Lidovky.cz

Babiš: Prezidentského kandidáta možná nepostavíme

  10:24
Ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru vybízí k tomu, aby koalice začala své priority prosazovat rychleji a tvrději. S blížícím se maratonem voleb – od krajských po parlamentní – prý totiž bude klesat reálná možnost vládnout.

„Sněmovna je pro mě prostředí, které mi vyhovuje nejméně. Mám pocit, že jsou tu někteří snad hluší,“ říká Andrej Babiš. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Elektronickou evidenci musíme protlačit parlamentem, říká Andrej Babiš. A co se stane, pokud se ji protlačit nepodaří? „Nepřipouštím možnost, že by to neprošlo,“ odpovídá ministr financí v rozhovoru redaktorům LN.

LN: Nejviditelnějším aktuálním politickým problémem je nebývalá paralýza Poslanecké sněmovny v souvislosti s agendou ministerstva financí. Opozice obstruuje u zvyšování daní pro hazard, hlásí ještě brutálnější blokování elektronické evidence tržeb ve třetím čtení. Nenese však na tomto patu ve sněmovně svůj díl viny i koalice, když téměř programově ignoruje návrhy z opozičních lavic?

BABIŠ: Jsem přesvědčený, že koalice na tom podíl nemá. Je pravda, že nerozumím procedurálním otázkám do detailu a přijde mi neskutečné, že místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek je schopen takovýmto způsobem paralyzovat projednávání zákonů. On přitom tvrdí, že dělá řádně opoziční práci, takže cokoliv, co je i konstruktivní a rozumné, blokuje jen proto, že to předkládá koalice.

Vždy byl očividně fanouškem hazardu. Takže jsme svědky absurdity, že na jednání sněmovny dochází jeden z největších podnikatelů v hazardu Ivo Valenta, který sponzoroval ODS, a sleduje své zlobbované ovečky, jak blokují vyšší zdanění loterijního byznysu.

Jsme svědky absurdity, že na jednání sněmovny dochází jeden z největších podnikatelů v hazardu Ivo Valenta, který sponzoroval ODS, a sleduje své zlobbované ovečky.

Návrh našeho poslance Jana Volného přitom měl zajistit peníze do rozpočtu, s nimiž počítáme už příští rok. A mají jít především na podporu sportu, kterému jsme příděl ze státního rozpočtu navýšili o půl miliardy korun. Prozatím jsme to vyřešili tedy tím, že podáme vládní návrh novely a uvidíme, jestli Kalousek naplní své sliby a nebude obstruovat.

LN: Zpátky k otázce. Není to i tím, že navzdory dohodám, že projednáte i opoziční návrhy, se tak neděje? Předminulý týden bylo na programu osm bodů opozice, jednáním prošly čtyři a zbytek se na pořad dne už nedostal.

BABIŠ: Já se jednání o zařazení konkrétních bodů na pořad schůze neúčastním, nejsem členem grémia sněmovny. Absurdita jednání sněmovny je ale v tom, že i koaliční poslanci nabourávají projednání koaličních návrhů. Že v tom procesu hrají roli i osobní vztahy z minulosti. A my jsme tu noví a neumíme v tom chodit tak jako matadoři. A možná jsou v tom ještě jiné faktory (obrací se přitom na předsedu poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka – pozn. red.)

Faltýnek: My jsme se pokusili po shodě s opozicí zavést jakási opoziční okénka, aby se v nich projednávaly jejich návrhy. Tím jsme chtěli předejít situacím z minulosti, kdy se koalice, která je dnes v opozici, se svou tehdejší opozicí vůbec nebavila. A pak bylo logické, že docházelo k obstrukcím. Když jsme to při projednávání novely loterijního zákona zkoušeli připomenout Kalouskovi, jen odvětil, že jsou prostě šikovnější.

LN: Ale to okénko se nedodrželo, byla projednána jen půlka bodů.

