ANO v mocenské konfrontaci s koaliční ČSSD zaostává

ČSSD se podařilo obsadit svými lidmi klíčové bezpečnostní posty v zemi. Zatímco Babišovo hnutí kontroluje ekonomické instituce, ČSSD „vysadila“ své lidi v bezpečnostně vlivových organizacích.

Martin Shabu 29.7.2016
Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka ve Sněmovně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka ve Sněmovně. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka ve Sněmovně.

Jsou to tři roky, co se v Česku objevily kritické billboardy vůči zavedeným stranám. „Nejsme jako politici. Makáme,“ znělo jedno z hesel nového politického projektu ANO. Jiná cedule zase hlásala: „Jsme schopný národ. Jen nás řídí nemehla.“ Kampaň na voliče zafungovala a hnutí proniklo do nejvyšší politiky.

Ani poté se jeho zakladatel Andrej Babiš (majitel LN) nepřestal do zkušených politiků strefovat. Kritizuje je, že 20 let pouze sedí ve sněmovně a nic jiného neumějí. Jenže jak ukázaly uplynulé týdny, i politika je náročné řemeslo a hnutí ANO v mocenské konfrontaci s koaliční ČSSD zaostává.

Z analýzy rozdělení moci LN vyplynulo, že zatímco Babišovo hnutí kontroluje ekonomicky zaměřené instituce typu Generálního finančního ředitelství, sociální demokracie se zaměřila na „výsadek“ svých lidí v bezpečnostně vlivových organizacích.

Propracovaná regionální struktura

Názornou ukázkou je volba nového ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Poté, co Jiří Lang oznámil odchod z čela civilní kontrarozvědky po třinácti letech ve službě, vládní strany se začaly rozhlížet po vlastních kandidátech. ANO se pokoušelo domluvit s KDU-ČSL, že na funkci nominují padlého ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu.

Vedle zkušeností politiků zavedených stran hraje v mocenském boji roli i počet straníků a propracovaná regionální struktura. Zatímco legitimaci ČSSD vlastní zhruba 20 tisíc lidí, v hnutí ANO se dosud zaregistrovalo okolo tří tisíc osob.

Na to však bleskově zareagoval premiér Bohuslav Sobotka, který si vyhlédl svého kandidáta – vedoucího kontrašpionáže Michala Koudelku. Ve čtvrtek 14. července ho předseda ČSSD představil na bezpečnostním výboru a tento týden, ve středu 27. července, vláda jmenovala Koudelku novým šéfem BIS. Šlo o pečlivě připravenou akci, po níž ANO nezbyl prostor na vlastní tah.

Podobně prohrálo Babišovo hnutí souboj o reorganizaci policie. „Administrování státu je vysoce kvalifikované řemeslo, alespoň má být, ale zatím vidíme jen nové kariéry, hemžení ředitelů a náměstků, co o státní správě nemají ponětí,“ řekl LN k současným poměrům exministr spravedlnosti Jan Kalvoda.

Vedle zkušeností politiků zavedených stran hraje v mocenském boji roli i počet straníků a propracovaná regionální struktura. Zatímco legitimaci ČSSD vlastní zhruba 20 tisíc lidí, v hnutí ANO se dosud zaregistrovalo okolo tří tisíc osob.

„Sociální demokracie má rozsáhlou strukturu a na důležité pozice většinou nominuje lidi, kteří se v předcházejících letech vždy pohybovali v jejím prostředí – ať už daný politik či úředník působil někde v kraji, či na ministerstvu. Kdežto ANO zde funguje pět let a neexistuje u něho minulost, ze které by mohlo čerpat lidi,“ řekl LN pod příslibem anonymity současný manažer a někdejší poradce jednoho z českých premiérů.

Pouze rétorické výstupy

Vicepremiér Babiš v červnu kvůli reorganizaci policie a odchodu Šlachty do civilu předsedovi vlády hrozil, že opustí koalici. Se sociálními demokraty však drželi pakt lidovci a Babišovi nezbylo než „exitovou“ rétoriku opustit. Premiér i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nakonec kontroverzní reformu protlačili.

