Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vytvořil interaktivní aplikaci s názvem Stroj času klimatických změn, jejíž součástí jsou čtyři vizualizace. Ty sledují vývoj a dopad klimatických změn na Zemi v minulosti i budoucnosti na základě tání ledovců, hladin moří, emisí oxidu uhličitého a průměrné globální teploty.
První vizualizace – tání ledovců (Sea Ice) – ukazuje meziroční úbytek ledu v Arktidě od roku 1979, kdy jej začaly satelity sledovat, do roku 2010. Záběry jsou vždy z konce léta.
Druhá vizualizace se týká hladiny moří (Sea Level). Satelity NASA zjistily ztenčování části Grónského ledovce, což způsobuje pozvolné stoupání hladiny moří. Pokud by tento ledovec celý roztál, hladiny oceánů by se zvýšily o pět až sedm metrů. Vizualizace ukazuje na čtyřech částech Země – jihovýchodu USA, amazonské deltě, severní Evropě a jihovýchodní Asii – území, jež by byla v takovém případě zaplavena.
Třetí vizualizace – emise oxidu uhličitého (Carbon Emissions) – představuje, jak se od roku 2003 do roku 2010 měnil objem emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Ten někteří vědci považují za jednu z hlavních příčin globálních klimatických změn, a proto se jeho emise snaží mnoho států regulovat. Z vizualizace vyplývá, že množství emisí oxidu uhličitého v ovzduší v uvedeném období narůstalo. To se však mění v dlouhodobých cyklech a sedm let je příliš krátká doba na nějaké závěry o dopadu na klimatické změny. Podle některých odborníků například v době dinosaurů bylo tohoto plynu v ovzduší několikrát víc než dnes.
Červená, nikoliv modrá planeta
V oblasti klimatických změn se nejvíc diskutuje o oteplování Země, čehož se týká čtvrtá vizualizace – průměrná globální teplota (Average Global Temperature). Tato vizualizace se odvíjí od roku 1884, kdy podle vědců pravděpodobně odstartovala současná fáze takzvaného globálního oteplování spojovaná s vrcholící průmyslovou revolucí a s ní souvisejícím spalováním fosilních paliv a odlesňováním. Toto oteplování ale pravděpodobně ovlivňuje i narůst emisí oxidu uhličitého.
Interaktivní aplikace NASA neposkytuje odpověď na otázku, zda klimatické změny způsobuje člověk
Na čtvrté vizualici je mapa světa v roce 1884 zcela modrá, postupem k roku 2010 však červená. Z toho vyplývá, že průměrná teplota na Zemi se v tomto období ve většině světa zvyšovala – „jen“ však o pár stupňů Celsia.
Takzvaní popírači globálních klimatických změn většinou neprotestují proti nim samotným, ale proti tomu, že je způsobuje člověk. Mnoho vědců a téměř všechny vlády souhlasí s tím, že část změn je antropogenních, a proto se snaží globálním klimatickým změnám předcházet. Jiní vědci a politici včetně dosluhujícího českého prezidenta Václava Klause však vliv člověka popírají.
Na tento zásadní problém však interaktivní aplikace NASA definitivní odpověď neposkytuje.