Poslanec Věcí veřejných Michal Babák zažívá klidnější období. Ve světle událostí kolem poslance Davida Ratha a po rozkladu Věcí veřejných se jeho příběh může jevit jen jako nezajímavý balast. A to je chyba, neboť tento příběh se týká neprůhledného financování parlamentní politické strany.
ČESKÉ POZICI nepřestávalo vrtat hlavou Babákovo tvrzení, že z údajného zisku za prodej opce na akcie auditorské společnosti Bene Factum už zaplatil daň a své dluhy ve výši asi šesti milionů korun. (Přitom Babák loni prohlašoval, že si vypůjčil 6 milionů na sponzorské dary pro Věci veřejné.) Protože pochybujeme o tomto tvrzení a protože jsme věděli, že Komora auditorů ČR kontrolovala činnost Bene Factum, požádali jsme ji o stanovisko.
Komora oficiálně potvrdila, že podala podnět Finančnímu analytickému útvaru ministerstva financí kvůli nejasnému původu finančních prostředků v souvislosti s auditorskou společností Bene Factum
Výsledek: Komora nám oficiálně potvrdila, že podala podnět Finančnímu analytickému útvaru (FAÚ) ministerstva financí kvůli nejasnému původu finančních prostředků v souvislosti s auditorskou společností Bene Factum. Ve stanovisku se mimo jiné píše, že „informace o významném plnění společnosti Bene Factum vůči jiným osobám uveřejňované ve sdělovacích prostředcích nejsou v souladu se zjištěními kontrolní skupiny, a tak původ tvrzeného příjmu zůstává nejasný“. To by ovšem znamenalo, že Michal Babák více než rok svými prohlášeními klamal veřejnost a původ jeho sponzorského daru zůstává nanejvýš pochybný.
Komora auditorů ČR začala s kontrolou kvality činnosti auditorské firmy Bene Factum už loni v létě na základě žádosti Rady pro veřejný dohled nad auditem, jejímž prezidentem je bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Právě on ČESKOU POZICI o tomto kroku rady, která dohlíží nad výkonem všech statutárních auditorů a auditorských společností, v srpnu 2011 informoval. Rada pro veřejný dohled nad auditem přitom není žádné občanské sdružení či samozvaná organizace. Nejvyšším orgánem Rady je prezídium tvořené šesti členy, které na šest let jmenuje ministr financí ve spolupráci s Českou národní bankou. Rada je pověřena rovněž dohledem nad činností Komory auditorů ČR.
Babákova slova versus ekonomická realita
O co jde v této Babákově kauze, která je poměrně složitá a vyžaduje značné znalosti v oblasti daní a financí:
- Poslanec bavil veřejnost po celý rok 2011 krkolomným vysvětlováním toho, jakým způsobem si půjčil na to, aby Věcem veřejným mohl darovat šest milionů korun. Babák několikrát slavnostně slíbil, že předloží všechny relevantní dokumenty na obhajobu svých tvrzení: o tom, že si peníze z firem, kde byl jednatelem (WCM CZ) nebo spolumajitelem (MxB), vypůjčil, i o tom, jak je plánoval splatit. Babák loni tvrdil, že 1,6 milionu si půjčil od společnosti MxB a 3,5 milionu od firmy WCM CZ.
- Forenzní audit stranických financí, který si Věci veřejné zadaly u společností BDO Tax a BDO Appraisal Services, prokázal, že peníze byly skutečně vyzvednuty z kont firem MxB a WCM CZ. Audit se však bohužel už nezabýval tím, jak se tyto částky na konto obou společností dostaly. Hospodářské výsledky obou firem byly dlouhodobě záporné a stav hotovosti a účtů u bank vykazoval zůstatky ve výši tisíců, nikoli milionů korun.
- Babák byl nejen z důvodů sponzorských darů Věcem Veřejným, ale i kvůli svým transakcím s nemovitostmi zadlužen ve výši asi 15 milionů korun. Jeho pravidelné roční příjmy se však pohybovaly v řádu statisíců a mohly by stačit sotva na předpokládané úroky z půjček. Proto poslanec neustále tvrdil, že dluhy vrátí poté, až zbohatne na prodeji akcií – někdy hovořil o opcích na akcie – auditorské společnosti Bene Factum. Předpokládaný výnos z této klíčové transakce, která měla definitivně vyřešit otázky kolem financování Věcí veřejných, poslanec odhadoval na 30 až 35 milionů.
