Věděl to autor sci-fi Robert A. Heinlein i ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman – oběd zadarmo neexistuje. Teorie, která je ve světě známá pod akronymem Tanstaafl (There ain’t no such thing as a free lunch) je v zásadě prostá: Když jednotlivec anebo skupina dostanou něco zadarmo, musí to někdo jiný zaplatit. Pokud neexistují přímé náklady pro individuum, vzniknou náklady pro společnost jako celek. Jednoduše řečeno, abychom dostali věc, kterou máme rádi, musíme se vzdát jiné oblíbené věci.
Zjistit, čeho se budeme muset vzdát, chceme-li nadále prostřednictvím internetu volně sdílet muziku, se v diskusním bloku nazvaném „Umění (ne)ocenit umění“ pokusili představitelé hudebního průmyslu a České pirátské strany. V pražském divadle NoD tak vedle sebe minulý týden při příležitosti 20. narozenin klubu Roxy usedli hudebník a vydavatel Vladimir 518, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, hudební skaut a manažer Martin Červinka, Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby, předseda představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Roman Strejček a manažer klubu Roxy Jaroslav Stanko.
Videozáznam z diskuse můžete zhlédnout na stránkách ČESKÉ POZICE.
Svobodný internet je utopie
S internetovým pirátstvím je to v Česku jako s fotbalem a politikou: Každý na ně má názor, jen málokdo mu ale opravdu rozumí. Nejhlasitěji se k tématu logicky vyjadřuje Česká pirátská strana a kolektivní správci jako Ochranný svaz autorský (OSA), Integram a spol. Jen zřídka je však slyšet hlas těch, jichž se problematika bytostně týká. Proto bylo velmi osvěžující poslechnout si v divadle NoD názory Vladimíra Brože, známého především pod pseudonymem Vladimir 518. Je jedním z nejdéle působících rapperů české hiphopové scény, členem legendární skupiny Peneři strýčka Homeboye, zakladatelem labelu Bigg Boss a dle vlastních slov nadšeným uživatelem svobodného internetu.
Vladimir 518: „Obávám se, že internet bude jednoho dne regulovaný. Impulzy tady již jsou.“Přesto věří, že je současná situace velmi nezdravá. „Připadám si jako Alenka v říši divů. Lidé mou tvorbu sice chválí, já ale vím, že by produkt mohl být tisíckrát zajímavější. Neustále vidím věci, které se nepovedly, protože nebylo možné je zafinancovat. Z velké části za to může aktuální atmosféra, kdy lidé za hudbu neplatí,“ říká Vladimir 518 a obává se, že boom internetu, skutečnost, že v kyberprostoru můžeme soubory volně sdílet, a s ní spojená digitální anarchie, vyvrcholí v jakési kolonizaci digitálního světa. „Bohužel je svobodný internet utopie. Obávám se, že bude jednoho dne regulovaný. Impulzy tady již jsou,“ upozorňuje rapper.
Prý si za to můžeme sami, protože si nejsme schopni vážit sociální struktury, která kolem hudby vzniká. Jako příklad fungující scény Vladimir 518 uvedl black metalisty, kteří jsou zvyklí chodit na koncerty, kupovat si trička i cédéčka. „Je to vzájemný zdravý vztah, jenž umožňuje těm kapelám pokračovat v cestě, kterou započaly,“ soudí rapper. Nenechal si ujít ani možnost rýpnout do svých vlastních fanoušků: „Bohužel, hiphopové publikum je natolik primitivní, že toho není schopno. To jsou lidé, kteří umí jenom brát.“
Absence adekvátních služeb
Že bychom se již brzy mohli dočkat regulace internetu, vehementně odmítá předseda pirátské strany Ivan Bartoš. Dle něj český hudební průmysl v současné chvíli není schopný spotřebitelům nabídnout službu, která by reflektovala potřeby internetové generace. Možností je podle kapitána pirátů nespočet, chybí však vůle komerční sféry je otestovat. Ta raději lpí na starých modelech. „Až budou v Česku adekvátní digitální služby, nebude už nutné řešit regulaci internetu,“ domnívá se Bartoš.
