Ani South Stream, ani Nabucco: Rýsuje se plynovod Eastring

Evropské problémy s dodávkami plynu by měl vyřešit plynovod propojující slovenské Veľké Kapušany s celým Balkánem a Tureckem. Chystá ho firma Eustream, již vlastní slovenský stát a Energetický a průmyslový holding. „Je to velká příležitost také pro české plynovody,“ říká předseda představenstva Eustreamu Tomáš Mareček.

Jan Žižka 19.12.2014
Tomáš Mareček, předseda představenstva slovenského Eustreamu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Mareček, předseda představenstva slovenského Eustreamu | foto: Richard CortésČeská pozice
Tomáš Mareček, předseda představenstva slovenského Eustreamu

Česko-slovenští manažeři objíždějí Evropu s projektem nového plynovodu Eastring, který by měl posílit jistotu, že lidé na tomto kontinentu nebudou v zimě mrznout. Díky novému propojení plynárenského uzlu ve slovenských Velkých Kapušanech s celým Balkánem by bylo možné mnohem lépe čelit potížím s dodávkami ruské suroviny přes Ukrajinu.

Trasa plynovodu Eastring.

Trasa plynovodu Eastring.

„Nejdůležitějším argumentem pro projekt Eastring je snaha diverzifikovat zdroje plynu,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI předseda představenstva slovenské společnosti Eustream Tomáš Mareček. Právě Eustream, který má české i slovenské majitele a provozuje slovenský tranzitní plynovod, se stal iniciátorem a hlavním tahounem nového projektu. Obousměrným plynovodem by mohla proudit na Balkán surovina ze západní Evropy, ale třeba také z Asie přes Turecko opačným směrem. Plynovod by nebyl uzavřen ani dodávkám ruského plynu oběma směry.

Ze zvýšené přepravy plynu by mělo profitovat také Česko, jehož plynovody Net4Gas dále propojují Slovensko se západní Evropou. „Každé další využití českých plynovodů může znamenat dodatečný příjem z daní pro státní rozpočet,“ uvádí český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Eastring by měl nahradit zrušené projekty – jak plánovaný „ruský“ plynovod South Stream, tak „neruské“ Nabucco. Oba tyto projekty se potýkaly s příliš vysokými ekonomickými náklady. Stoupenci Eastringu sázejí na to, že v maximální možné míře využijí existující plynovody, které se mezi sebou propojí.

Plynovod Eastring by měl výhledově přepravovat až 40 miliard metrů krychlových plynu ročně, což jsou zhruba dvě třetiny plánované kapacity South Streamu. Jeho výstavba by ale byla mnohonásobně levnější, cena by neměla překročit úroveň miliardy eur. „Ukazuje se, že plynovody nemusejí stát desítky miliard,“ říká Bartuška. Projekt Eastring je podle něho z tohoto důvodu zajímavý, jeho šance ale musejí prokázat další analýzy.

Firmu Eustream vlastní z 51 procent slovenský stát, zbytek i s manažerskou kontrolou patří Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Tomáš Mareček, který odpovídal na následující otázky, je českým manažerem, jenž na Slovensko zamířil právě jako zástupce EPH.

ČESKÁ POZICE: Není projekt plynovodu Eastring výrazem vaší bezradnosti v době, kdy sílí riziko přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu?

MAREČEK: Určitě není. Naopak. Energetický a průmyslový holding, ze kterého jsem přišel, vstoupil na začátku roku 2013 do Slovenského plynárenského průmyslu, jehož páteř představuje právě tranzitní plynovod Eustream. A od té doby se neustále snažíme identifikovat nové příležitosti pro rozvoj byznysu.

Neustále se snažíme identifikovat nové příležitosti pro rozvoj byznysu. Hledáme příležitosti jak na Slovensku, tak mimo Slovensko.

Hledáme příležitosti jak na Slovensku – tedy v optimalizaci provozování plynárenské soustavy –, tak mimo Slovensko. Příkladem je spuštění reverzního, obráceného toku plynu ze Slovenska na Ukrajinu. O tom se mluvilo asi deset let, spustili jsme ho letos.

ČESKÁ POZICE:Právě kvůli tomu ale poklesly dodávky ruského plynu na Slovensko. Tedy další problém, který jste museli řešit…

MAREČEK: V médiích se o tom často spekuluje, ale nemyslím, že tu musí nutně být přímá souvislost a že by Gazprom někoho za reverzní dodávky na Ukrajinu trestal. Rusové omezili dodávky většině zákazníků v Evropě.

