Bankéř Čejka: Akcionáři nechtějí více za každou cenu

Téma odlivu zisku z Česka do zahraničních firemních centrál začíná před volbami opět rezonovat. Zamysleme se nad omezením odlivu dividend do zahraničí, vyzývají zejména levicoví politici. Představitelé byznysu před tím ale varují, mezi nimi například i Pavel Čejka z bankovní skupiny Société Générale.

LIDOVÉ NOVINY: Premiér Bohuslav Sobotka kritizoval vysoké zisky firem a jejich odliv do zahraničí. Je zřejmé, že se tak daně, včetně sektorových, stanou jedním z témat nadcházejících voleb. Jak palčivě to vnímáte jako jeden z čelných představitelů Société Générale, která zde většinově vlastní Komerční banku?

ČEJKA: Zmiňované omezení odlivu dividend nemůže v tržní ekonomice v Evropské unii fungovat. Jestliže jsme součástí ekonomického celku, kde jedním z hlavních pilířů je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, musíme zkrátka všechny tyto pohyby, včetně pohybu kapitálu v podobě dividend, akceptovat, stejně jako akceptujeme významnou podporu ve formě evropských strukturálních fondů. Omezení pohybu kapitálu si moc nedovedu představit – a nejde jen o banky. V Česku je spousta zahraničních investorů, jako je třeba Volkswagen, Siemens, francouzské, japonské nebo korejské firmy. Tito investoři vytvořili stovky tisíc pracovních míst. Ve chvíli, kdy by byl pohyb dividend omezen, tito investoři samozřejmě začnou zvažovat další působení v Česku nebo zde začnou omezovat investice, což určitě není v zájmu české ekonomiky ani občanů. (Rozhovor vznikl před únorovým oznámením ČSSD, že bude navrhovat zavedení bankovní daně – pozn. red.)

LIDOVÉ NOVINY: Považujete to za předvolební rétoriku, či reálnou hrozbu?

ČEJKA: Société Générale je aktivní ve více než 70 zemích. Politických nejistot je všude na světě tolik, že to bereme za součást rizika podnikání. Nejde rozhodně o nic výjimečného. Česko je ale ze zemí, kde působíme, jednou z nejstabilnějších, a to i včetně politických rizik. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU, v roce 2016 přebytkový rozpočet, nevidím důvod pro sektorové daně nebo omezení dividend.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje nějaké objektivní měřítko politického rizika v dané zemi, podle kterého se řídíte například z hlediska investic?

ČEJKA: Existuje samozřejmě ratingové ohodnocení každé země. Vezměte si ale například Polsko. Tamní bankovní trh byl před třemi lety asi nejziskovějším v Evropě. Během roku a půl, kdy v zemi proběhly parlamentní volby a volba prezidenta, se situace velmi rychle změnila. Ziskovost polských bank výrazně poklesla v důsledku nové legislativy, včetně zavedení sektorové daně či povinných konverzí spotřebitelských úvěrů, které byly vedeny v cizích měnách. Politické dopady tak mohou být zásadní. V Česku pro něco takového zatím nevidím důvod. Mít silný bankovní sektor rozhodně není pro danou zemi nic špatného, naopak. Pokud bude oslabený, bude méně schopen financovat ekonomiku.

LIDOVÉ NOVINY: Nejsou úvahy politiků o spravedlivějším rozdělení těchto peněz společnosti pochopitelné? Stačí se podívat na návratnost kapitálu u vás ve skupině. V Komerční bance činila koncem roku 2015 návratnost 13,33 procenta, u mateřské skupiny Société Générale 6,9 procenta. Je tu zkrátka extrémně výnosný kapitál...

ČEJKA: Podle posledních výsledků skupiny Société Générale za třetí čtvrtletí 2016 byla návratnost kapitálu skupiny 9,7 procenta, návratnost kapitálu divize mezinárodního bankovnictví a finančních služeb, kam patří i KB, 15 procent. U zemí, kde je rizikovost vyšší než v Česku, činí návratnost kapitálu i více než 20 procent. Profitabilita bank v ČR se již několik let po sobě snižuje a to je fakt.

