Lidovky.cz

Babiš hledá způsob jak zatočit s lichváři

Vláda zvažuje zastropování výš úroků a poplatků u spotřebitelských půjček. Slibuje si od toho snížení počtu předlužených lidí v područí lichvářů. Experti se zkušeností z terénu ale před takovým krokem varují. Na Slovensku, kde podobná věc již platí, prý omezení RPSN vehnalo chudé do náruče lichvářů.
  14:55

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zvažuje po vzoru Slovenska stanovení maximální výše úroků a poplatků u spotřebitelských půjček. Slibuje si od toho snížení počtu předlužených lidí v područí lichvářů. Podle odborníků pracujících s lidmi v nouzi by však bylo lepší, kdyby stát raději zajistil těm nejchudším přístup k levným sociálním půjčkám.

„Chci řešit lichvu. V Česku si lidé často půjčují za šílené sazby někdy v řádu stovek procent. Na Slovensku takovou regulaci mají. Řešit to chceme přes nějak stanovené koeficienty,“ řekl LN Babiš.

Podle informací LN zadal Babiš už před pár týdny ministrům financí, spravedlnosti a vnitra – tedy resortů, jichž se problematika lichvy týká –, aby mu předložili analýzu o možnosti zastropování takzvaného ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN). Ten zohledňuje nejen úrokovou sazbu, ale i veškeré další náklady spojené se správou a čerpáním půjčky.

Půl milion lidí v dluhové pasti

Předloni bylo přitom v Česku v exekuci na 834 tisíc lidí. Podle odhadů odborníků je v Česku kolem půl milionu lidí v takzvané dluhové pasti, tedy v situaci, kdy nejsou kvůli postupnému předlužování schopni splácet své půjčky a úvěry. Část dluhů jde přitom na vrub vysoce úročeným půjčkám. „Požádal jsem ministry, kterých se tato problematika týká, aby přišli s návrhem, kdy by lidé neplatili takto nehorázně vysoké úroky,“ dodal Babiš.

Na dotazy LN z oslovených ministrů osobně reagovala jen šéfka financí Alena Schillerová (za ANO). „Chceme znát všechna pro i proti a přijít s konkrétním návrhem. Jednala jsem na toto téma i se slovenským ministrem financí, kde mají s podobnou regulací zkušenosti, a díváme se i po dalších zemích,“ potvrdila Schillerová, že na analýze již skutečně pracuje.

Na Slovensku již čtvrtým rokem pravidelně zveřejňuje maximální výši úroků a s nimi spojených poplatků ministerstvo financí. RPSN tam až na výjimky nesmí překročit dvojnásobek průměrné roční sazby nákladů u půjček poskytovaných komerčními bankami.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na opakované dotazy, jak se k regulaci maximální výše RPSN staví, neodpověděl. „Tato problematika směřuje především k ministerstvu financí. My v tuto chvíli čekáme, jestli nás osloví s žádostí o konkrétní spolupráci. Pokud ano, jsme samozřejmě připraveni v mezích své působnosti spolupracovat,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového odboru ministerstva.

A ministerstvo vnitra, pod nějž problematika lichvy přímo spadá, pak prostřednictvím své mluvčí Hany Malé odkázalo LN s dotazy zpět na resort financí.

Jak Babiš, tak Schillerová se nicméně odkazovali na inspiraci našimi nejbližšími východními sousedy. Na Slovensku již čtvrtým rokem pravidelně zveřejňuje maximální výši úroků a s nimi spojených poplatků ministerstvo financí. RPSN tam až na výjimky nesmí překročit dvojnásobek průměrné roční sazby nákladů u půjček poskytovaných komerčními bankami.

Záleží ale i na tom, na jak dlouho je úvěr poskytnut. Například pro úvěry s dobou splatnosti více než deset let je to 9,32 procenta, pro kreditní karty maximální RPSN činí 45,28 procenta. U půjček s dobou splatnosti kratší než tři měsíce či do výše sta eur (zhruba 2520 korun), které často lidé potřebují na vykrytí nenadálých výdajů, je pak stanovena maximální možná odměna ve výši 30 procent ročně z půjčených peněz. Zdaleka ne všichni však považují slovenský příklad za vhodný následování.