BABIŠ: Ale některé ty návrhy jsou jen naschvály. Třeba Kalouskův návrh, aby některé kompetence přešly z ministerstva financí na ministerstvo průmyslu, je jen snaha vnést rozbroje do koalice. Jako ministr měl přece dost času takový krok udělat, pokud má za to, že je to smysluplné. A navíc to jednání o opozičních bodech protahovali oni sami, protože se potřebovali vypovídat. Proto se to nestihlo.

LN: Vystupovat na plénu a probírat jednotlivé návrhy je přece principem fungování sněmovny.

Sněmovna je pro mě prostředí, které mi vyhovuje nejméně. Mám pocit, že jsou tu někteří snad hluší.

BABIŠ: Sněmovna je pro mě prostředí, které mi vyhovuje nejméně. Mám pocit, že jsou tu někteří snad hluší. Desetkrát můžu říct, že žádná data o konzumaci v restauracích či o nákupech v obchodě finanční úřady sbírat nebudou. Ale opozice to omílá dokola, protože si z elektronické evidence tržeb udělala vlajkovou loď odporu.

Probíral jsem s partnery, především z ČSSD, která je v parlamentu dlouho, že bychom měli změnit jednací řád tak, aby alespoň vystoupení jednotlivých poslanců musela být limitována. Jenže oni mi pak vysvětlili, že to nechtějí, protože až budou jednou v opozici, obrátilo by se to proti nim. Nemohli by vystupovat dostatečně na plénu a vyjadřovat se k návrhům.

I proto, že velká část jednání ve sněmovně je v podstatě producírování před kamerami, jsem chtěl, aby byl zaveden klouzavý mandát pro ministry, abych tam nemusel sedět.

LN: To byste si ale dělal zákony sobě na míru, což opozici vyčítáte.

BABIŠ: A proč bych proboha nemohl? Já jsem nešel do politiky, abych se vykecával, to mi nejde. S některými opozičními poslanci se dá věcně diskutovat, třeba s panem Stanjurou z ODS. Ale někteří jsou jak z jiné planety, jako ta figurka zeleného mimozemšťana z reklamy.

LN: Pojďme se vrátit k elektronické evidenci tržeb. Prošla druhým čtením, na třetí jsou nahlášeny obstrukce.

BABIŠ: Bohužel obstrukce nám brání v přijímání zákonů, které potřebujeme. Opozice bude zase vyprávět pohádky o tom, že chceme zničit živnostníky, získávat data z nákupů, že je to šikana a tak dále. Přitom většina našich občanů to chápe. Všichni vědí, co znamená „s účtenkou, nebo bez“. Všichni přece vědí, proč a jak to funguje v zahraničí. Jsme přitom jedna z mála zemí v Evropě, která evidenci tržeb nemá. Neodvádění daně z přidané hodnoty, vyplácení zaměstnanců na ruku... Všichni víme, že je to obcházení zákona.

Opozice bude zase vyprávět pohádky o tom, že chceme zničit živnostníky, získávat data z nákupů, že je to šikana a tak dále. Přitom většina našich občanů to chápe.

Zákon přitom není namířen, proti živnostníkům, jak tvrdí opozice. Týká se všech, kdo prodávají, ať už jim platíme kartou, nebo v hotovosti, a to s daní z přidané hodnoty, nebo bez. A takto prodávají velké firmy, řetězce, malé firmy i živnostníci. Nám jde hlavně o narovnání podnikatelského prostředí, aby všichni podnikali za stejných podmínek, aby přiznávali veškeré tržby a platili daně.

LN: Nám jde spíš o to, jaký to může mít dopad na rozpočet. Obstrukce mohou trvat dlouho a vy s příjmy kalkulujete.

BABIŠ: Nemohou obstruovat věčně, elektronická evidence tržeb jednoduše musí projít.

LN: Jednací řád opozici dává nástroje, aby zdržela projednání návrhu klidně o měsíce.

