Lidovky.cz

Babiš se opět pokusí zdanit náhrady církvím za nevydaný majetek

  10:10
Po volbách koaliční závazky bývalé vlády neplatí a snaha o revizi církevních restitucí je zpátky. Tento požadavek, jednu z podmínek tolerance vlády Andreje Babiše (ANO), vznesli komunisté. A vítěz voleb souhlasí.

Podle svých slov není Andrej Babiš populista, navzdory názoru některých zahraničních médií. foto:  Petr Topič, MAFRA

Čtyři roky lidovci blokovali, aby se otvíralo schválené majetkové vypořádání státu s církvemi, podmiňovali tím setrvání ve vládě. Po volbách už ale koaliční závazky neplatí a snaha o revizi církevních restitucí je zpátky. Tento požadavek, coby jednu z podmínek tolerance vlády Andreje Babiše (ANO), vznesli komunisté. Konkrétně chtějí, aby se na dosud nevyplacené náhrady za majetek, který z různých důvodů nemohly dostat církve zpátky, nasadila 19procentní daň z příjmu. A vítěz voleb Babiš s tím souhlasí.

„Určitě. Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl LN. Početně to vychází. K dodanění náhrad se vedle KSČM a ANO hlásí také SPD Tomia Okamury. „Tento návrh prosazujeme již z minulého volebního období,“ sdělil LN Okamura. „Proticírkevní“ blok tak disponuje pohodlnou většinou 115 hlasů.

Podvodné ocenění

Náhrady podle zákona činí 59 miliard bez zohlednění inflace, částka se vyplácí po dobu 30 let, což odpovídá necelým dvěma miliardám ročně. Poprvé odešly peníze na účty 17 církví v roce 2013, naposledy se to stane v roce 2043. Když komunisté loni o zdanění náhrad prvně usilovali, spočítali benefit pro státní kasu na zhruba 11,5 miliardy. „Věříme v to, že dohody se mají dodržovat. Uvedené snahy nemají opodstatnění a postrádají logiku,“ odmítá politizaci restitucí Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Jeden z hlavních důvodů, proč už loni Babiš chtěl, aby se do restitucí sáhlo, je, že byly podle něho podvodně oceněné. Nové zdanění se má týkat jen budoucích peněz, zpátky do minulosti nesáhne. Ostatně by to ani nešlo.

Jeden z hlavních důvodů, proč už loni Babiš chtěl, aby se do restitucí sáhlo, je, že byly podle něho podvodně oceněné. „Samozřejmě že náhrady byly podvod. Zabavený majetek se počítal 44 korun za hektar zemědělské půdy. Taková cena na trhu nikdy nebyla a není. Byl to podvod na lidi, a proto by bylo fér, aby se náhrady zdanily,“ říkal loni v říjnu a ve čtvrtek 9. listopadu své stanovisko LN zopakoval. Nové zdanění se má týkat jen budoucích peněz, zpátky do minulosti nesáhne. Ostatně by to ani nešlo.

Lidovci Babišovi namítali, že nezohledňuje cenu za odluku duchovenstva od státu. Výše náhrad byla určená i s ohledem na to, že v roce 2030 přestane stát církvím vyplácet příspěvek na činnost. O třináct let později doběhne i výplata náhrad, jejichž konečná výše by kvůli zvyšování o inflaci měla dosáhnout na přibližně dvojnásobek zmíněných 59 miliard. Pak budou církve odkázány jenom samy na sebe. A současně zajišťovat sociální, zdravotnické či pedagogické služby ve svých zařízeních nebo pečovat o vrácené památky, z nichž mnohé dostaly v havarijním stavu.

Už jednou u Ústavního soudu

Otázka výše náhrad už jednou prošla Ústavním soudem, kam zákon o majetkovém vyrovnání poslala v únoru 2013 ČSSD ještě jako nejsilnější opoziční strana. Říkala totéž, co nyní Babiš – nelíbilo se jí, že se vracená částka spočítala paušálně, nevyčíslovala po jednotlivých oceněných položkách. To se před lety neudělalo, neboť by to vyžadovalo přibližně 50 tisíc znaleckých posudků, přeměření v terénu a kontrolu v katastru.

