Až Polsko využije 82,5 miliardy eur z evropských fondů…

Vláda ve Varšavě dobře zvládla umění používat dotace EU. A zůstane i v letech 2014 až 2020 největším příjemcem unijní finanční solidarity.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Polsko zůstane v letech 2014 až 2020 největším příjemcem finanční solidarity Evropské unie. Dostane dokonce více peněz než za uplynulých sedm let, přestože rozpočet EU byl o trochu snížen.

Na summitu Evropské rady loni v únoru přiznali unijní šéfové Polsku 72,9 miliardy eur v cenách z roku 2011. V novém víceletém finančním rámci tedy každé čtvrté euro z evropských fondů připadne Polsku. Po zohlednění inflace naroste tato částka na 82,5 miliardy eur.

V předchozím zúčtovacím období v letech 2007 až 2013 získalo Polsko 67,3 miliardy eur, což byla „jenom“ pětina tehdejších strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Ne všechny tyto finanční prostředky už byly využité, ale na to ještě zbývá čas do konce roku 2015, a Varšava by s tím neměla mít problém.

K tomu polský eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski řekl: „Pokud to zvládne železniční doprava, má Polsko do roku 2015 šanci plně využít evropské peníze.“ A dodal, že ze strany Evropské komise žádná zastavení výplaty peněz Polsku nezaznamenal. „To je v Evropě rarita,“ prohlásil Lewandowski.

Experti doporučují Polsku, aby urychlilo přípravu alternativních řešení, jež by mu umožnila přesunout‎ nevyužité peníze na jiné projektyKlopýtnutí však nelze vyloučit, a proto experti doporučují Polsku, aby pro nejhorší případ urychlilo přípravu alternativních řešení, jež by mu umožnila přesunout‎ nevyužité peníze na jiné projekty.

Ztráta miliard nehrozí

„Nejdříve modernizace a až poté konkurence. To za dalších sedm let musíme dokázat,“ oznámila na konci loňského listopadu v rozhovoru pro Radio Zet polská ministryně dopravy a pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska (Občanská platforma, PO), která v kabinetu Donalda Tuska (PO) šest let odpovídá za využití peněz z Bruselu.

Těsně předtím ji premiér Tusk jmenoval místopředsedkyní vlády a k resortu místního rozvoje, který řídila od roku 2007, připojil ministerstvo dopravy uvolněné po Sławomiru Nowakovi (PO), jenž musel odstoupit, protože v majetkovém přiznání „opomněl“ uvést své drahé hodinky.

Důvěru v „superministryni“ Bieńkowskou však nesdílí opozice, především strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, který tvrdí, že přišla k hotovému. „Ohledně částek určených na léta 2007 až 2013 jsme měli všechny projekty připravené a schválené Bruselem. Proto je tvrzení, že ,přišla k hotovému‘, naprosto opodstatněné,“ řekl bývalý premiér Kaczyński v rozhovoru pro Radio Maryja několik dnů po listopadové přestavbě Tuskovy koaliční vlády (Občanská platforma a Polská lidová strana).

Konkrétnější byl europoslanec Tomasz Poręba (PiS). Ten tvrdí, že pokud bude využívání fondů EU pokračovat stejně pomalým tempem tři miliardy zlotých měsíčně, Polsko všechny dostupné finanční prostředky na období 2007 až 2013 nevyčerpá. A na stejné rozhlasové stanici varoval: „Polsko může přijít až o 30 miliard zlotých.“ A dodal, že je skoro jistá ztráta osmi z 20 miliard zlotých na rozvoj železniční dopravy v Polsku.

Pokud bude využívání fondů EU pokračovat stejně pomalým tempem, Polsko všechny finanční prostředky na období 2007 až 2013 nevyčerpá„Ty miliardy neztratíme. Dávám na to hlavu svou i svých náměstků i obě ruce,“ zapřísahala se Bieńkowska v rozhovoru pro Radio Zet.

Povedený začátek

Umění utrácet unijní dotace zvládla polská vláda opravdu velmi dobře. Potvrzují to i experti Jerzy Kwieciński a Piotr Adamik v nejnovější zprávě sdružení podnikatelů Business Centre Club (BCC). Polsku se především výborně povedl začátek jeho členství v EU – využít peníze přiznané na období 2004 až 2006. Do konce roku 2009, kdy byly zúčtovány strukturální fondy na první léta členství, pak doputovalo do Polska 35 miliard zlotých – 107 procent finančních prostředků přidělených na toto období.

