Lidovky.cz

Američané již nechtějí masivně „dotovat“ evropské bezpečí

Vlajka NATO. foto: Shutterstock

Vyšší tlak USA na evropské spojence z NATO, aby na obranu dávaly dvě procenta HDP, je podle českých představitelů splnitelný. Česko by mohlo dosáhnout této hranice do roku 2025.
  16:55

USA budou vždy chránit Evropu, ale ta musí pro svou obranu udělat mnohem více – především ohledně výdajů na obranu. Tak by se dala shrnout netrpělivě očkávaná poselství amerického viceprezidenta Mika Pence a šéfa Pentagonu Jamese Mattise při jejich nedávné první cestě za spojenci.

Američané již nechtějí, a ani nemohou stejně masivně „dotovat“ evropské bezpečí. V současnosti platí takřka tři čtvrtiny všech obranných nákladů v rámci NATO. A jejich trpělivost k evropským slibům pomalu dochází. „Amerika bude plnit své závazky, ale pokud vaše národy nechtějí vidět Ameriku utlumit své závazky k této Alianci, každé z vašich hlavních měst musí ukázat podporu naší společné obraně,“ rezonovala Mattisova slova před ministry obrany v Bruselu.

Osm místo pěti miliard

Reakci na „spravedlivý požadavek“ založený na „politické realitě“ chce Washington vidět už letos. A jasné plány od zemí, které musejí udělat nejvíc, chce na konci května při své první cestě v prezidentské funkci slyšet Donald Trump osobně. Kromě USA totiž dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice už příští rok avizovala také Litva.

Ministr obrany Martin Stropnický předpokládá, že se jeho resortu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mohlo dostat každoročně miliard osm.

Oproti tomu Česká republika dává jen 1,09 procenta, což ji řadí na sedmé místo od konce. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) je ale přesvědčen, že vláda a potažmo ČR je schopná své sliby splnit. „Zvyšujeme výdaje na obranu o devět až deset procent ročně. V roce 2020 chceme dosáhnout 1,4 procenta HDP a dvě procenta do roku 2025,“ řekl Stropnický v reakci na americká prohlášení.

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů. Ani současný růst obranného rozpočtu však dosažení slíbených 1,4 procenta HDP nepředpokládá. Podle schváleného výhledu má být na rok 2018 předpokládaný rozpočet 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy.

To by představovalo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo třeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliard a v roce 2020 ještě o necelých osm miliard vyšší. Ministr Stropnický předpokládá, že se jeho resortu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mohlo dostat každoročně miliard osm.

Český začarovaný kruh

Ministr financí a vicepremiér koaliční vlády Andrej Babiš (ANO) zatím nic konkrétního neslíbil: „Myslím, že zrovna s námi by prezident Trump mohl být spokojený. Oproti mnoha členským státům investice masivně navyšujeme a navyšovat i chceme. Zatím jsme se zavázali dostat se v roce 2020 na 1,4 procenta HDP. A když se to povede, není hranice dvou procent za dalších pět let úplně nereálná.“

Český přístup se točí v začarovaném kruhu. Experti i politici z celého politického spektra najdou čas od času shodu a prohlásí, že je třeba investovat do vlastní obrany. Jak toho dosáhnout i v době, kdy se ekonomice daří, ale ponechají stranou. Pak se situace opakuje.

Představitelé dalších dvou stran vládní koalice, které se současným stavem mohou něco udělat, potvrzují, že vůle znovu pečovat o bezpečnost, a tedy i pojistit si prosperitu by byla, ale každý by patrně preferoval jinak dlouhou cestu. Místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek trochu skepticky tvrdí, že jeho strana navrhuje větší navýšení rozpočtu na obranu už od roku 2013. „ČSSD a ANO jsou proti. Teď nás to dožene, místo 1,4 procenta HDP do roku 2020 máme jen 1,1 procenta,“ napsal v reakci na americká prohlášení na Twitteru.

Kritici razantnějšího přidání armádě argumentují hlavně tím, že armáda by si s takovým balíkem peněz najednou zřejmě neuměla poradit. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si myslí, že „je to všechno otázka dohody, jaké tempo je racionální“. Nesmyslné by podle něho bylo, aby se Česko závazek snažilo splnit během několika málo let.

Dokládá to i český přístup, který se točí v začarovaném kruhu. Experti i politici z celého politického spektra najdou čas od času shodu a prohlásí, že je třeba investovat do vlastní obrany. Jak toho dosáhnout i v době, kdy se ekonomice daří, ale ponechají stranou. Pak se situace opakuje.

