Lidovky.cz

Argentinci zůstávají optimisty i za nového prezidenta

  10:27
Mauricio Macri před rokem překvapivě vyhrál volby a po desetiletích se stal pravicovým prezidentem Argentiny. Ekonomicky se mu sice příliš nevede, ale Argentinci ho zatím podporují. Možná i proto, že na jeho předchůdkyni Cristinu Fernándezovou se začínají objevovat korupční aféry, které ji mohou poslat do vězení. Píše Tomáš Nídr.

Nový argentinský prezident Mauricio Macri foto: Reuters

V prosinci 2015, těsně po vyhraných prezidentských volbách, přebíral 57letý Mauricio Macri moc nad Argentinou, již sužovaly ekonomické problémy, v nervózní atmosféře. Jeho předchůdkyně Cristina Fernándezová, roztrpčená porážkou svého nástupce, jehož si sama vybrala, se odmítla zúčastnit Macriho inaugurace, protože se k ní nechová jako k dámě.

V prosinci 2016 zůstala politická situace stejně vyhrocená. Na Macriho auto při cestě po Patagonii dopadly kameny nespojených Argentinců, zatímco Fernándezovou zve před soud žaloba za korupční přihrávání státních smluv svému kamarádovi, když byla u moci. A ekonomické problémy 44milionové Argentiny jsou ještě větší než před rokem.

Žádné politické extrémy

Nový argentinský prezident Macri je ztělesněním globálního trendu, kdy voliči odmítají tradiční způsoby a vybírají si člověka „odjinud“, mimo stranický systém – v Argentině se na rozdíl od svých soupeřů nehlásí k ideologicky nevyhraněnému odkazu autoritáře Juana Peróna.

Argentinský prezident Mauricio Macri na rozdíl od nových hráčů v tradičních demokraciích není stoupencem pravých ani levých politických extrémů

Macri na rozdíl od nových hráčů v tradičních demokraciích není stoupencem pravých ani levých politických extrémů. Nerozviřuje ani obavy občanů, kteří se nedokážou vyrovnat s rychle se měnícím světem. Nemá však ani velké rétorické schopnosti, ani charisma, a proto vsadil na normálnost.

Macri studoval stavební inženýrství a obchod v Argentině i v USA, je z jedné z nejbohatších argentinských rodin, jejíž majetek pochází především ze stavebnictví, a proslavil se tím, že od roku 1995 byl dvanáct let šéfem nejslavnějšího argentinského fotbalového klubu Boca Juniors, který tehdy zažil jedno ze svých nejúspěšnějších období.

Nedostatečná podpora

V roce 2003 Macri založil pravicovou stranu Závazek ke změně a hned se pokusil dobýt radnici hlavního města Buenos Aires. Poprvé to nevyšlo, ale v roce 2007 uspěl a stal se starostou města, kde žije čtvrtina obyvatel Argentiny, a tedy i jedním z nejmocnějších v této zemi. S voličskou základnou pouze v této metropoli však neměl šanci splnit si sen stát se prezidentem – průzkumy mu dávaly jen 15procentní podporu.

S voličskou základnou pouze v Buenos Aires neměl Macri šanci splnit si sen stát se prezidentem – průzkumy mu dávaly jen 15procentní podporu

Macri se však ukázal schopným vyjednavačem a přesvědčil nejtradičnější stranu, takzvané radikály, která v poslední době skomírá, aby namísto nominace vlastního kandidáta i se svou organizační strukturou podpořila v celé Argentině jeho samotného. Navzdory tomu se až do voleb zdálo, že Daniel Scioli, kterého si Fernándezová po dlouhém váhání vybrala za dědice, vyhraje už v prvním kole.

Jak se však v poslední době stává, průzkumy se mýlily. Macri jen o tři procenta zaostal za velkým favoritem a ve druhém kole starosta Buenos Aires dokázal sešikovat všechny, kdo byli unavení téměř třináctiletým vládnutím manželského páru socialistů Néstora Kirchnera a Cristiny Fernándezové, a svého konkurenta porazil o 700 tisíc hlasů.

Podezřelé rozmnožení nemovitostí

Fernadézová, která se už nemohla ucházet o prezidentské křeslo kvůli ústavnímu limitu dvou mandátů, porážku obtížně snášela a předávání moci doprovázela řada naschválů, které vyvrcholily její nepřítomností na Macriho inauguraci. Prý se na ni nedívala ani v televizi, protože byla zaneprázdněná přípravou cesty do své domovské provincie Santa Cruz v jižním cípu Argentiny, kde se za jejího politického působení podezřele rozmnožily nemovitosti vlastněné její rodinou.

