Ať svět shoří v plamenech!

Před pár týdny německá kapela Wolf Down vydala album Incite & Conspire, jímž vybízí k radikální vzpouře. Svět, v němž žijeme, považuje za nepřijatelný a vyhlašuje mu totální válku. Chce jej nechat shořet. Po pár týdnech se symboly, jež kapela používá, objevily i na pražských zdech.

Přemysl Houda 6.3.2016
Spiklenectví žhářů chce podnítit totální vzpouru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spiklenectví žhářů chce podnítit totální vzpouru. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Spiklenectví žhářů chce podnítit totální vzpouru.

V klíčové scéně filmu Matrix sedí proti sobě Morfeus a Thomas A. Anderson. A Morfeus vysvětluje Andersonovi, co je matrix: „Je všude, obklopuje nás i teď, kdy spolu hovoříme. Vidíš jej, když se podíváš z okna či si pustíš televizi. Cítíš jej cestou do práce nebo do kostela, když platíš daně. Je to svět před tvýma očima, abys neviděl pravdu.“ Jaká je krutá pravda, kterou Morfeus zvěstuje a Anderson nevidí?

Anderson je stejně jako ostatní lidé pouhým otrokem, jenž se narodil do zajetí a žije ve vězení, jež není schopný vnímat, neboť jeho mysl je uvězněna. Morfeus nakonec nabídne Andersonovi dvě pilulky – červenou a modrou. Rozhodne-li se pro modrou, probudí se ve své posteli a na rozhovor s Morfeem zapomene, když pro červenou, pozná pravdu.

Anderson zvolí červenou pilulku. Zavrhne svůj dosavadní život ve světě, který znal – lépe řečeno, o němž si myslel, že ho znal. A se vším všudy – opustí svou práci i přátele. Stane se novým člověkem. I jméno má nové: Neo. Jinými slovy, Anderson – veden Morfeem – se vzbouří. Pochopí, že svět, který je mu předkládán jako skutečný, takový není.

Hledání autentických zdrojů

Ideje, jež si vypůjčili tvůrci Matrixu, jsou zřejmé. Guy Debord (1931–1994), jeden z intelektuálních otců francouzské studentské revolty v roce 1968, psal o společnosti spektáklu. Konzumní kapitalismus podle něho proměnil všechny autentické lidské zkušenosti ve zboží, které lidem nazpět prodává s pomocí reklamy. Do spektáklu je vtaženo vše, prostor pro autentické touhy neexistuje.

Lidé jsou vydáni totální ideologii, které nelze uniknout, ať jsou kdekoli. Lidská mysl je v zajetí, a co hůř, v zajetí, v němž se mnozí cítí velice útulně.

Lidé jsou vydáni totální ideologii, které nelze uniknout, ať jsou kdekoli. Lidská mysl je v zajetí, a co hůř, v zajetí, v němž se mnozí cítí velice útulně. Řešení je podle Deborda v principu jediné – radikální. Člověk musí odmítnout existující společnost, například její kulturu, s jejími zdánlivými požitky – a se vším všudy. Musí ji nechat shořet v plamenech vzpoury.

Člověk musí, jak píší profesor filozofie na Torontské univerzitě Joseph Heath a kanadský spisovatel a novinář Andrew Potter ve své knize Kup si svou revoltu!, hledat autentické zdroje potěšení – absolutně jiné, než jimiž ho každodenně bombarduje politický systém, protože sám život je jinde. Musí, neboť neexistuje jiné východisko. Thomas A. Anderson, z něhož se stal Neo, je metaforou této všeničící a současně obrozující vzpoury.

Pomsta

Německá hardcorová punková kapela Wolf Down – název lze volně přeložit „Hltavě polykat“ (aluze na konzumní jednání lidí v moderním světě) – vydala před několika týdny album Incite & Conspire, jež je manifestem vybízejícím ke stejné vzpouře, kterou provedl Neo a o níž teoretizoval Guy Debord.

Ve skladbě Conspire (Konspiruj) kapela přivádí na svět prapodivné společenství – spiklenectví žhářů (Conspiracy of Arsonists) –, jež světu vyhlašuje válku: celý musí doslova a do písmene (jsou přece žháři...) shořet v plamenech, projít očistným ohněm. Obraz moderní společnosti, který skladba předestírá, spočívá v tom, že dnešní lidi je třeba považovat v podstatě za nepřátele – zaprodance politického systému.

Nesehnutých, kteří se pustili do boje s mocí, je málo. Žijí na okraji, v bahně, vzhlížejí však ke hvězdám.

Přitom těch nesehnutých, kteří se pustili do boje s mocí, je málo. Žijí na okraji, v bahně, vzhlížejí však ke hvězdám. V jejich srdcích, která tepou v jednom rytmu, je skryta vášeň, sní o novém světě bez restrikcí, drancování přírody a vykořisťování. Chtějí zničit bohy, svrhnout tyrany a všechny autority. A chtějí se pomstít, zažehnout celosvětovou bouři vzdoru.

