Bankovní svět se zcela změnil

V českém bankovním světě představuje most mezi současností a starými časy. Je posledním z generace bankéřů, která po revoluci roku 1989 pomáhala budovat tuzemský finanční trh. Celkem 30 let stojí Jiří Kunert v čele české a slovenské UniCredit Bank a její předchůdkyně Živnobanky. Od příštího roku už to nebude pravda. Doyen domácí bankovní scény v dubnu odejde z postu předsedy představenstva a generálního ředitele banky. V české a slovenské UniCredit bude nadále působit už jen v dozorčí radě.

Možná trochu symbolicky to banka oznámila nejen 30 let poté, co Kunert poprvé usedl do ředitelského křesla Živnostenské banky, ale i v roce, kdy se připomíná 150 let od založení celé Živnobanky. O historii tohoto bankovního ústavu ví Jiří Kunert mnohé. Už při pohledu na jeho kancelář je vidět, že si slavnou minulost Živnobanky rád připomíná: nad stolem mu visí obraz prvorepublikového šéfa Živnostenské banky Jaroslava Preisse, hned vedle něho karikatura, na níž se Preiss přetahuje o korunu s prvním československým ministrem financí Aloisem Rašínem.

Jak Kunert přiznává, mnohokrát přemýšlel nad tím, jaké by to bylo, žít v éře první republiky, kdy Živnobanka zažívala nejslavnější období své historie. „Musela to být nesmírně zajímavá doba, zvláště od roku zhruba 1920 až do krize. Byla to úžasná éra, v níž se zrodila spousta hvězdných podnikatelů, z nichž mnozí dosáhli i světového věhlasu,“ říká trochu zasněně.

Jak tvrdí,kdyby se situace po roce 1945 vyvinula trochu jinak a zůstali bychom tržní ekonomikou, byla by dnes Živnobanka „určitě jednou z největších středoevropských bank a byla by schopná konkurovat německým kolosům, jakým je třeba Deutsche Bank“. Kunert ale moc dobře ví, že žádná banka nemůže žít jen ze své slavné minulosti.

Sám je ostatně očitým svědkem obrovské proměny, kterou bankovnictví v uplynulých desetiletích prošlo. „Když jsem začínal, připravil se roční rozpočet, který nějak plynul. Dnes musím každé tři měsíce reagovat na to, co se na trhu děje. Jinak vás konkurence převálcuje,“ říká v rozhovoru Kunert. Dobře si uvědomuje, že změnami projde bankovní svět i v následujících letech.

Přijímání peněz a poskytování úvěrů podle něho bude nadále rolí bank, na tom se nic zásadního nezmění, proměnou ale projdou způsoby, jak se přiblížit k zákazníkům a poskytovat služby. Že by banky zcela zanikly, Kunert nevěří: „V současné době hrají zásadní roli v globální ekonomice, poskytují finanční prostředky podnikům, malým a středním firmám a fyzickým osobám. Nemyslím si, že v blízké budoucnosti může něco nahradit roli bank.“

LIDOVÉ NOVINY: UniCredit si letos připomíná 150 let od založení Živnostenské banky. Na co z té bohaté historie banky je třeba být nejvíc pyšný?

KUNERT: Největší sláva Živnobanky určitě přišla za první republiky, kdy se do jejího čela dostal člověk považovaný za největšího bankéře v historii Československa, pan Jaroslav Preiss. Ten byl v pozadí všech významných hospodářských změn, byl ostatně tvůrcem hospodářské koncepce nově vzniklého státu a stál i za takzvaným nostrifikačním zákonem, podle něhož všechny firmy na území Československa musí mít na tomto území i své sídlo.

To mělo mimo jiné za následek, že spousta rakouských a německých vlastníků své firmy prodala, z čehož velmi profitovala Živnostenská banka, která v nich získávala podíly. Preiss pak tyto firmy slučoval do větších celků, které tvořily páteř československého průmyslu. To byla velmi slavná doba Živnostenské banky, vždyť byla jednou z největších bank ve střední a východní Evropě, překonávala svou velikostí i některé německé banky. Pobočky měla třeba až v Terstu.

LIDOVÉ NOVINY: Dnes asi většině lidí vůbec nedochází, jak silná a obrovská Živnobanka za první republiky byla. Dá se to nějak připodobnit k dnešku?

