Armáda touží po obrněncích. Zaplatí za ně 53 miliard

Na ministerstvu obrany se 27. března uskutečnila pozoruhodná losovačka. Za přítomnosti notáře byla ze dvou osudí vybrána jednak pořadová čísla a také jména čtyř společností, s nimiž se zahájí jednání. V pomyslném jackpotu se hraje o 53 miliard korun. Právě tolik je maximální částka, kterou získá příští dodavatel pásových bojových vozidel pěchoty Armády ČR.

Ministr obrany Lubomír Metnar spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou se sešli s kvartetem firem, jež usilují o největší zakázku v moderní historii tuzemské armády. Ta chce do výzbroje 210 kusů pásových obrněnců v sedmi variantách. Do Prahy se kvůli zakázce sjeli zástupci čtyř výrobců. Jmenovitě šlo o BAE Systems (CV-90), španělský General Dynamics European Land Systems (Ascod) a dva německé stroje od konsorcia PSM, v němž jsou firmy Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme (Puma), a od Rheinmetall Landsysteme (Lynx).

Zástupci ministerstva obrany jim představili šestnáct základních požadavků, které musejí výrobci splnit, aby se dostali do finále.

Co musejí umět?

Kromě základní dodávky více než 200 bojových vozidel pěchoty (BVP) půjde o 29 servisních a dílenských vozidel. Armáda požaduje, aby vůz, který musí umět přepravit jedenáct vojáků (osmičlenný výsadek doplněný o řidiče, velitele a střelce), byl vysoce odolný proti střelám zvnějšku, a to podle norem NATO.

Stěžejní je také požadavek, aby vůz měl osádkovou věž s kanonem 30 milimetrů. Ten by přitom měl být do budoucna vyměnitelný za kanon vyšší ráže, aniž by bylo potřeba měnit celou věž. K výzbroji se přidává i kulomet a protitankové řízené střely. Resort obrany také požaduje, aby se do zakázky maximálně zapojil státní opravárenský podnik VOP CZ. Celkově by se do českého obranného průmyslu a českých firem mělo vrátit minimálně 40 procent hodnoty zakázky. „Ideálně si představujeme, že servis strojů bude zajištěný převodem licence do VOP CZ, aby zde mohl servis probíhat,“ řekl Filip Říha, náměstek ministra obrany pověřený řízením sekce vyzbrojování a akvizic. Právě na něm by měl být i podpis kontraktu. Má to jednu podmínku: a sice, že uspěje ve výběrovém řízení na obsazení náměstkovské funkce, jejímž výkonem je nyní dočasně pověřen.

Kdo projde?

Už 2. května by se na ministerstvu obrany měly sejít všechny předběžné nabídky odpovídající požadavkům zadavatele. „Nechceme vozidlo pro minulé bitvy. Potřebujeme techniku spolehlivou, moderní, s potenciálem dalšího modernizačního růstu. A to zejména v oblasti palebné síly, ochrany osádky a použitých technologií,“ prohlásil náčelník generálního štábu Opata.

Otázkou je, která z firem bude schopná balík požadavků vůbec splnit. „Vzhledem k tomu, jaké hluboké ticho po sdělení specifikací zavládlo, řekl bych, že problém budou mít všichni,“ řekl LN pod podmínkou anonymity jeden z účastníků jednání, jež se odehrálo za zavřenými dveřmi.

Zejména požadavek na osádkovou věž je nepříjemný pro německou Pumu, která má automaticky ovládanou věž bez lidí. Právě tato podmínka vedla ke stažení účasti v tendru na přezbrojení pásových obrněnců v Austrálii.

Australský příklad zmínil šéf projektového týmu na BVP z ministerstva obrany Ctirad Gazda. „Není pravda, že bezosádková věž je moderní, cool. Stejně není pravda, že osádková je nemoderní. Australané se například rozhodli pro osádkovou věž. My jsme tak udělali na základě požadavku uživatele (Armády ČR – pozn. red.), který to zcela detailně analyzoval,“ upozornil Gazda.

Článek byl v Lidových novinách publikován dne 28. března 2019.