Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

ANO i ČSSD hodlají speciálně zdanit Google, Facebook či Amazon

  9:42
„Nedokážu si představit, že ministři za ANO budou souhlasit s návrhy k rozpočtu na příští rok z dílny ministryně financí Aleny Schillerové,“ říká v rozhovoru předseda ČSSD Jan Hamáček. Do státního rozpočtu by proto měly platit obří internetové firmy z ročního objemu reklamy neboli tři procenta obratu v rámci chystané digitální daně.
Facebook - ilustrační foto

Facebook - ilustrační foto foto: Reuters

Na výdajovou stránku rozpočtu doplňuje vláda Andreje Babiše (ANO) jednu položku za druhou tak pilně, že v rámci únorové bilance se dostala do minusu, jaký tu nebyl osm let. Premiér se zatím zdráhal, aby přibývala políčka i u příjmů, ale teď se našla cesta, kterou se ČSSD i hnutí ANO chtějí svorně vydat. Více peněz do rozpočtu má přijít ze speciální digitální daně pro obří internetové firmy, jako jsou Facebook, Google nebo Amazon. Původně se mělo daňové tažení odehrát na evropské úrovni, což se nepodařilo prosadit navzdory nevoli daňových rájů, jako je Irsko nebo Lucembursko.

Prvnímu došla trpělivost sousednímu Rakousku; nasadí vlastní, národní daň a na těžkopádné unijní soukolí nečeká. Česko se zachová stejně. „Chceme se inspirovat v Rakousku; jejich model jsou tři procenta z reklamy, respektive obratu uskutečněného v dané zemi. Giganti jako Facebook nebo Google realizují na reklamě obrovské peníze a neplatí tady vůbec nic,“ řekl LN předseda ČSSD Jan Hamáček.

Konkurenční nevýhoda

Se zavedením této nové daně, jakkoli se jiným brání, souzní i premiér: „Jde o návrh Rakouska, který převzala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Má to naši jednoznačnou podporu.“ Ministerstvo financí v návrhu pracuje se třemi procenty z obratu, jako to mají v Rakousku, ale podle Babiše by cíle mohly být ambicióznější: „Podle mě je to málo, ministryně Schillerová má za úkol spočítat, jestli a o kolik by mohla sazba být vyšší.“

Nadnárodní korporace ze světa jedniček a nul usazují svoje velíny ve státech, které je lákají na nízké až nijaké zdanění. V jednotlivých zemích vydělají obrovské částky na reklamě, ale k odvodům se přihlásí tam, kde po nich nikdo (skoro) nic nechce. To vytváří konkurenční nevýhodu nejen pro státní kasu, ale i domácí firmy.

Jde o první záměr, který do státní pokladny peníze přináší, nikoli odčerpává, na němž se menšinová vláda sociální demokracie a hnutí ANO shodne. Politici se dokonce škorpí, čí je to nápad. Zatímco Hamáček říká, že na této dani se s ANO domluví, protože tam vidí vůli, premiér namítá, že přišel se záměrem. Pro výsledek je každopádně klíčové, že oba vládní partneři chtějí speciální odvod pro internetové firemní velmoci zavést.

Kolik by to mohlo být peněz, lze jen tušit; hrubý celoevropský odhad činí pět miliard eur ročně (více než 128 miliard korun). Nelze říct, kolik z toho vychází na Česko. Nadnárodní korporace ze světa jedniček a nul usazují svoje velíny ve státech, které je lákají na nízké až nijaké zdanění. V jednotlivých zemích vydělají obrovské částky na reklamě, ale k odvodům se přihlásí tam, kde po nich nikdo (skoro) nic nechce. To vytváří konkurenční nevýhodu nejen pro státní kasu, ale i domácí firmy.