Tlak na plnění slibů

Jsou to už téměř tři roky, co u příležitosti 15. výročí našeho vstupu do NATO podepsali představitelé všech politických stran zastoupených ve sněmovně kromě komunistů deklaraci, která shrnovala hlavní principy k zajištění bezpečnosti ČR a zastavení škrtů v obraně. V důsledku změněného bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině na ni navázala koaliční dohoda o obraně se závazkem navýšit výdaje na obranu z tehdejšího jednoho procenta na 1,4 procenta HDP do roku 2020.

Vláda nového amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby své sliby začali rychle plnit

Uplynuly tři roky a české výdaje na obranu jsou navzdory prokazatelně rostoucímu rozpočtu resortu obrany o devět až deset procent ročně stále těsně nad jedním procentem HDP. Členské země NATO se po letech škrtů zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu v roce 2014 na summitu ve Walesu. Vláda nového amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby své sliby začali rychle plnit.

Pence i Mattis připomněli, že s ohledem na plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu jsou alianční země rozděleny do tří skupin. Pět spojenců této úrovně obranných výdajů dosahuje, další skupina dokázala zastavit pokles a zahájila navyšování a poslední skupina zatím své závazky nenaplňuje a obranné rozpočty nezvyšuje.

Otázka efektivní obranyschopnosti

Česká republika patří do prostřední skupiny. Zhruba desetiprocentní zvyšování obranného rozpočtu ročně je vyšší tempo, než je tomu například u Německa, které zvýšilo svůj letošní obranný rozpočet o osm procent – Francie meziročně o dvě a Nizozemsko přibližně o čtyři procenta. Experti ale upozorňují, že s předvídaným průměrným ročním nárůstem HDP bude procentuálně vyjádřený obranný rozpočet i při pravidelném meziročním nárůstu výdajů na obranu o pět miliard korun prakticky stagnovat, spíše však klesat až pod jedno procento HDP.

Kritici procentuálního vyjadřování podílu obranných výdajů na obranu namítají, že takové údaje nic neříkají o tom, jak efektivně je naplněna potřeba obranyschopnosti daného státu

„Pozice ČR je v tomto ohledu ostudná, jsme – při odhlédnutí od Islandu a Lucemburska pátí nejhorší. Naše výdaje v posledních letech rostou pouze růstem HDP, jsme nadále na jednom procentu,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). Česká republika podle něho neplní ani svůj koaliční závazek – tedy dosažení 1,4 procenta v roce 2020. „Nereagovali jsme ani na vypuknutí války na Ukrajině. Naše chování bych nazval vědomím sebepoškozováním se,“ dodal.

Kritici procentuálního vyjadřování podílu obranných výdajů na obranu ale namítají, že takové údaje nic neříkají o tom, jak efektivně je naplněna potřeba obranyschopnosti daného státu. Zda je to moc, nebo málo pro jeho ozbrojené síly vzhledem k jejich početnímu stavu a technologické úrovni. Navrhují proto počítat jen přírůstky v absolutních číslech. České vládě se totiž sice podařilo obrátit negativní trend ve financování armády, navzdory tomu v tabulkách sklouzla na nižší pozice.

NATO a výdaje na obranu.

Nové velké modernizační projekty

Zdá se však, že by se Česká republika, potažmo armáda, v příštích letech mohly pořádně „nadechnout“. Ministr obrany Martin Stropnický před časem nastínil, že investice do obrany musejí být navázány na tři základní věci. Za prvé, může být sice hezké nakupovat ve velkém, ale vybavení musí mít kdo používat – tedy, že armáda musí nejprve mít dostatečný počet vojáků, kterých po letech loni přibylo a i letos chce naplnit kvóty nových profesionálů.

Nové velké modernizační projekty armády se už rozbíhají a podle ministra obrany Martina Stropnického právě v první polovině příštího desetiletí bude reálné zajistit i „vstřebání“ mnohem vyšších obranných výdajů

Za druhé pak musí být jasno, co nakupovat. Armáda tak po letech ostré kritiky, že ani neví, co potřebuje, a po řadě skandálních nákupů, má schválený základní dokument Koncepce výstavby Armády ČR, který definuje oblasti a vybavení v konkrétním čase, kdy ho armáda chce a proč pořizovat.

