Tajné služby celého světa mají ve své výbavě „štěnice“. Známá to věc. Nebude zřejmě trvat příliš dlouho, kdy si od slovíčka štěnice (neboli anglicky bug) bude moci CIA či Mossad uvozovky odebrat. Kybernetici po celém světě se totiž docela často mění na jakési kyberentomology – buď učí živé brouky poslouchat příkazy, anebo si dokonce sestavují své vlastní špióny: vážky, stonožky, pavouky, ale i naváděné mušky...
Mikrobrouci jsou tím vysněným armádním špiclem...Mikrobrouci jsou vysněným armádním a bezpečnostním špiclem; roky sní experti o mikrobotech založených na mikro-elektronicko-mechanických systémech (MEMS), které by nepozorovaně vlétly do Kaddáfího sídla a tam nahrávaly rozkazy, plány a v případě jeho útěku do Nigeru/Čadu/Botswany by se uhnízdily diktátorovi za krkem. A bzučely tiše své koordináty. Nemusí to být jen špionážní úkoly, ale sbírání radioaktivních vzorků, hledání přeživších v sutinách domů a další úkoly nevhodné pro – příliš velké a zranitelné – lidi.
Cest k co nejmenším minibotům je řada. Hodně z nich zkouší Američané. „US Army Research Lab (ARL) spolupracuje s akademiky a průmyslem na vývoji pokročilých autonomních technologií, které by vojákům přinesly zásluhou miniaturních systémů přehled o terénu i městském bojišti,“ píše v červencovém vydání prestižní měsíčník o zbrojení Jane‘s Defence International Review.
Menší, menší a ještě menší...
Konsorcium, jež se o tento vývoj stará, má název MAST (Micro Autonomous Systems and Technology Alliance), přičemž by se touto „mastí“ měly léčit neduhy dnešní armády. Nové čipy, senzory, algoritmy a vzniklé spolupráce by měly v důsledku vést k nižším lidským ztrátám v boji a rovněž k daleko levnějším i preciznějším variantám průzkumu.
U projektů v MAST nejde o pokrok v jednotlivých technologických disciplínách, ale „spíše o jejich skloubení do funkčního, autonomního a stabilního celku“, říká doktor Joseph Mait, manažer programu a zkušený výzkumník. Řada prvků se zkouší například na větším čtyřrotorovém minibotu Pelican, který postavili vědci z University of Pennsylvania, nicméně většina z vyvíjených systémů se vejde do mužské dlaně. Z takřka půlmetrového Pelicanu se pak dle Maita odvíjejí menší koncepty v pouhé pětinové velikosti.
Křemíkoví kolibříci
Kde se inspirují? „Byl jsem na workshopu o sledování chování hmyzu a zvířat pomocí videa. Biologové tam sledovali let motýlů, vážek či netopýrů, aby pak teoretičtí mechanici a lidé od počítačového vidění mohli stavět ,hračky‘ velikosti hmyzu a schopné letu. Těm se říká Micro Air Vehicles,“ řekl reportérovi ČESKÉ POZICE před třemi lety profesor Václav Hlaváč z katedry kybernetiky ČVUT, jehož laboratoř se zabývá počítačovým viděním.
A když měl uvést nejzajímavější projekty armádního výzkumu USA, jmenoval mezi nimi malá letadélka napodobující vážky nebo strojky s kamerou o velikosti dvou pěstí, jež mají vletět do místnosti, nahrát tam video a informovat vojáka před vstupem do jámy lvové.
Kromě malých vrtulníčků jsou čím dál častěji stavěny strojky typu vážek. Podle Bretta Piekarskiho, vedoucího vědce programu MAST, se jejich let podobá spíše kmitání kolibříků nežli letu větších ptáků. „Malé stroje s rotory nebo s kmitáním křídel jsou zatím dosti zranitelné poryvy větru, takže vědci pracují na algoritmech, které by na takové změny dokázaly ryhle reagovat,“ řekl Piekarski magazínu Jane‘s. Další slabinou je omezená nosnost (třeba kamery, léků, vzorků či zbraní) a vysoká spotřeba energie z baterií, která omezuje dobu misí na pouhou čtvrthodinku.
Moucha s čipem v hlavě
Neexistují ovešem toliko létající robotci, kteří jako by vypadly z filmu Star Wars, ale i robotické stonožky nebo pavouci. Jednoho takového už před několika lety představil zbrojařský gigant BAE Systems, jak informoval časopis Wired. Cestou ke zlepšování a miniaturizaci technologií je také akademická soutěž – americký National Institute of Standards and Technology (NIST) dokonce pořádá každoroční klání týmů: Mobile Microrobotics Challenge.
Elektrody aktivují hmyzí končetiny, takže jsou vážky nad Irákem řiditelné třeba až z ArizonyAle hlavním hybatelem bude nejspíš vojenství. Když se děje v armádním výzkumu něco skutečně zajímavého a „švihlého“, mívá v tom prsty Defense Advanced Research Project Agency (DARPA), o níž ČESKÁ POZICE obsáhle referovala. Tato americká agentura, která má předcházet „technologickému překvapení ze strany nepřítele“, vede projekt s názvem Hybrid Insect MEMS (HI-MEMS).
„Implantované elektrody zasahují hmyzí končetiny, takže umožňují operátorovi z Arizony řídit svou vážku nad Bagdádem, jež nese mikrofon a radiový vysílač,“ píše server MEMS Investor Journal. Nejtěžší je prý implantovat zařízení do kukly, aby se tvor neponičil...
