Aktualizováno o vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu Pavla Štefky, který rozhodl o vyřazení radiolokátoru Komár z armádní výzbroje.
Jak může stát přijít snadno během šesti let o desítky milionů korun? Stačí, aby armáda vyřadila z výzbroje jeden radiolokátor, který následně ministerstvo obrany prodalo za zlomek jeho hodnoty. Přesně to se přihodilo unikátnímu systému Komár 2, který v 80. letech vyvinula pardubická Tesla (dnes T-CZ).
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) se rozhodl nakoupit tuto mobilní radarovou soustavu, jejímž prostřednictvím lze monitorovat a řídit letový provoz, na přelomu let 2000 a 2001 za 67 milionů korun. ČESKÉ POZICI se podařilo zjistit, že se radaru Komár 2 ministerstvo v roce 2007 zbavilo, a to za neuvěřitelných 188 tisíc korun. Oslovení experti ČESKÉ POZICI potvrdili, že životnost systému je deset až patnáct let a jeho cena by ani po letech užívání neměla klesnout pod jednotky milionů.
„Zarážející je konečné řešení a značně nestandardní podmínky prodeje. V armádních skladech ukládáme a konzervujeme množství různé techniky a pro jeden mobilní radiolokátor by se tam určitě místo našlo. Místo prodeje za zlomek ceny mohl být Komár k dispozici a mohlo se pro něj hledat adekvátní využití,“ připustil v odpovědích na otázky ČESKÉ POZICE k okolnostem prodeje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Méně než za odhad
Nejvíce zarážející je cena, za kterou se souprava prodala. Ministerstvo obrany ČESKÉ POZICI potvrdilo, že vojáci dostali za radiolokátor necelých 200 tisíc korun. „Systém Komár 2 byl deklarován jako pro resort nepotřebný majetek a v roce 2007 byl odprodán za částku 188 800 korun,“ uvedl mluvčí Pejšek, podle nějž odhadní cena z února 2007 činila 482 000 korun. Proč tedy armáda prodala systém takto levně, a navíc pod odhadní cenou?
Otakar Jaroš z obchodního úseku společnosti T-CZ, která je právní nástupkyní výrobce radiolokátoru Komár, říká, že zůstatková cena zařízení by neměla klesnout pod milion korun. „Vlastní cena závisí na vybavenosti, napájecích jednotkách, operativním stanovišti a dalších podmínkách. Doba životnosti systému je deset až patnáct let. Prodejní cena se pohybuje i po několika letech v jednotkách milionů korun,“ řekl ČESKÉ POZICI Jaroš.
Kdo rozhodoval?
V létě 2007, kdy se prodej systému uskutečnil, vedla resort obrany ministryně Vlasta Parkanová (dříve KDU-ČSL, dnes TOP 09). Odpovědnost za tento konkrétní krok však odmítá. Ačkoliv ČESKÁ POZICE žádala nynější místopředsedkyni Poslanecké sněmovny o schůzku, komunikace s ní se omezila na stručnou SMS zprávu: „Z mé úrovně se nikdy nic takového neprojednávalo ani neschvalovalo.“
Podle informací tiskového oddělení ministerstva obrany rozhodl o vyřazení Komára z armádní výzbroje tehdejší náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Kupní smlouvu pak podepsal ředitel ekonomické sekce ministerstva Tomáš Perutka. Tohoto bývalého náměstka pro ekonomiku, jehož uvedl do funkce dřívější ministr Martin Barták, odvolal loni v září nový šéf resortu Alexandr Vondra (ODS). Důvodem byl článek Mladé fronty Dnes. Její reportéři přišli v červnu 2010 se zjištěním, že si Perutka nechal postavit dům od společnosti H+V Praha, která vydělávala miliony na renovaci vojenských ubytoven a bytových domů.
Štefka na dotaz ČESKÉ POZICE uvedl, že armáda vyřazovala každý rok tisíce položek, a proto si prý na podrobnosti nevzpomíná. „Armáda ČR se navíc nezabývá prodejem nepotřebného materiálu, to je v kompetenci ministerstva obrany - odboru nakládání s nepotřebným materiálem. Ten také řeší cenu,“ říká generál Štefka. Perutka na zaslané dotazy ohledně Komára zatím nereagoval.
Nestíháme, brání se poslanec
Prodejem radiolokátoru se hodlá zabývat Antonín Seďa (ČSSD), člen sněmovního podvýboru pro kontrolu akvizic ministerstva obrany a obchodu s vojenským materiálem. „Rozhodně je otázka, jak se na obraně nakládá s nepotřebným majetkem. Jestli tam bylo poptávkové řízení, aby se to nedostalo do třetích zemí,“ řekl ČESKÉ POZICI Seďa.
Ze tří zájemců o Komár nabídla nejvíce peněz – 188 tisíc – firma Kevint InterZ odpovědí ministerstva obrany na dotazy k prodeji systému Komár 2 vyplývá, že radiolokátor získala v létě 2007 firma Kevint – Inter a ve smlouvě nebyl deklarovaný jiný koncový uživatel než kupující. Ze tří zájemců prý nabídla tato společnost nejvíce peněz. Podle Sedi může sněmovní výbor nebo například podvýbor pro kontrolu armádních akvizic žádat ústně nebo písemně ministerstvo obrany o bližší informace k prodeji. Připustil zároveň, že není v silách výboru, aby obsáhl všechny nákupy a prodeje, které se na ministerstvu odehrají.
Chybí vize
Proč armáda nakoupila něco, co za pár let označila za nepotřebný movitý majetek? Vojenští stratégové počítali s tím, že se soupravy rozmístí k praporům spojovacího a radiotechnického zabezpečení. Jednoduše řečeno – Komár 2 měl sloužit na polních letištích. „Je to pozoruhodná věc. Na pole vám přijedou tři náklaďáky a máte komplet řízení letového provozu,“ jmenuje přednosti systému bývalý voják, který si nepřál být jmenován. Dodal, že systém nebyl přes svou unikátnost nikdy plně využit. Sloužil jako ukázka vojenské techniky na několika výstavách. „Jako příklad veřejně známé aktivity můžeme uvést použití soupravy v roce 2002 při zabezpečení leteckého dne CIAF 2002 v Hradci Králové,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí Pejšek.
Uvedl také, že během armádní reformy bylo uplatnění vojenských polních letišť přehodnoceno. „Vzhledem k tomu, že radiolokační souprava Komár 2 byla určena pro polní letiště, byly její takticko-technické parametry směřovány především ke splnění základního požadavku na vysokou mobilitu. Tím se upustilo od plnění některých parametrů podle norem ICAO a STANAG, které pro polní podmínky nebyly v té době považovány za určující,“ napsal Pejšek.
Nekoncepčních nákupů by armádu měla zbavit Bílá kniha o obraněPokusíme-li se rozluštit uvedené zkratky, zjistíme, že ICAO jsou standardy Mezinárodní civilní letecké organizace, jež se snaží sjednotit zvyky a procedury v civilním a ne ve vojenském letectví. Stanagem se zase rozumí pravidla pro vojenské nebo technické postupy a vybavení mezi členy NATO. Připomeňme, že Česko vstoupilo do Severoatlantické aliance tři roky před zařazením Komáru do výzbroje české armády.
Podobných případů nekoncepčních nákupů by armádu měla zbavit Bílá kniha o obraně, kterou připravuje vedení resortu. Dokument má pro vojáky stanovit dlouhodobou vizi včetně využití současné techniky.
