Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bakalovy černé stavby

  4:20

Důl Frenštát je připravenou branou k poslednímu významnému ložisku černého uhlí ve střední Evropě.

Těžní věže pod Beskydami jsou černými stavbami, které měly být strženy. Na co čekají? Na novou díru v zákoně? foto: © ČTKČeská pozice

Po dva počáteční dny tohoto týdne obsadilo dvanáct lezců organizace Greenpeace vrcholky těžních věží dolu Frenštát na úpatí Beskyd. S cílem strhnout mediální pozornost na neřešený problém. Pro prodloužení efektu akce zanechali lezci na vrcholu jedné z věží transparent s nápisem „Bakalovy černé stavby“. Krom toho se Greenpeace rozhodla oficiálně vyzvat majitele OKD, aby urychlil likvidaci a rekultivaci dolu včetně obou těžních věží. Proč by to měl udělat? Přinášíme podrobnější pohled na tento spor.

Důl, v němž se nikdy netěžilo

V dole Frenštát se nikdy netěžilo, jsou však připraveny dvě těžní jámy a další související stavby a zařízení. Frenštátské těžní věže jsou však už víc než 20 let mimo zákon. Dočasná stavební povolení byla vydaná v roce 1982 s platností do roku 1988 u první věže, u druhé skončilo povolení o rok později. Podobně je na tom dalších 50 objektů důlního zařízení. Zainteresovaní o tom mlčeli, ve starých dokumentech to teprve nedávno objevil starosta Trojanovic Jiří Novotný. A rozběhla se série úředních jednání.

  • Obecní úřad v Trojanovicích dal v lednu 2011 podnět příslušnému stavebnímu úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm k zahájení řízení o odstranění stavby.
  • V dubnu 2011 však muselo být řízení zastaveno, protože společnost OKD přispěchala s žádostí o prodloužení stavebního povolení do roku 2031. Ta se musela z logických důvodů projednat přednostně.
  • Když loni v srpnu firma předložila vyžádané podklady, stavební úřad zaznamenal dvě protichůdná klíčová stanoviska – souhlas Obvodního báňského úřadu a nesouhlas Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vůči němu se společnost OKD odvolala a požadovala jeho přezkum kvůli podezření na podjatost. Ministerstvo životního prostředí však neshledalo k přezkumu žádný důvod.
  • Když stavební úřad žádost o prodloužení v listopadu zamítl, podala si firma odvolání ke krajskému úřadu. Ten však začátkem letošního května poslal frenštátskému stavebnímu úřadu rozhodnutí, v němž odvolání OKD zamítá a potvrzuje zamítavý verdikt stavebního úřadu.
  • I když by se OKD mohlo proti rozhodnutí krajského úřadu odvolat ke správnímu soudu, nemělo by toto podání odkladný účinek. Takže frenštátskému stavebnímu úřadu nic nebrání pokračovat v řízení o odstranění stavby.
Skanzen

Sám od sebe se Bakalův podnik OKD k demolici nemá a obyvatelé mají strach, aby se to na poslední chvíli nějak nezvrtlo. Sebemenší demoliční aktivitu stále nevidět.

Nakonec není divu. Úředně se spor vede o černé stavby, ale ve skutečnosti je mnohem hlubší: zda důl Frenštát s demolicí věží (po zasypání důlních jam) definitivně skončí, nebo zůstane připravenou vstupní branou pro „průzkum těžbou“ a pro těžbu samotnou. Probíhající řízení o odstranění stavby by bylo bezpředmětné, kdyby společnost OKD po neúspěšném pokusu o legalizaci současného stavu k uzavření dolu sama přistoupila. Ale to se nestalo, a hned tak nestane.