ČESKÁ POZICE: Jak si to tedy vysvětlujete?

MAREČEK: Myslím, že to může být kombinace více důvodů. Jedním z nich může být skutečnost, že kontrakt Gazpromu s Ukrajinou o přepravě plynu nezahrnuje žádnou fixní platbu. Když Rusové přepraví méně plynu, zaplatí méně na tranzitních poplatcích.

Proto se zřejmě Gazprom snaží využívat alternativní trasy, jako je podmořský plynovod Nord Stream a plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko do Polska. V poslední době se hovoří i o tom, že Gazprom má technické problémy při těžbě plynu a reálně nebyl schopný dodávat větší množství suroviny.

V poslední době se hovoří i o tom, že Gazprom má technické problémy při těžbě plynu a reálně nebyl schopný dodávat větší množství suroviny

ČESKÁ POZICE: Tím dalším projektem, na který jste se zaměřili, byl tedy plynovod Eastring, který má vést ze Slovenska na Balkán, přes Rumunsko až na bulharsko-turecké hranice?

MAREČEK: Ano, ale určitě to nebyla z nouze ctnost. Samozřejmě, že chceme v maximální možné míře využívat plynovod, který máme na Slovensku. Když Gazprom oficiálně zastavil projekt plynovodu South Stream, který měl přivést ruský plyn mimo jiné právě na Balkán, tématem dne se v plynárenské Evropě stalo zajištění alternativních tras a zdrojů plynu právě pro celý balkánský poloostrov.

Německo jako vzor

ČESKÁ POZICE: S tím návrhem jste ale přišli ještě předtím, než byl projekt South Stream zrušen.

MAREČEK: Samozřejmě. I kdyby byl plynovod South Stream postaven, nevyřešil by všechna rizika, kterým dnes čelí balkánské země. Tímto plynovodem by stále proudil ruský plyn, takže by se zabetonovala pozice ruského dodavatele. South Stream by proto nepřispěl ani ke snížení ceny plynu na Balkáně. Proto mělo smysl hledat alternativu už dříve.

Na německém trhu je plyn z různých zdrojů – z Ruska, Norska, evropských terminálů zkapalněného plynu, kam byl dopraven ze vzdálenějších oblastí, Nizozemska i přímo z Německa

Úspěšným příkladem je německý trh, kde máte plyn z různých zdrojů – z Ruska, Norska, evropských terminálů zkapalněného plynu, kam byl dopraven ze vzdálenějších oblastí, Nizozemska i přímo ze samotného Německa. Je tam velká konkurence a výrazně nižší cena plynu. A na Balkán by se díky Eastringu mohl dostat také plyn z Německa.

ČESKÁ POZICE: Když tedy nabízíte Eastring jako alternativu, jde o změnu strategie ve vztazích s Ruskem? Šéf EPH Daniel Křetínský dříve mluvil o potřebě dobrých vztahů s Gazpromem.

MAREČEK: Své působení v plynárenství rozhodně nebereme jako politiku. Gazprom je pro nás největším zákazníkem. A stejně jako to předpokládáme u něj, i my plníme naše smlouvy s Gazpromem. Zároveň platí, že když působíme v Evropské unii, musíme stoprocentně plnit požadavky, které vyplývají z evropské legislativy.

Ale nemyslím, že by projekt Eastring měl nějak zlepšit nebo zhoršit vztahy s Ruskem nebo s Gazpromem. Měl by být ku prospěchu všem zúčastněným. Ani Gazprom nemá žádný dlouhodobý zájem na eskalaci konfliktů, chce dodávat do Evropy co nejvíc plynu za co nejvíc peněz.

Nemyslím, že by projekt Eastring měl nějak zlepšit nebo zhoršit vztahy s Ruskem nebo s Gazpromem. Měl by být ku prospěchu všem zúčastněným.

ČESKÁ POZICE: Bude možné Eastring využívat také pro přepravu ruského plynu?

MAREČEK: Ano, plynovod nebude nabarven jedinou barvou – ani na modro, ani na zeleno.

ČESKÁ POZICE: Ruský plyn by tedy díky Eastringu mohl putovat přes Ukrajinu a Slovensko dál na Balkán, ale i z Turecka přes Balkán dál do západní Evropy?

