Na začátku ledna 2016 se tehdy ještě nástupce saúdského korunního prince Muhammad bin Salmán svěřil britskému týdeníku The Economist: „Osobně jsem z tohoto kroku nadšený. Jsem přesvědčený, že je to v zájmu saúdskoarabského trhu a Aramca.“ Řeč nebyla o ničem menším než o vstupu pravděpodobně nejdražší společnosti světa na burzu. Saúdská Arábie se v té době potýkala se škodami jejich ekonomice, jež napáchal propad cen ropy – cena za barel se pohybovala pod 35 dolary proti dnešním zhruba 60 (ještě v říjnu to bylo přes 80 dolarů za barel, nemluvě o téměř 150 v roce 2008).
V květnu 2016 vystoupil Muhammad bin Salmán, přezdívaný MbS, s ambiciózní Vizí 2030. Stále z postu ministra zahraničí a nástupce korunního prince hovořil o řadě líbivých sociálních reforem (ženy za volant, do práce i na fotbalové stadiony, všichni do kina a do restaurací hudba…) a spolu s nimi o nezbytnosti eliminace absolutní ekonomické závislosti Saúdské Arábie na ropném průmyslu.
A také o reformách, jež nebudou zdaleka tak populární – že je nutné postupně snížit státní dotace elektřiny, vody a bydlení, že bude spotřební zboží podléhat pětiprocentní DPH a zhruba 20 státních firem včetně národních aerolinek a telekomunikační společnosti projdou kompletní nebo alespoň částečnou privatizací. A že v roce 2018 vstoupí státní ropná společnost Aramco, jež v době vzniku Saúdské Arábie platila s wahhábovským islámem za pilíř nového státu, na burzu.
Nejspíš nejdražší podnik na světě
Odprodej části saúdskoarabského technokratického pokladu měl přinést finanční zisk, ale především jasně demonstrovat odhodlání MbS zavést v zemi dynamičtější ekonomiku, jež bude podstatně nezávislejší na byrokracii a dokáže lépe ustát kolísání cen ropy. Na otázku, zda v zemi proběhne „thatcherovská revoluce“, tehdy Muhammad bin Salmán odpověděl: „Beze všech pochybností.“
Saúdskoarabští představitelé rádi hovoří o obrovské hodnotě Aramca. Létají při tom cifry okolo dvou bilionů dolarů. To by ze společnosti činilo nejspíš nejdražší podnik na světě (Apple s Amazonem se pohybují kolem jednoho bilionu). Je ovšem třeba říct, že jde o společnost extrémně tajnůstkářskou, která nezveřejňuje žádné informace o svých výnosech a poskytuje jen velice omezené informace o zásobách ropy a zemního plynu, kterými disponuje. |
Saúdskoarabští představitelé rádi hovoří o obrovské hodnotě Aramca. Létají při tom cifry okolo dvou bilionů dolarů. To by ze společnosti činilo nejspíš nejdražší podnik na světě (Apple s Amazonem se pohybují kolem jednoho bilionu). Je ovšem třeba říct, že jde o společnost extrémně tajnůstkářskou, která nezveřejňuje žádné informace o svých výnosech a poskytuje jen velice omezené informace o zásobách ropy a zemního plynu, kterými disponuje.
Podle toho, co víme, by mělo mít Aramco k dispozici desetkrát vyšší zásoby ropy a zemního plynu než největší soukromá ropná společnost světa ExxonMobil – 261 miliard barelů. To už je slušná zásoba a není divu, že se světové burzy po oznámení, že by zpočátku mělo být obchodovatelných pět procent akcií s tím, že později se jejich počet navýší, mohly strhat, aby to byly právě ony, které si saúdský královský rod pro svůj vstup na trh vybere.
Jako hlavní uchazeči se jevily burzy v New Yorku, Londýně a Hongkongu, přičemž MbS opakovaně vyjadřoval svou náklonnost právě newyorské burze. Saúdská Arábie údajně doufala, že by na primárním úpisu akcií vydělala alespoň sto miliard dolarů.
Nákup podílu v Sabicu
Za bezmála tři roky od prvního oznámení tohoto záměru se ale mnohé změnilo. Z nástupce korunního prince se k překvapení valné většiny veřejnosti stal v červnu 2017 nový korunní princ, který neváhal podniknout dost razantní čistky v řadách vlastní, notně rozvětvené a značně movité rodiny. Následně přitáhl MbS pozornost veřejnosti reformami, jež na první pohled vypadají nesmírně progresivně a na druhý ryze pragmaticky a v podstatě nevyhnutelně. Mladý princ začal být veleben jako ten, kdo do zkostnatělého království přinese svěží vítr.
