Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Aplikovaný versus základní výzkum: Nejlepší praxí je dobrá teorie

Zatímco u firemního výzkumu je jasné, k čemu je, u základního akademického výzkumu je legitimní se ptát, k čemu jej společnost potřebuje, jak se vracejí investice, a jak se pozná, že je kvalitní.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Autor clanku nam popsal nadale pokracujici (v drtive vetsine) socialisticky vyzkum v CR. Vedci delaji vyzkum pro vyzkum = nezadaji o penize ty, kteri vysledky vyzkumu potrebuji, ale zadaji o penize grantove agentury. Jinak receno, moc se nezmenilo, stat dale drzi kontrolu nad vyzkumem. Jak se to dela jinde a, verim, lepe? "Vedec" musi nejdrive dokazat, ze vyzkum delat umi !!! Jak? Nejdrive dela aplikovany vyzkum na zakazku, kdy musi ukazat, ze vyzkum delat umi. Paklize tohle dokaze, penize uz potom chodi samy na zakladni vyzkum, protoze firmy chteji jit dopredu, vyplaci se to. Dale, v Cesku, jak bylo mnohokrat popsano v tisku, dochazi ke kradezim vyzkumu, kdy uspesny vyzkum je ze statni organizace preveden do soukromi (firmy) a prodan. Ve svete se tohle prisne tresta, ceskemu statu je tohle jedno a dale vyhazuje penize.

0 0
možnosti

Na akademickém výzkumu nikde ve světě nikdo moc nevydělává. U nejúspěšnější Stanford university jsou to promile celkového rozpočtu. Kdo nevyrábí také neví co chránit a tak se dělají patenty pro patenty a naopak se praxe o zajímavých výsledcích nedozví, protože neprojdou přes univerzitní centra přenosu technologií. Nejlépe to funguje ve Švédsku, kde mají profesorské privilegium a profesoři sami zpeněžují své výsledky. Ve skandinávských zemích, kde zrušili profesorské privilegium a zavedli systém podobný našemu, počet přenosů výsledků ze základního výzkumu do praxe silně poklesl https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/dalibor-stys/profesorske-privilegium-a-svedska-kocka-mica

0 0
možnosti

O tomhle jsem psal nedávno širší reakci https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/dalibor-stys/obhajoba-vedeckeho-systemu-je-virou-ze-za-nas-vyrobci-pristroju-delaji-zakladni-vyzkum-dobre . Též doporučuji článek ředitele UOCHB Zdeňka Hostomského https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/univerzalni-lek-na-rakovinu-zdenek-hostomsky.A191018_131233_zdravi_rik (bohužel v sekci premium). Nechápu, proč Václav Hořejší tak zuřivě obhajuje současný systém, když sám přiznává, že : "To se může stát třeba v případě některých „velkých šéfů“, kteří si spoluautorství vynucují na svých podřízených. Na druhé straně se může stát, že nějaká geniální práce natolik předběhne svoji dobu, že její význam ostatní nepochopí, a tudíž ji nebudou citovat (nebo dokonce ani nebude přijata do tisku)..."

0 0
možnosti

Autor, bývalý ředitel ÚMG AVČR, p. Hořejší školácky poučuje o tom, co ví dnes už každý graduovaný student. Problém ale spočívá v konkrétnu, realitě hodnocení vědy ve světě. Proč p. Hořejší neuvede např. srovnání totálního, hlubokého hodnocení vědy (základního výzkumu) nedávno proběhlého v UK, ale i v Japonsku a nesrovná to s tím, jak to probíhá v AVČR. To by se čtenář hodně divil! A ještě malá poznámka. Ústav molekulární genetiky AVČR v Krči, kde doposud pracuje p. Hořejší, má cca stejný počet vědeckých pracovníků (i zaměstnanců) jako ÚOCHB AVČR, v Dejvicích. Přitom objevy na ÚOCHB jsou stonásobně užitečnější jako v ÚMG?! (Konkrétně, odměny za patenty, aplikace... v ÚMG byly nedávno ročně řadově 20 mil. Kč, přičemž na ÚOCHB přesahovaly 2 mld. Kč??;-O

0 0
možnosti