Druhá hlavní skladba alba, Incite (Podněcuj), vychází ze stejné duality (zjevný a klamný versus skrytý a skutečný svět), již v Matrixu Morfeus odhaluje Andersonovi. Hned v úvodu se totiž zpěvák táže: „Zahlédl jsi skrytý svět uvnitř toho, který vidí tvé oči?“

Subkulturní potenciál

V klipu na webu, v němž jsou obě skladby propojené, si dává kapela záležet, aby ukázala, že nechce ničit pro nic za nic, ale že bojuje proti něčemu a za něco. Bouřící se mladí muži a ženy jsou v klipu představováni jako zvídaví čtenáři ruského anarchisty Petra Alexejeviče Kropotkina (1842–1921), Guye Deborda i současných anarchistických autorů.

Klip končí, když několik lidí v černém oblečení se stejným potiskem (na uniformitu je kladen důraz) stojí v noci na střeše budovy a jeden z nich škrtá zápalkou – chystá se k reálnému činu, ke žhářství. Do té chvíle více než čtyřminutový klip ukazuje jen vylepování plakátů a sprejování nápadného černobílého loga-symbolu po městských zdech. To se rychle šíří a lze ho spatřit už i na zdech v Praze.

Spiklenectví žhářů, které – a je to zřejmé i z pražských zdí – má subkulturní potenciál, je jen jedním z příkladů trendu sahajícího mnohem dále než k Debordovi.

Spiklenectví žhářů, které – a je to zřejmé i z pražských zdí – má subkulturní potenciál, je jen jedním z příkladů trendu sahajícího mnohem dále než k Debordovi. Už Platónovo podobenství o jeskyni pracuje se dvěma světy – světem přeludů, stínů (jeskyně), který je třeba zavrhnout, a světem pravdy (mimo jeskyni). Zatímco se Platónův král-filozof musel řadu let vzdělávat, aby tuto dualitu prohlédl a pochopil, že přeludy jsou jen přeludy, dnešní doba je rychlejší – stačí spolknout červenou pilulku či jedním gestem zavrhnout společnost a zapálit ji. A to je problém.

Dvě otázky

Bouřit se dnes je snadné, laciné. Navíc existují dvě otázky. Zaprvé, co znamená radikální rozchod se společností? Zeptáte-li se hypoteticky Morfea či oněch žhářů – pokud berou vážně, co hlásají –, zda je třeba usilovat například o větší sociální spravedlnost, rovnoprávnost žen či o všeobecné volební právo, co odpoví?

Že to jsou staromódní plky, stará vesta, a pošlou vás někam. Je to jen lakování na růžovo jedné velké iluze, vylhaného matrixu. Nemá smysl upravovat detaily, je nezbytné svrhnout vše do Maelströmu, protože matrix – moderní společnost je celá vylhaná. Nepřáteli jsou i chudí, bohatí, ženy, muži, černí, růžoví, žlutí, a dokud se nevymaní ze systému, škodí všichni.

Britská punková kapela Sex Pistols se na svém začátku v polovině sedmdesátých let vymezovala proti establishmentu – a jak skončila?

Druhá otázka pak zní: lze se rozejít se společností? Například britská punková kapela Sex Pistols se na svém začátku v polovině sedmdesátých let vymezovala proti establishmentu – a jak skončila? Její alba se stala trhákem, ze skladeb se staly hity. Jinými slovy, absolutní odstup snadno mine cíl a skončí jen u prázdných slov – v případě spiklenectví žhářů u vylepování vlastních líbivých plakátů.

Uspokojování vlastního ega

Je otázkou, zda koncept kontrakultury, jak jej popisuje americký kulturní vědec Theodor Rozsak (1933–2011) ve své knize The Making of a Counter Culture (Vytváření kontrakultury), nevede jen k sebeuspokojení. K tomu, že skupina lidí, jež poslouchá daný hudební žánr, obléká se jistým způsobem a má třeba uniformní účes a symboliku, má pocit, že tím světu dává tvrdou ránu. Neuštědřuje mu však nic. Navíc, bude-li daná subkultura dostatečně velká, svět, proti kterému bojuje, to jen přivítá.

Minimálně výrobci oděvů určitě připraví nějakou pěknou revoltující – třeba „žhářskou“ – kolekci. Není nakonec ono přihlouplé uspokojování vlastního ega dobrým koncem? Co by se stalo, kdyby se například spiklenectví žhářů rozhodlo, že se jimi skutečně stanou? O tom již napsal knihu ruský spisovatel Fjodor Michailovič Dostojevskij (1821–1881) a dal jí případný titul Běsi. Možná nás něco podobného čeká. Kdo ví?

Počet příspěvků: 13, poslední 13.3.2016 10:47 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.