Anatomie korupce: rozdělování a čištění výnosů

Vláda i opozice mají protikorupční strategii. Nebo to přinejmenším tvrdí. Mají ji i kraje a obce, existuje speciální protikorupční tým policie a na toto téma se specializují i státní zástupci. Skoro by to mohlo vypadat, že korupce má na kahánku, a pokud bychom si mohli vypůjčit hlášku z filmu Pelíšky, vítězně nahlas zvoláme: „Dávám korupci rok, maximálně dva.“

Realita je však trochu jiná. Korupce je stejně tak neporazitelná jako prostituce. Provází lidstvo od nepaměti a bohužel ho asi doprovodí i do hrobu. V některých zemích je možná větší, v některých menší, ale škodí všude. Lidstvo ji úplně neporazí nikdy, ale s korupcí je třeba neustále bojovat, jinak nás úplně pohltí. Problém České republiky tkví v tom, že u nás překročila všechny meze a je třeba ji vrátit alespoň do celosvětového průměru.

ČESKÁ POZICE se chce věnovat, a to nejenom jednorázově, tématu, jak napadnout korupci ve fázi rozdělování a čištění výnosů z ní pocházejících. Hodláme se zaměřit na opatření, která v podstatě nic nestojí, je možné je aplikovat beze změny stávajících zákonů a velice rychle. Tak jako kterékoliv opatření nemohou zabránit korupci úplně, ale jejím účastníkům tím ztíží život a třeba je donutí udělat chybu. Jedná se o změny, jež nedopadnou na korupci v řádu desetitisíců, ale o to víc na tu v řádech stamilionů a miliard. A o omezení této, řekněme gigakorupce, nám jde nejvíce.

Jak se čistí a rozděluje

Popišme si nejprve nejběžnější způsoby rozdělování výnosů z korupce a jejich čištění.

• Nejprve korupce menší, řekněme v řádu do stovek tisíc. Tady většinou podnikatel, který dostal zakázku nebo nějaký jiný výnosný obchod, vyzvedne peníze z banky jako svoji zdaněnou odměnu a předá ji politikovi, nebo úředníkovi, s kterým byl domluven. Alternativou je, že si od něj za nadhodnocenou cenu koupí nějakou věc nebo akcie obchodní společnosti či něco podobného;
• Další variantou je proplacení faktury nějaké firmě, za nějakou službu, jejímž předmětem většinou není hmotná dodávka. Majitel této firmy je většinou známý politika anebo úředníka a tento majitel už se postará o vyzvednutí peněz v hotovosti a předání;
• Třetí možností je použití osoby, která se na podobné operace zaměřuje a nabízí svoji službu na profesionální úrovni oběma stranám, tedy tomu, kdo uplácí i tomu, kdo je uplácen.

Komplexní korupční servis

Velkou otázkou je to, nakolik by pomohlo, nebo naopak uškodilo majetkové přiznání

Během posledních let došlo k výrazné sofistikaci těchto služeb. Takový prostředník už dávno není jen přenašečem peněz v obálce, ale nabízí komplexní servis, včetně daňového a právního poradenství, zakládání a správu zahraničních společností a jiné. Má špičkové právníky a odborníky na praní špinavých peněz. Obchody už dávno jen nezprostředkovává, ale aktivně vyhledává a pomáhá v jejich realizaci, a to především ve fázi vytváření podmínek výběrových řízení (kde se podle našich informací realizuje 90 procent korupce), ale i vyhodnocování tendrů, podpisu smluv a následného zvyšování ceny oproti původní nabídce.

Jedná se o celé nové odvětví s obratem v řádu desítek miliard korun. Taková firma už dávno nepracuje jen pro politiky jedné strany, ale má vztahy napříč celým politickým spektrem a výsledky voleb ji až zas tak nevzrušují. Své klienty oslovuje ne šeptem někde v ústraní, ale má profesionální prezentace, kde vyzdvihuje své přednosti oproti konkurenci v oboru. Těsné vazby na policii, státní zástupce a soudce jsou důležitým předpokladem úspěchu.

Největší překážkou v práci takových specialistů je zákon proti praní špinavých peněz a mezinárodní spolupráce při jeho aplikaci v praxi. Velkou otázkou je to, nakolik by v této oblasti pomohlo, nebo uškodilo majetkové přiznání. My jsme toho názoru, že nelze prohlásit všechny občany za zločince a přinutit je, aby prokázali opak. Stejnou logikou by se mohlo stát, že když ve vaší ulici někdo něco ukradne, policie projde všechny byty v blízkosti, zdali se tam ukradené věci nenalézají. Stejně tak, když se ve vašem městě najde mrtvola, jste vrahem, pokud nedokážete opak. Naopak se domníváme, že existuje řada jednoduchých a levných metod jak odhalovat korupci u těch, kteří se jí dopouštějí, a neterorizovat přitom ostatní.