Odborníci jsou proti

„Slováci udělali s regulací RPSN zkušenost negativní, v konečném důsledku vedla ke zhoršení situace pro spotřebitele,“ tvrdí například náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík. „Podmínky úvěru se tak v některých případech staly nepřehlednými a netransparentními a vedly k dezorientaci spotřebitelů v otázce konečných nákladů úvěru,“ dodal.

„Odezva se přirozeně může lišit podle toho, o čí reakci se jedná. Zákon každopádně na Slovensku platí a my využijeme při rozhodování všechny zkušenosti a postřehy, včetně těch slovenských,“ reagovala Schillerová.

Nápad na zastropování RPSN se nelíbí ani tuzemským neziskovým organizacím, které lidem zatíženým dluhy pomáhají. Prý by to naopak přivedlo právě ty nejméně majetné obyvatele do náruče pokoutních lichvářů.

Jenže nápad na zastropování RPSN se nelíbí ani tuzemským neziskovým organizacím, které lidem zatíženým dluhy pomáhají. Prý by to naopak přivedlo právě ty nejméně majetné obyvatele do náruče pokoutních lichvářů.

„Určitě bych se na to netvářil pozitivně. Problém je v tom, že pro nejchudší obyvatele je to zamezení přístupu k úvěrům,“ má jasno David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. „Poptávka po úvěrech ze strany lidí s nízkou bonitou tu je a vždy bude. Tito lidé půjčky, byť s vyšším úročením, někdy potřebují, a to například v situaci, když se rozbije pračka, nebo při placení kauce u nového bydlení.“ Pokud by stát chtěl podle Šmejkala skutečně omezit cenu půjček, měl by současně těm nejchudším nabídnout nějakou alternativu. „Například v sousedním Německu funguje, že úřady práce u přesně specifikovaných případů mohou poskytnout sociální úvěr například právě v situacích, když se rozbije pračka,“ popisuje.

Jen banky a lichváři

„Nikdy v minulosti se dlouhodobě nikomu nepodařilo fakticky omezit půjčování chudým lidem. Vždy to vede ke klasickým prohibitivním efektům, nárůstu černého trhu a faktickému mnohonásobnému prodražení úvěrů u lichvářů. Na Slovensku má regulace zcela fatální negativní dopad,“ tvrdí Daniel Hůle, šéf dluhového poradenství organizace Člověk v tísni. „Činnost tam ukončily prakticky všechny nebankovní společnosti a banky půjčují jen bohatší části společnosti. Ostatní jsou odkázáni na odporné lichváře, kteří půjčují za extrémní úroky,“ varuje.

Návrh na stanovení maximální výše RPSN se v Česku objevil už v roce 2014, když se řešil zákon o spotřebitelském úvěru. Tehdy ho prosazovala strana Úsvit Tomia Okamury.

Ostatně návrh na stanovení maximální výše RPSN se v Česku objevil už v roce 2014, když se řešil zákon o spotřebitelském úvěru. Tehdy ho prosazovala strana Úsvit Tomia Okamury. Omezit cenu půjček však v minulosti navrhovala i KDU-ČSL či Jeroným Tejc z ČSSD.

Pozoruhodné je, že sám Andrej Babiš se ještě v létě 2016 proti této možnosti vymezil: „O těchto věcech jsme se bavili i na odborném semináři v roce 2014. Tam nevystupovalo jen ministerstvo financí, ale i Česká národní banka, zástupci bank a lidé z neziskových sdružení, kteří působí přímo v terénu, ve kterém se pohybují lichváři. Ti všichni se shodli, že cenová regulace formou zastropování RPSN je sice na první pohled líbivou, ale fakticky nefunkční ochranou spotřebitele,“ prohlásil 3. června Babiš před poslanci. A proti stanovení stropu pak vyzněla i dopadová zpráva RIA ke zmíněnému zákonu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.