První hmatatelné naplnění

Debata kolem svorného evropského zdanění se vede od roku 2017, leč bez výsledku. Nejdřív to byli Němci s Francouzi, kdo nepřesvědčili ostatní země, pak stejně dopadli i Rakušané, již si přáli dosáhnout cíle, dokud trvalo jejich předsednictví v Evropské radě. Vytrvale vzdorovalo třeba Irsko, kde sídlí velín Facebooku. Jelikož to nešlo společně, začínají nespokojené státy s vlastními zákony. Zvláštní daňové opatření má dopadat na opravdu největší.

Plán na evropské digitální tažení zcela nevyhynul, státy budou pořád hledat shodu. V rámci České republiky je digitální daň také prvním hmatatelným naplněním ambice zamezit odlivu zisků do zahraničí.

Při jednáních v Bruselu se coby cíl určily technologické firmy, jejichž roční globální příjmy přesahují 19 miliard korun, z čehož na unijním území vydělají aspoň 1,3 miliardy korun. Plán na evropské digitální tažení zcela nevyhynul, státy budou pořád hledat shodu. V rámci České republiky je digitální daň také prvním hmatatelným naplněním ambice zamezit odlivu zisků do zahraničí.

Starší vládní analýza spočítala, že takto ze země bez užitku zmizí 300 miliard korun ročně, při zohlednění vnitropodnikových cen, jejichž prostřednictvím si příbuzné firmy snižují daňovou povinnost, je to až 900 miliard. Stejnou svízel neřeší jen zdejší vláda, potýkají se s ní i další země, ale Česko má vyšší podíl firem se zahraničními matkami, jež se vůči zdejší státní pokladně chovají macešsky. Vedle motivace, ať pozitivní, nebo daňové, těchto korporací, aby zisky víc investovaly tady, by pomohlo i rozhojnění počtu tuzemských podniků.

Banky klidně zvládnou platit víc

Jan Hamáček vyšel ze sjezdu ČSSD jako jednoznačně potvrzený a posílený předseda, navíc o to, že dosáhl smíření s prezidentem Milošem Zemanem. Energii míní napřít na 4,5 milionu zaměstnanců, kteří tvoří důležitou skupinu voličů.

LIDOVÉ NOVINY: Sjezd navštívil Miloš Zeman. Vyzval stranu, aby se vrátila k tradičním voličům, „lidem práce“, a víc využívala svých úspěšných komunálních politiků. Vzal jste si jeho slova k srdci?

HAMÁČEK: Jsem rád, že pan prezident vystoupil, jak vystoupil. Před sjezdem se to míhalo spekulacemi, co všechno Miloš Zeman řekne a neřekne. Různí lidé mínili, že jsme šílenci, že ho zveme na sjezd. Viděli jste však, že prezidentovo vystoupení bylo státnické, dodal sjezdu ještě jiný rozměr. Z mého pohledu jde o završení roční snahy nastavit s Milošem Zemanem korektní komunikaci.

LIDOVÉ NOVINY: Považujete to za historický obrat vztahů? Minimálně od roku 2003 a zmařené nepřímé volby Zemana za Hrad?

HAMÁČEK: Nechci být patetický. Sociální demokracie je ve vládě, kde nás čekají programové střety s hnutím ANO. Není důvod oslabovat se a vyčerpávat se jinými konflikty. Když jsem viděl, že je šance nastavit korektní vztah s prezidentem, snažil jsem se ji využít.

LIDOVÉ NOVINY: Jak naložíte s jeho doporučením zaměřit se na voliče z řad zaměstnanců a neopakovat chybu Bohuslava Sobotky, který se zajímal o oslovení liberálních městských voličů?

HAMÁČEK: Sociální demokracie se nemůže vrhat ode zdi ke zdi. V minulosti, když jsme byli úspěšní, se nám dařilo oslovovat obě tyto skupiny. V uplynulých letech jsme však našeho tradičního voliče znejistili, prezentovali jsme priority, které se těmto voličům příliš nezdály. Takovou námitku tedy budeme brát v potaz. Zároveň se musíme zaměřit na to, co potenciálním voličům na ČSSD vadí. Z průzkumů, které jsme si nechali zpracovat, vyplývá, že 80 procentům respondentů, kteří zvažují volbu ČSSD, nejvíce vadí nejednotnost strany. Nesmíme se hádat jako koně.