BABIŠ: Jakože i dva roky? U toho teda rozhodně nebudu. My to musíme protlačit parlamentem. Nepřipouštím možnost, že by to neprošlo. Je na našich zástupcích v grémiu a také na koalici, aby zajistili, že se to projedná. V tom spoléhám i na premiéra Bohuslava Sobotku, který ve sněmovně sedí významně déle než já, že ten návrh, který je naprosto klíčový, projde. Bez toho není možné snižovat deficit rozpočtu, jak máme v plánu. I politicky jde o klíčový zákon.

LN: Dobře, ale i tak mohou obstrukce trvat déle, než čekáte. Ročně má elektronická evidence přinést státní pokladně podle vaší důvodové zprávy dvanáct miliard. Jak se to dotkne rozpočtu na příští rok?

BABIŠ: Plánovaný příjem na příští rok není tak zásadní. V rozpočtu aktuálně počítáme zhruba se dvěma miliardami. I proto říkám, že zásadnějším přínosem bude zavedení kontrolního hlášení u daně z přidané hodnoty, které má přinést šest miliard. Ty dvě miliardy sice rozpočet nepoloží, ale ten příjem máme schválený. I proto to musí koalice protlačit, jinak bychom museli krátit některé jiné výdaje.

LN: Jak rychle a s jakými náklady bude evidenci možné zavést, až tedy projde?

Jednorázově nás elektronická evidence tržeb bude stát 370 milionů a pak ročně 250 milionů, ale může roční výběr perspektivně zvýšit až o 11 miliard, takže se to určitě vyplatí.

BABIŠ: Za sedm měsíců. Náklady jsou vyčíslené na pět let na miliardu a 230 milionů korun. Což v situaci, kdy místo 10 až 11 miliard dnes na dani vybíráme 1,8 miliardy, je určitě dobrá investice. Jednorázově nás to bude stát 370 milionů a pak ročně 250 milionů, ale evidence přitom může roční výběr perspektivně zvýšit až o oněch 11 miliard ročně, takže se to určitě vyplatí. Těch 10 až 11 miliard by přitom znamenalo „utajené“ tržby ve výši 50 až 55 miliard, což je obrovské číslo.

Český statistický úřad ale odhaduje šedou ekonomiku minimálně na 160 miliard, takže pracujeme ještě s konzervativními čísly. Navíc bude roli hrát snížení daně z přidané hodnoty z 21 procent na patnáct pro restaurace. Bude proto záležet i na tom, v jaké šíři se to nakonec bude zavádět. Jde tudíž o předběžné odhady a až praxe ukáže, nakolik byly přesné.

LN: Bude těch sedm měsíců, o nichž mluvíte jako o času potřebném k přípravě, stačit i na vyřešení případných softwarových nedostatků?

BABIŠ: Ale to jsou zase ty nesmysly, kterými se argumentuje proti EET. Že to dopadne jako registr vozidel, že lidé budou naštvaní. Samozřejmě že byli lidé naštvaní, když museli čekat na vydání SPZ nekonečně dlouho. Tady když to nenaběhne hned první den, nikdo naštvaný nebude. Někteří lidé mohou mít naopak radost, ale on opravdu není důvod, aby to nefungovalo.

LN: Myslíte, že je v pořádku, aby se k zákonu, který zavádí novou povinnost, tudíž se mu nedá vyhnout, dělala kampaň za veřejné peníze, jak máte v plánu?

BABIŠ: Samozřejmě. Je potřeba vysvětlovat lidem, k čemu je to dobré. A vůbec nejde o ojedinělý případ. Například nyní ministr průmyslu Jan Mládek předkládal na vládu materiál, že chce dělat televizní kampaň za deset milionů na energetické štítky, které ale trh už zná. U EET se kampaň vyplatí, protože přinese miliardy navíc. My hlavně potřebujeme lidi naučit, že mají vyžadovat účtenky, aby to fungovalo. Ta kampaň bude stát pár desítek milionů, což oproti přínosu do rozpočtu, který bude EET mít, je skutečně zanedbatelné. To není žádná propagace, jako tomu bylo v minulosti třeba u značky Klasa. Tam se obrovské prostředky, které se do propagace dávaly, zneužívaly u minulých ministrů.