KUNERT: To jde těžko. Kdyby se ale situace po roce 1945 vyvinula jinak a zůstali bychom demokratickým státem s tržní ekonomikou, Živnobanka by určitě byla jednou z největších středoevropských bank a byla by schopná konkurovat německým kolosům, jako je Deutsche Bank.

LIDOVÉ NOVINY: Nepřemýšlel jste někdy, jaké by to bylo, žít v éře té největší slávy Živnobanky za první republiky?

KUNERT: Budete se možná divit, ale mockrát. Musela to být nesmírně zajímavá doba, zvláště od roku zhruba 1920 až do krize. Byla to úžasná éra, v níž se zrodila spousta hvězdných podnikatelů, z nichž mnozí dosáhli i světového věhlasu.

LIDOVÉ NOVINY: Vy sám jste už také součástí historie Živnobanky, působil jste v ní dlouhá léta. Jak moc jste prožíval, když tato značka před jedenácti lety zanikla?

KUNERT: Takové věci vnímáte spíše pragmaticky. V roce 2002 Živnobanku získala UniCredit Group, která o tři roky později koupila i německou HVB Bank. Začala se připravovat fúze bank obou skupin ve střední a východní Evropě, přičemž platilo, že když byla daná banka velká jako třeba v Bulharsku nebo Chorvatsku, kde měla podíl takřka 30 procent trhu, bylo ponecháno její jméno.

V Česku ale Živnobanka takový podíl neměla, HVB Bank tu měla takřka stejně velký podíl na trhu, a tak se rozhodlo, že bude banka fungovat pod novým jménem UniCredit. Samozřejmě mi to nebylo jedno, ale chápal jsem to.

LIDOVÉ NOVINY: Uvažovali jste třeba i kvůli 150letému výročí vzniku Živnobanky, že byste tuto značku nějakým způsobem oživili?

KUNERT: Značka UniCredit je dnes silná a je spojována s poskytováním těch nejlepších služeb, které nabízí, a jsme s ní velmi spokojeni.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že by v současnosti mohla nějaká česká banka dosáhnout podobně dominantního postavení, jaké měla mezi světovými válkami v Československu Živnobanka?

KUNERT: Nechci komentovat konkurenty, ale mohu něco říci o naší bance. Jako celoevropská banka máme širší pohled na bankovní trh, a to díky umístění našich bank v různých zemích. Proto je UniCredit vnímána jako „jedna banka, jeden UniCredit“ v celé Evropě a ve střední a východní Evropě. Z tohoto pohledu se snažíme, aby UniCredit byl celoevropským vítězem na všech trzích, na kterých působíme, spíše než na jednom konkrétním.

LIDOVÉ NOVINY: Není pro českou ekonomiku škoda, že vývoj po roce 1989 vedl k tomu, že tu v současnosti není velká česká banka vlastněná českým kapitálem?

KUNERT: Musíme vše chápat v historickém kontextu. V roce 1989 a dále, tedy do doby, než přišel zahraniční kapitál, měla česká bankovní sféra nedostatek kapitálu a vhodné řešení bylo získání zahraničních investorů. Existuje mnoho pozitivních faktorů v souvislosti se zahraničními vlastníky. Kromě kapitálu je to také know-how a zkušenosti, které zahraniční majitelé mají možnost poskytnout na místním bankovním trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Na druhou stranu již dlouho se řeší, jak zabránit odlivu kapitálu z Česka, přičemž z bank jej do zahraničí odtéká dost.

KUNERT: Podstatné je, kolik je zde v Česku zpět zainvestováno. Pokud hovoříme o naší bance, vyplácíme dividendy v zahraničí, ale současně zde hodně investujeme.Spoustu peněz investujeme například do digitalizace, rozvoje poboček, hodně peněz nás stojí regulace. Je třeba si také uvědomit, že každý, kdo investuje kapitál, za to také očekává nějaký výnos.

LIDOVÉ NOVINY: V současnosti je v bankovnictví jedním z často používaných slov agilita. Někdy to ale vypadá, jako by se pod tímto pojmem skrývalo spíše propouštění zaměstnanců a zavírání poboček. Je to skutečně hlavní trend v bankovnictví?