Aktivita babišovců okolo změn v policii se smrskla na rétorické výstupy

Aktivita babišovců okolo změn v policii se smrskla na rétorické výstupy. „Nebylo nám vysvětleno vůbec nic, jsme v rolích statistů, jsme tam do počtu,“ rozčiloval se ve středu 20. července po zasedání vlády nad reorganizací šéf hnutí ANO.

A tak ministr vnitra Chovanec společně s policejním prezidentem Tomášem Tuhým dál nerušeně pokračují v budování Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která má od srpna zastřešovat tisíc protikorupčních a protimafiánských detektivů. Akce se rozjela i přes výtky ze strany státních zástupců, kteří jsou garantem zákonnosti v přípravném řízení.

Nic na vytváření nové instituce nezměnilo ani to, že se reorganizace „upekla“ za zády koaličních partnerů, poslanců výboru pro bezpečnost, ale i policejních odborů. Kreditu centrále určitě ani nepřidalo, že jediným kandidátem na post ředitele byl Michal Mazánek.

Dvě ze tří zpravodajských služeb

Zatímco kolem nynějších policejních šachů je politicky živo, výběr nového policejního prezidenta před dvěma lety v koalici žádné pozdvižení nevzbudil. Přitom šlo o výběr šéfa největšího a nejmocnějšího bezpečnostního sboru v Česku. Samotný výběr nebyl zcela bezproblémový.

ČSSD ovládá dvě ze tří zpravodajských služeb Česka, přesněji řečeno jejich šéfové jsou zavázáni „oranžovým“ politikům, že je do funkcí navrhli. A to za situace, kdy se s ohledem na měnící se rizika navyšují personální i finanční kapacity služeb.

Protikandidátem Tuhého byl totiž pouze bývalý důstojník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Dušan Brunclík. Experti však už tehdy avizovali, že jde pouze o formální tendr, jenž je fakticky zcela v režii ČSSD. Důvod? Brunclík byl spojován s ODS a jejím exministrem Ivanem Langerem. V souboji s Tuhým proto měl od počátku minimální šance. Stojí za zmínku, že Sobotkova ČSSD si prosadila koncem loňského roku i ředitele GIBS. Uzavřel se tím pomyslný kruh, neboť inspektoři mají vyšetřovat policisty, kteří se dopustí trestného činu.

Snaha ohlídat si rozhodující posty v bezpečnostním aparátu je u sociální demokracie patrná i v další oblasti. ČSSD ovládá dvě ze tří zpravodajských služeb Česka, přesněji řečeno jejich šéfové jsou zavázáni „oranžovým“ politikům, že je do funkcí navrhli. A to za situace, kdy se s ohledem na měnící se rizika navyšují personální i finanční kapacity služeb.

Posílení bezpečnostních složek je patrné kupříkladu u civilní rozvědky, jejíhož šéfa vybral ministr Chovanec. Úřad pro zahraniční styky a informace usiluje o změnu zákona, který by rozvědčíkům umožnil nasazovat odposlechy v Česku, ačkoli mají vyvíjet aktivitu především vně našich hranic.

Stmelování

Sociální demokraté v čele s premiérem však umějí prosadit své lidi i v jiných státních institucích. Mistrovskou partii sehrála ČSSD loni na jaře, kdy se bojovalo o obsazení postu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Nekompromisní postoj premiéra Sobotky a ministra Chovance při nominacích šéfů důležitých institucí a konfrontace s Babišem ČSSD stmelují

Přestože prezident Miloš Zeman, který jmenuje šéfa úřadu na návrh vlády, prosazoval spíše exministra Rusnokovy vlády Františka Lukla, ČSSD s převahou jednoho hlasu přetlačila zbytek koalice a umožnila svému bývalému straníkovi Petru Rafajovi pokračovat v postu ve vlivné instituci.