Greenpeace: Pro uhlobarony by měla platit stejná pravidla jako pro obyčejné smrtelníky

Proto se na otálení OKD s rušením důlního zařízení rozhodla upozornit organizace Greenpeace. Vedoucí energetické kampaně této organizace Jan Rovenský těsně po sestupu s jedné z věží prohlásil: „Kdyby OKD dodržovalo zákon, neměli bychom včera kam lézt. Pro uhlobarony by měla platit stejná pravidla jako pro obyčejné smrtelníky. Pan Bakala se dlouhodobě snaží prezentovat jako zodpovědný a slušný podnikatel. Pokud to myslí alespoň trochu vážně, měl by zajistit, aby byly jeho černé stavby co nejdříve odstraněny a nečekat na to, až mu jejich zbourání nařídí stavební úřad.“

Co báňskému úřadu nevadí

Mnohem vážnější je ovšem nečinnost Českého báňského úřadu. Samosprávy dotčených obcí po něm dlouhodobě požadují, aby zrušil rozhodnutí o takzvaném konzervačním režimu, v němž se důl nalézá. Ten spočívá v odvětrávání důlní otvírky a v odčerpávání vody. Tyto činnosti přitom nelze provádět bez těžních věží a některých dalších staveb.

Když v roce 2002 skončilo povolení k tomuto režimu, firma OKD se dopustila malého úskoku. Požádala báňský úřad o jeho prodloužení kvůli zasypávání obou tisícimetrových důlních jam. Současná existence dolu Frenštát se opírá o chatrné povolení báňského úřadu, které bylo v roce 2003 za tímto účelem vydáno. Jenže v současné době je v rozkutaném dole klid – ani těžba, ani navážení materiálu. A báňskému úřadu očividně nevadí, že je jeho povolení zneužívané pouze k pokračování konzervačního režimu. Město Frenštát a obec Trojanovice proto požadují, aby báňský úřad se společností OKD zahájil řízení a nařídil jí zahájit zásyp jam.

Majitel dolu několikrát signalizoval zájem prozkoumat zásoby a těžit frenštátské uhlí

Majitel dolu má však jiné plány. Marek Jelínek, finanční ředitel společnosti NWR, která je matkou OKD, v únoru veřejně potvrdil, že OKD má velký zájem prozkoumat frenštátské zásoby uhlí, které jsou posledním významným ložiskem černého uhlí ve střední Evropě. O chuti firmy ložisko prozkoumat psaly na podzim i Hospodářské noviny. Do třetice zájem prozkoumat frenštátské ložisko prezentoval loni v říjnu generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck. A nevyloučil, kdyby průzkum dobře dopadl, zájem pokračovat. „Těžební společnost má vždycky zájem těžit,“ sdělil lidovkám.cz.

Protežování důlní firmy, jíž úřad stále umožňuje hornickou činnost (i bez jakékoli těžby musejí horníci zabezpečovat ochranu před důlními vodami a odvětrávat vykutané vstupní prostory), a to navzdory zmíněné neregulérnosti staveb, je natolik očividné, že starostové podali na úředníky báňského úřadu trestní oznámení.

Naprosto odtrženě od skutečné praxe mažou starostům med kolem úst politici. Loni v listopadu je přijel ujistit sám premiér Petr Nečas, že je zásadně proti otevření dolu i proti zahájení průzkumné ražby. Na vlastní uši to vyslechla starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková. A na vlastní oči vidí, že se nic neděje. Nečas starosty ubezpečil: „Budoucnost regionu rozhodně nevidím v hornické činnosti, ale v rozvoji lehkého průmyslu a cestovního ruchu.“ Možná to bylo jen na upokojení rozjitřených občanů, protože na báňský úřad to viditelně nedolehlo.

„Zakázané“ uhlí mají autoři koncepcí nejraději

Starostu Trojanovic Novotného takové nekonkrétní sliby neuklidní. Vidí, že společnost OKD dělá všechny kroky, aby v Beskydech získala povolení k hornické činnosti. „Důl Frenštát přitom leží v chráněné krajinné oblasti. Existence těžních věží a hrozba těžby černého uhlí poškozuje značku Beskydy,“ upozorňuje Novotný.

Jako ostříži musejí zdejší starostové hlídat nové a nové návrhy státní energetické koncepce. Navzdory opakovaným slibům premiéra i obou posledních ministrů průmyslu, že územní limity těžby podle vládního nařízení z roku 1992 nebudou porušeny, všechny dosavadní návrhy koncepce explicitně počítaly se zahájením těžebních prací v dole Frenštát za účelem „průzkumu“ ložiska.