LN: Veřejné prostředky a rozpočet jsou ostatně další téma. Rozpočet prošel vládou, teď míří do sněmovny. Mezi původním návrhem a tím současným je rozdíl ten, že ačkoliv jste po jednáních s jednotlivými ministry přidal jejich resortům celkem 40 miliard, schodek nevzrostl a zůstal 70 miliard. Nemohl být od počátku schodek výrazně ambicióznější, tedy nižší?

Potřebujeme víc policistů, vojáků, ale i pracovníků finančních úřadů či úřadů práce, aby stát byl funkčnější.

BABIŠ: Mohl, ale to by musela být jednobarevná, a ne koaliční vláda. Koalice od počátku chtěla schodek 85 miliard, já si vyvzdoroval alespoň 70miliardový schodek. A pořád to vidím jako úspěch. Miroslav Kalousek jako ministr v květnu 2013 předkládal na jednání Nečasovy vlády schodek 115 miliard, vláda ho nakonec upravila na 105 miliard.

My jsme přitom nepřiškrtili žádné důležité investice. K tomu je tu nová bezpečnostní situace. Vnitru jsme museli přidat pět miliard, obraně čtyři miliardy, školství pak nabírá navíc 5800 učitelů do regionálního školství.

Potřebujeme víc policistů, vojáků, ale i pracovníků finančních úřadů či úřadů práce, aby stát byl funkčnější. Navíc se ve veřejné sféře navyšovaly platy. Důchodcům jsme vraceli daňovou slevu, školkovné přibylo, zvyšovala se sleva na druhé a třetí dítě... Celkově je to nějakých šestnáct miliard korun minus pro rozpočet, přitom jsme nezvyšovali ani DPH, ani daně pro fyzické osoby. Naopak daně snižujeme. Takže za této situace to vidím rozhodně jako úspěch.

Je to výsledek možného kompromisu v koalici. Jednobarevná vláda by se mohla rozhodovat mnohem rázněji. V koalici premiér nemůže vládu řídit jako manažer, může jen moderovat a hledat kompromisy. Premiérovou výhodou ale na druhou stranu je, že může prodávat úspěchy všech členů vlády a zároveň ukázat na neúspěchy jednotlivých ministrů, většinou samozřejmě těch z jiných stran. Proto je pak pro občany těžké zjistit, co je čí úspěch a co čí selhání. Veřejnost samozřejmě hodnotí premiéra pozitivně, protože po zkušenostech z minulých vlád drží náš kabinet pohromadě, ale bez vůle a podpory předsedů všech koaličních stran by to nešlo.

LN: Počkejte, ale to je přece premiérova role, moderovat a udržet vládu, která může pracovat. A že prodává práci týmu? Vždyť to se dělá i v soukromých firmách, že generální ředitel sklízí úspěchy celé firmy.

V koalici má šéf přece jen jinou pozici než ve firmě. Ve firmě může šéf podřízené odvolat a ta firma se kvůli tomu nerozpadne. Tady je to jinak.

BABIŠ: Jasně, ale v koalici má šéf přece jen jinou pozici než ve firmě. Ve firmě může šéf podřízené odvolat a ta firma se kvůli tomu nerozpadne. Tady je to jinak. Premiér koaliční vlády nemůže rozhodovat, jak by chtěl, může si samozřejmě hledat jiné koaliční partnery, ale to se dostane do stejné situace. Problém je, že politiky hodnotí veřejnost hlavně za jejich mediální projevy, politici něco prezentují, ale lidé už se nedozvědí, zda to, co politik prezentoval, skutečně udělal – nebo se o to aspoň snaží.

