Astronomové se radují: „ALMA Habemus!“

V chilské poušti Atacama byla otevřena největší astronomická observatoř světa ALMA. Jeden z jejích uzlů se nachází v Ondřejově.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ALMA/ESO, B. Tafreshi (twanight.org)Česká pozice

Téhož dne (13. března), kdy si křesťanský svět zvolil nového papeže Františka, jenž pochází z Argentiny, se světoví astronomové dočkali splnění snu. V chilské vysokohorské poušti Atacama byla totiž otevřena největší a nejmodernější observatoř ALMA, jejíž síť antén umožní lidstvu lépe vidět do hlubin vesmíru. A tak zatímco Vatikánem zněla věta „Habemus Papam“, mottem astronomů se stalo heslo „ALMA Habemus“, jež visí i na oficiálních stránkách chilského centra jménem Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array.

ALMA znamená španělsky „duše“, ale soustava 66 teleskopů v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů je spíše superokem. „Je to srovnatelné s přechodem od lidského oka k prvnímu dalekohledu,“ citovala agentura DPA Wolfganga Wilda, jenž vede evropskou část mezinárodního projektu (ČESKÁ POZICE o projektu, na němž se podílejí i členové Evropské jižní observatoře, ESO, informovala v říjnu 2011). Náročné klimatické podmínky i technická zařízení na planině Chajnantor zvedly náklady na 1,5 miliardy dolarů, skoro třicet miliard korun.

Teleskopy o průměru sedmi až dvanácti metrů, jichž je zatím v provozu 57, umožní pořizovat snímky v rozlišení až desetinásobně vyšším, než tomu bylo u slavného Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Ten byl v provozu od roku 1990. Síť radioteleskopů, v jejímž středu bude výsledný obraz „skládat“ superpočítač (korelátor), umožní zkoumat vznik hvězd, galaxií i vývoj vesmíru.

„Plánován je i výzkum velmi vzdáleného vesmíru. ALMA umožní zkoumat též planety, na nichž by mohl existovat život,“ řekl ČTK Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, jenž se slavnostního otevření zúčastnil. Ceremoniál, který nevynechal ani chilský prezident Sebastián Pinera (známe jej z památného videa, kde si Václav Klaus zastrčil do kapsy ceremoniální pero), se uskutečnil v nižší výšce, v řídicím centru, neboť výlet do pustin And je náročný. „Člověk musí absolvovat zdravotní prohlídku. Kdo neprojde, toho tam nepustí,“ řekl profesor Palouš.

Ondřejov jako středoevropský uzel

Češi jsou členy ESO a jeden z uzlů projektu ALMA se nachází v Ondřejově. „Má za cíl poskytovat regionální podporu pro vědce ze států střední a východní Evropy, například Polska, Slovenska, Maďarska a podobně, které ještě nejsou členy ESO,“ uvádí web Astronomického ústavu.

Češi se budou věnovat sluneční a extragalaktické astrofyzice, laboratorním měřením molekulových spektrálních čar, dále plánování pozorování, kontrole kvality dat, uložení dat a jejich zpracování. Na fungování „Ondřejovského uzlu“ se podílejí vědci Akademie věd a pražské VŠCHT s přispěním kolegů z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Podle agentury ČTK bude přímo v Chile pracovat astronom Stanislav Štefl.

Pro nás, podhvězdné laiky, mají velké kouzlo stránky Almaobservatory.org, jež nabízejí videopřenosy, ale i podobně podmanivé vizuály jako fotogalerie evropského střediska pro jaderný výzkum (CERN). A také nás potěší, že se na výzkumech v projektech ALMA i v experimentech CERNu přímo podílejí čeští vědci.

Chilská Atacama se tak přidává k exotickým destinacím a misím, které mají s českou vědou úzké vazby – k egyptskému Abúsíru, kde působí egyptologové Univerzity Karlovy, k antarktické výzkumné stanici Masarykovy univerzity nebo entomologickému pracovišti Jihočeské univerzity a Akademie věd v Madangu na Papuji-Nové Guineji. Zaplaťpánbůh!

Počet příspěvků: 3, poslední 13.4.2013 08:48 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.