LIDOVÉ NOVINY: Emoce v posledním roce jitřila platforma Zachraňme ČSSD kolem Michala Haška a Jiřího Zimoly. Z kuloárů zní, že Hašek se snaží od Zimoly odstřihnout a být loajální vám. Je to součást zklidnění ve straně?

HAMÁČEK: Před sjezdem jsem s platformou diskutoval o programu. Pohybují se kolem ní lidé se zkušenostmi s komunální a regionální politikou. Budou-li chtít něco říct k programu, jsou vítáni. Namítal jsem pouze, když to vypadalo, že se z platformy stává mocenský nástroj.

LIDOVÉ NOVINY: Na sjezdu jste prezentovali své úspěchy ve vládě, všechno jsou to výdaje. Kdy prosadíte nějaké body na straně příjmů?

HAMÁČEK: Říkal jsem to hnutí ANO už před rokem. Tehdy jsme se shodli nad ambiciózním programovým prohlášením. Upozorňoval jsem, že je třeba řešit příjmy, protože ekonomicky to vůbec nevycházelo. ANO tvrdilo, že daně zvyšovat nehodlá a že má vše spočítané. O rok později dochází na má slova.

Pokud chceme udržet státní služby v dané kvalitě, musíme na to sehnat peníze. Nedokážu si představit, že ministři za ANO budou souhlasit s návrhy k rozpočtu na příští rok, které představila ministryně financí Alena Schillerová. To jsou tak velké škrty, že v některých resortech dosahují objemu celé investiční výstavby.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se k návrhům škrtů postaví ČSSD? Budete trvat na tom, aby se příjmy našly jinde?

HAMÁČEK: Samozřejmě. Pokud mám mluvit za ministerstvo vnitra: běžte se zeptat policistů a hasičů, jak vypadají jejich služebny a v jakém stavu je jejich technika. To mám teď za nimi jít a říct jim, že jim škrtáme další tři miliardy? Nelze na veřejnosti říkat, že stát zajistí vysokou úroveň služeb, ale pak na to nebude mít peníze a bude to různě flikovat. To není možné.

LIDOVÉ NOVINY: Poslední statistika ukazuje, že vyšší výběr daní se daří především u zaměstnanců.

HAMÁČEK: Otázkou je, jak dlouho je to bude ještě bavit. ČSSD na to upozorňuje dlouho: hlavní zátěž nemůže táhnout zaměstnanec. Je třeba podívat se na férové sdílení nákladů. Banky slavnostně prohlašují, že mají o sedm miliard vyšší zisky. Zjevně by úplně v pohodě zvládly, kdyby se jim sazba daně zvýšila z 19 na 25 procent. Nevidím v tom žádné riziko. Že by odešly z českého trhu? Těžko. Že by zvýšily poplatky? Těžko, konkurenční boj je obrovský. Bohužel takový návrh má politický rozměr, hnutí ANO se k tomu zatím nestaví kladně, takže si musíme projít diskusí.

LIDOVÉ NOVINY: Bankovní daní budete chtít u posílení státních příjmů začít?

HAMÁČEK: Z návrhů na stole jde o nejvyšší objem peněz, který lze získat. Samozřejmě, že příjmy rozpočtu lze navýšit mnohem víc, to je ale půda, na niž ANO nebude chtít vkročit. Jde obecně o míru daňového zatížení, ať už formou progresivní daně, či zdaněním firem.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik razantně budete postupovat, když se v otázce příjmů v koalici neshodnete?

HAMÁČEK: Je třeba si uvědomit, že ekonomicky nám to nevychází. Otázkou tedy je, kdy to dojde ANO. Do podzimu, kdy se rozpočet schvaluje, musíme najít shodu.