- Média se na Bene Factum okamžitě vrhla. Výsledkem byl jednoznačný konsensus v tom, že celá firma nemá ani zlomek hodnoty, o kterém mluvil Babák jako o svém předpokládaném výnosu z prodeje akcií. Poslanec kontroval tvrzením, že do Bene Factum vložil své know-how. To bylo bezpečně vyvráceno veřejně přístupnými dokumenty. Společenská smlouva jasně říká, že do firmy byly vloženy pouze 2 miliony korun majitelů firmy pánů Petra Šrámka a Miloše Havránka a žádné know-how se nevkládalo.
- Poté Babák svoji verzi upravil a začal tvrdit, že pro Bene Factum sehnal zákazníky. Jenže vzhledem k téměř konstantním tržbám Bene Factum i to se ukázalo jako nesmysl. Toto Babákovo tvrzení mělo ještě jednu vadu na kráse, a to skutečnost, že poslanec byl jednatelem společnosti MxB s podobným předmětem činnosti (účetnictví) jako Bene Factum, což poslanci přirozeně shánění zákazníků pro konkurenci zakazovalo.
- Kyvadlo se na chvíli vychýlilo ve prospěch Babáka letos 7. února 2012, kdy poslanec prohlásil, že zaplatil ze svého příjmu z prodeje opcí Bene Factum nejen daň ve výši 1,5 milionu korun, ale i své dluhy, ze kterých hradil sponzoring Věcí veřejných. Jedná se bezpochyby o vzorného daňového poplatníka, protože termín pro podání přiznání a zaplacení daní je až konec března. Finanční úřad v Blansku, odkud Babák pochází, si může gratulovat. Avšak ptát se úřad na podrobnosti nelze, protože se jedná o informaci podléhající služebnímu tajemství.
- Výši daně, které poslanec zaplatil, by odpovídal zisk asi deset milionů korun. Babák sice vždy hovořil o částce vyšší (30 až 35 milionů), ale třeba mu kupec opce na akcie firmy Bene Factum platí ve splátkách, anebo si uplatnil nějaké odpočitatelné náklady na transakci.
Pokud Babák avizuje platbu daně, není důvodu tomu nevěřit. Celá věc je však naprosto absurdní ekonomicky. Pokud bychom použili přirovnání, tak je to asi totéž, jako když vám kamarád v hospodě řekne, že právě na záchodě prodal jednu akcii Facebooku za 50 tisíc dolarů. Vy ale víte, že akcie Facebooku nejsou papírové, na burze se prodávají za 28 dolarů, ale hlavně, že váš kamarád nikdy žádnou neměl.
Detailně jsme celý příběh analyzovali v sérii článků.
Tento zcela zřejmý nesoulad ekonomické reality s Babákovými tvrzeními nás právě přivedl na myšlenku zeptat se na názor Komory auditorů.
Stanovisko Komory auditorů ČR
Kontrola Komory auditorů ČR ve společnosti Bene Factum trvala zhruba rok. Výsledek šetření poslance Babáka jistě nepotěší. Stanovisko komory sice není důkazem na úrovni soudu, ale máme obavy, aby si Babák nevyrazil další zub, tentokrát vzteky. A pokud šetření jeho financí odborníci FAÚ z politických důvodů nezametou pod koberec, Babák pravděpodobně bude potřebovat zcela nový chrup.
Odpovědi komory zveřejňujeme v plném znění.
ČESKÁ POZICE: Dala Komora auditorů ČR podnět k šetření společnosti Bene Factum na FAÚ?
KOMORA AUDITORŮ ČR: Komora auditorů České republiky provedla na základě požadavku Rady pro veřejný dohled nad auditem kontrolu kvality v auditorské společnosti Bene Factum. Předmětem kontroly bylo dodržení základních principů práce této auditorské společnosti a jejich auditorů, zejména pak dodržení nezávislosti při poskytování auditorských služeb. Rada dále požádala, aby v té souvislosti byla provedena kontrola všech skutečností mapovaných prostřednictvím sdělovacích prostředků.