Nekompromisní postoj premiéra Sobotky a ministra Chovance při nominacích šéfů důležitých institucí a konfrontace s Babišem ČSSD stmelují. Odrazí-li se ale tato taktika i v lepších volebních výsledcích, zatím jasné není. Pokud by strana ve volbách nevyhrála, může spoléhat alespoň na to, že v řadě mocných úřadů zůstanou jí vybraní šéfové.

Ovládání bezpečnostních složek nabývá významu

Exministr spravedlnosti Jan Kalvoda zastával post místopředsedy dvou vlád Václava Klause. Měl tedy přehled, jak se dělily moc a vliv ve státních institucích v privatizační éře 90. let. Dnes se bývalý předseda ODA věnuje advokacii. Nynější chování stran kritizuje v rozhovoru především kvůli snaze ovládnout policii.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte obsazování klíčových mocenských postů ve státě vládními stranami?

KALVODA: Jako ukazatel bídy veřejného života a alarmující informaci pro voliče. Obměna těchto postů je v rukou exekutivy, ale musí se dít podle pravidel, a to i nepsaných. Nesmí masově zakládat nedůvěru občanů ve stát. Tato země odložila ambici stát se státem právním a demokratickým někdy v polovině 90. let, kdy dominantní ODS odmítla přijmout – detailně připravený – zákon o státní službě. Zajistila tím vládním stranám na čtvrtstoletí možnost rvát se o obsazení exekutivy volným stylem.

LIDOVÉ NOVINY: Na většinu těchto postů dokázala prosadit své lidi právě ČSSD. O čem to svědčí?

KALVODA: Je to vysvětlení důvodů, proč celá ta opozičněsmluvní parta prosadila zacházení se státní správou jako s kořistí, bez pravidel. Svědčí to o tom, že ČSSD má nejméně skrupulí a současně největší potřebu zajistit svým lidem vliv na exekutivu. Zejména na policii.

LIDOVÉ NOVINY: Neukazuje se, že politika je zkrátka náročné řemeslo a proklamace typu „Nejsme jako politici – makáme“ neplatí?

KALVODA: Tahle proklamace zajistila autorovi docela slušný politický úspěch, ne? Protože je založena právě na obecném odporu vůči korupční rutině, která ovládla dominantní strany. ODS za to už zaplatila a ČSSD, která nezůstala vůbec pozadu, to teprve čeká.

Administrování státu je skutečně vysoce kvalifikované řemeslo, alespoň má být, ale zatím vidíme jen nové kariéry, hemžení ředitelů a náměstků, kteří o státní správě nemají ponětí. Za to poskytnou vedení partají klid „v regionech“ a trochu toho financování.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli při rozdělování vlivu v klíčových institucích hrají lidovci?

KALVODA: Nejsem informován z kuloárů, ale odhadl bych, že marginální. Nemají sílu na to, aby si to rozdali s ČSSD, i kdyby chtěli. Ať jsem poctivý: ani nevím, zda by chtěli.

LIDOVÉ NOVINY: Lze současnou mocenskou mapu srovnat s předchozím obdobím vlády ODS (2006 až 2013)? Která ze zavedených stran byla v disciplíně ovládání strategických úřadů „nejšikovnější“?

KALVODA: Historicky se k věci dostala ODS dříve, ale ČSSD brzy srovnala krok, spolu s opoziční smlouvou. Jsou stejně šikovné a stejně nepřijatelné.

LIDOVÉ NOVINY: Co je pro udržení moci a vládnutí důležitější – mít vliv v bezpečnostních složkách (BIS či policie), nebo kontrolovat ekonomicky zaměřené instituce (Generální finanční ředitelství či Finanční analytický úřad)?

