Skoro dva roky žila bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková s tím, že ji čeká 8,5 let za mřížemi. Ve středu 17. ledna ji Vrchní soud v Olomouci pravomocně osvobodil. Uzavřel se příběh, v němž hrozilo vězení ženě proslulé coby nejhlasitější bojovnice proti těm, koho nazývala solárními barony. „U Vitáskové je dáno maximálně možné a důvodné podezření o tom, že se trestné činnosti účastnila, nicméně takový závěr bez pochyb učinit nejde,“ řekl soudce Pavel Göth s tím, že chybí řetěz nepřímých důkazů. Dalším obžalovaným tresty zůstaly, některé přísnější, jiné zmírněné.
V kauze jde o dvě elektrárny bratří Zemků. Dostaly licence na Silvestra 2010, poslední den, kdy bylo možné naskočit do solárního byznysu s vysokými výkupními cenami. Soud má za to, že nebyly v době udělení oprávnění hotové a majitelé, jimž verdikt vyměřil více než šest let, s revizními techniky odevzdali falešné dokumenty. Vitásková spolu s bývalou vedoucí odboru licencí měly podle žaloby tyto licence odebrat, což neudělaly. Nikdo však neřešil, proč na lavici obžalovaných není i bývalé vedení ERÚ, které povolení vydalo.
Daleko nad rámec státní úřednice
V posledních měsících lidé v českých městech potkávali elegantní ženu s malým kníračem. Ona měla v podpaží své literární výtvory, on mikinu s pirátskou lebkou. Obojí vyjadřovalo bojovnost, která je pro Alenu Vitáskovou typická. Při republikové cestě ji věnovala propagaci své trilogie, v níž účtovala se systémem, se kterým zápolila celou dobu, kdy stála ve vedení Energetického regulačního úřadu. Názvy knih jsou příznačné – Solární baroni, Příprava mé vraždy a Vrazi v taláru. Stejně by se daly titulovat kapitoly jejího veřejného působení.
Alena Vitásková spustila po nástupu do čela ERÚ sérii kontrol a auditů, na jejichž základě dospěla k přesvědčení, že vybraná skupinka lidí se na sluneční energii namlsala na úkor spotřebitelů. A že bývalé vedení úřadu tomu vydatně sekundovalo. Šla daleko nad rámec toho, co se čekalo od státní úřednice. |
Bohumínská rodačka vtrhla v roce 2011 do vedení regulátora s vervou. Expremiér Petr Nečas ji tam vyslal s tím, že někdo musí zkrotit rozbujelý problém se solárním boomem. Vitásková spustila sérii kontrol a auditů, na jejichž základě dospěla k přesvědčení, že vybraná skupinka lidí se na sluneční energii namlsala na úkor spotřebitelů. A že bývalé vedení úřadu tomu vydatně sekundovalo. Šla daleko nad rámec toho, co se čekalo od státní úřednice.
Psala nespočetné dopisy poslancům a ministrům, které obratem vyvěsila na internetu. Opakovala, že existuje spolčení solárních baronů, které nikdy přímo nepojmenovala, a úplatných politiků. Jejich jména občas uvedla, například bývalého předsedy hospodářského výboru sněmovny Milana Urbana (ČSSD), který se proslavil pozměňovacími návrhy, jež vyhovovaly velkým energetickým firmám.
Podezřelé licence
Když došlo na střet, bojovala otevřeně. S členy vlády, byznysmeny, kolegy z úřadu i státními zástupci. Postupně ztrácela spojence, ale na zarputilosti jí to neubralo. Verbální klání se systémem doprovázely dramatické události, především v roce 2013, kdy spustila revizi solárních licencí vydaných za jejích předchůdců. V dubnu ji zkusil vůz vytlačit z dálnice mezi Prahou a Brnem, načež dostala ochranku. Den poté, co policisté přestali její dům hlídat, někdo odmontoval sedm z osmi nosičů výtahu pro auta v domě, kde bydlela. Nikdo jiný než její rodina zařízení nepoužíval.