Roman Strejček (OSA): „Hudebních internetových služeb v Česku již existuje řada, přesto se o ně nikdo nezajímá, protože je příjemnější stahovat zdarma.“Jeho názor se setkal s pozitivní odezvou publika. „Hledání obchodního modelu je celosvětový problém a tady v Česku ho asi nevyřešíme. Mé děti by si například rády koupily službu typu amerického Netflix (nejpopulárnější americká digitální videotéka s téměř 25 miliony předplatitelů – pozn. red.), jenže to u nás není možné. Přitom existuje část společnosti, která by za ně platila, stejně, jako platí televizní poplatky, satelit a UPC,“ komentoval diskusi jeden z diváků a podotkl: „Vydavatelské domy se současnou situaci snaží kočírovat smlouvami typu ACTA, jenže technologie mají tu vlastnost, že na právo kašlou. Internet se regulovat prostě nepovede.“
Předseda představenstva Ochranného svazu autorského Roman Strejček přiznal, že průmysl zaspal a dostatečně brzy nezačal hledat alternativní cesty, jak dostat digitální cestou zajímavý obsah ke konzumentům. Zároveň však upozornil, že řada hudebních internetových služeb v Česku již existuje, přesto se o ně nikdo nezajímá, protože je příjemnější stahovat zdarma. Dle šéfa OSA v současné době jednoduše chybí úcta k duševnímu vlastnictví.
K tomuto názoru se přiklonil i manažer klubu Roxy Jaroslav Stanko. Bartoše prý obdivuje za to, že věří, že by lidé byli ochotni platit za něco, co je k mání zadarmo. „Když budu v klubu u jedněch dveří vybírat vstup a u druhých ne, kterými myslíte, že všichni půjdou?“ reagoval Stanko spíše řečnickou otázkou.
Škoda 120 a product placement
To, že si uživatelé zvykli „obědvat“ bez placení, dle hudebního skauta a manažera Martina Červinky českým umělcům značně ubližuje. „Paní v Los Angeles má deset milionů a ty nejlepší profesionály. Kdežto my zůstaneme okresním přeborem,“ soudí expert Červinka.
Anebo Škodou 120, ke které české muzikanty přirovnal Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby. Raušer však tvrdí, že peníze v Česku nejsou zdaleka jediným problémem. Dle něj zde nemáme talenty, kteří by se dokázali autorsky prosadit. Chybí vzdělání. „Nejsou zde lektoři, kteří učí kompozici, songwriting, formování zvuku, vzájemnou komunikaci hudebníků. V zahraničí to pak vyzní jako hudba od babičky, a ta nemá šanci na úspěch,“ zní jeho zdrcující verdikt.
Když hudbu nefinancují lidé, musejí ji financovat firmyNedostatek financí v hudebním průmyslu však zdaleka neznamená pouze to, že nejsme schopni konkurence se zahraničními trhy. Mění i muziku samotnou. „Když ji nefinancují lidé, musí ji financovat firmy. Začíná období product placementu. Neustále mi někdo volá, abych natočil track o tom či onom produktu. Tím, že něco dostáváme zadarmo, strašně moc ztrácíme,“ postěžoval si Vladimir 518.
Diskusi, která se samozřejmě neobešla bez obligátních slovních přestřelek mezi pirátem Bartošem a šéfem OSA Strejčkem, nakonec relativně smířlivě uzavřel Červinka: „Internet dnes už nikdo nezastaví. Kdo bude chtít stahovat, cestu si najde. Raději bych se teď snažil ho využít jako nástroj k propagaci. Průmysl zatím musí improvizovat a třeba už za několik málo let budou fungovat služby, za něž lidi budou ochotni platit. Opravdová kultura přežije a bude dobře.“
Že by přeci jen existovala možnost, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“?