KALVODA: Tahle otázka vychází z předpokladu, že ovládání těchto sfér exekutivy je politicky zneužíváno – pro udržení moci, tudíž proti politickým konkurentům. Otázka je bohužel relevantní, ale sama o sobě už implikuje závažnou odpověď, obě jsou v tomto pojetí zacházení s mocí důležité. Aktuálně jsme svědky vyostřené situace, významu nabývá ovládání bezpečnostních složek.

LIDOVÉ NOVINY: Které tři úřady či instituce ve státě považujete za nejdůležitější mít „pod kontrolou“?

KALVODA: Odpovím jinak: upozorněním, která instituce být pod kontrolou nesmí. Justice. I kdyby ministr vnitra reorganizoval každý týden a postupně kvalifikované policisty nahradil regionálními spolustraníky, ta poslední bariéra a ochrana před politickou svévolí je soud.

Soudci si zaslouží ochranu před politikou a odpoutání od exekutivy. Je ale nutno i jim připomenout, že princip soudcovské nezávislosti není jen v samosprávě, ale klade také otázku, jak jsou soudci jako stav připraveni být nezávislými. Že je to otázka aktuální, ukazují peripetie s „justiční mafií“ i řada podivných rozsudků.

A další institucí je státní zastupitelství, řazené do exekutivy. Jeho renesance před pár lety neodpověděla adekvátně na celá desetiletí, kdy orgán veřejné žaloby posluhoval politice.

Posty pod vlivem ČSSD

Policie ČR

  • Největší bezpečnostní sbor v Česku.
  • Policejní prezident Tomáš Tuhý je ve své funkci od 12. dubna 2014.
  • Byl jmenován ministrem vnitra Milanem Chovancem.

Národní centrála proti organizovanému zločinu

  • Má vyšetřovat nejzávažnější zločiny v zemi.
  • Do postu ředitele bude k 1. srpnu ustanoven Michal Mazánek.
  • O jeho jmenování rozhodl náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube po tendru, v němž Mazánek neměl protikandidáta. Ostatně konkurenty ve výběrovém řízení neměl ani Laube, kterého si vybral za náměstka policejní prezident Tuhý loni v květnu.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

  • Lidově řečeno civilní rozvědka, která pro ústavní činitele zajišťuje sběr a analýzu zpravodajských informací. Podílí se například na vyjednávání při únosech českých občanů v zahraničí.
  • Na post šéfa úřadu ministr vnitra Milan Chovanec navrhl Jiřího Šaška, který stojí v čele rozvědky od 1. července 2014.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

  • Úřad kontroluje hospodaření se státním majetkem.
  • Prezidentem je od března roku 2013 201 Miloslav Kala.
  • Jmenuje ho prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
  • Do svého příchodu do NKÚ v roce 2008 byl členem ČSSD. Působil v Poslanecké Poslanec sněmovně a byl starostou Blanska.

Bezpečnostní informační služba (BIS)

  • Civilní kontrarozvědka získává v terénu kontrarozv informace o bezpečnostních hrozbách v České republice.
  • Novým ředitelem se stal Michal Koudelka, kterého vláda jmenovla ve středu 27. července. Koudelku si vybral premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)

  • Stíhá zločince uvnitř policie, vězeňské služby a celní správy.
  • Do postu šéfa inspekce premiér Bohuslav Sobotka navrhl a prosadil Michala Murína, který se ujal úřadu loni v prosinci.

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK)

  • Takzvaná protikorupční policie má za úkol boj s kriminalitou bílých límečků.
  • Ředitelem útvaru se 1. října 2014 stal Jaroslav Vild, který má v Národní centrále proti organizovanému zločinu od srpna zastávat mu post Mazánkova náměstka.
  • Do funkce ředitele útvaru byl jmenován náměstkem Laubem.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR)

  • Úkolem instituce je zajišťovat zásoby strategických surovin pro krizové stavy.
  • Předsedou SSHR je od února 2014 Pavel Švagr.
  • Jmenuje ho vláda na návrh ministra průmyslu po dohodě s ministrem financí.
  • Je předsedou komise pro dopravu ve středočeské ČSSD. Člen řídícího výboru pro mýto a patří k důležitým Sobotkovým spojencům.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