V domovské provincii Santa Cruz exprezidentky Cristiny Fernándezové se za jejího politického působení podezřele rozmnožily nemovitosti vlastněné její rodinou

Od té doby se v Argentině debatuje, zda exprezidentka skončí ve vězení. Ta však obviňuje svého nástupce, že na ni vyšetřovatele poštvává. Ten to však odmítá s tím, že dal jen policii volnou ruku, aby mohla vyšetřovat i kauzy v nejvyšších kruzích. Jedna z nich připomíná scénář filmové komedie o mafiánech.

V noci 14. června 2016 si soused kláštera Panny Marie Fátimské všiml muže, který přes zeď přehodil několik pytlů a pak za nimi přelezl. Podezřívavý občan v obavě o život jeptišek zavolal policii. Tím mužem byl exnáměstek ministra plánování a veřejných investic José Francisco López a v pytlích v různých měnách sedm milionů dolarů. Při prohlídce kláštera speciálně vycvičenými psy se našly tři skrýše, kde řádové sestry skrývaly bezmála půl miliardy dolarů.

Lépe na svobodě

Zprávy z vyšetřování ukazují, že kauza je spojená s Lázarem Báezem, vlastníkem stavební firmy Austral a přítelem exprezidentky, který je dnes ve vazbě. Žalobci se domnívají, že přes jeho společnost, která vybudovala například mauzoleum Néstora Kirchnera, zkorumpování politici pomocí předražených zakázek vyváděli státní peníze. Fernándezová byla k aféře nejprve povolána jako svědek, ale na konci loňského roku i jí doručili obvinění, že v defraudační síti hrála hlavní roli.

Pro Macriho by bylo výhodnější, kdyby jeho předchůdkyně Fernándezová zůstala na svobodě, kde útočnými projevy připomíná jeho vlažným podporovatelům, proč ho volili

Jaké zákulisní intriky se v argentinské verzi her o trůny odehrávají, nelze tušit, ale za mřížemi by se v zemi, která miluje konspirace a v nezávislou justici nevěří, Fernándezová mohla stát mučednicí. Pro Macriho by však bylo výhodnější, kdyby jeho předchůdkyni zůstala na svobodě, kde útočnými projevy připomíná jeho vlažným podporovatelům, proč ho volili. Navíc rozbíjí jednotu peronistů, protože za podpory velkého počtu převážně chudých příznivců touží po návratu do prezidentského paláce.

Zatímco Fernándezová zaujala absolutně odmítavý postoj ke všem Macriho činům, jiní peronističtí lídři s nejvyššími ambicemi vsadili na konstruktivní kartu. A tak mu, byť nemá většinu ani v jedné z komor parlamentu, procházely oproti předpovědím všechny zákony, jež navrhl. Podporu si dokázal vyjednat i od guvernérů provincií, z nichž většina také nepatří k jeho příznivcům. Potěšilo je však, že s nimi byl na rozdíl od jeho předchůdkyně ochotný nejen mluvit, ale jim i naslouchat.

Snižování státního aparátu

Macriho vyjednávací talent se nejvíce ukázal v bezproblémovém prosazení zdánlivě sebevražedné záležitosti. Po 15 letech od bankrotu nemohla Argentina fungovat na mezinárodních trzích (a tedy si půjčit k nastartování ekonomiky), protože jí zůstaly obrovské dluhy. S 93 procenty věřitelů se podařilo dohodnout snížení dlužných 100 miliard dolarů na třetinu, ale zbylých sedm procent o tom nechtělo ani slyšet.

Macri také snižuje státní aparát, v důsledku čehož mu těsně po Vánocích v patagonské Villa Traful deset rozzlobených odborářů z veřejné správy kameny rozbilo dvě okna jeho vozu

Tito věřitelé, kterým Fernándezová říkala supi a odmítala s nimi jednat, bránili tomu, aby Argentina přestala být světovým vyděděncem. Macri se se „supy“ rychle dohodl na přednostním uhrazení jejich (na 75 procent snížených) pohledávek, což mu peronistický kongres odsouhlasil.