KUNERT: Celá otázka agility a všeho okolo je spjata s tím, jakým způsobem nově spustit kreativitu lidí a jak ji řídit. A také jakým způsobem nově nastavit procesy, zjednodušit je a být blíže zákazníkům. Agilita spočívá v tom, že vznikají týmy lidí složené ze všech profesí, které jsou nutné k vytvoření produktu či služby. Tyto týmy tvoří nový produkt a zároveň si samy rozhodují o všech věcech. Tím pádem zrychlují a zjednodušují celý proces.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tedy banky propouštějí zaměstnance v době, kdy jejich zisky v Česku více méně rostou?

KUNERT: Současné prostředí způsobuje změny v chování zákazníků v bankovnictví a stále častěji jsou využívány digitální kanály. Proto počet zaměstnanců v pobočkách nevyhnutelně klesá, což je mezinárodní trend.

LIDOVÉ NOVINY: Nejen bankovní, ale celý svět si před pár lety prošel krizí. Je nyní bankovní svět bezpečnější?

KUNERT: Určitě. Banky musely výrazně zvýšit svou kapitálovou vybavenost. Budují se fondy pro případ nenadálých špatných událostí, dělají se bankovní stres testy. No, a především je na trhu větší likvidita. Když měly banky v minulosti problém, pak to nebylo proto, že by měly málo kapitálu, ale že neměly likviditu. Té je dnes přemíra.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že se do budoucna může zásadně změnit role bank? Že jejich primární role příjemců a poskytovatelů peněz by ustoupila do pozadí?

KUNERT: Přijímání peněz a poskytování úvěrů bude nadále rolí bank. Pochybuji, že se to v blízké budoucnosti změní, ale způsoby, jak se přiblížit k zákazníkům a poskytovat služby, se změní na základě měnících se potřeb a očekávání zákazníků směřujících k digitalizaci produktů a služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Jste tedy optimistou, nebo pesimistou, pokud jde o budoucnost bank?

KUNERT: Věřím v bankovnictví, a jak jsem již uvedl, vidím budoucnost v tom, že se posune od tradičního bankovnictví k poskytování služeb prostřednictvím digitálních bankovních kanálů.

LIDOVÉ NOVINY: Když si připomínáme 150 let od založení Živnobanky, myslíte si, že za dalších 150 let bude ještě nějaká banka existovat?

KUNERT: Těžko říct, 150 let je strašně dlouhá doba. V současné době banky hrají zásadní roli v globální ekonomice, poskytují finanční prostředky podnikům, malým a středním firmám a fyzickým osobám. Nemyslím si, že v blízké budoucnosti může něco nahradit roli bank.

LIDOVÉ NOVINY: Byl jste očitým svědkem zásadní přeměny bankovního světa. Když jste začínal, byly banky v mnohém podobné ústavům dob Preissových a během nějakých 40 let se zcela proměnily.

KUNERT: Je to tak. Bankovní svět se zcela změnil. Jeden příklad za všechny: vezměte si, že v roce 1989 v podstatě ještě neexistovaly mobilní telefony, a dnes přes ně vyřešíte všechno. Na to všechno musíte reagovat. Když jsem začínal, tak se připravil roční rozpočet, který nějak plynul. Dnes musím každé tři měsíce reagovat na to, co se na trhu děje. Jinak vás konkurence převálcuje.

LIDOVÉ NOVINY: Nestýská se vám po těch klidnějších časech?

KUNERT: Kdepak. Ale klidnější byly určitě. Dříve jsem říkal, že musím každé tři roky něco udělat, abych tu banku probudil. Dnes to musím udělat každé tři měsíce.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme se před dvěma lety bavili, říkal jste, že se na důchod ještě necítíte. Navzdory tomu, že vám Pavel Kavánek prý říkal, že je to v penzi skvělé. Nezměnil jste od té doby názor?

KUNERT: Rozhodl jsem se, že po skončení svého mandátu 1. dubna 2019 odejdu ze současné pozice. Učiním tak po 30 letech působení v UniCredit Bank a v bankách, které se postupně staly součástí skupiny UniCredit. V bance však budu působit nadále, a to v dozorčí radě UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.