  • Jeho úkolem je zajistit férové a rovné podmínky na trhu pro všechny firmy. Může udělit citelné pokuty za porušení pravidel soutěže.
  • Předsedou antimonopolního úřadu, kterého na návrh vlády jmenuje prezident republiky, je od roku 2009 Petr Rafaj. Před rokem byl v postu znovu potvrzen. Od roku 1997 do nástupu na ÚOHS byl členem ČSSD. V jejím dresu působil sedm let v Poslanecké sněmovně a byl rovněž krajským zastupitelem.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu

  • V důsledku přijetí dlouho odkládaného zákona o státní službě byl vytvořen post takzvaného superúředníka, který rozhoduje o personálních otázkách úřednictva v České republice.
  • Loni v lednu byl do tohoto postu ministrem vnitra Milanem Chovancem navržen Josef Postránecký a vláda nominaci schválila.

Česká národní banka (ČNB)

  • Prezident republiky jmenuje guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy sedmičlenné bankovní rady.
  • Letos v květnu se novým šéfem ČNB stal expremiér a dlouholetý spojenec prezidenta Miloše Zemana Jiří Rusnok.

Ústavní soud (ÚS)

  • Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky z řad ústavních soudců.
  • Od roku 2003 je šéfem soudu Pavel Rychetský. V srpnu 2013 ho prezident Zeman podruhé jmenoval do čela soudu. Rychetský býval členem ČSSD. Na přelomu milénia byl místopředsedou Zemanovy vlády.

Energetický regulační úřad (ERÚ)

  • Jeho úkolem je regulace v energetice. Předsedu ERÚ jmenuje prezident republiky na návrh vlády.
  • V roce 2011 se šéfkou úřadu stala Alena Vitásková. Miloš Zeman se jí dlouhodobě veřejně zastává a oceňuje ji za odvahu v „boji proti solární mafii“.

Posty pod vlivem ANO

Generální finanční ředitelství

  • Klíčem k výběru daní státu je finanční správa.
  • V říjnu 2014 jmenoval šéfem Generálního finančního ředitelství Martina Janečka.

Celní správa

  • Bdí nad výběrem cla z dováženého zboží a nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví. Služba je momentálně bez generálního ředitele. Jeho výběr bude mít v rukou ministr financí Andrej Babiš.

Finanční analytický útvar

  • Ačkoli jde formálně o odbor ministerstva financí, koncentruje v sobě výrazné pravomoci v nahlížení do účtů lidí u bank a dalších finančních institucí. Jde o důležitý uzel v boji proti praní špinavých peněz.
  • V únoru 2014 si ministr financí Babiš vybral za šéfa „cifršpionů“ Libora Kazdu.

Vojenské zpravodajství

  • Jde o zpravodajskou službu, která obsahuje jak výzvědnou, tak kontravýzvědnou činnost. Vysílá své důstojníky na české ambasády.
  • V říjnu 2014 posvětila vláda nominaci ministra obrany Martina Stropnického, aby se šéfem vojenských špiónů stal Jan Beroun, jeho tehdejší poradce.

Vězeňská služba

  • Stěžejním úkolem tohoto bezpečnostního sboru je ostraha věznic a přeprava vězňů.
  • Do postu generálního ředitele jmenoval loni v prosinci ministr spravedlnosti Robert Pelikán generála Petra Dohnala.

Posty pod vlivem KDU-ČSL

Státní pozemkový úřad (SPÚ)

  • Vznikl k 1. lednu 2013 sloučením Pozemkového fondu a jednotlivých pozemkových úřadů.
  • V červnu 2014 se ústřední ředitelkou úřadu stala Svatava Maradová. Do postu ji jmenoval ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Pozemkový úřad hraje důležitou roli v otázce majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi (takzvané církevní restituce).