Úlohou regulátora je zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu – dostatek financí, nikoliv nadbytek, pro distribuční a přenosové soustavy, a to za přijatelnou cenu pro konečného spotřebitele. Svá rozhodnutí vážíme téměř na lékárenských vahách, protože například nesmíme ohrozit bezpečnost dodávek energií.
V čele úřadu stojím již pátým rokem a nikdy jsem ani krůček nešla proti povinnostem a úkolům, které tento úřad ze zákona má. Jedním z těchto zákonných zmocnění je ochrana práv spotřebitelů v energetice. Chránit spotřebitele, chráněné zákazníky. Jsou to především domácnosti, občané, kteří se sami bránit nemohou, nemají lobbistické zástupce, nemají možnost cokoliv ovlivnit. Pouze volby, to je jejich jediná šance dát svůj hlas svému zástupci v politice, který by měl za ně hájit jejich zájmy. Politik by se měl zajímat, jaké mají potřeby, starosti, jak mohou vyžít z důchodu či pečovat o nemohoucí rodiče, příbuzné, postižené. Zda mají pro své děti peníze na kroužky, lyžařský výcvik, obědy v družině a podobně.
Přestože nejsem politik, cítím se jako státní úředník být zodpovědná za spokojený život našich občanů alespoň v té části, která se týká energetiky. Vím, že pro mě, jako nepolitika, je velmi složité a velmi nebezpečné hájit zájmy „občanů“ proti přesile mocných – ať již to jsou zájmy energetických firem, lobbistů a v neposlední řadě jim zavázaných některých politiků.
Přesto jsem v listopadu 2015 odmítla podepsat nový tarifní systém, pokud nebudu zcela přesvědčena, že nepoškodí občany České republiky. Zároveň jsem si vědoma, že rozhodnutí musí být v souladu s posláním regulátora, tedy že musí vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, nepřipustit diskriminaci na energetickém trhu a zajistit energetickou bezpečnost.
Chránit zájmy devíti milionů
Proč chráníme zájmy více než devíti milionů obyvatel, živnostníků, tedy maloodběratelů? Protože se domnívám, že jedině tak mohu splnit úkoly dané zákonem. Považuji za svou povinnost seznámit veřejnost s průběhem přípravy nového tarifního systému a důvody, proč jsem odmítla jeho podpis.
1) Proč se nový tarifní systém navrhuje?
Ještě před několika lety původní elektrárny – uhelné, jaderné i plynové – rozváděly elektřinu ke konečnému spotřebiteli, výroba se dala regulovat. Cesta takto vyrobené elektrické energie šla od těchto elektráren přes velmi vysoké napětí VVN, dále vysoké napětí VN a nakonec nízké napětí NN. Z jednotlivých napěťových hladin si elektrickou energii odebírali různí spotřebitelé. Domácnosti a maloodběratelé jsou napojeni na nízké napětí NN. Na tomto způsobu výroby byla postavena celá technologie přenosové i distribuční soustavy.
Přestože nejsem politik, cítím se jako státní úředník být zodpovědná za spokojený život našich občanů alespoň v té části, která se týká energetiky.Vím, že pro mě, jako nepolitika, je velmi složité a velmi nebezpečné hájit zájmy „občanů“ proti přesile mocných. |
Díky obnovitelným zdrojům se za posledních cca osm let zcela změnil systém výroby elektrické energie. Obnovitelné zdroje, ať už fotovoltaiky, bioplynové stanice, větrné elektrárny nebo další obnovitelné zdroje, vyrábějí elektřinu i na straně spotřebitele, v mnoha případech se napojuje jejich výroba na distribuční síť s nízkým napětím NN. Tímto způsobem se dnes, po pouhých pěti šesti letech, vyrábí více než 13 procent naší spotřeby elektřiny. Dodávky do sítě jsou odvislé na počasí a nelze jejich výrobu regulovat. Tím dochází k zatěžování distribuční a přenosové soustavy. Z těchto důvodů jsou vynuceny rozsáhlé investice, které jsou nutné pro zajištění bezpečné dodávky elektrické energie v požadované kvalitě pro konečného spotřebitele. Blackout, který hrozí v případě, že investice do této části přenosové a distribuční soustavy nebudou realizovány, by měl pro konečného spotřebitele nedozírné dopady. O možných dopadech rozsáhlého blackoutu pro celou zemi by mohl pojednávat samostatný článek, nebo možná rovnou kniha.
Jedním z řešení do budoucna je investice do chytrých sítí, které umožní, aby – zjednodušeně řečeno – se dnešní praxe denního a nočního proudu změnila na systém, kdy budeme prát, nahřívat vodu a podobně v okamžiku, kdy bude svítit slunce a foukat vítr. Je to velké zjednodušení, ale peníze na investice potřebujeme. Abychom nemuseli vybírat více, musí se změnit systém požadavků na síť. Takže první premisou je, že budeme vybírat stále stejně peněz, ale tím, že si zejména největší spotřebitelé upraví své požadavky na síť, zbyde větší množství peněz na investice oproti nákladům na provoz přetížených sítí.
2) Jak byl nový tarifní systém připravován?
Pracovní expertní tým se skládal z odborníků v elektroenergetice, zástupců ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), distribučních společností, přepravních společností, modely výpočtů zpracovávala expertní firma EGÚ Brno, tým vedl ERÚ. K celému projektu byla ustanovena tzv. oponentní rada, složená se zástupců velkých spotřebitelů energií, která kroky projektu pravidelně oponovala z pohledu spotřebitelů. Všechny materiály prošly ještě oponenturou univerzit. Byl zpracován tzv. čistý matematický model, který popisuje využití sítě dle kapacity, kterou spotřebitel má u distributora zajištěnou, a to na jednotlivých hladinách napětí VVN, VN, NN (u NN jde tzv. o jistič u domácností). Podle tohoto matematického modelu byly propočteny náklady každého uživatele právě dle požadované kapacity. Celý návrh byl dvěma oponentními posudky vysokých škol vyhodnocen a odsouhlasen. Takto byl nastaven matematický model využití sítí a podílu jednotlivých spotřebitelů na jejich nákladech nutných pro její bezpečný provoz.