LIDOVÉ NOVINY: Zvedli jste téma možného zkrácení pracovní doby při zachování mezd. Mělo by to platit pro všechny, nebo to má být zaměřeno sektorově?

HAMÁČEK: Pracovní dobu máme stanovenou zákonem a v rámci kolektivního vyjednávání je vždy možné zaměstnancům nabídnout něco lepšího. Jde o to, abychom stanovili maximum. Je na debatě, jak to udělat. Jestli nastavit 37,5 hodiny týdně, což by bylo každý den o půl hodiny méně a bylo by to asi logické kvůli směnným provozům, nebo ubrat půl hodinu z celého týdne. Je to k diskusi a analýzám, ale určitě je to cesta. Protože Češi skutečně pracují nejvíc a nejdéle na světě a ještě jsou za to mizerně placení.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud Němec odpracuje za život o devět let méně než Čech, z čeho vyplývá tak velký rozdíl? Je to z produktivity práce?

HAMÁČEK: Určitě to s ní má co do činění, ale pokud se podíváte, jak tady produktivita práce roste a jak rostou mzdy a platy, nůžky se zjevně otvírají.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to bude s platbami za státní pojištěnce, u nichž ANO pracuje s návrhem, že by se finanční břemeno přeneslo na firmy a zaměstnance? Bude to pro vás nepřekonatelné téma?

HAMÁČEK: Mě fascinuje, že vedeme zásadní politickou debatu o něčem, co nikdo neviděl. Já jsem od ministryně Schillerové dostal neformální informaci, že na něčem takovém pracuje. Řekl jsem: Dobře, až to budete mít, přijďte, provedeme analýzy a můžeme diskutovat. To se nestalo, do mediálního prostoru se vypálil granát, jak už to tak hnutí ANO dělá, že se zruší platby za státní pojištěnce, a vy ode mě chcete slyšet, co je naše nepodkročitelné minimum u něčeho, co jsem v životě neviděl.

Mohu říct jen obecně, že je znepokojivé chtít přenášet zátěž ze státu na zaměstnavatele a zaměstnance. To je cesta, která určitě zaměstnancům a živnostníkům neuleví, i když před deseti dny byl jiný granát hnutí ANO, jak budou vycházet vstříc živnostníkům, a teď přijde taková rána. Já bych opravdu uvítal, kdyby někdo ty věci přinesl na stůl, řekl, co chce, kolik to bude stát, co to udělá s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Ale jestli se to spojuje se snahou o snižování daní, pak už tomu nerozumím vůbec. Státu chybí peníze, bavíme se o příjmové stránce rozpočtu, a někdo začne snižovat daně. To už nebezpečně zavání populismem.

LIDOVÉ NOVINY: Když se bavíme o nových zdrojích příjmů, máte konkrétnější recept na odliv zisků?

HAMÁČEK: Daň z dividend, samozřejmě, ale to už je hodně tvrdé opatření. Nejdřív je to o zvýšení motivace nadnárodních firem, aby investovaly tady. To se dostáváme na pole korporátní společenské odpovědnosti. Pak je i možnost daňových asignací: kdybychom navýšili třeba korporátní daň, pak s garancí, že část navýšení firma investuje podle svého rozhodnutí do okolí, kde působí. Jsou firmy, které to dělají o své vůli, například mladoboleslavská Škodovka je v tom průkopníkem, ale pak jsou firmy, jež tu nemilosrdně realizují zisky a tváří se, že co je za branami závodu, je nezajímá.

LIDOVÉ NOVINY: Nejdřív tedy raději měkčeji, třeba přes asignace, a vyšší daň z dividend, až kdyby nebylo vyhnutí?

HAMÁČEK: Přes korporátní sociální odpovědnost určitě, ale podle mě nebude fungovat recept, který před pár měsíci představil premiér Andrej Babiš, že půjdeme za těmi firmami a poprosíme je.

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč