Neliberalizovaný trh s doručováním poštovních zásilek je v Evropě nonsens. Nejdéle odolává monopol na doručování dopisů. Takovému monopolu Poczty Polské se jako první vymkly telekomunikační společnosti, které přenechaly doručování svých zásilek soukromému operátorovi InPost. Ten na jejich korespondenci lepí těžké plechové obdélníky („náš“ váží 53 gramů), aby se dopisy vymkly z monopolní ochrany na zásilky do 50 gramů.
Jde sice o miliony přetížených dopisů, které se obtížněji a dráž dopravují, a také rostou náklady na důkladné lepení plechů, navzdory tomu si InPost za doručení dopisů účtuje podstatně méně, než je státem chráněná cena Poczty Polské. U InPostu přijde jedna „přetížená“ dopisní zásilka na 1,1 zlotého (zhruba 6,52 koruny), zatímco státní pošta si za dopis do 50 gramů nárokuje 1,35 zlotého (osm korun). Monopolní zákon přitom dbá, aby jiný operátor mohl dopisní zásilky do této váhy dopravovat jen za cenu vyšší než Poczta Polska.
Celopolský InPost však svými plechy přechytračil státního protektora držícího nad Pocztou Polskou (od září 2009 je akciovou společností vlastněnou státem) ochrannou ruku. V Polsku je prý na sto dalších menších operátorů, a proto se množí v dopisech pytlíky s pískem a další zátěže. A Pocztě Polské měsíc od měsíce klesají zisky. Je o co válčit, trh s doručováním zásilek se v Polsku odhaduje na osm miliard zlotých (téměř 50 miliard korun).
Liberalizovaná smetana
Plechy na dopisy lepí InPost více než tři roky. Už v roce 2009 tímto způsobem doručil 75 milionů dopisů, v roce 2010 počet zdvojnásobil a nyní to je 250 milionů zásilek. Než se v roce 2013 naprosto uvolní trh, bude už mít kontrolu nad 300 miliony dopisů ročně. V té chvíli se mu navíc uvolní ruce, neboť odpadne lepení plechů a zlevní se přeprava. Nejspíš však přijde tvrdá konkurence ze zahraničí.
Předseda správní rady InPostu Rafal Brzoska se připravuje na nástup velkých rivalů z Německa (Deutsche Post), Francie (La Poste) nebo Rakouska (Östereichische Post). Proto InPost buduje své sítě. Začal válčit o banky – například mBank už v roce 2010 posílal jeho prostřednictvím 40 procent zásilek –, pojišťovny a energetické podniky. Mezi své klienty se snaží získat i veřejnou sféru, protože nabídka nižších cen za doručení je zajímavá i pro ministerstva, soudy a samosprávy všech úrovní. Zálusk si InPost dělá i na doručování starobních důchodů.
Soukromý polský poštovní operátor InPost neustále rozšiřuje okruh měst, v nichž poskytuje své služby. Nabízí lepší podmínky než zkostnatělá státní Poczta Polska. Na venkově se jí však ani trochu nesnaží konkurovat.
Krom rozšiřování korporátních odesílatelů s množstvím zásilek InPost neustále rozšiřuje okruh měst, v nichž poskytuje své služby. Nabízí lepší podmínky než zkostnatělá Poczta Polska, označovaná za jednu z posledních bašt komunismu. Nicméně na venkově se jí ani trochu nesnaží konkurovat. Nepochybně ani očekávaný nápor evropských gigantů nezačne na polských samotách. Vývoj současných poštovních služeb směřuje k tomu, že se po liberalizaci trhu zásilek začne boj InPostu, případně některého dalšího většího operátora, se zahraničními giganty o velké odesílatele s většinou svých klientů ve městech.
Po samotách a kotárech se budou dál kodrcat doručovatelé Poczty Polské, která záhy přijde o monopol na listovní zásilky, a s ním o většinu rabatu. Měla by dál hrát roli obecného operátora, jemuž zůstanou tři čtvrtiny služeb a polovina doručované korespondence. Nelze se však chlácholit osudem Deutsche Post, která si navzdory mnoha konkurentům udržela 90procentní podíl na trhu.
Ať bude osud Poczty Polské jakýkoli, aby přežila, bude se snažit osad zbavit. Byť je v zájmu státu udržet poštovní služby po celém území státu. Venkovanům zbudou e-maily a čím dál delší cesty na úřady.