3) Schválení nového tarifního systému
Tento model mi byl bývalým místopředsedou ERÚ Janem Nehodou předložen k podpisu. Přes ujišťování expertního týmu, že nová tarifní struktura nepřinese negativní dopady na konečného spotřebitele, nebo budou zanedbatelné, jsem v listopadu 2015 odmítla takto navrženou změnu tarifu podepsat. Jednoznačně jsem požadovala podrobné vyhodnocení pro domácnosti a jejich názor. Právě tato skupina spotřebitelů nemá žádné sdružení ani lobbisty a je závislá na rozhodnutí ERÚ, který má povinnost (mimo jiné) chránit oprávněné zájmy spotřebitelů.
Pokud by mělo dojít ke znevýhodnění oproti stávajícímu stavu u skupiny obyvatel, tak prostě tento systém na NN nebude zaveden. Nepřipustím, aby došlo k dopadům na skupiny obyvatel, jakými jsou senioři, rodiny s dětmi, začínající mladí lidé, kteří opouštějí tzv. mama hotel, handicapovaní lidé, prostě všichni obyčejní spotřebitelé, pro které je každá stokoruna navíc strašně moc peněz. |
Trvala jsem na tom, aby ERÚ návrh nového tarifního systému v elektroenergetice předložil do veřejného konzultačního procesu, který nemá v ČR obdoby. Každý občan se může vyjádřit, zda mu vyhovuje stávající systém, nově navržený tarifní systém, či zda ho to vůbec nezajímá. Dále jsme požádali o stanoviska vládu, Poslaneckou sněmovnu, Senát, všechna ministerstva. Celý konzultační proces bude trvat do 30. června 2016. Připomínky a náměty budou zapracovány. To znamená, že navržený tarifní model bude právě u skupiny domácností a maloodběru na NN upravován. Pokud by mělo dojít ke znevýhodnění oproti stávajícímu stavu u skupiny obyvatel, tak prostě tento systém na NN nebude zaveden. Nepřipustím, aby došlo k dopadům na skupiny obyvatel, jakými jsou senioři, rodiny s dětmi, začínající mladí lidé, kteří opouštějí tzv. mama hotel, handicapovaní lidé, prostě všichni obyčejní spotřebitelé, pro které je každá stokoruna navíc strašně moc peněz. Nelze přece na jedné straně důchodcům přidat 40 Kč důchod a pak zvýšit poplatek na jistič. Jsme národ chatařů a zahrádkářů, nelze provádět kroky, které budou ztěžovat po generace zažitý systém trávení volného času.
Rozsáhlou diskusi – veřejný konzultační proces – jsem udělala proto, abych měla jistotu při rozhodování našeho úřadu, při případné změně tarifního sytému, že nepoškodí skupiny občanů naší země. Tímto krokem jsem si možná silně znepřátelila energetické firmy, a ty mi můj krok neodpustí. Jinak si nedovedu vysvětlit jejich výroky, které se objevily v médiích, že „jsem jim vrazila tímto konzultačním procesem kudlu do zad“.
Nicméně jsem již jednala s představitelem zastupujícím přenosovou a distribuční společnost a pevně věřím, že se nám nakonec podaří najít východisko a vytvořit podmínky pro obě strany přijatelné. Je však nutné pracovat koncepčně. Zažili jsme v minulosti několik „kotrmelců“, na které doplatili občané, vyjmenuji alespoň tři.
Tři „kotrmelce“
Vlna přímotopů v energetice, kolik domácností na to doplatilo? Plošná plynofikace s dotací asi šest miliard korun a nyní zůstává 300 tisíc nevyužitých přípojek, které jsou v regulovaných nákladech, a každý občan je de facto znovu platí. Třetím „kotrmelcem“ jsou obnovitelné zdroje a štědře nastavená podpora, ročně asi 45 miliard korun z kapes nás všech. Každý občan včetně miminek a seniorů hradí takto ročně 4500 korun, a to po dobu 20 až 30 let. U čtyřčlenné rodiny to ročně dělá skoro 18 tisíc korun, ať už z účtu za odběr elektřiny, nebo ze státního rozpočtu.
Mají občané, nebo distributoři zájem na snižování velikosti jističů u domácností? Je to cesta koncepční? Jednou si tento jistič občané uhradili, nyní si budou hradit jeho snížení? Navíc u domácností se zbytečně velký jistič odhaduje asi ve 20 procentech případů, střední a velcí odběratelé mají kapacitu nadhodnocenou až trojnásobně. Navíc musíme přemýšlet i nad budoucností: Možná za pět let bude v rodinách běžný elektromobil a bude zase potřeba jistič vyšší, takže není nyní potřeba revoluce. U domácností se dá mnohé řešit již výše zmíněnými chytrými řešeními, například smart meteringem. Domácnost by si tak nasmlouvala kapacitu bez ohledu na velikost jističe a podle času, kdy elektřinu opravdu využívá.
Nepřipustím, aby došlo k poškození konečných spotřebitelů – domácností, v takovém případě nový tarifní systém nepodepíši, ať se každý klidně postaví na hlavu. Jsem proto velmi ráda, že poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny na svém únorovém jednání za účasti ministra Jana Mládka de facto podpořili záměr ERÚ provést důkladný konzultační proces a vydat nový tarifní systém jen v případě, že nebude mít negativní dopad na domácnosti.