MAREČEK: Přesně tak. Nejdůležitějším argumentem pro projekt Eastring je snaha diverzifikovat také zdroje plynu. Plynovod je plánován tak, aby byl od začátku postaven jako obousměrný. Umožňoval by tím do budoucna přepravovat také plyn z alternativních zdrojů do západní Evropy. Tedy z Ázerbájdžánu, Iráku, Egypta či Íránu. Surovina z těchto zemí se bude přepravovat přes Turecko a následně může putovat plynovodem Eastring.

Tento projekt vlastně nahradí jak South Stream, tak plynovod Nabucco, který měl do Evropy přivést neruský plyn. A zatímco kontinentální část South Streamu měla podle posledního aktualizovaného rozpočtu stát více než devět miliard eur, Eastring bude stát méně než jednu miliardu eur.

Lákáme i velké západní hráče

ČESKÁ POZICE: Jak toho chcete dosáhnout?

MAREČEK: Eastring by v maximální míře využil existující infrastrukturu. V Rakousku, Německu a Itálii máte velké plynárenské křižovatky – takzvané huby, ze kterých vedou plynovody až na ukrajinskou hranici. Z Rumunska zároveň vedou existující plynovody až do Turecka.

Pro velké západní velké hráče typu OMV, RWE, E.ON či GdF by se otevřela možnost, jak případné přebytky plynu v Německu či Rakousku dodávat také na turecký trh

Pokud by se vybudovalo relativně krátké propojení, které nazýváme Eastring, bude do budoucna zajištěno využití těchto existujících plynovodů. A všechny balkánské státy včetně Rumunska, Bulharska, Řecka i zemí bývalé Jugoslávie získají možnost zásobovat se plynem z Německa, kde je surovina výrazně levnější. A pro velké západní velké hráče typu OMV, RWE, E.ON či GdF by se otevřela možnost, jak případné přebytky plynu v Německu či Rakousku dodávat také na turecký trh.

ČESKÁ POZICE: Kdo bude výstavbu nových úseků plynovodů financovat a hodlá se do těchto investic zapojit také Eustream či EPH?

MAREČEK: Financování projektu by měli primárně zajistit jeho akcionáři, v praxi tedy nejspíše půjde o konsorcium provozovatelů jednotlivých přenosových soustav. Využít by se mohlo i externí financování, například od Evropské investiční banky. A určitě prověříme i možnost dosáhnout na evropské dotace.

ČESKÁ POZICE: Nový plynovod bude nutné postavit především v Rumunsku – aby se tam napojil na již existující potrubí. Neobáváte se, že právě tam může být výstavba nové infrastruktury hodně složitá?

MAREČEK: Rumunsko je z několika důvodů specifické. Kdyby se postavil South Stream, který se měl Rumunsku vyhnout, existující tranzitní plynovody tam zůstanou prázdné. Je v rumunském zájmu, aby se pro toto potrubí našlo alternativní využití. Další specifikum je, že Rumunsko má roční spotřebu plynu zhruba na úrovni dvanácti miliard metrů krychlových, ale samo těží zhruba jedenáct.

Je v rumunském zájmu, aby se pro toto potrubí našlo alternativní využití

Podle posledních zpráv se navíc Rumunům otvírají nové možnosti těžby v Černém moři a také možná břidlicového plynu na pevnině. Naleziště v Černém moři rozvíjí společnost OMV Petrom, která patří do skupiny rakouské OMV, a americký ExxonMobil. Nový plynovod pak zajistí možnost dodávek vytěžené suroviny do velkých plynárenských hubů. Dnes potřebná infrastruktura neexistuje.

Maďarsko versus Ukrajina

ČESKÁ POZICE: Maďarsko by Eastring obešel?

MAREČEK: Navrhujeme dvě varianty, jak vést plynovod ze slovenských Velkých Kapušan do Rumunska. Je to zhruba 90 kilometrů, jedna možná cesta vede přes Ukrajinu, druhá přes Maďarsko. Obě cesty, jak ukrajinská, tak maďarská, jsou možné a validní. Výhodou ukrajinské cesty je, že tam už potrubí existuje a vede až na rumunskou hranici. Není potřeba nic stavět, takže tato varianta je celkově o něco levnější.