Otázka výše náhrad už jednou prošla Ústavním soudem, kam zákon o majetkovém vyrovnání poslala v únoru 2013 ČSSD ještě jako nejsilnější opoziční strana. Říkala totéž, co nyní Babiš – nelíbilo se jí, že se vracená částka spočítala paušálně, nevyčíslovala po jednotlivých oceněných položkách.

Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) se rozhodla, že by to vyšlo dráž než nastavit paušál. Ještě než Ústavní soud rozhodl, že podnětu ČSSD na rušení zákona nevyhoví, podepsal expremiér Nečas s jednotlivými církevními a náboženskými společnostmi smlouvy, v nichž dohodu stvrdil.

„Pro ocenění majetku bylo využito průměrné ceny nemovitého majetku v České republice, tedy v podstatě průměru mezi nejdražšími a nejlevnějšími pozemky. Tento výpočet byl ověřen dvěma studiemi, jednou od Výzkumného ústavu zemědělského a druhou od společnosti Ernst & Young. Věřím, že žijeme v demokratickém právním státě, kde se ctí dvoustranné smlouvy a základní právní principy, a ke schválení návrhu nedojde,“ řekl již dříve plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl generálním sekretářem České biskupské konference v době, kdy dohoda se státem vznikla.

Jeho následovník Přibyl ve čtvrtek 9. listopadu LN sdělil, že Holubova slova stále platí. Jen se situace ve variaci opakuje – Holub doufal loni, že návrh KSČM ve sněmovně neprojde, Přibyl doufá nyní u obnovené iniciativy.

Bolavé téma

I když je revize církevních restitucí plodem kampaně ČSSD, s níž se v roce 2013 dostala do sněmovny, tentokrát se oranžoví k Babišovi přidat nechystají. „Vláda se tím zabývala před krajskými volbami 2016. Výsledek byl, že restituce jsou právně neprůstřelné. Andrej Babiš to ví, ale i tak je připravený slibovat KSČM nesplnitelné výměnou za podporu pro svoji vládu,“ řekl LN dosluhující ministr pro lidská práva a čerstvý předseda sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka.

Pro sociální demokraty je vypořádání s církvemi bolavé téma, nemalá část voličů jim dodnes vyčítá, že nedostáli svému slibu. Už na konci listopadu 2013 musel premiér Bohuslav Sobotka přiznat, že kvůli KDU se téma neobjeví v koaličním ujednání.

Pro sociální demokraty je vypořádání s církvemi bolavé téma, nemalá část voličů jim dodnes vyčítá, že nedostáli svému slibu. Už na konci listopadu 2013 musel premiér Bohuslav Sobotka přiznat, že kvůli KDU se téma neobjeví v koaličním ujednání. Loni mu pak vedle KSČM zavařil i vlastní hejtman Jiří Zimola, který z jihu Čech poslal do sněmovny podobný návrh. Ani jeden se nedostal do hlasovacího finále, ale už tehdy byl ve vládní sestavě hlas, který si schválení přál – Babišův.

Věcně nyní mohou mít sociální demokraté pravdu, ale politicky jim neprospěje, že je hnutí ANO připraví o další silné téma, jež je pro oranžové voliče důležité. Pomyslně se ve sněmovně zařadí po ideový bok vesměs pravicových stran, například ODS a TOP 09, pro něž jsou restituce nedotknutelné. Bokem stojí jen Piráti – ve straně vypořádání s církvemi nikdy neřešili a společný postoj k tématu neexistuje.

Stát a církev

  • Zákon o majetkovém vypořádání prosadila vláda Petra Nečase v roce 2012, o rok později se podle něj začal vracet majetek a vyplácet náhrady.
  • 56 procent zabaveného majetku se církvím vrací přímo, v hodnotě zhruba 75 miliard.
  • 59 miliard činí náhrady za majetek, který vydat nelze. V částce není zahrnuta inflace, s ní je částka zhruba dvojnásobná.
  • V roce 2030 přestane církvím chodit státní příspěvek na platy duchovních. V prvních třech letech po schválení zákona byl 1,4 miliardy ročně, od roku 2016 každý rok o pět procent klesá.
  • 2043 skončí výplata náhrad.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.