Třetí zásadní podmínkou, uzavírající pomyslný kruh, jsou finance. Je jasné, že nelze mít nafouknutý rozpočet na investice, když není připraveno, za co je utratit. Tomu možná dosud také bránil příliš složitý a zdlouhavý proces akvizic při pořizování nové techniky navázaný na chybějící dlouhodobé plány armády. Trochu paradoxní patová situace, kdy naříkala, že nemá jistotu financování rozvoje a modernizace a politici zase, že je slabá, a peníze ji nedají, protože neví, za co je utratit, by proto mohla skončit dalším dlouho čekávaným tahem.

Nové velké modernizační projekty armády se už rozbíhají a podle ministra obrany Martina Stropnického právě v první polovině příštího desetiletí bude reálné zajistit i „vstřebání“ mnohem vyšších obranných výdajů. Řečeni jinak, že investice armáda bude umět efektivně a účelně využít. „Je třeba si uvědomit, že růst výdajů nebude jen pasivní spotřeba, projeví se v řadě dalších oblastí, od školství až po technologie a český průmysl,“ upozornil Ivan Gabal.

Bezpečnost zaručuje prosperitu

Česká republika musí své závazky vůči spojencům splnit. Podle místopředsedy snběmovního výboru pro obranu Ivana Gabala (KDU-ČSL) je možné dávat požadovaná procenta HDP na obranu dříve než v roce 2025. A v rozhovoru říká: „Jde jen o politickou vůli.“

ČESKÁ POZICE: Jak by měla Česká republika reagovat na americký tlak vyšší výdaje na obranu?

GABAL: Vzít jej vážně. Prezident Trump má pravdu a požadavek Američanů je legitimní a dlouhodobě ignorovaný. Zejména rozšíření o náš region situaci zhoršilo a zvýšilo váhu amerického financování NATO z 50 na 72 procent. Chápu, že je to nepřijatelné pro amerického občana, který má dva týdny regulerní dovolené ročně, tři týdny mateřskou dovolenou a platí si plně zdravotní i sociální pojištění.

Jak zdůraznil generál Mattis, opakují nám to již déle než šest let bez odezvy. Proto přišla formulace, která – jakkoli velice jemná – pohrůžku zohlednění bezpečnostních záruk zopakovala. Jakmile začínají Američané mluvit o tom, co děláme pro zajištění bezpečné budoucnosti našich dětí, když oni maximum, je třeba okamžitě konat.

ČESKÁ POZICE: Je plán na dosažení dvouprocentní hranice reálný v roce 2025, jak tvrdí ministr obrany?

GABAL: Horizont 2025 znamená za dvě volební období a odsunutí věci až po volbách. Považuji to za nebezpečný alibismus jak vzhledem k bezpečností situaci a kondici našich ozbrojených sil, tak k nedvojsmyslnému americkému požadavku. Hlavně proto jsme s Jaroslavem Klaškou, členem rozpočtového výboru, formulovali a prozkoumali alternativu, aby se navyšovalo ročně zhruba o 0,2 procenta počínaje rozpočtem 2018, který bude dělat ještě tato vláda.

Cílová dvě procenta jsou reálná v letech 2022 až 2023. Chceme, aby tento závazek odvezl premiér Sobotka na minisumit 25. května, a prezentoval jako závazek. Pokud se na tom koalice nedohodne, vezme KDU-ČSL tento plán do voleb, aby se k němu vyjádřili voliči. Jiné řešení nevidím. Jsme černý pasažér, jakkoliv v misích a podobně děláme dost, z hlediska vlastních bojových kapacit jsme na tom špatně. Přitom bezpečnost je zdrojem prosperity, zárukou, nikoli důsledkem.

ČESKÁ POZICE: Kritici skokového navýšení tvrdí, že armáda by nebyla schopná takový masivní přiliv investic smysluplně využít...

GABAL: Po třech letech debat ve výboru pro obranu a po změně hodnocení akvizic k vývoji bojeschopnosti jednotek jsme připraveni ji začít zvyšovat a modernizovat. Jsme schopni se vyvíjet k modelu čtyř moderních brigád, z toho jedna jako skelet pro dobrovolníky a aktivní zálohy, protože lidé mají zájem cvičit a sloužit i v této složce obrany.

Musíme postavit robustní kyberobranu a spustit modernizaci – vrtulníky, brigádu na pásech, dělostřelectvo, tankové kapacity, ale i nové technologie. Musí ale být politická vůle. Myslím, že to dokážeme, období adaptace na kolektivní obranu demokratických zemí Západu v NATO je za námi. Je čas začít dávat plný výkon, nespoléhat jen na druhé.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.