Bariéry proti imigrantům nejsou návratem do pravěku

Vedle krize eura je dnes žhavé také téma zdí proti imigrantům. Kvůli zákonům přijatým Evropskou unií se týká i Česka.

Hadriánův val na severu Anglie je dodnes nejpatrnějším pozůstatkem staré římské hranice. Sloužil jako ochrana před barbary. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hadriánův val na severu Anglie je dodnes nejpatrnějším pozůstatkem staré římské hranice. Sloužil jako ochrana před barbary. | foto: Česká pozice
Hadriánův val na severu Anglie je dodnes nejpatrnějším pozůstatkem staré římské hranice. Sloužil jako ochrana před barbary.

Evropská unie má stejně jako starý Řím „zdi proti barbarům“. Ve španělských enklávách Ceuta a Mellila na severoafrickém pobřeží již dlouhou dobu ční takové bariéry proti ilegální imigraci. Itálie v roce 2010 vyjednávala podmínky pro virtuální námořní hranici proti přistěhovalcům, kterou by tvořily libyjské přístavy a teritoriální vody této země.

Řecko, Bulharsko a Turecko

V lednu 2011 se objevily zprávy o záměrech některých zemí EU vybudovat zdi, ploty a bariéry proti imigrantům. Nejnověji Bulharsko deklarovalo, že vztyčí po celé své 143kilometrové délce hranice s Tureckem bariéru ve formě drátěného plotu a použije na to i finanční prostředky EU. Bulharský ministr zemědělství Miroslav Najdenov to oznámil 19. ledna v televizi. Dle něho má být plot proti šíření slintavky a kulhavky. Ty se však vyskytly jen ve dvou pohraničních obcích. Plot je tedy evidentně proti nelegální imigraci.

Také Řekové ohlásili prostřednictvím ministra vnitra Christose Papoutsise vybudování 206kilometrové bariéry po celé délce hranice s Tureckem. „Řecká veřejnost už má plné zuby nelegálních přistěhovalců. Budeme v této otázce rozhodní. Řecko už nemůže nikoho přijmout,“ řekl ministr Papoutsis. A poukázal na tisícikilometrovou zeď mezi USA a Mexikem proti ilegálním imigrantům.

Budování bariér

Vybudování americko-mexické bariéry schválil prezident George W. Bush 26. října 2006. Je již prakticky hotová a budí emoce na obou stranách hranice. Nejnověji byla spojovaná s tragickou střelbou v Tusconu ve státu Arizona na kongresmanku Gabriellu Gliffordsovou. Opatření USA po 11. září 2001 vůči světu včetně zemí EU zaměřená proti imigraci jsou nejpřísnější v dějinách země.

Ani Jižní Amerika nezaostává. V Rio de Janeiru se již rok staví zeď, jež obklopuje třináct chudinských čtvrtí a odděluje je od jedné z největších přírodních rezervací na světě Tijuca National Park. Ochrana rezervace je jedna věc. Přednost však má ochrana pořádku.

Na Blízkém východě vyvolává velké napětí (nebo je snad tlumí?) 703kilometrů dlouhá bariéra, jež se buduje již od roku 2006. Má oddělit původní izraelské území z roku 1949 od nynějšího palestinského na Západním břehu Jordánu a zabránit nárůstu terorismu v důsledku takzvané druhé palestinské intifády.

Řecká veřejnost už má plné zuby nelegálních přistěhovalců

Egypt zase odděluje své území od Gazy údajně proto, aby zabránil pašeráctví. Bariéra je ocelová a má sahat do hloubky několika metrů. Má bránit výstavbě palestinských pašeráckých tunelů. Zřejmě však nejde jen o kontraband. Desetikilometrová zeď má vzniknout do dvou let a odolat i výbuchu náloží. Čtyři kilometry takové zdi již byly postavené severně od přechodu Rafáh.

Běžná opatření

Nejen na severní polokouli, ale i jinde ve světě se něco začalo dít. Pokrytecké svatouškovské výhrady představitelů oficiálních i nevládních organizací najednou nestačí. Švýcarský občan v referendu důstojně a zásadně rozhodl, že chce žít bez minaretů. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vystoupil proti porušování pořádku a soužití a romské delikventy vrátil do domovských zemí. Itálie to činí již delší dobu.

Exministr financí spolkové země Berlín Thilo Sarrazin vydal již několikátý reprint své knihy Německo se likviduje s podtitulem Jak dáváme vlastní zemi všanc a musel kvůli tomu odstoupit z funkce člena představenstva Bundesbanky. Zásadně se k problému vyjádřil i britský premiér David Cameron. Ani německá kancléřka Angela Merkelová se mu nadále nevyhýbá.

Děje se něco výjimečného? Vracíme se do pravěku? Do doby další studené války? Nikoli! Taková opatření v různých formách a dobách běžně přijímaly všechny civilizace a kultury, které se snažily a činily, a proto zaznamenaly pokrok, proti těm, kdo nebyli ochotní a schopní koexistovat a dodržovat uznávané normy práva, morálky a přesvědčení svých hostitelů.

Nic nového

Nejstarší známou ochranou tvůrčí civilizace před nájezdníky a nomády byly hradby s věžemi jednoho z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením Jericha z 9. tisíciletí před naším letopočtem. Čínská zeď po všech rozšířeních je dnes dlouhá 8 851 kilometrů. Vznikla propojením již existujících staveb z období válčících států v 5. až 3. století před naším letopočtem pozdějším prvním císařem bájné dynastie Čchin. A chránila Čínu tři tisíce let.

Také Římská říše budovala zdi na ochranu před barbary. Nejvzdálenější a nejznámější je Hadriánova zeď budovaná od roku 122 našeho letopočtu. Je většinou kamenná a táhne se napříč severní Anglií od Irského moře k Severnímu. Je šest metrů vysoká, 2,4 metru široká a 118 kilometrů dlouhá. Stejně zdatně si počínal i římský císař Konstantin Veliký v Konstantinopoli. Zdi chránily město před Avary, Araby, Rusy, Bulhary, Turky a křižáky víc než tisíc let.

Je svět roku 2011 jiný, než byl v posledních jedenácti tisících letech od dosud poznaných počátků Jericha? Jsou jeho potřeby, cíle a nástroje, pokud jde o rozvoj, jiné? Vedle krize společné měny eura je dnes žhavé i téma zdí. A týká se také Česka kvůli přijatému evropskému zákonodárství.

Počet příspěvků: 1, poslední 30.1.2011 11:47 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.