LN: To, co můžete přímo ovlivnit, je třeba zavedení státní expertizy, kterou slibujete v programovém prohlášení a je v prioritách ministerstva financí. Tedy aby se dopředu posuzovaly velké státní investice, jestli je konkrétní velká stavba potřeba v daném čase a místě, projekt dobře připraven a podobně. Zatím se to nijak neposunulo, nebo se pleteme?

BABIŠ: To je v prioritách ministerstva financí? To si teď vážně neuvědomuju. Jo, už vím, původně mělo ten úkol ministerstvo pro místní rozvoj a až vloni to přešlo pod finance. Takže teprve budeme hledat pro tenhle projekt odborníky.

Pro mě je prioritní dotáhnout zákony, které posílí výběr daní, pak jsem se hodně věnoval nakládání se státním majetkem, což teď vyvrcholilo vydražením klášterního komplexu na náměstí Republiky za 790 milionů korun. A další důležitá věc podle mě je, abychom dokončili dálnici z Prahy do Ústí nad Labem, a to do konce roku 2016.

LN: Zastavme se ještě u zákona o veřejných zakázkách, který s tím souvisí a je v gesci vaší ministryně pro místní rozvoj. Jak vy hodnotíte ideový spor, jestli má být zákon volnější a dávat jen hrubý návod, jak zakázky zadávat, nebo je třeba jít cestou, že v něm bude vtělená přesná metodika, aby se nedalo nijak uhnout?

Stát by neměl obchodovat s firmami s neprůhlednou majetkovou strukturou. Je tu ale obtíž. Nechápu proč Evropská unie nepovažuje třeba kyperské firmy za offshory, přes které se tají majitelé.

BABIŠ: Stát by měl především investovat jako soukromé firmy, tedy efektivně, transparentně a rychle. To znamená, že u veřejných zakázek by nemělo být tolik víceprací, které dnes zakázky navyšují o 30 až 50 procent. To se v soukromém sektoru opravdu nestává. Jednoznačně by pak stát neměl obchodovat s firmami s neprůhlednou majetkovou strukturou. Tam je ale zase obtíž třeba s pravidly Evropské unie, která, nechápu proč, nepovažuje třeba kyperské firmy za offshory, přes které se tají majitelé. Já jsem samozřejmě přesvědčen, že by měla být volnost v rozhodování, zda za určitou cenu můžeme získat kvalitní výkon. Nemělo by se soutěžit jen podle ceny. Na druhou stranu víme, jak je to tu občas s korupcí, takže...

LN: Ale to by se mělo přece dát vyřešit v trestním řízení.

BABIŠ: Jenže jakou tady máme rychlost vymahatelnosti práva? Jak dlouho trvá, než soudy rozhodnou?

LN: To však můžete namítnout u kdečeho. Není přece řešením psát zákony podle toho, jaká je vymahatelnost práva.

BABIŠ: Jasně. Primárně by tyto složky měly fungovat. Ale stav v této chvíli takový není. Nejdůležitější podle mě ale u veřejných zakázek je zjednodušit celý ten proces. V této chvíli je tak přebyrokratizovaný, že se skoro nedá v reálném čase něco vysoutěžit. Když jsem nastoupil na ministerstvo, vypsali jsme soutěž na nového mobilního operátora. V první soutěži mi řekli, že máme jen jednu nabídku, takže to musíme zrušit. Tak jsme to zrušili. V druhém tendru to už jedna firma vyhrála, druhá to ale dala k antimonopolnímu úřadu. Takže za rok a půl, co jsem na ministerstvu, jsme nebyli schopni ani dotáhnout soutěž na nového dodavatele mobilních služeb kvůli byrokracii.

LN: To nám nahrává na další otázku. Jak je to s tolik vzývanými centrálními nákupy?