To, že Polsko čerpalo více, než dostalo přiděleno, bylo následkem nejen změny kurzu zlotého vůči euru, ale především důsledného používání mechanismu zvýšené kontraktace neboli přijímání přihlášek projektů na souhrnnou částku přesahující kvótu přiznaných prostředků. Díky tomu rezignace na nějaký projekt neznamenala automaticky ztrátu přidělené subvence, protože bylo možné ji rychle přesunout na jiný projekt.

Skoro stejně dobře to dopadlo s penězi z fondu soudržnosti na období 2004 až 2006, jejichž vyúčtování skončilo v roce 2012. Polsko do konce prosince 2012 požádalo Brusel o výplatu 5,4 z 5,6 miliardy eur přiznaných z tohoto zdroje. Povedený polský začátek ve využívání unijních peněz velmi překvapil nedůvěřivé politiky „staré“ EU a Varšavě pomohl získat opravdu gigantické finanční prostředky na další období evropských dotací v letech 2007 až 2013.

Civilizační skok

Finanční prostředky ve výši 67,3 miliardy eur (279 miliard zlotých), které Polsko za uplynulých sedm let dostalo z evropských fondů, vyprodukovaly v letech 2007 až 2013 2,8 procenta jeho hrubého domácího produktu. A umožnily Polsku velký civilizační skok.

Bylo například vybudováno více než šest tisíc kilometrů nových silnic včetně 2,5 tisíce dálnic a rychlostních silnic, přes pět tisíc kilometrů nové či modernizované kanalizace nebo skoro dva tisíce kilometrů širokopásmových internetových sítí. Finanční podporu EU také využilo skoro šest tisíc podniků a 575 zdravotnických institucí.

Finanční prostředky, které Polsko za uplynulých sedm let dostalo z evropských fondů, mu umožnily velký civilizační skokA to je teprve část plánované výstavby, protože projekty za ukončené období se budou provádět ještě dva roky. Pak by mělo být celkově skoro osm tisíc kilometrů nových silnic, více než devět tisíc kilometrů nové nebo modernizované kanalizace a přes 19 tisíc kilometrů širokopásmových internetových sítí. Je to reálné?

Sedmé místo v EU

Kwieciński a Adamik, kteří ve své zprávě vycházejí z údajů k 14. červnu 2013, čili 2,5 roku před konečným vyúčtováním uplynulého sedmiletí, uvádějí: „Polsko je na sedmém místě s 59,14 procenta využitých finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti. Po zohlednění faktu, že mezi všemi členskými státy EU disponujeme největšími unijními prostředky, je to velmi dobré umístění.“

Na prvním místě je Estonsko, na jehož konto už doputovalo 71 procent z určených 3,5 miliardy eur, a hned za ním Litva – 70,8 procenta z 6,9 miliardy eur. Experti i politici se však shodují, že malé státy mají menší, a především méně komplikované projekty, a proto se peníze na ně vydávají jednodušeji a rychleji.

Před Polskem se umístily jen dva státy, pro které byly pro období 2007 až 2013 stanoveny dvouciferné miliardové evropské dotace – třetí Portugalsko, které využilo 68,8 procenta z 21,5 miliardy eur, a šesté Německo (60,8 procenta z 26,3 miliardy eur). Česká republika dosud obdržela 42 procent a je na 23. místě, poslední Rumunsko pak vyčerpalo jen 26,2 procenta z unijní kvóty.

Nepravděpodobný pesimistický scénář

„Polsko vybudovalo dobrý systém distribuce unijních fondů – jeden z nejúčinnějších v Evropě,“ řekl v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza rakouský eurokomisař pro regionální rozvoj Johannes Hahn. Natolik účinný, že se jej pokoušejí uplatnit jiné státy. Podle deníku přijíždějí do Varšavy pro inspiraci státní úředníci z Rumunska, Bulharska nebo z Chorvatska.

V novém víceletém finančním rámci EU nebude možné přemísťovat nevyužité peníze na jiný projekt – prostě přijdou nazmar„V současné chvíli nic kriticky neohrožuje využití unijních peněz, protože většina z nich byla smluvně zajištěná,“ tvrdí Kwieciński a Adamik. Dle nich by se však mělo urychlit využití přidělených unijních dotací, protože existuje riziko nedodržení závazných termínů. I oni považují investice v železniční dopravě, na něž je z fondů EU určeno 4,8 miliardy eur, za „nejohroženější článek využití unijních peněz“.

Několik měsíců před zveřejněním zprávy však Kwieciński a Adamik zaznamenali výrazné zlepšení. Smlouvami podepsanými koncem srpna 2013 se už vyčerpalo 60,1 procenta finančních prostředků určených na železniční projekty. Horší to bylo s výdaji – ty v tomto období dosahovaly sotva 13,6 procenta.