„Ministr i premiér opakovaně něco slíbí, ale úředníci to vesele ignorují a připravují pravý opak,“ komentovala to tisková mluvčí Greenpeace Lucie Jakešová. A dodala: „Těžko říct, jestli mají oba pánové tak špatný přehled o práci svých podřízených, nebo to hrají na obě strany a snaží se udržet dobré vztahy s panem Bakalou, který je shodou okolností sponzorem ODS a významným vlastníkem médií,“ připomněla Jakešová (Zdeněk Bakala je majitelem vydavatelství Economia – pozn. red.).

Aspoň něco bude spravedlivě potrestáno

Pod Beskydami je ostrý konflikt mezi zájmy důlní společnosti a zájmy zdejších měst a obcí o to, zda dolovat, nebo nedolovat

Na věžích bivakující aktivisté Greenpeace strhli na nekonečný frenštátský problém trochu pozornosti navíc. Hrozící rizika s případným zahájením těžby spojili lezci s varováním před klimatickými riziky spalování fosilních paliv. To na jednu stranu dalo akci širší mezinárodní rozměr, zejména s poukazem na tání arktických ledovců vlivem klimatické změny. Na druhou to odvádělo pozornost od našeho problému, že důlní věže stojí ve Frenštátě načerno a že pod Beskydami je ostrý konflikt mezi zájmy důlní společnosti a zájmy zdejších měst a obcí a jejich občanů o to, zda dolovat, nebo nedolovat.

Jak rozdílně při tom postupují české úřady! Společnost OKD místo aby zasypávala těžní jámy, o což sama požádala už v roce 2002, dál provozuje v objektech, které jsou už léta černými stavbami, svoji činnost a žádný úřad jí v tom nebrání. Když tuto praxi na dva dny narušili demonstrující, na lezce čekali pod věžemi policisté a oznámili jim, že vniknutím na cizí pozemek se dopustili přestupku. Za to jim hrozí pokuta do 15 tisíc korun. A není jisté, zda skupině, nebo jednomu každému. Řízení o přestupku v dohledné době povede správní orgán.

Jak rozdílně se v Česku prosazuje právo! Porušení stavebního zákona užíváním černých staveb, jež se vleče už 23 let, je beztrestné. Vládní nařízení z roku 1992 stanovující územní limity těžby uhlí je už od roku 1994 obcházeno takzvaným konzervačním režimem. Díky němu je důlní dílo ve stálé pohotovosti, že by protržení územních limitů těžby mohlo nastat od minuty. Stačilo by k tomu jediné rozhodnutí politiků.

Příprava k demontáži vládního nařízení, jehož motivem je ochrana životního prostředí, je trpěna. Nikoli však přelezení plotu a varovný výstup na černou stavbu.

Jak se zachovají těžaři?

Na dotaz ČESKÉ POZICE, jak bude společnost OKD postupovat poté, co byla i po odvolání zamítnuta její žádost o prodloužení účinnosti stavebního povolení na těžní věže a zařízení dolu, odpověděl tiskový mluvčí Vladislav Sobol. „Společnost OKD aktuálně připravuje právní kroky, abychom mohli nadále zajišťovat v dole Frenštát konzervační režim, tedy především čerpání vody a bezpečnost,“ napsal Sobol, čímž potvrdil zájem firmy na zachování současného stavu, bez ohledu na neplatné stavební povolení.

Na to si ostatně už všichni zvykli. Ale prezentace dalšího záměru OKD nebude v obcích pod Beskydami určitě přijímaná se stoickým klidem: „Do budoucna zůstává naším cílem realizace důkladného podzemního průzkumu, který ovšem nebude mít nejmenší dopady na povrch, nemůže vyvolat žádné otřesy ani poklesy terénu. Zahájení průzkumu je samozřejmě podmíněno splněním všech zákonných podmínek.“

Optimismus zástupce OKD jde ovšem ještě dál: „Věříme, že výsledky průzkumu posunou celé téma dolu Frenštát, měly by být podkladem k odpovědné diskusi mezi těžaři, místními obyvateli, starosty z regionu a státem,“ napsal Sobol. Problémem je, že místní obyvatelé, starostové z regionu i zástupci některých státních institucí by tu diskusi rádi vedli ještě před tím, než by takový průzkum byl povolen.