké Británie, jak je letos v únoru vyhlásila rozhlasová stanice BBC4 v pořadu Woman‘s Hour. Bioložka Gloverová není „celebritou“, ale vědkyní (věnovala se mikrobiologii na univerzitě v Aberdeenu). A od prosince 2011 je také vědeckou šéfporadkyní předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa.

Gloverová tento týden přijela do Prahy na pozvání Rudolfa Haňky, hlavního poradce premiéra Petra Nečase (ODS) pro vědu a výzkum. „V Evropské unii jsme s oficiálním titulem Chief Scientific Adviser (CSA) jen čtyři, takže jsme trochu ohroženým druhem. V 21. století se ale věda a technika stávají tak důležitými, že je zapotřebí, aby se propojovala komunikace mezi politiky, vědci a veřejností,“ řekla ČESKÉ POZICI Gloverová, jež pět let zastávala týž post ve Skotsku. S funkcí vědeckých poradců mají od roku 1964 zkušenosti zejména v Británii; prvním českým šéfporadcem byl nynější ministr školství Petr Fiala, jehož vystřídal Haňka.

Anne Gloverová: „Je zapotřebí, aby se propojovala komunikace mezi politiky, vědci a veřejností“Právě on společně s Gloverovou a 1. místopředsedkyní vládní rady pro výzkum Miroslavou Kopicovou ve středu probírali mezinárodní spolupráci ve vědě, zapojení českých vědců do grantů European Research Council (v žádosti o pokročilý ERC grant uspěl letos jediný Čech – matematik Eduard Feireisl), ale i problematiku podpory inovací a zastoupení žen ve vědě a také regulaci výzkumu v oboru oboru geneticky modifikovaných organismů.

Pro Čechy má Gloverová tři hlavní vzkazy:

  • Za prvé by byla ráda, kdyby si zdejší občané více považovali české vědy: „Aby byla propagována v očích veřejnosti jako jistá součást národní kultury, protože jste nejen nedávno, ale i v minulosti docílili řady vědeckých úspěchů.“
  • Za druhé zdůrazňuje nutnost špičkovosti: „Ve vědě musíme podporovat excelenci. Není už možné dělat něco, co není skutečně inovativní, co je slabé. Cílem Evropské komise je dosahování skvělých výsledků, aby nedocházelo k diskreditaci vědeckých výkonů.“
  • Do třetice se vyslovuje k často diskutovanému vztahu mezi základním a aplikovaným výzkumem: „Myslím, že je prostor pro oba. První – onen ,blue sky research‘ – velmi podporuji, nicméně musíme mít na zřeteli, koho budou zajímat výstupy. Musíme říkat, co základní výzkum přináší ekonomice, obyvatelům, jaký má potenciál. Je třeba upozorňovat, že je to důležité pro vládu, malé firmy, velké společnosti i investory. Musí jít o kontinuum poznatků od základního výzkumu až k reálnému využití.“
Větší otevřenost novinkám

Přesně před rokem poskytla Gloverová jedno z prvních interview serveru časopisu Science. „Mým úkolem je pozvednout vnímání naší vědy, protože někdy sedíte na zlatém dole, aniž si to sami uvědomujete,“ řekla vědkyně, jejíž specializací je výzkum biosenzorů. Hlavní úkoly, které si vytyčila, jsou následující:

  • potřebujeme přimět mladé ke kariéře ve vědě a technologiích,
  • potřebujeme provádět přesvědčivou vědní politiku,
  • potřebujeme vyprávět příběhy, co vše evropská věda dokázala.

„Příliš málo lidí si uvědomuje, jak se naše investice do výzkumu vyplácejí – jde o lepší technologie, vylepšenou zdravotní péči i lepší postupy,“ uvedla Gloverová. Rovněž ji trápí nízké počty žen ve vědě: „Hodně vědkyň sice do výzkumu vstupuje, ale nezůstává u něj. Budeme soupeřit s celým světem, a nemůžeme si proto dovolit ztrácet tolik lidí, obzvláště žen.“ Bylo by prý potřebné, aby se Evropané nebáli riskovat, nebáli se novinek.

„Risk považuji za pozitivní slovo. Potřebujeme rozproudit debatu o rizicích i přínosech a co nám mohou nové technologie nabídnout.“„Risk považuji za pozitivní slovo. Potřebujeme rozproudit debatu o rizicích i přínosech a co nám mohou nové technologie nabídnout,“ domnívá se Gloverová. Evropané dle ní mají být otevřenější k novotám: „Lidé jen stěží přijímají nové věci. Jsou podezřívaví, nevedou o tom debatu. To otevírá prostor nátlakovým skupinám, které jsou proti novinkám.“ Gloverová v této souvislosti zmínila geneticky modifikované organismy i předsudečný odpor v případě nanotechnologií.

V lednu investovala Evropská komise podle magazínu Nature dvakrát půl miliardy eur (12,5 miliardy korun) do výzkumu grafenu a lidského mozku. ČESKÁ POZICE se proto Gloverové zeptala, zda automaticky platí rovnice, že více peněz přináší lepší vědecké výsledky. „Ne. Financování vědy není ,exaktní věda‘. Když něco platíme, není jisté, zda se to ,vyplatí‘. Ale musíme riskovat, jinak budeme dělat jen nevalný výzkum. Je to riziko vložených peněz, přesto je dobře, že se tak děje,“ vysvětluje Gloverová.

Akademie věd, nebo vysoké školy?

„Je dobré spojovat ,blue sky research‘ s místy, kde se i vyučuje. To nejzajímavější vzniká na rozhraní.“V českém prostředí jsme si nemohli odpustit „věčnou otázku“ týkající se tuzemského modelu, v němž základní výzkum primárně řeší Akademie věd ČR a vedle ní bádají vysoké školy. Je to vhodné rozložení?

„Nikdo z nás nemá luxus vzít si prázdný papír a na něj načrtnout dokonalý systém. Na druhou stranu se domnívám, že máme povinnost reagovat na to, jak se vyvíjí situace ve světě. Osobně si myslím, že je dobré spojovat ,blue sky research‘ s místy, kde se i vyučuje. Nedávala bych věci do samostatných boxů, které spolu nekomunikují. To nejzajímavější vzniká na rozhraní,“ míní unijní šéfporadkyně.

V zásadě je jedno, zda věci potřebné pro konkurenceschopnost země vzniknou v akademiích věd nebo na univerzitách, každopádně je zapotřebí spolupráce těch nejlepších hlav, která musí sloužit veřejnosti. Gloverová, kterou nejmocnější žena Británie dekorovala v roce 2009 oceněním Commander of British Empire (CBE), věří, že z unijních peněz budované infrastruktury – jako je například superlaser Extreme Light Infrastructure – budou samy členské státy nadále rozvíjet. Vstupní šanci už Česko od Bruselu dostalo.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.