Když jsem nastoupil na ministerstvo, vypsali jsme soutěž na nového mobilního operátora. V první soutěži mi řekli, že máme jen jednu nabídku, takže to musíme zrušit. Tak jsme to zrušili. V druhém tendru to už jedna firma vyhrála, druhá to ale dala k antimonopolnímu úřadu...

BABIŠ: Na ministerstvu financí jsme už udělali nákup elektřiny a plynu, datové a mobilní služby, jak jsem říkal, uvízly na antimonopolním úřadu. Pro šest resortů jsme chtěli nakoupit kancelářský papír, ale museli jsme kvůli tomu oslovit 156 státních společností, kterých se to týká, takže tam nastalo zdržení. Do konce roku 2015 chceme v rámci šesti resortů ještě centrálně vysoutěžit licence Microsoftu a kancelářské potřeby, v následujícím roce pak počítače, nábytek a osobní vozidla. Co se týče všech resortů, je tu vládní usnesení, které schvaluje seznam centrálně nakupovaných komodit, například ubytování, kancelářské potřeby nebo vozový park. Vzniklo k tomu pět pracovních skupin, které připravují technologické standardy, sešly se dvakrát a další schůzku mají v listopadu. Takže to jde pomalu, ale pracuje se na tom.

LN: Že se postupuje pomalu, znamená u řady zákonů a opatření, že bude jejich účinnost nabíhat až těsně před nebo až po krajských volbách příští rok. Tudíž to může ovlivnit i kampaň a opozice toho logicky využije. Co chystáte vy? Tah z minulých voleb, tedy vymezení se proti politickým strukturám, už sotva může fungovat.

BABIŠ: Já se na to těším. Půjdeme mezi lidi a nebudu muset sedět ve sněmovně. Připravujeme program a vybíráme lídry, abychom to měli hotové do Vánoc, protože volby se blíží rychle. V kampani chceme lidem vysvětlovat, co děláme, jak to v politice funguje, jak to probíhá v koalici. Nemáme šanci jim to říct. Rozhovor v novinách nebo tři věty v televizi na to prostě nestačí.

LN: To je téma pro krajské volby? To je přece celostátní politika.

BABIŠ: To mluvím za sebe, co budu říkat v kampani. Naši krajští kandidáti budou samozřejmě představovat program pro jednotlivé kraje, co chtějí stavět, jaké dálnice, obchvaty, jaké silnice je potřeba opravit, co se školstvím, co s krajskými nemocnicemi, jak podpoříme dobrovolné hasiče a jak sportování dětí a podobně.

LN: Takže vy budete nabízet témata sněmovních voleb...

V minulosti se vyhrávaly krajské volby na zdravotnický poplatek. Teď je hlavním tématem, které lidi zajímá, migrace do Evropy.

BABIŠ: V minulosti se přece vyhrávaly krajské volby na zdravotnický poplatek. Teď je hlavním tématem, které lidi zajímá, migrace do Evropy. Je potřeba s lidmi mluvit o tom, co je skutečně trápí a jaké oni mají návrhy k řešení. Tím se buduje důvěra. A já budu mluvit o tom, co děláme celorepublikově. Co pozitivního se povedlo, protože vy novináři rádi píšete jen o střetech a hádkách. O tom, co se povedlo, se lidé dozvídají jen málo. Jak říkám, jednotliví krajští lídři budou s lidmi mluvit o problémech konkrétního kraje. A hledat s nimi řešení.

LN: V kolika krajích byste podle vás mohli získat post hejtmana?

BABIŠ: Já myslím, že by byl obrovský úspěch, kdybychom získali pět nebo šest krajů. Bude záležet na tom, jaké se nám podaří získat kandidáty. Někde už máme jasno, jinde se zatím vybírá a vyjednává. Navíc je velký zájem kandidovat na posty hejtmanek mezi našimi poslankyněmi, takže kandidátky jistě nebudou výhradně mužskou záležitostí.

