Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Barma: Promění se autoritářský režim v demokracii?

USA

  17:33
V neděli 8. listopadu se v Barmě konají první svobodné parlamentní volby po 20 letech. I kdyby v nich zvítězila opozice vedená Su Ťij, cesta k demokracii bude dlouhá a složitá.

Vůdkyně barmské opozice Su Ťij a prezident USA Obama při společném proslovu foto: Reuters

Po více než 20 letech se budou v Barmě (oficiálně Myanmar) konat v neděli 8. listopadu první svobodné parlamentní volby. Podle některých členů opozice i mezinárodní komunity jde o zásadní krok, jenž může v této zemi pomoci nastolit skutečnou změnu k demokracii.

Situace v Barmě je však mnohem složitější, než se na první pohled zdá, a budoucnost země bude určována nejen jejím vnitropolitickým vývojem, ale promítnou se v ní i geopolitické zájmy.

Od junty k civilní vládě

V Barmě, druhé největší zemi v jihovýchodní Asii, vládla od převratu v roce 1988 vojenská junta, kvůli níž byla tato země považovaná za jednu z nejtvrdších diktatur na světě. V roce 1990 junta odmítla uznat výsledek voleb, ve kterých jednoznačně zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD) v čele s disidentkou a držitelkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, jež byla poté několikrát v domácím vězení.

V roce 2003 byla představena takzvaná cestovní mapa k demokracii, neboli plán politických a ústavních reforem, které mají postupně proměnit Barmu v „civilní administrativní systém s disciplinovanou demokracií“

Z důvodu dlouhodobého porušování lidských práv a svobod a tvrdého potírání jakéhokoliv náznaku opozice Západ na Barmu uvalil přísné sankce, které ji postupně dostaly do mezinárodní izolace. V roce 2003 byla představena takzvaná cestovní mapa k demokracii, neboli plán politických a ústavních reforem, které mají postupně proměnit Barmu v „civilní administrativní systém s disciplinovanou demokracií“.

Součástí těchto změn byla i nová ústava v roce 2008 a v roce 2010 se po více než 20 letech konaly všeobecné volby, což překvapilo zahraničí i samotnou Barmu. S převahou v nich zvítězila Strana svazové solidarity a rozvoje (Union Solidarity and Development Party, USDP), která je spjatá s armádou a bývalou juntou a jejímiž členy jsou z velké části bývalí armádní důstojníci.

Role armády

Nová ústava zajistila armádě čtvrtinu míst v barmském parlamentu a ustavila čtrnáct zastupitelských shromáždění svazových států a regionů, v nichž tvoří příslušníci ozbrojených sil automaticky třetinu. Také post prezidenta může zastávat pouze osoba, která vyhovuje ústavním kritériím, mezi něž patří náležitá státnická a vojenská kvalifikace. Armáda proto zůstává vedoucí silou a nadále kontroluje činnost všech civilních orgánů.

Armáda zůstává vedoucí silou v Barmě a nadále kontroluje činnost všech civilních orgánů

Volbami se i změnilo státní zřízení na prezidentskou republiku s názvem Republika Myanmarský svaz. Barmská opozice sice tyto volby neuznala a kritizovala je i řada představitelů demokratických zemí kvůli falšování volebních hlasů, zastrašování či podplácení, ale situace v zemi se začala zlepšovat.

Na svobodu bylo propuštěno několik set politických vězňů v čele se Su Ťij, jíž bylo umožněno znovu vést NLD a v roce 2012 se zúčastnit doplňovacích parlamentních voleb, v nichž její strana získala 43 křesel – v barmském parlamentu má v současnosti osmiprocentní zastoupení a je největší opoziční stranou.

Současná situace

Volby 8. listopadu jsou založené na většinovém volebním systému a spojené s řadou kontroverzních rozhodnutí a postupů, například nepřesné volební seznamy, zrušení možnosti hlasovat v některých problematických oblastech či odepření volebního práva muslimským Rohingům.

