Angolské město duchů – předzvěst novodobé kolonizace Afriky?

Číňané v Africe stavějí jako o závod. Vzájemná obchodní výměna stoupla za posledních deset let více než sedmnáctkrát.

Petr Zelenka 12.7.2012

Nova Cidade de Kilamba – nové angolské město město přibližně za tři a půl miliardy dolarů pro půl milionu obyvatel zeje prázdnotou. Střední třída, pro kterou jsou bytové domy koncipovány, v zemi jednoduše neexistuje – většina lidí v nedalekém hlavním městě bydlí ve slumech. Čínské firmy přesto poblíž Luandy postavily 750 osmipatrových domů, stovku obchodů a tucet škol. Žádné služby ale pořádně nefungují a byty jsou neobsazené – z 2800 dokončených jednotek se prodalo 220. Kilamba je však pouze jedním z několika podobných vládních projektů – po Angole prý takovýchto satelitních městeček vyrůstá více.

Podivného města si povšimla britská BBC, která zde natočila reportáž. Město, které nazvala „děsivě tichým“, připomíná podobný projekt ve Španělsku – od základů nově postavené městečko Sesena Nuevo, které bylo dokončené v roce 2008, doplatilo na finanční krizi. V Africe je ale problém jiný, po bytech za 120 – 250 tisíc dolarů v Angole není poptávka. V zemi, která měla donedávna mnohem těžší problémy, než nějakou finanční krizi (ještě před deseti lety tam zuřila válka) a kde průměrný roční hrubý domácí produkt na osobu činí něco přes pět tisíc dolarů, působí nové byty pro střední třídu jako špatný vtip.

Angolská vláda se nedávno rozhodla část bytů levně pronajímat sociálně slabším, Jde o předvolební tah?Paulo Cascao, šéf společnosti Delta Imobiliaria, která byty prodává, pro BBC uvedl, že angolská vláda se nedávno rozhodla část bytů levně pronajímat sociálně slabším lidem, o které v této africké zemi není nouze. Podle BBC však může jít o pouhý předvolební tah – na konci srpna Angolu čekají parlamentní volby. Byl to koneckonců slib prezidenta z roku 2008, který stavbu inicioval. José Edurdo dos Santos, prezident Angoly, se tehdy totiž zaručil občanům, že do čtyř let nechá postavit byty pro milion lidí.

Polovina plánu se mu tedy splnit podařila. Úvěr na stavbu, kterou provedl čínský státní koncern China International Trust and Investment Corporation (CITIC), Angola již skoro celý splatila ropou. Ostatně, podle magazínu China Brifing putuje do Číny nejvíc africké ropy právě z Angoly.

Ambiciózní Čína

Většina lidí, které štáb BBC potkal, byli čínští dělníci, kteří bydleli v nedalekých buňkách. Za zaznamenání stojí i fakt, že v těch několika málo obchodech, jež jsou otevřené, je k mání většinou čínské zboží.

Britský deník Daily Mail podotýká, že čínská expanze do Afriky připomíná počínání západních velmocí v 18. a 19. století a Kilamba je toho příkladem. Afrika má totiž velké nerostné bohatství, o které má ambiciózní Čína zájem. Další podobnou zemí je Jižní Súdán, kterému Čína letos půjčila na infrastrukturu až osm miliard dolarů.

Neobydlená Kilamba je dalším důkazem, že pokud čínská stavební firma získá zakázku, nezastaví před ničím, ani před sebeabsurdnějším projektem. Vždyť to byla právě čínská společnost, jejíchž 1600 zaměstnanců před dvěma lety konvertovalo k islámu, aby mohli stavět železnici k poutnímu místu v Mekce.

Za poslední dekádu se podle Daily Mailu v Africe usadilo až 750 tisíc ČíňanůMožná to ale celé nebyl zpackaný vládní projekt. Je tu ještě jiná možnost, kterou lehce nadhazuje Daily Mail. Když vezmeme v potaz, že čínská vláda stále vše centrálně plánuje, podle některých není vyloučené, že čínské firmy připravují infrastrukturu a zázemí pro vlastní lidi. Za poslední dekádu se podle Mailu v Africe usadilo až 750 tisíc Číňanů, což není zrovna málo.

Například právě v Angole musejí podle mezistátní dohody 70 procent všech angolských vládních tendrů získávat čínské firmy. Ty většinou nezaměstnávají Afričany s odůvodněním, že jsou podle nich „líní a nekvalifikovaní“. Navíc, podle Mailu Čína k tomu všemu ještě posílá do Afriky k práci některé ze svých odsouzených. S masovým přílivem přistěhovalců z přelidněné Číny by se pak čínská ekonomická expanze do Afriky skutečně dala nazvat kolonizací. Západ by v takovém případě měl zpozornět.

Čínský vliv v Africe totiž v uplynulých letech masivně vzrostl. Důvodem jsou tamní přírodní zdroje, zejména ropa, železná ruda a měď, které se dovážejí do Číny, aby se zpracované v podobě automobilů a obuvi vracely zpátky. Vzájemná obchodní výměna mezi Pekingem a Afrikou stoupla za posledních deset let více než sedmnáctkrát na 70 miliard dolarů. Obchodní dohody podepsalo více než 40 zemí včetně Ugandy, Keni či Alžírska.