Jde o veřejný sektor

Navrhujeme opatření pro ztížení rozdělování a praní výnosu z korupce ve třech oblastech:

• Obchodní rejstřík a Sbírka listin;
• Výkaznictví podnikatelů a obchodních společností;
• Povinné články ve smlouvách veřejného sektoru s dodavateli.

Následující opatření jsou založena na tom, že se budou týkat jen těch, kteří mají obchodní kontakty s veřejným sektorem – řekněme ve výši milion korun ročně a více. Pro ostatní by zůstalo vše při starém.

Obchodní rejstřík a Sbírka listin je nedocenitelný podklad pro kontrolu korupce občany a novináři. Naše návrhy pro tuto oblast jsou následující:

• Celý obsah Sbírky listin společnosti bude přístupný každému, kdo o to projeví zájem;
• Do Sbírky listin musí zakládat rozvahu, výsledovku a přílohy i podnikatelé – fyzické osoby;
• Sankce za neuložení povinného dokumentu do Sbírky listin by byly například 10 000 korun za den zpoždění, bez možnosti zmírnění;
• Materiály o valných hromadách budou obsahovat seznam akcionářů, akcionář se může nechat zastoupit, ale nesmí zůstat anonymní.

Výkaznictví pro společnosti a podnikatele – fyzické osoby mající obchodní vazby na veřejný sektor by muselo obsahovat následující údaje podepsané statutárním orgánem společností, eventuálně podnikatelem:

• Seznam všech provizních smluv uzavřených v souvislosti se získáním zakázek pro veřejný sektor a výše plnění. Pokud subjekt nabízející zprostředkování není fyzickou osobou, rozklíčování jeho akcionářské struktury;
• Výběr hotovosti společností a rozepsání všech výběrů nad 10 000 korun s datem výběru, a to ve všech bankách;
• Seznam všech smluv uzavřených společností na dodávky obsahující nehmotné plnění, jako jsou komisionářské smlouvy, marketingové a jiné studie, dodání individuálně vytvořeného softwaru a další;
• Akvizice podílů v jiných společnostech, kde nelze dohledat vlastníka akcií podle obchodního rejstříku.

Poslední oblastí by byly povinné části smluv, které státní sektor musí prosadit do smlouvy s dodavateli. Tato ustanovení už musejí být součástí zadávací dokumentace výběrového řízení:

• Seznam všech podílníků společnosti, pokud podíly nejsou obchodovány na veřejných burzách. Pokud podílníky nejsou fyzické osoby, tak seznam podílníků společnosti směrem „nahoru“ až na úroveň fyzických osob, anebo společností obchodovaných na burzách;
• Povinnost dodavatele zavázat všechny subdodavatele dodávající více než 5 procent dodávky k plnění všech povinností výše zmíněných, spojenou s citelnými sankcemi pro generálního dodavatele, pokud subdodavatelé tyto povinnosti nesplní. To by platilo přirozeně i pro zahraniční dodavatele;
• Závazek o zpřístupnění účetnictví dodavatele, a to až do stupně prvotních dokladů (tedy smluv a faktur) pro auditora jmenovaného veřejnoprávním subjektem, od okamžiku uzavření smlouvy až do tří let po uskutečnění poslední dílčí dodávky.

Drsné, ale bez korupce

Že by to znamenalo poměrně drsné odkrytí dodavatelů veřejného sektoru, je jasné. Na druhou stranu by každý měl možnost se takové proceduře vyhnout – stačí pro veřejný sektor nedodávat. Popsaná opatření by samozřejmě znamenala zvýšenou administrativní náročnost. Pravděpodobně by však zamezila nebo výrazně ztížila distribuci a „vyprání“ výnosů z korupce ve veřejnoprávním sektoru.

V sázce je výrazné snížení korupce odhadované ve veřejnoprávním sektoru na více než 80 miliard korun ročně. To už je cíl, o nějž stojí za to se trochu poprat.

Každý, kdo dnes bojuje o hlasy voličů veřejným přihlašováním se k různým protikorupčním strategiím, by měl jasně říci, zda je ochoten něco takového prosazovat, nebo ne.