Pro éru Aleny Vitáskové v ERÚ byla typická častá komunikace s policií. Úřad pod jejím vedením odeslal historické množství podnětů vyšetřovatelům kvůli podezřelým solárním licencím. V opačném gardu se zase o ni samotnou hojně zajímali policisté. |
Pro její éru v ERÚ byla typická častá komunikace s policií. Úřad pod jejím vedením odeslal historické množství podnětů vyšetřovatelům kvůli podezřelým solárním licencím. V opačném gardu se zase o ni samotnou hojně zajímali policisté. Kvůli jmenování exžalobkyně Renaty Vesecké na post místopředsedkyně, aniž měla zákonem předepsanou praxi, a především kvůli kauze bratří Zemků, která ji málem stála 8,5 roku ve vězení. Ke konci mandátu si často stěžovala, že policie její úřad šikanuje. Žádosti o vydání vnitřních dokumentů z různých expozitur šly do stovek.
Vzhledem k tomu, jak silná byla politická vůle po jejím úřednickém konci, je zázrak, že mandát odsloužila celý, až do loňského 31. července. Bylo to možné proto, že i když se jí chtěl zbavit skoro každý, jeden sympatizant jí zůstal. Prezident Miloš Zeman, bez jehož souhlasu nešlo předsedkyni odvolat. Vláda Bohuslava Sobotky zkusila ledacos – ERÚ se převáděl pod státní službu, post předsedy se nahradil radou, předsouvala se účinnost zákonů, vše aby skončila předčasně. Kvůli Zemanově intervenci nic nevyšlo.
Vitásková věřila, že v kauze Zemkových o její osud usilovala justice na řízenou objednávku. Případ se vlekl od roku 2013, nepravomocné odsouzení přišlo předloni, konečný verdikt ve středu 17. ledna. Podle soudu získali Zdeněk a Alexandr Zemkovi neoprávněně licence na dvě nehotové elektrárny, čímž ERÚ za pomoci čtyř revizních techniků podvedli. Bývalá vedoucí oddělení licencí Michaela Schneidrová se dle soudu provinila tím, že jim později licence neodebrala. Žaloba tvrdila, že to udělala záměrně – a spolu s Vitáskovou. S tím jediným se odvolací soud neztotožnil.
Start solárních kauz: chaos, shon a chyba státuProsinec 2010 se zapsal do meteorologických ročenek jako neobyčejně mrazivý. Stovky investorů sledovaly zledovatělou zemi s rostoucím znepokojením. Zbývalo jim pár týdnů nebo dní, aby dokončili sluneční elektrárnu do konce roku, v sázce byly miliardy. Bratři Zdeněk a Alexandr Zemkovi patřili k těm, kdo hnali kupředu dokončení svých fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Nejen oni se museli po 26. říjnu popasovat s novými pravidly, která vyhlásil Energetický regulační úřad (ERÚ). Kdo chtěl licenci, musel už vyrábět energii a posílat ji do sítě, což dřív nebývalo. Společně s výhledem, že hned od ledna 2011 se výkupní ceny za megawatthodinu mají propadnout z více než dvanácti tisíc korun na 5,5 tisíce, což vyvolalo enormní nápor na ERÚ i stavební úřady, které osvědčují dokončenost díla. Vymazané soubory Úředníci byli zahlcení, na kontroly do terénu tehdy vyrážel, kdo měl nohy. Zaměstnanci ERÚ se jezdili podívat, jestli na místě vůbec něco je. Tehdejší vedení národního regulátora vědělo, že se tím vytváří obrovský prostor pro chybu či podvod, a proto požádali v polovině prosince Státní energetickou inspekci (SEI), aby pomohla. Pracovníci SEI jen od 14. prosince 2010 do 23. února 2011 zkontrolovali 134 vybraných elektráren, které dostaly licenci po 1. listopadu 2010. Odborníci sledovali, jestli jsou elektrárny hotové, vyrábějí a mají nárok na vyšší podporu. V souboru pro SEI ale chyběly tři elektrárny v Chomutově, jejichž majitelem byl někdo z rodiny magnáta