Národní liga pro demokracii (NLD) disponuje poměrně širokým spektrem voličů, kteří se rozhodli spojit síly, aby co nejvíce oslabili vládnoucí Stranu svazové solidarity a rozvoje (USDP)

Z 54milionové populace bude o politické budoucnosti země v příštích pěti letech rozhodovat přibližně 32 milionů voličů. Do voleb je přihlášeno okolo 90 politických stran, které se budou ucházet celkem o 1142 křesel. Barmský parlament se skládá ze Sněmovny národností (horní sněmovna) – 224 křesel, z nichž 168 obsadí zvolení kandidáti a 56 zástupci armády – a ze Sněmovny reprezentantů (dolní sněmovna) – 440 křesel, z nichž je 330 přímo voleno a 110 dosadí armáda. Kromě toho se bude volit i do regionálních, svazových parlamentů.

Současnou vládu tvoří koalice USDP – 336 zastupitelů – a armády – 166 zastupitelů. Strana NLD má v obou komorách parlamentu 42 křesel a 120 připadá na strany etnických menšin, které představují dvě třetiny z celkového počtu přihlášených stran. A právě ty budou kromě USDP pro NLD nejvážnějšími soupeři. Očekává se vítězství NLD ve vnitřních oblastech země s převládajícím barmským etnikem (68 procent populace), zatímco pohraniční oblasti budou hlasovat podle své etnické příslušnosti.

NLD disponuje poměrně širokým spektrem voličů – od akademiků přes politické aktivisty a reformisty až po členy bývalého disentu –, kteří se rozhodli spojit síly, aby co nejvíce oslabili vládnoucí USDP. Dle některých kritiků však postrádá jednotu a schopnost efektivně spolupracovat s ostatními opozičními stranami.

Prezident

Volby se budou konat pod dohledem Barmské volební komise (Union Election Commission, UEC), která na rozdíl od předchozích voleb umožní účast mezinárodních pozorovatelů kvůli svobodnému a regulérnímu průběhu. Komise je však z velké části složena z bývalých generálů, a proto opozice nezávislost UEC zpochybňuje. Klíčovou roli budou hrát i síly, jež mají zajišťovat bezpečnost, a jelikož spadají přímo pod armádu, i v jejich případě existují obavy z ovlivnění voleb.

Podle ústavy z roku 2008 se zhruba tři měsíce po parlamentních volbách uskuteční volba prezidenta, a to ze tří kandidátů, z nichž dva nominují zástupci Sněmovny národností a Sněmovny reprezentantů a jednoho armáda

Pokud se volby odehrají svobodně a spravedlivě, je pravděpodobné, že strana NLD získá většinu hlasů. Navzdory tomu není jisté, že se jí podaří sestavit příští vládu. Čtvrtina parlamentních křesel totiž umožňuje armádě ovlivňovat její složení, a navíc díky ní může vetovat všechny návrhy na změny ústavy.

Podle ústavy z roku 2008 se zhruba tři měsíce po parlamentních volbách uskuteční volba prezidenta, a to ze tří kandidátů, z nichž dva nominují zástupci Sněmovny národností a Sněmovny reprezentantů a jednoho armáda. Prezidentská volební komise složená z představitelů těchto tří skupin, pak zvolí příštího prezidenta.

Marná snaha Su Ťij

Před předložením změn ústavy národnímu referendu je za současných podmínek třeba více než 75procentní souhlas obou částí parlamentu. Armáda je proto může efektivně vetovat, přičemž tyto změny jsou nutné, aby se Su Ťij mohla stát součástí prezidentských voleb, což si od svého propuštění na svobodu dává za cíl.

Současná ústava (článek 59) zakazuje kandidovat na prezidenta tomu, kdo má příbuzenský vztah s občanem jiné státní příslušnosti. Junta se tím pojistila proti případné kandidatuře Su Ťij, protože byla provdaná za zesnulého britského historika Michaela Arise, s nímž má dva syny britské státní příslušnosti. Strana NLD se sice intenzivně snaží změnit ústavu, ale poslanci návrh neodsouhlasili, a proto Su Ťij v podstatě nemá šanci stát se prezidentkou.