Ještě zkraje roku 2018 tvrdil výkonný ředitel Aramca Amín Hasan an-Násir americké CNBC, že společnost je připravena ve druhé polovině roku vstoupit na burzu a čeká se jen na rozhodnutí vlády, na kterou to bude. Termín IPO se ale pořád odkládal, až se nakonec v červenci objevily první zprávy, že Aramco místo vstupu na burzu koupí podíl v Sabicu (Saudi Basic Industries). |
Jenže MbS není kouzelný princ na bílém koni a po vraždě novináře Chášukdžího ztuhl úsměv na rtech nejednomu fanouškovi. Saúdské Arábii se ve spolupráci s kolegy z OPEC a Ruskem podařilo od ledna 2016, kdy padla první zmínka o vstupu Aramca na burzu, dostat cenu ropy do přijatelnějších výšin. Zároveň však boom americké břidlicové ropy odhalil chronické slabiny OPEC a ukázalo se, jak úmorný úkol je pro Saúdskou Arábii neustále korigovat ropný trh. Ten je dnes mnohem soutěživější a tradiční těžařské země si začínají intenzivně uvědomovat, že jednou ropa dojde.
To byl koneckonců také hlavní důvod, proč začali Saúdové uvažovat o prodeji alespoň části Aramca. Ještě zkraje roku 2018 tvrdil výkonný ředitel Aramca Amín Hasan an-Násir americké CNBC, že společnost je připravena ve druhé polovině roku vstoupit na burzu a čeká se jen na rozhodnutí vlády, na kterou to bude. Termín IPO se ale pořád odkládal, až se nakonec v červenci objevily první zprávy, že Aramco místo vstupu na burzu koupí podíl v Sabicu (Saudi Basic Industries). Vstup Aramca na burzu, jenž měl být ústředním symbolem nového směřování země, se tak posunul nejdříve na rok 2021.
Postoj monarchie
Z pohledu bankéřů by byl takový obchod dokonalou záležitostí. Nebyly by žádné potíže s logistikou, protože obě společnosti fungují na stejném místě a z velké části se překrývají i špičky v jejich vedení. Sabic sice na rozdíl od Aramca nevlastní stát, nicméně 70 procent společnosti patří Saúdskoarabskému veřejnému investičnímu fondu (PIF), což je ovšem, stručně řečeno, stát – a právě do něj měla putovat finanční injekce z původně avizovaného primárního úpisu akcií Aramca.
Zbývajících 30 procent Sabicu je obchodovatelných a tržní hodnota 104 miliardy dolarů z něj činí největší saúdskoarabskou akciovou společnost. Jakýkoliv nákup by se ale týkal pouze té části Sabicu, kterou vlastní PIF, nikoli té, jež je obchodovatelná na Tadawulu, saúdskoarabské burze. Takový obchod by Rijádu umožnil velice efektivně převádět finance z jedné kapsy do druhé. Tolik k odvážným krokům, které MbS v saúdskoarabské ekonomice ve Vizi 2030 proklamoval.
Postoj ropné monarchie shrnul už její zakladatel, král Abdalazíz, když prohlásil: „Co je dobré pro Aramco, je dobré i pro Saúdskou Arábii, a co je dobré pro Saúdskou Arábii, je dobré i pro Aramco.“ A slibem, jak známo, nezarmoutíš, obzvlášť, je-li návnada šťavnatější než největší technologičtí giganti současnosti. |
Z pohledu Aramca je mnohem lákavější dostat pod kontrolu petrochemické operace Sabicu s jejich výnosy než podstupovat martyrium privatizace. Pokud by navíc Aramco nakonec Sabic skutečně vlastnilo, mohlo by potenciálně prodávat podíly v podstatně větším a hodnotnějším zpracovatelském průmyslu. V současnosti by tento obchod nicméně znamenal především ještě hlubší zakotvení Aramca ve struktuře státu, tedy přesný opak záměrů, jež v posledních letech tamější vláda navenek prezentovala.
Tím se nijak nevylučuje, že v budoucnu Aramco na burzu přece jen vstoupí. „Vláda nadále počítá se vstupem Aramca na burzu, ale až uzná podmínky za nejvhodnější,“ komentoval v létě pro agenturu Reuters rozhodnutí o pozdržení IPO saúdskoarabský ministr energetiky Chálid al-Falíh. A tím se vracíme na začátek.
Postoj ropné monarchie shrnul už její zakladatel, král Abdalazíz, když prohlásil: „Co je dobré pro Aramco, je dobré i pro Saúdskou Arábii, a co je dobré pro Saúdskou Arábii, je dobré i pro Aramco.“ A slibem, jak známo, nezarmoutíš, obzvlášť, je-li návnada šťavnatější než největší technologičtí giganti současnosti.
Ropná symbióza
|