Kdyby zůstalo tempo využití unijních peněz stejné jako během 24 měsíců před zveřejněním zprávy, hrozila by Polsku podle Kwiecińského a Adamika ztráta 15 miliard zlotých. Kdyby ale pokračovalo zpomalení z prvních osmi měsíců loňského roku, bylo by nutné rozloučit se s 43 miliardami zlotých. Experti však připouštějí, že tento velmi pesimistický scénář je „jen teoretický a velmi málo pravděpodobný“.

Naposledy obrovské peníze

Je však třeba už myslet na vydávání peněz určených pro letošní rok i následujících šest let. Po zohlednění inflace tyto unijní finanční prostředky narostou ze 72,9 na 82,5 miliardy eur, a obtížněji se budou utrácet. Už jen proto, že v novém víceletém finančním rámci EU nebude možné přemísťovat nevyužité peníze na jiný projekt – prostě přijdou nazmar.

Proto bude nutné si před konečným rozhodnutím vše několikrát promyslet, přestože na to nebude víc času. Navíc je třeba si uvědomit, že Polsko stejné obrovské finanční prostředky už nikdy nezíská. V souvislosti s tím mají velkou odpovědnost ti, kdo budou tyto peníze rozdělovat, aby byly co nejlépe využité. „Přednost dostanou projekty na inovace a na ty aktivity, které nejlépe využijí možnosti regionů,“ říká ministryně Bieńkowska.

Tuskova koaliční vláda právě rozhodla, jak Polsko tyto peníze rozdělí – 76,8 miliardy eur obdrží šest celostátních a 16 regionálních operačních programů, zbývajících 5,7 miliardy poputuje na programy, které přímo řídí Evropská komise.

Obdobně jako v předchozím období nejvíce peněz – 27,5 miliardy eur – poplyne do programu „Infrastruktura a prostředí“. Jeho hlavními cíli je nejen podpora nízkoemisního hospodářství (snížení emisí a využití obnovitelných zdrojů energie), ale i ochrana životního prostředí a kultura. Rozhodnutí, aby z unijních fondů šlo po 2,5 miliardy eur na železniční a silniční investice, považuje deník Gazeta Wyborcza za šalamounské.

Dvě procenta HDP

V novém víceletém finančním rámci by měly hrát nejdůležitější roli inovace. Tuskova vláda chce, aby do roku 2020 výdaje na výzkum a rozvoj narostly ze současných 0,8 na dvě procenta HDP, přičemž by je z poloviny měly financovat podniky. Tomu má napomoci spolupráce ekonomiky s vědou, kterou bude povzbuzovat program „Inteligentní rozvoj“ (dříve „Inovační ekonomika“), na nějž z unijních peněz doputuje 8,6 miliardy eur.

Nezmění se jen název programu, ale i jeho fungování – bude především podporovat společné výzkumné a rozvojové projekty hospodářství a vědy, přičemž o tom, co se má zkoumat a rozvíjet, budou rozhodovat podnikatelé. Výměnou za to se budou muset zavázat, že výsledky výzkumu použijí ve výrobě. Radikálně má být omezená možnost nakupovat za unijní peníze nové technologie.

Tuskova vláda chce, aby do roku 2020 výdaje na inovace narostly ze současných 0,8 na dvě procenta HDP, přičemž by je z poloviny měly financovat podnikyDalší 4,4 miliardy eur posílí Operační program „Věda, vzdělání, rozvoj“, který nahradí program „Lidský kapitál“ a bude financovat systémové reformy a finanční spolupráci v oblastech zmíněných v jeho názvu. Program „Digitální Polsko“, jenž obdrží 2,3 miliardy eur, podpoří mimo jiné vybudování širokopásmových sítí. Na inovační projekty v méně rozvinutých východních regionech Polska získá program „Východní Polsko“ 2,1 miliardy eur. A aby vše správně fungovalo, se bude starat program „Technická pomoc“ posílený 700 miliony eur.

Od 900 milionů do 3,5 miliardy eur (celkem 31,2 miliardy eur) získají regionální operační programy, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost regionů a zlepšit život jejich obyvatel. Mají podpořit oblasti, jako je podnikání, osvěta, zaměstnanost, společenské zapojení se, informační a komunikační technologie, infrastruktura, ochrana životního prostředí, energetika a doprava.

Až se všechny tyto peníze využijí, bude Polsko úplně jiné.

Počet příspěvků: 2, poslední 18.4.2014 11:05 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.