LN: S krajskými volbami ostatně skončí reálná možnost vládnout. Dostaneme se vlastně do permanentní, skoro tříleté kampaně s navazujícími parlamentními a následně prezidentskými volbami. Víte už teď, co nestihnete prosadit?

BABIŠ: Teprve uvidíme, jak dalece se konkrétně hnutí ANO bude týkat prezidentská volba. Zatím si nejsem jistý, jestli budeme stavět vlastního kandidáta. Přece jen je velmi těžké hledat kvalitní lidi pro volby už jen do krajů. Takže tato úvaha je skutečně předčasná. Ale jinak máte pravdu, že po krajských volbách se vlastně nic nestihne. A to si podle mě uvědomuje celá koalice. Proto bychom měli prosazovat své priority tvrději a rychleji. Protože pak už půjde jen o předvolební boj, kdy i partneři z vlády budou namísto vládnutí myslet jen na to, jak získat voliče.

Teprve uvidíme, jak dalece se konkrétně hnutí ANO bude týkat prezidentská volba. Zatím si nejsem jistý, jestli budeme stavět vlastního kandidáta.

Ptáte se, co se nestihne. Já myslím, že to důležité už je připravené nebo schválené, zejména v daňové oblasti. A hlavně se povedlo rozhýbat čerpání evropských peněz, kdy na některých resortech to bylo v krizovém stavu.

LN: Ale právě v této chvíli je část evropských peněz trochu v ohrožení, a to v rámci přetahování ministerstva vnitra a průmyslu o rozvoj rychlého internetu, kdy stále nejsou spuštěné výzvy, na které dá Brusel 14 miliard.

BABIŠ: V tomto ohledu je podle mě správným řešením zapojit do těch úvah také ČD Telematiku, která má část infrastruktury a taky síť ČEZ. Je to lepší než budovat nový státní podnik, který by rozhodoval o tom, kde a co se bude stavět, a část sám stavěl. Jako velkou chybu vnímám, že se nepodařilo vykoupit ostatní podíly, aby ČD Telematika byla kompletně státní.

Zatím je to souboj ministrů Mládka a Chovance a různých zájmových skupin. Chceme se určitě za ministerstvo financí dostat do komise, která bude rozhodovat o tom, jak se bude s těmi penězi nakládat. Aby to bylo transparentní.

LN: To zní skoro jako součást boje, který neustále vedete s ministrem vnitra Chovancem o Českou poštu a její transparentnost. Nicméně s Českou poštou souvisí i kauza, která se vás přímo dotýká. A to případ společnosti Agrotec, jež patří do impéria Agrofert a která figuruje v kauze pletichy při získávání zakázek právě na poště. Státní zástupce teď rozhoduje o tom, zda firmu obžaluje. Pokud by byla odsouzena, neměl by přijmout politickou odpovědnost alespoň předseda klubu Faltýnek, který v ní byl šéfem představenstva?

BABIŠ: Podle mě je to velmi zvláštní kauza. Mám za to, že probíhala velmi nestandardně. Kromě Agroteku je obviněno dalších šest firem a nikdo neví, kdo ty další firmy jsou. Je to jen zneužíváno v politickém boji, ačkoliv to nijak nesouvisí ani s naším hnutím, ani s politikou.

Podle názoru firemních právníků se naši zaměstnanci ničím neprovinili. Notabene, k uzavření žádného kontraktu nedošlo, nevznikla žádná škoda. Agrotec podal několik stížností na postup policie a státního zastupitelství. Nemám o kauze detailní informace, ale jsem přesvědčen, že k žádnému pochybení nedošlo, a není důvod, aby byl Agrotec obviněn. Na druhou stranu, pokud by se prokázalo, že k pochybení došlo, lidi za to zodpovědné propustíme. Ale spojovat to s politikou je nefér. A chceme určitě, aby se to vyřešilo co nejdříve.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.