Současná ústava zakazuje kandidovat na prezidenta tomu, kdo má příbuzenský vztah s občanem jiné státní příslušnosti. Junta se tím pojistila proti případné kandidatuře Su Ťij.

Svobodné a transparentní volby jsou v zájmu barmského režimu i kvůli zlepšení ekonomické situace díky spolupráci se západními zeměmi. Ty však podmiňovaly zrušení sankcí zavedením legitimní civilní vlády, zlepšením lidských práv a postupnou demokratizací Barmy. Většina z nich sice byla po reformách zrušena, ale některé zůstávají z důvodu dalších reforem barmské vlády.

V poslední době se navíc začínají ozývat hlasy, že reformy byly provedeny zejména kvůli otevření barmské ekonomiky světu a že se vláda od nich postupně odklání. Stále existují političtí vězni, cenzura médií a diskriminace určitých skupin obyvatel.

Etnické menšiny a náboženské napětí

Jedním z největších problémů jsou etnické menšiny převážně v pohraničních oblastech Barmy, jejichž ozbrojené složky již řadu let bojují s barmskou armádou za větší samosprávu v rámci federace, přičemž tento konflikt je nejdelší občanskou válku na světě. V polovině října byly sice podepsány dohody o příměří s osmi povstaleckými skupinami, ale v minulosti byla většina podobných snah neúspěšná. Proto se i dnes pochybuje, že se podaří dosáhnout usmíření a národní jednoty.

Etnické a povstalecké skupiny představují jednu z největších překážek voleb a zájmy etnických menšin reprezentované různými politickými skupinami budou hrát důležitou roli v povolebním vyjednávání

Etnické a povstalecké skupiny představují jednu z největších překážek voleb a zájmy etnických menšin reprezentované různými politickými skupinami budou hrát důležitou roli v povolebním vyjednávání. Dalším současným problémem je eskalace náboženského napětí radikálním buddhistickým nacionalismem, již často podporuje vláda. Její představitelé tím částečně odvádějí pozornost od vnitropolitických potíží a zvyšují si volební preference u buddhistické skupiny obyvatel.

Protimuslimské nálady, zejména proti silně diskriminované etnické skupině Rohingů, přerostly v uplynulých měsících v pogromy a následně v uprchlickou krizi. Muslimové nemají dostatečné zastoupení v nadcházejících volbách, a ani strana NLD nenominovala žádného jejich příslušníka, protože se obávala, že by ji to mohlo poškodit u voličů.

Západ versus Čína

Od začátku reforem a postupného otvírání se světu roste význam Barmy i v geopolitickém soupeření velmocí a regionálních hráčů. Velké a nedostatečně využité zásoby nerostných surovin, potenciál pro vznik nového trhu a strategická poloha spojující jižní a jihovýchodní Asii s pevninskou Čínou lákají nové hráče. Zejména USA mají kromě obchodních příležitostí i motivaci omezit nebo alespoň částečně vyvážit růst vlivu Číny v regionu.

Čína se na rozdíl od Západu k vnitřním záležitostem Barmy veřejně příliš nevyjadřuje a zdá se, že její zájmy jsou převážně obchodní a spojené s těžbou nerostných surovin a výstavbou infrastruktury

Kromě investic se Západ, zejména USA, Evropská unie a Austrálie, v Barmě snaží podporovat politické i ekonomické reformy, parlamentní spolupráci, transparentnost ve státní správě a odpovědnost institucí a posilovat místní komunity a občanskou společnost. A poskytuje i rozvojovou a humanitární pomoc ve zdravotnictví a vzdělávání. Nakolik bude mít Západ vůli se angažovat v reformním procesu a ovlivňovat vnitropolitický vývoj, není zatím zřejmé.