LIDOVÉ NOVINY: Počkejte... Česko je ve vašem vnímání bráno za rizikovou zemi? Například český bankovní systém je přece jedním z nejbezpečnějších v Evropě. Česko bylo jednou z šesti zemí v EU, které v souvislosti s krizí nepotřebovaly peníze na podporu finančního sektoru, a zároveň z hlediska politických rizik jste řekl, že je taktéž stabilní...

ČEJKA: Česko není vnímáno jako riziková země, nicméně určitou míru rizika představuje každá země a obecně existuje vztah mezi mírou rizika a výnosností investic. Nulové riziko neexistuje, o čemž se finanční trhy přesvědčily na státních dluhopisech některých zemí, které byly dlouhou dobu považovány za bezpečné. Banky primárně řídí kapitál tak, aby byly schopny financovat své klienty a byly schopny zaručit bezpečnost svěřených depozit. Pokud by české banky neodváděly dividendy, rostl by jim kapitál, který neumí umístit jinak, než že ho půjčují klientům. Kam by ho ale umisťovaly při nadbytku? Pokud mají přebytek kapitálu, zbytek vrací akcionářům. Velmi dobře to ilustruje výše vyplacené dividendy Komerční banky, která za posledních sedm let kolísala mezi 52 a 92 procenty ze zisku podle vývoje ekonomiky a potřeby financování klientů.

LIDOVÉ NOVINY: Česká národní banka chtěla ale loni po KB snad jako po jediné velké bance navýšení kapitálových rezerv o jeden procentní bod. Čím byste to vysvětlil?

ČEJKA: Komerční banka je stále výrazně nad kapitálovým požadavkem ČNB asi o jedno až 1,5 procenta. Rezervu tak má. I v reakci na tento požadavek ČNB navrhlo vedení banky snížit výplatní poměr dividend a bude nadále udržovat kapitál ve výši, v jaké požaduje ČNB, plus rezervu.

LIDOVÉ NOVINY: Čím byste ale tento požadavek vysvětlil? Nemůže to být právě ten tlak na snížení odváděných dividend, aby zůstal doma kapitál k posílení systémově důležité banky?

ČEJKA: České banky jsou, myslím, společně třeba s polskými nebo švýcarskými finančními domy jedněmi z nejlépe kapitalizovaných bank v Evropě, takže toho posílení už ČNB dosáhla. Ve Francii, v Německu, Itálii je kapitálová přiměřenost kolem deseti až dvanácti procent, velké české banky jsou minimálně na 15 až 16 procentech. Když nebudou české banky vyplácet dividendy vůbec, dostanou se na nějakých 18 až 20 procent nebo i výše. Držet ale tolik kapitálu nepotřebují.

LIDOVÉ NOVINY: Podívejte se ale do minulosti, jak se zátěžové testy ECB a Evropské bankovní autority provedly. Dnes se opět děsíme krize italských bank, které sedí na tikající bombě v podobě obřího balíku nesplácených úvěrů. Pak je samozřejmě otázka zpochybňování těchto mírných požadavků namístě.

ČEJKA: České banky ale tyto problémy nemají, protože už mají dostatek kapitálu.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k vysoké ziskovosti tuzemského finančního sektoru. Říkáte, že výnosnost sektoru se snižuje. Přesto je však rozdíl mezi návratností kapitálu Komerční banky a Société Générale dvojnásobný.

