Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Apolitický Dylan. Časy se měěěnííí.

  9:49

Bob Dylan zahájil turné v komunistické Číně a jeho první koncert v Pekingu navštívilo pět tisíc diváků. Má jim 70letý zpěvák co říct?

Bob Dylan absolvuje ročně se svou stálou pětičlennou skupinou zhruba sto koncertů. foto: © ReutersČeská pozice

Bob Dylan ve středu zahrál pro pět tisíc posluchačů v Pekingu. V době psaní tohoto textu se chystal na koncert v Šanghaji. Je to poprvé, co se neúnavný, téměř 70letý zpěvák a spisovatel vydal do Číny. Loni mu čínské ministerstvo kultury koncerty nepovolilo. Tentokrát smí vystoupit pouze se schválenými skladbami. Je to výprodej „ikony“ protestsongů? Hledá stárnoucí hvězda nové publikum i za cenu kompromisu se svými ideály? Má písničkář z šedesátých let co říct dnešním posluchačům v Šanghaji?

Dylanovi evidentně peníze „nesmrdí“. Rychle se zorientoval v „nových technologiích“ a dokáže je využít k systematické propagaci svých produktů, což už dávno nejsou pouze hudební nosiče. Důkazem toho je jeho konzistentní prezentace na internetu – od YouTube až po Facebook. Heslo Exit Through Gift Shop platí i pro něho. A proč ne?

Dylan nikdy netvrdil, že je Ježíš Kristus, ani že chce zemřít v chudobě a zapomnění. Jinou věcí je, jak ho posluchači a média interpretovali, respektive dezinterpretovali. To však není jeho problém. Komerční úspěch, který si za 50letou hudební kariéru zasloužil, má kromě jiného základ v konzistentnosti jeho sdělení. Dylan si zřejmě stejně jako čínské ministerstvo kultury uvědomuje, že život je kompromis a míra tohoto kompromisu je určujícím faktorem charakteru. Neexistuje nepolitická píseň a přítomnost autora skladeb, jako je Blowing In the Wind nebo The Times They Are a-Changin’, v komunistické Číně ukazuje pragmatické myšlení tamních politiků. Větší otevřenost v mezích zákona je v jejich zájmu.

Zpěvák protestsongů přijel do Číny v době, kdy se pozornost médií upírá na zatčení a následné zmizení čínského umělce Aj Wej-weje. Během pekingského koncertu se však soustředil jen na hudbu. Představil svůj soubor a nic dalšího neřekl. Nelze se divit. Poté, co islandská zpěvačka Bjork protestovala proti čínské okupaci Tibetu, Čína byla pro zahraniční umělce dva roky uzavřená. Časy se mění neustále, a kdo zůstane stát, doplatí na to.

Ze skladeb, které byly v šedesátých letech interpretované jako levičácké, se za několik let v zemích komunistického bloku staly protestsongy. Nezáleží ani tolik na tom, které ze svých skladeb Dylan v Číně zazpívá. Všechny spojuje jeho tvůrčí DNA, která se zasazuje o osobní svobodu člověka a o jeho právo na sebeurčení. V tom může najít inspiraci každý. Ať už je z Minnesoty nebo ze Šanghaje.