Čína se na rozdíl od Západu k vnitřním záležitostem Barmy veřejně příliš nevyjadřuje a zdá se, že její zájmy jsou převážně obchodní a spojené s těžbou nerostných surovin a výstavbou infrastruktury. Čína byla jednou z mála zemí, která v roce 1988 styky s Barmou nepřerušila, ani neomezila, ale naopak obchodní i hospodářské vztahy posílila. Barmská vláda tím zmírnila dopad sankcí a Číně tato situace dlouho umožňovala téměř neomezené investice a monopol na využívání bohatých zásob nerostných surovin.

Podpora ASEAN

Snaha omezit závislost na Číně byla jedním z faktorů, které kvůli mezinárodní legitimitě a novým investorům přispěly k reformám. Vztahy Barmy a Číny se viditelně ochladily v roce 2011, kdy barmský prezident Thein Sein překvapivě zastavil čínskou výstavbu přehrady Myitsone, proti které se demonstrovalo v celé zemi.

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) izolaci Barmy nepodpořilo, ale naopak ji zapojilo do jednání i ekonomických projektů, což bylo motivováno snahou o společný ekonomický rozvoj a obavami z rostoucího vlivu Číny v regionu

V uplynulých letech navíc narůstala protičínská nálada kvůli rozsáhlému vytěžování a vykupování barmské půdy a obsazování pracovních míst čínskými přistěhovalci. Navzdory tomu Čína zůstává největším investorem v Barmě a vedoucí roli si pravděpodobně zachová i v následujících letech.

V době, kdy západní země uplatňovaly vůči Barmě sankce, si barmská vláda kromě Číny vybudovala těsnější vztahy i s dalšími klíčovými sousedy – Indií a Thajskem – a zapojila se do několika regionálních organizací. Zejména pro Indii je upevnění vztahů s Barmou důležité kvůli jejímu strategickému soupeření s Čínou.

Většina mezinárodních pozorovatelů se shoduje, že Barmě je poskytovaná značná politická a ekonomická podpora právě kvůli vyvážení čínského obchodního a vojenského vlivu. Největší pomoc poskytuje Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Barma členem od roku 1997. ASEAN izolaci Barmy nepodpořil, ale naopak ji zapojil do jednání i ekonomických projektů, což bylo motivováno snahou o společný ekonomický rozvoj a obavami z rostoucího vlivu Číny v regionu.

Začátek pozitivních změn

Reformní proces v Barmě představuje poměrně vzácný případ, kdy se autoritářský režim sám rozhodl změnit a postupně demokratizovat. Nakolik vážně však tuto transformací míní, a nejde-li jen o zastírací manévr k získání politických i ekonomických výhod, ukážou až postoje barmských představitelů ve volbách a situace po sestavení nové vlády.

Za současných podmínek bude úspěchem i bezproblémový a transparentní průběh parlamentních voleb, protože může být začátkem pozitivních změn

I kdyby strana NLD ve volbách výrazně zvítězila a dokázala sestavit vládu, je zřejmé, že v zemi, jejíž zkušenost s parlamentní demokracií je pouhých čtrnáct let – 1948 až 1962 –, bude tato cesta k ní dlouhá a složitá. Kvůli komplikované vnitropolitické situaci se proto i představitelé reformního křídla vlády obávají, že by příliš rychlé uvolnění mohlo vést k situaci podobné arabskému jaru.

Za současných podmínek bude tudíž úspěchem i bezproblémový a transparentní průběh parlamentních voleb, protože může být začátkem pozitivních změn. Pokud ale v příštích letech nebude revidována ústava, lze skutečné změny očekávat jen stěží. Situace v Barmě tedy zůstává otevřená a rozhodující bude nejen postoj nové vlády k řešení vnitřních problémů, ale i připravenost a ochota globálních a regionálních hráčů na reformní proces v této zemi náležitě reagovat.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...