ČEJKA: Bankovní trh je jedním z nejvíce regulovaných trhů, ne-li nejregulovanějším na světě. Nejde přitom jen o kapitálové požadavky. Různých regulací je skutečně hodně. Například musíte ověřovat údaje o svých nových klientech, zavádět nové mezinárodní účetní standardy, chránit klientská data, a pak jsou tu kapitálové požadavky, jako je Basel III a Basel IV. Je jich zkrátka tolik, že asi jedna třetina našich investic jde na řešení regulatorních požadavků, což představuje miliardové investice. To je nejvíce ze všech odvětví, které znám. Bankéři musí argumentovat na svoji obranu, pokud by se neozvali, tak to nikdo nebude řešit. Nikdo přece nemůže čekat, že budou banky stát bez hnutí a přijímat veškerou regulaci, která má v řadě případů i dopad na klienty.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik odvětví, která se zároveň zásadním způsobem podílela na vzniku krize, ale musel zachraňovat stát?

ČEJKA: To se ale netýká českých bank.

LIDOVÉ NOVINY: Potom však vaše argumenty proti regulaci zní jen jako účelová argumentace a lobbing...

ČEJKA: Je to vysvětlování dopadů, nikoliv účelová argumentace. Ne každý, kdo prosazuje regulace, rozumí případným dopadům jejich zavedení, a to nejen na banky, ale i na klienty nebo ekonomiku jako celek.

LIDOVÉ NOVINY: Dodržovali jste vždy doporučení regulátora například ohledně snížené výše LTV, tedy výše půjčky k hodnotě, u hypoték?

ČEJKA: Přístup skupiny Société Générale včetně Komerční banky je být v souladu s regulací, a to i přesto, že čas od času nesdílíme názor na její odůvodnění. V tomto kontextu je normální debatovat v předstihu, což je jednoduchá cesta, jak se dostat ke správnému cíli.

LIDOVÉ NOVINY: Netlačí matky, v tomto případě Société Générale, na ziskovost bank někdy příliš?

ČEJKA: Když jsem studoval v Chicagu, hned na první hodině mikroekonomie nám profesor řekl, že pravidlo číslo jedna je, že akcionář chce vždy víc. To je zkrátka základ tržní ekonomiky. Je úplně jedno, jestli akcionář sedí v Paříži, Vídni, Londýně, Bostonu, nebo Praze. To ale neznamená, že akcionáři chtějí více za každou cenu, a to i vzhledem k tomu, čím si banky v posledních osmi letech prošly. Jistě zde tlak na ziskovost je, tak jako ve všech odvětvích tržní ekonomiky. Byl jsem šest let finančním ředitelem Komerční banky – 60 procent jejích akcií vlastní Société Générale a zbylých 40 procent minoritní akcionáři, hlavně investiční fondy ze Spojených států a Velké Británie. Ti samozřejmě vyvíjejí tlak i na čtvrtletní výsledky, a to určitě větší než Société Générale. Pro nás jsou důležitější dlouhodobé výsledky, spokojenost klientů a obchodní růst. Úvěrové portfolio narostlo o více než jedenáct procent, mírně roste počet klientů, KB se stala bankou roku, můžeme být tedy spokojeni.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo vůbec rozhoduje o výši dividendy?

ČEJKA: Navrhuje ji místní management. Za dobu, co jsem byl v Komerční bance, ale ani teď v Société Générale jsem nikdy nezažil, že by Société Générale řekla, že dividenda bude v takové a takové výši. Výpočet vychází z očekávaného vývoje kapitálového požadavku, ke kterému se přidá rezerva, zohledňuje se tříletý předpoklad ziskovosti.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud se podíváme na regulaci z vašeho pohledu, nemáte pocit, že kvůli veškeré unifikaci, kdy jsou stanoveny přesné míry rizika, výše rizikově vážených aktiv a podobně, mizí prostor pro jakékoliv odlišení?

ČEJKA: Ten tu je, ale spíše na úrovni služeb klientům. Tedy jestli jim jsou banky schopné nabídnout nové kanály pro poskytování služeb, nové produkty, lepší služby. Samozřejmě že vše lze časem napodobit, žádná konkurenční výhoda není věčná. Chci ale hlavně říct, že regulace rozhodně nebere bankám možnost se odlišit z klientského hlediska.