Eastring by Ukrajině nebral zásadní objem tranzitu, naopak by umožnil přivést na Ukrajinu plyn, který bude předtím doveden do Turecka

Ani vedení Eastringu přes Maďarsko by ale v žádném případě nebylo protiukrajinským řešením, jako byl South Stream. Eastring by Ukrajině nebral zásadní objem tranzitu, naopak by umožnil přivést na Ukrajinu plyn, který bude předtím doveden do Turecka, tedy kaspický plyn a v budoucnu patrně i íránský.

ČESKÁ POZICE: Počítáte s tím, že by pro přepravu plynu mezi západní Evropou a plynovodem Eastring byly využity české plynovody Net4Gas?

MAREČEK: Pro provozovatele plynovodů Net4Gas je to velká příležitost. Český Net4Gas a slovenský Eustream už dnes spolupracují na několika projektech navyšování přepravní kapacity plynovodů. Přdevším na česko-slovenské hranici, pracujeme na zvyšování přeshraniční kapacity v Lanžhotě.

Síť Net4Gas i Eustreamu je už dnes využívaná také k reverznímu toku plynu ze západu na východ – pro zásobování Ukrajiny

Síť Net4Gas i Eustreamu je už dnes využívaná také k reverznímu toku plynu ze západu na východ – pro zásobování Ukrajiny. A věříme, že veškerá volná kapacita, která bude existovat v českých potrubích Net4Gas, bude určena pro tok plynu na Lanžhot, na Slovensko a dál na východ na Ukrajinu, do Maďarska, na Balkán a případně až do Turecka.

ČESKÁ POZICE: Klíčové bezpochyby bude, zda projekt získá podporu Evropské komise. Máte nějaké reakce z Bruselu? Místopředseda komise Maroš Šefčovič chystá pracovní platformu, která by měla mimo jiné projednávat také tento projekt.

MAREČEK: Chápu to tak, že místopředseda Evropské komise Šefčovič chystá pracovní platformu, která by měla najít řešení pro více úkolů. Půjde právě o hledání alternativních zdrojů plynu, alternativních tras plynovodů a zajištění bezpečnosti dodávek – primárně pro balkánské země, které byly dotčeny zrušením South Streamu.

Zároveň se hledá projekt, který bude poskytovat Evropě největší flexibilitu v dlouhodobém horizontu. Tedy tranzit alternativních zdrojů plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Navíc by chtěl Brusel dospět k projektu, který vyřeší co nejvíce problémů za co nejméně peněz v co nejkratším čase. Právě proto má Eastring velké šance a chceme tento projekt nabídnout.

Brusel by chtěl dospět k projektu, který vyřeší co nejvíce problémů za co nejméně peněz v co nejkratším čase. Právě proto má Eastring velké šance a chceme tento projekt nabídnout.

ČESKÁ POZICE: Už v Bruselu vzali jako hotovou věc, že projekt South Stream skončil? Z reakcí to zatím moc nevypadalo.

MAREČEK: Myslím, že Brusel v tomhle dlouhodobě zastává konzistentní pozici. Pokud chce někdo stavět plynovody na území EU, musí dodržovat evropská pravidla.

ČESKÁ POZICE: Eustream má dva významné akcionáře – holding EPH a slovenský stát. Zatím se ale zdálo, že jeden z těchto akcionářů o celé věci příliš informován nebyl. Slovenské ministerstvo hospodářství uvedlo, že se o projektu Eastring dozvědělo z tisku…

MAREČEK: V současné době je o projektu informováno jak slovenské ministerstvo hospodářství, tak ministerstvo zahraničí. A předpokládám, že jejich prostřednictvím je informován také premiér Robert Fico. Máme v Bratislavě každý týden několik schůzek. Projekt je relativně mladý, dolaďujeme jej, jednáme s partnery v Rumunsku, Bulharsku i Maďarsku, dostáváme se k dalším detailům. A o všem hodláme průběžně detailně informovat slovenské ministerstvo hospodářství.

ČESKÁ POZICE: Iniciativa přichází přímo ze společnosti Eustream, nikoliv z vlády. Původní motivace tedy asi vycházela spíše ze snahy o komerční využití současných slovenských plynovodů než z úvah o zajištění energetické bezpečnosti?

MAREČEK: Eustream má zhruba 850 zaměstnanců a naši lidé hledají každou příležitost, jak co nejlépe využít to, co máme k dispozici. To se týká projektu reverzního toku plynu na Ukrajinu, výstavby plynovodu do Maďarska, který právě zahajuje testovací provoz, a také projektu Eastring.