Česká cesta
V témže roce 2013 bude také v Česku uvolněna poslední třetina poštovního trhu. I Česká pošta ztratí monopol na doručování listovních zásilek do 50 gramů s cenou do 18 korun. Má o tom rozhodnout novela zákona o poštovních službách schválená ve středu 21. března Poslaneckou sněmovnou. V jejím rámci poslanci schválili vládou navrženou podobu řešení takzvané univerzální služby, která by měla zajistit poskytování základních poštovních služeb na celém území státu, a to za přiměřenou cenu. Tedy zabránit i „poštovnímu odumírání“ venkova.
Zákonu o poštovních službách se ČESKÁ POZICE věnovala v článku:
Také v Česku by podle schváleného zákona měla – nejméně pět let po liberalizaci – tuto službu poskytovat Česká pošta. V souladu s evropskou praxí dostane poštovní licenci do konce roku 2017. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení.
Postup si ovšem vláda představuje úplně jinak než Svaz spedice a logistiky. Služba to jistě bude velice ztrátová a návrh, aby se ztráta dorovnávala ze státního rozpočtu, ve sněmovně neprošel. V zákonu prosazený vládní návrh stanoví, aby se o ztrátu podělili v takzvaném kompenzačním fondu všichni operátoři podle svého podílu na trhu. Zmíněný svaz, jehož členy jsou i mamuti DHL a ČD Cargo, vyhrožuje ústavní stížností, dovoláním se svých práv u Evropské komise nebo dokonce arbitráží proti státu.
Vyzobávání hrozinek
Přehlasovaná levice se oproti tomu obává, že zákon je cestou k rušení a zavírání poštovních poboček v menších městech. „Dnes jsme započali dílo zkázy,“ komentoval to předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. V rámci projednávání zákona byly silné snahy poslanců uzákonit počty poboček pro společnosti poskytující poštovní služby po celé republice.
Právě to mělo být korektivem pro fungující plošnou poštovní službu. Ovšem samotná praxe České pošty, která už nyní zavírá některé úřady a houfně omezuje provozní dobu zbývajících, vedla většinu poslanců k obezřetnosti uzákonit počet úřadů. Tím ovšem ze zákona vypadl jakýkoli korektiv požadovaného plošného rozsahu služeb. Včetně návrhu, aby potřebné počty aktuálně stanovovala vláda svými nařízeními.
Před závěrečným hlasováním nabádal kolegy poslance Milan Urban (ČSSD), aby zachovali dostupnost a efektivnost poštovní služby i v odlehlých částech ČR
Ještě před závěrečným hlasováním nabádal kolegy poslance Milan Urban (rovněž ČSSD), aby zachovali dostupnost a efektivnost poštovní služby i v odlehlých částech republiky. „Jsem pro to, abychom zamezili vyzobávání hrozinek, abychom nenechali poštu platit ztrátu, která bude vynucena tím, že konkurence obsadí velká města. A jsem taky pro to, aby liberalizace poštovní služby neznamenala ořezávání a likvidaci České pošty,“ apeloval Urban, aniž byl vyslyšen.
Ponaučení
Nástup nejúspěšnějšího polského operátora InPost, součásti kapitálové skupiny Integer.pl, víc než výmluvně dokazuje ono vyzobávání hrozinek, které stále pokračuje. Jaký bude další polský vývoj po skončení dopisového monopolu, nelze z Prahy předvídat. U nás žádný „plechový pokus“ liberálního operátora vyzkoušen nebyl, a proto by si čeští pošťáci všech odstínů měli polské zkušenosti prostudovat. Nástup našich operátorů do dosud zakázané zóny může být po uplynutí klíčového data ještě dramatičtější a vyzobávání hrozinek určitě nebudeme ušetřeni.
Polské dopisy s přilepeným plechem jsou navíc viditelným střetem koncepcí dvou operátorů. Polský telefonní operátor si dává záležet, aby měl co nejpříznivější ekologickou stopu, a užívá na dopisní obálku recyklovaný papír. Poštovní operátor InPost lepí svou destičku právě pod nápis „Jestem eko“, čímž vzniká hrubá anekdota, protože z materiálního hlediska jde o bohapusté mrhání.
Kvůli plechu musejí distributoři obálek převážet o tuny nákladu navíc, a tím spalovat víc pohonných hmot. Materiál destiček je nenávratně ztracen, protože kdo by skladoval měsíc po měsíci kousky plechu, aby to stálo za odvoz do sběru? Navíc se v Polsku recyklace odpadů vžila o dost méně než u nás. Proto spatřené čtyři destičky coby podložky kamen jsou nejlepším naplněním hesla z obálky: nejekologičtější nakládání s odpadem je jeho opětovné využití.