Kdysi byly požáry běžné, a protože se opakovaly často, nenahromadilo se dost hořlavého sajrajtu, třeba kůry a listí z eukalyptů, pro velký požár.

Pak přišli lidé, začali si stavět domy v blízkosti hořlavých lesů a buše, takže začali hasit každý, sebemenší požár. Což znamená, že malé požáry nevyčistí prostor, sajrajt se nahromadí a požár se stane neuhasitelným.

Že požáry k lesům - a nejen v Austrálii - patří, ukazují snímky, které ukazují, že už několik týdnů po dohoření se objevují první semenáčky. Některá semena ani nevyklíčí pokud neprojdou ohněm - protože bez ohně by je zadusil existující porost.

A přitom v takové Kalifornii hoří ročně na 17x menší ploše, než před rokem 1800.

"A meta-analysis found that 17 times more land burned annually in California before 1800 compared to recent decades (1,800,000 hectares/year compared to 102,000 hectares/year).! Alespoň dle

Stephens, Scott L.; Martin, Robert E.; Clinton, Nicholas E. (2007). "Prehistoric fire area and emissions from California's forests, woodlands, shrublands, and grasslands". Forest Ecology and Management. 251 (3): 205–216. doi:10.1016/j.foreco.2007.06.005.

Protože se hasí malé požáry, nahromadí se dost materiálu pro velké požáry. A malé požáry se hasit musí, protože lidé se rozhodli stavět si domy v místech, kde běžně požáry vznikají. Pak přijde velký požár - a lidé se diví.