Z výše uvedeného důvodu součástí provedené kontroly kvality byly i vztahy společnosti Bene Factum k panu Michalu Babákovi. V rámci ověřování informací uveřejněných ve sdělovacích prostředcích nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by naznačovaly ani dočasnou účast jiných osob než současných akcionářů na vlastnictví akcií. Zároveň v této souvislosti nebylo ze strany ověřované společnosti zjištěno žádné významné plnění vůči jakékoliv jiné osobě. Z výše uvedených skutečností vyplývá dle našeho názoru závěr, že informace o významném plnění společnosti Bene Factum vůči jiným osobám uveřejňované ve sdělovacích prostředcích nejsou v souladu se zjištěními kontrolní skupiny, a tak původ tvrzeného příjmu zůstává nejasný. Komora ale nedisponuje pravomocemi, které by jí umožnily v plné šíři ověřit veškeré související informace, protože nemá pravomoc kontrolovat účetnictví auditorských subjektů v komplexní šíři. Komoře auditorů ale záleží na dobré pověsti všech jejích registrovaných členů, a to z důvodu, že auditorské služby jsou službami ve veřejném zájmu. Proto se Komora rozhodla podat podnět na nejasný původ finančních prostředků zmiňovaných ve sdělovacích prostředcích v souvislosti s auditorskou společností Bene Factum.
ČESKÁ POZICE: Platila firma Bene Factum poslanci Michalu Babákovi nebo společnostem, kde je tento politik jednatelem či podílníkem, nějaké významné částky za poradenské, zprostředkovatelské či jiné obdobné služby?
KOMORA AUDITORŮ ČR: Takové platby nebyly při provádění kontroly kvality zjištěny, i když i v případě této odpovědi je nutné vzít v úvahu omezené pravomoci Komory při kontrole účetnictví auditorských subjektů.
ČESKÁ POZICE: Získala společnost Bene Factum během uplynulých tří let nějaké významné nové klienty?
KOMORA AUDITORŮ ČR: Z veřejně dostupných informací (účetní závěrky společnosti Bene Factum za roky 2008 až 2010) nevyplývá významný nárůst aktivit, v uvedeném období se roční tržby společnosti pohybovaly mezi 14 až 18 miliony. Dále uvádíme, že Komora auditorů ČR nemá seznam auditovaných společností dle jednotlivých auditorů.
ČESKÁ POZICE: Zkoumali jste vlastnickou strukturu Bene Factum? Pokud ano, narazili jste na skutečnosti nasvědčující tomu, že v období od založení do konce roku 2011 byla majitelem části akcií jiná osoba než pánové Miloš Havránek a Petr Šrámek?
KOMORA AUDITORŮ ČR: Ano, zkoumali. Podle dostupných informací nebyla žádná jiná osoba, než vámi jmenovaní pánové, majitelem akcií společnosti Bene Factum.
Nepravděpodobný obchod
Z materiálů vyplývají dva důležité poznatky. Jednak má Komora auditorů na reálnost transakce s akciemi či opcemi Bene Factum stejný názor jako většina médií, a to takový, že pravděpodobnost zmíněného obchodu s akciemi či opcemi na akcie se limitně blíží nule. Skoro by někoho mohlo napadnout, že účelem zaplacení daně bylo zlegalizovat deset milionů, ale to by nám samozřejmě v případě poslance Parlamentu České republiky nikdy nepřišlo na mysl.
Druhou důležitou věcí je to, že už byly podány podněty na prošetření celé transakce. Tak se možná dovíme, jak to bylo. Poslance Babáka, jsme mohli sledovat 30. května na ČT 24, kde vášnivě líčil, jak by zatočil s akciemi na doručitele – daleko razantněji než vláda ve svém návrhu. Hlavně by si měl dávat pozor, aby náhodou také omylem v Poslanecké sněmovně neodhlasoval zákaz opcí na tyto akcie. To by se mu pak těžko bohatlo.
