Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Báňský úřad prohrál bitvu. Bude dohlížet na geologické ukládání CO2.

Evropa

  14:35

Vláda schválila pravidla pro skladování CO2 pod gescí ČBÚ. Ten s novými pravomocemi a odpovědností nechce mít nic společného.

foto: © ČESKÁ POZICE, Jiří BušekČeská pozice

Po bizarním zápasu mezi ministerstvem a zdráhajícím se státním úřadem česká vláda v úterý schválila návrh zákona, který upravuje rámcové zásady licencování společností zabývajících se ukládáním oxidu uhličitého (CO2) v hlubinných dolech a vrtech a dalších přírodních horninových strukturách.

Schválením návrhu zákona o ukládání CO2 končí souboj, v němž proti sobě stály ministerstvo životního prostředí a Český báňský úřad (ČBÚ) jako nelítostní soupeři. A to již od okamžiku, kdy EU v roce 2009 vyzvala členské státy unie, aby připravily legislativu upravující podmínky skladování oxidů uhlíku. Ukládání nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, v podzemních úložištích je pokládáno za jeden z nejslibnějších způsobů separace průmyslových emisí, jež značnou měrou přispívají ke globálnímu oteplování. Technologie ukládání CO2 by se však mohla stát i mimořádně lukrativním byznysem.

Orgánem zodpovědným za dohled a udělování licencí v oblasti ukládání oxidu uhličitého se proti své vůli stal ČBÚ, který v průběhu jednání o nové legislativní úpravě upozorňoval, že ukládání oxidu uhličitého v geologických strukturách primárně nesouvisí s důlní činností. Báňský úřad navíc zastával názor, že by se měl vytvořit zcela nový zákon zabývající se touto konkrétní otázkou a že cesta spočívající v úpravě celé řady stávajících zákonů včetně zákona o hornické činnosti a metodiky plánování není správná.

Pověřen proti své vůli

Báňský úřad neortodoxně přišel s myšlenkou, že by se Česká republika mohla vypořádat s otázkou ukládání oxidu uhličitého jednou a provždy tím, že by vyhlásila úplný zákaz vydávání licencí na ukládání oxidu uhličitého na území republiky, s výjimkou několika výzkumných projektů.

Svůj postoj ČBÚ obhajuje tím, že v Evropě dosud nebyl v praxi žádný CCS projekt odzkoušen a většina odborníků pochybuje o tom, že by se podobná technologie mohla ve větším měřítku prosadit dříve než v roce 2020.

Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje úlohu České geologické služby (ČGS), která koordinovala tříletý projekt CO2NET EAST financovaný Evropskou komisí. Jeho posláním bylo integrovat sedm členských států EU ze střední a východní Evropy do výzkumu a vývoje v tomto oboru a zvýšit úroveň obecného povědomí o CCS v regionu. Kromě toho se ČGS s dalšími 26 subjekty včetně Číny účastní společného projektu GeoCapacity, jehož hlavním cílem je zmapování úložného potenciálu CO2 v Evropě.

Báňský úřad dodává, že na území republiky je jen omezený pás, jenž geologicky vyhovuje podmínkám ukládání CO2. Jedná se o 50kilometrový úsek nedaleko slovenské hranice. Navíc je většina z těchto slibných úložišť v současnosti využívána jako podzemní úložiště zemního plynu. „Pokud by se tyto horninové struktury použily pro ukládání CO2, ubyly by nám kapacity pro ukládání plynu, což by vyústilo ve zhoršení energetické bezpečnosti jak ve vztahu k českým společnostem, tak ve vztahu k domácnostem,“ uvedl úřad s tím, že české horninové podmínky nejsou pro ukládání CO2 příliš perspektivní.

Báňský úřad přišel s myšlenkou, že by se ČR mohla vypořádat s otázkou ukládání CO2 jednou a provždy tím, že by vyhlásila úplný zákaz vydávání licencí na ukládání CO2 na území republiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pověřeno, aby v budoucnu vystupovalo v roli jakéhosi arbitra rozhodujícího o tom, zda mají být podzemní stanoviště využívána spíše pro účely skladování zemního plynu, či jako úložiště oxidu uhličitého. Ministerstvo životního prostředí báňskému úřadu kontrovalo poukazem, že „návrh ČBÚ (na úplný zákaz) je v rámci Evropy zcela ojedinělý, navíc si podle Evropské komise žádný jiný členský stát EU tuto možnost nezvolil a ani o ní neuvažoval”.

Ministerstvo také připomnělo, že úplný zákaz by s ohledem na harmonizaci evropské legislativy způsobil komplikace v Bruselu a neopomnělo zmínit, že by tímto postojem byla ohrožena participace českých společností, kupříkladu státem kontrolované energetické skupiny ČEZ, v budoucích CCS projektech financovaných z prostředků EU. Podle ministerstva je přinejmenším v evropských kruzích zachytávání a ukládání CO2 v podzemních úložištích obecně uznáváno jako potenciální metoda snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování změny klimatu.

Český báňský úřad si nicméně posteskl, že byl zatížen dalšími povinnostmi, jež zahrnují mimo jiné dlouhodobé monitorování úložišť, aniž by mu byly přiděleny dodatečné finanční prostředky na pokrytí nově vzniklých nákladů.  Podle stávajícího návrhu má část prostředků, které zaplatí společnosti za potenciální uložení oxidu uhličitého do podzemních struktur, připadnout místně příslušným obecním a městským úřadům. ČBÚ si vymínil další jednání s ministerstvem financí, která se mají zabývat možnostmi přenesení nových nákladů na společnosti.

Varování ministerstva životního prostředí, že negativní postoj, který ČBÚ zaujímá k ukládání oxidu uhličitého na našem území, může poškodit české firmy, potvrzují i reakce subjektů, které oslovila ČESKÁ POZICE.

Zájem skupiny ČEZ

V květnu, tedy v době, kdy kvůli složitým peripetiím mezi báňským úřadem a ministerstvem životního prostředí došlo k odložení přijetí vládního rozhodnutí o další čtyři měsíce, ČEZ oznámil, že se účastní několika CCS projektů „s cílem získat relevantní technická a ekonomická data”. „Náklady na separaci jedné tuny CO2 a jeho uložení jsou v demonstračních projektech enormně vysoké, nicméně cílem těchto projektů je v první řadě ověření technologické funkčnosti na sebe navazujících procesů separace oxidu uhličitého, jeho dopravy a ukládání,” napsala tisková mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.

„Nejnákladnější etapou celého procesu je separace CO2, která je mimořádně energeticky náročná, a tudíž dochází k významnému poklesu celkové čisté účinnosti výroby (energie). V případě ukládání CO2 do geologických hornin je nutné brát v úvahu dlouhodobé působení, jak bude uložený oxid uhličitý reagovat s okolím atd. To vše je předmětem intenzivního výzkumu, který zahrnuje i výstavbu pilotních zařízení v Evropě, která jsou značnou měrou dotována z prostředků Evropské komise,” dodala Nováková.

Top manažeři největšího českého producenta černého uhlí a koksu, společnosti New World Resources (NWR), jejíž akcie se obchodují na pražské burze, pro ČESKOU POZICI uvedli, že pozorně sledují snahy české vlády o vytvoření určitého legislativního rámce pro ukládání oxidu uhličitého s tím, že jejich společnost se o možnosti, jež tato technologie může nabídnout, zajímá.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...