Rovněž začal snižovat přebujelé státní rozdávání, které symbolizoval program Fotbal pro všechny – Fernándezová prosadila, aby přenosy z argentinské ligy nebyly na placených televizních stanicích, ale bezplatné (na náklady daňových poplatníků) na veřejných. Macri také snižuje státní aparát, v důsledku čehož mu těsně po Vánocích v patagonské Villa Traful deset rozzlobených odborářů z veřejné správy kameny rozbilo dvě okna jeho vozu.

Známost s Trumpem

Macri nastoupil v těžké situaci, kdy se Brazílie, největší argentinský obchodní partner, potácela v krizi, a kdy na globálních trzích klesaly ceny komodit, na nichž závisí argentinský HDP. Argentina kvůli bankrotu, splácení dluhů i populistické politice peronistů úpěla pod řadou ekonomických problémů, jejichž rozsah však nebyl přesně známý, protože podle mezinárodních institucí statistický úřad vylepšoval údaje.

Macri je jedním z mála světových lídrů, který se dobře zná – ještě ze své byznysové minulosti v rodinné stavební firmě – s americkým prezidentem Donaldem Trumpem

Macri se například snažil ekonomiku rozhýbat tím, že zrušil limity na výměny pes za valuty, čímž se ho Fernándezová snažila upevnit, ale o 40 procent znehodnotila. Na rozdíl od jejího přimknutí k Číně objížděl – či jeho ministři – tradiční partnery v Severní Americe a Evropě, aby přilákal přímé investice. Nejvíce napravoval poškozené vztahy s USA a exprezident Barack Obama dal Macrimu „rozhřešení“ návštěvou jen tři měsíce po jeho zvolení.

Macri je jedním z mála světových lídrů, který se dobře zná – ještě ze své byznysové minulosti v rodinné stavební firmě – s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hned po blahopřejném telefonátu se objevily „zaručené“ zprávy, že newyorský magnát v něm poprosil argentinský protějšek, aby mu pomohl s výstavbou hotelu v Buenos Aires, kterou údajně brzdí tamní předpisy a normy. Konspirátoři v tom vidí Trumpův „odpustek“ za to, že kamarád nevěřil jeho úspěchu a opakovaně podpořil Hillary Clintonovou.

Horší výsledky

Macri se pokusil i o návrat kapitálu, který Argentinci poučení opakovanými kotrmelci jejich ekonomiky a navzdory zákazům a finančním postihům několik desetiletí ukládají na kontech v zahraničí. Podle odhadů expertů jde o 200 až 400 miliard dolarů. Maacri prosadil, aby Argentinci, kteří si peníze převedou na domácí konta v pesech, nebyli potrestáni. Původně se tato „amnestie“ neměl týkat politiků ani jejich příbuzných, ale prezidentovi lidé toto opatření z legislativy na poslední chvíli vypustili.

Macriho výsledky jsou horší, než se čekalo. Za rok jeho vlády je inflace 40procentní, průmyslová výroba poklesla o osm a HDP o 3,4 procenta a v chudobě nyní žije třetina Argentinců.

Argentince to rozzlobilo jako „malá domů“ a ještě zhoršilo Macriho pověst vychytralého zbohatlíka, již mu přineslo zveřejnění Panama Papers, které odhalily, že si přes firmy v daňovém ráji chrání rodinné peníze před argentinským berním úřadem. Zatímco islandský premiér po podobném odhalení musel odstoupit, v Latinské Americe je politická kultura vůči vrcholným představitelům výrazně shovívavější. Lid svému lídrovi odpustí, že si ze státního dává do vlastní kapsy, ale musí vidět, že se zvyšuje blahobyt všech.

I v tom však Macri zaostává – jeho výsledky jsou horší, než se čekalo. Za rok jeho vlády je inflace 40procentní (jen Venezuela je na tom v Jižní Americe hůř), průmyslová výroba poklesla o osm a HDP o 3,4 procenta a v chudobě nyní žije třetina Argentinců. Navzdory všem problémům země si Macri u nich udržuje těsně nadpoloviční podporu, s níž v listopadu 2015 zvítězil ve druhém kole voleb.

Komentátor španělského deníku El País to vysvětluje tím, že Argentinci jsou navzdory všemu, co zažili, optimisty: „V roce 2016 jsem na tom hůř než loni, ale v roce 2017 se budu mít lépe.“ Dodává však, že se vše může ze dne na den změnit, protože „trpělivost nepatří k největším argentinským ctnostem“.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.