LIDOVÉ NOVINY: Evropa se potýká s nulovými úrokovými sazbami. Jak se vůbec v takové době dělá bankovnictví? Vidíte nějaký nový model, jak ho dělat jinak? Banky vždy ukládaly a půjčovaly, tato situace však klasický model lehce narušuje.

ČEJKA: O tom přemýšlí každý, kdo v této oblasti podniká. Prostředí nulových či záporných sazeb, mizející poplatky snižují ziskovost bank všude na světě. Zatím nikdo nepřišel s jedním zázračným řešením.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké řešení vidíte vy?

ČEJKA: Může to být například neprodávat klientům jen jednotlivé produkty, ale pomáhat jim řešit jejich celkovou situaci. Je možné kombinovat bankovní, pojišťovací a případně další produkty. V korporátním bankovnictví je určitě prostor v oblasti služeb s vyšší přidanou hodnotou, třeba strukturované financování, poradenství při transakcích nebo v oblasti cash managementu. Možností růstu je stále mnoho, zároveň ale banky nemohou zapomenout na snižování nákladů a zjednodušování svého fungování tak, aby zůstaly konkurenceschopné. Nebo mohou zkoušet nové obchodní modely. My třeba ve skupině máme společnost ALD. Ta se zabývá financováním či operativním pronájmem aut. Oproti minulosti, kdy se zabývala primárně pronájmem flotily automobilů, se dnes posunula do úrovně poskytování služeb mobility. Teď například v jedné evropské zemi testujeme, že si zaplatíte nějakou částku měsíčně, ve které máte například hromadnou dopravu, osmkrát jízdu s taxi a čtyřikrát pronájem auta na víkend. Něco podobného se může objevit i v bankovnictví. Jde tedy o posun od transakcí či produktů ke službám na míru.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se například skupina dívá na evropskou směrnici PSD2, která od roku 2018 umožní vstoupit na bankovní trh třetím stranám?

ČEJKA: Je to jedno z velkých témat, které zostřuje konkurenční prostředí, protože dává přístup, samozřejmě jen s předchozím souhlasem klientů, k bankovním datům subjektům, které k nim dnes přístup nemají. Máme interní týmy, které na tématu pracují, jak v rámci naší divize v Paříži, tak existuje i tým v Komerční bance. Jsou zde dvě vrstvy, které je třeba vnímat. Jednak musíte být schopný poskytnout data a zároveň být připravený brát to jako příležitost, s níž můžete jít za klienty s nabídkou nových služeb. Zatím ale je příliš brzo to nějak blíže specifikovat.

LIDOVÉ NOVINY: Vidíte jako budoucnost, kudy v bankovnictví jít, ve spojování tradičních bank? Před časem se objevila spekulace o spojení Société Générale a UniCredit Bank, která je samozřejmě po oznámené restrukturalizaci UCB už passé...

ČEJKA: Nemohu komentovat strategické úvahy, ale mohu říct, že velké západoevropské banky nejsou v současnosti natolik kapitálově vybaveny, aby mohly uvažovat o nějakých zásadních fúzích nebo akvizicích. Dokud velké bankovní skupiny nedoplní kapitál, neodstraní se nejistoty ohledně nových požadavků kapitálové vybavenosti basilejského výboru, tak žádnou velkou fúzi či akvizici neuvidíme. Samozřejmě že za dva či tři roky může být situace zcela jiná.

LIDOVÉ NOVINY: Co vnímáte jako největší současnou hrozbu pro evropský bankovní systém?

ČEJKA: Pro systém jako celek to vždy budou makroekonomická rizika. To znamená nízká výkonnost ekonomiky, záporné úrokové sazby. Politické riziko podle mne rozhodně není tak velké, aby bylo pro systém hrozbou.