Zdeňka Zemka. Je kontrolovali výhradně zaměstnanci ERÚ, navíc ve speciálním režimu. Všechny ostatní panely obhlíželi, k Zemkům vyrazila kontrola s pečlivějším ohledáním na místě. Nelze říci, co tam našli – fotodokumentace z 20. prosince, po níž ERÚ odmítl vydat těmto elektrárnám licence, zmizela. Stejně jako z následné silvestrovské kontroly, která se měla ujistit, že investoři odstranili nedostatky. Elektronická stopa ukazuje, že soubory vymazal jeden ze zaměstnanců úřadu Radim Kříž těsně před nástupem Aleny Vitáskové do čela ERÚ. Elektrárny licenci získaly. Všechny sporné licence včetně těch, jimiž se dodnes zabývají různé policejní útvary a žalobci, byly vydané za předsedy ERÚ Josefa Fiřta. Jeho nástupkyně Alena Vitásková v roce 2013 spustila revizi a část licencí včetně těch Zemkových, kvůli nimž byla stíhaná, úřad ponechal v platnosti. O Fiřta, za něhož se kýžené licence vydaly, žádný žalobce zájem nejeví. Problematické rozhodnutí Odsuzující verdikt nad bratry Zemkovými ve středu 17. ledna staví na tom, že předložili falešnou revizní zprávu a protokol, jímž převzali od dodavatele elektrárnu s dílčími nedodělky. Například některé konektory byly rozpojené, protože mrazem popraskaly. Podle verdiktu bylo předložení těchto dokumentů snahou o podvod, jímž se chtěli Zemkovi domoci vyšších výkupních cen. Rozhodnutí je problematické kvůli několika okolnostem, které solární rozmach provázejí. Předně po zmíněném zavedení nových pravidel po 26. říjnu 2010 se dostala do rozporu dvě zákonná ustanovení, jež nešlo splnit současně. Aby sluneční elektrárna dostala připojení do sítě, museli investoři distributorovi doložit revizní zprávu. Tu ale nešlo udělat, dokud nebyla elektrárna pod napětím v síti. To znamená, že revizní technik musel ověřit, že zapojená elektrárna je bezpečná pro pracovníky, jinak zprávu nesměl vydat. Současně ale distributor elektrárnu nesměl zapojit, dokud nedostal zprávu od revizního technika. V jiné solární kauze, týkající se fotovoltaického zařízení Mrlínek, konstatoval brněnský soud, že solárníci byli postaveni do neřešitelné situace a postavila je do ní chyba státu, který systémově špatně nastavil pravidla. Druhá potíž s revizními zprávami je, že nikdo netuší, co by měla být výchozí revize energetického zařízení, jak ji tehdy nový úzus chtěl. Na každé energetické stavbě jsou až desítky různých revizních zpráv od kontroly tlaku přes nízké napětí až po hromosvody. Vyšetřováný ČEZ Protože výchozí revize energetického zařízení nemá definici, přikládají investoři to, co považují za vhodné, národní regulátor operuje se svojí definicí a žalobci rozhodují podle svého uvážení. Otázku vyvolává i to, co je dokončená elektrárna. Zemkovi se hájí tím, že ty jejich dodávaly do sítě, zatímco mnoho jiných v době, kdy dostaly licenci, ani nestálo. To je třeba případ fotovoltaik Chýnov a Čekyně, obou z portfolia polostátního ČEZ. U nich SEI doložil, že se ve velké míře dokončovaly dávno poté, co měly oprávnění a přiznané vyšší výkupní ceny. U Čekanic je navíc doloženo, že měly povolení na předčasné užívání jen jednoho ze sedmi transformátorů, ale ČEZ žádal o licenci, jako by bylo zapojených a zkontrolovaných všech sedm. Inspektoři šetření uzavřeli s tím, že ČEZ při žádosti o licence neříkal pravdu. Policie už kvůli tomu obvinila dva manažery ČEZ a revizního technika. Nikoho z ERÚ ale do trestního řízení v tomto případě nezahrnula. |
Příběh solárního boomu a propadu
|