Snažíme se dívat na věci z jiné perspektivy a hledat nová, často nevšední řešení všedních problémů

Úvahy o těchto projektech vzešly z podhoubí Eustreamu. Máme silné strategické oddělení – analytici, kteří tam pracují, systematicky čtou všechny zprávy, které vycházejí v Evropě o plynu. Monitorují tisk, studují statistiky, neustále něco vymýšlejí. Snažíme se dívat na věci z jiné perspektivy a hledat nová, často nevšední řešení všedních problémů.

Cesta plynu všemi směry

ČESKÁ POZICE: Podívejme se na parametry chystaného plynovodu Eastring. Platí, že ta část plynovodu, kterou bude třeba ještě postavit, by měla být dlouhá 570 kilometrů?

MAREČEK: To je nejkratší varianta – minimalistická varianta, která stačí k dosažení cílů, o kterých jsem mluvil. Může ale být o něco delší, pokud to bude výhodnější pro zúčastněné země. Minimalistická varianta je 570 kilometrů a měla by stačit k dosažení cílů. Ta počítá s napojením na existující plynovody v Rumunsku.

Záleží, jak se k těmto různým variantám postaví politická reprezentace a techničtí odborníci zemí, přes které plynovod povede

Jsou tu i jiné varianty – nový plynovod, který by vedl až do Bulharska, by byl dlouhý zhruba 730 kilometrů. Na bulharsko-tureckou hranici je to necelých 800 kilometrů. Záleží, jak se k těmto různým variantám postaví politická reprezentace a techničtí odborníci zemí, přes které plynovod povede.

ČESKÁ POZICE: Jaká bude přepravní kapacita Eastringu?

MAREČEK: V první fázi by to určitě mělo být deset miliard metrů krychlových plynu ročně. Ale plynovod by měl být navržen tak, aby postupně umožnil přepravit až 40 miliard v obou směrech. Těch deset miliard je minimum, protože vycházíme z toho, že primárním cílem je poskytnout rychlou alternativu celému Balkánu.

Importní potřeba všech balkánských zemí včetně Řecka činí zhruba jedenáct nebo dvanáct miliard za rok. Samotný plynovod ale umožní přepravovat zhruba 40 miliard kubíků. Pak už bude záležet na tom, kolik postavíte kompresorových stanic. To už není natolik složité a drahé, největší část investice je vždy do potrubí.

ČESKÁ POZICE: Tato kapacita by tedy byla jen o 15 miliard nižší než třeba Nord Streamu. A jsou to zhruba dvě třetiny dosud plánované kapacity South Streamu.

MAREČEK: Ano. Důležité ale je, že plynovod bude obousměrný, surovina může téct ze západu na jihovýchod, z jihovýchodu na západ nebo i z východu na jihovýchod. A je to oproti South Streamu mnohonásobně levnější řešení, které je navíc v úplném souladu s evropskou legislativou. Proto jsme optimisté.

Důležité je, že plynovod bude obousměrný, surovina může téct ze západu na jihovýchod, z jihovýchodu na západ nebo i z východu na jihovýchod

ČESKÁ POZICE: Ředitelem pro rozvoj a vztahy s veřejností Eustreamu se nedávno stal bývalý český premiér Mirek Topolánek. Souvisí to s prosazováním plynovodu Eastring?

MAREČEK: To ne, ale je to vítaná kombinace. Bylo o tom rozhodnuto předtím, než jsme přišli s ideou Eastringu. Mirek Topolánek se stal naším zahraničním emisarem, má na starosti zahraniční komunikaci a jednání na politické úrovni. Účastní se i jednání za Eustream v Bruselu. Je tu spousta otevřených otázek, které se týkají třeba reverzního toku plynu na Ukrajinu nebo změn evropské regulace. A pro jednání například s bulharským premiérem je Mirek Topolánek jako bývalý šéf vlády ideální partner z naší strany.

Tomáš Mareček (38)

  • Vystudoval Fakultu financí Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • Pracoval v oddělení fúzí a akvizic skupiny J&T, poté nastoupil do společnosti Kablo Elektro, kde nejprve spolupracoval na restrukturalizaci společnosti a následně působil na pozici finančního ředitele.
  • V letech 2007 až 2009 se podílel na akvizicích několika společností.
  • Od roku 2011 je členem představenstva společnosti Pražská teplárenská.
  • V lednu 2013 se stal předsedou představenstva společnosti Eustream.