Způsobí likvidace Usámy bin Ládina nějakou finanční újmu jeho teroristické síti al-Kájda? Dokáže bez své ikony získat dostatek finančních prostředků na vražednou činnost? Neuleví se naopak al-Kájdě, protože už nebude muset dávat peníze na ochranu teroristy číslo jedna v milionářském komplexu v pákistánském letovisku? Anebo je pro al-Kájdu z finančního hlediska smrt Usámy nepodstatná, jelikož se tato islamistická organizace vyvíjí nezávisle na svém duchovním vůdci a bude fungovat i po jeho smrti?
Minimální dopad
„Teroristickou síť nemůžete řídit bez finančních zdrojů, protože vycvičení agentů, jejich přeprava i vybavení stojí peníze,“ řekl magazínu Fortune Thomas Kean, bývalý guvernér New Jersey a šéf komise, která vyšetřovala útoky z 11. září 2001 na USA. „Pokud je teroristická organizace odstřižena od financí, jen ztěží může fungovat.“ Al-Kájda, jak ve své zprávě z roku 2004 uvádí komise, však finančně nezávisela na Usámovi bin Ládinovi.
Al-Kájda finančně nezávisela na Usámovi bin Ládinovi
Jde o součást mýtů, že bin Ládin byl finančním pilířem celé organizace. Pocházel sice z miliardářské saúdské rodiny a v osmdesátých letech skutečně investoval část osobního jmění do startu al-Kájdy, ale ta již před 11. zářím musela spoléhat na podporu z jiných zdrojů.
Dle některých analytiků by bin Ládinova likvidace mohla dokonce v horizontu týdnů vyvolat zvýšený příliv financí do pokladny teroristů. Z dlouhodobějšího hlediska však bude mít spíš opačný efekt. Usáma byl přece jen jedinečná postava a marketingová značka, jenž financování organizace výrazně pomáhal, i když se třeba na činnosti al-Kájdy formálně nepodílel.
„Smrt bin Ládina je nesmírně důležitý čin. Byla odstraněna osoba, která minimálně jako symbol pomáhala získávat teroristům peníze,“ je přesvědčen David Cohen, vysoký úředník amerického ministerstva financí.
Jiní experti upozorňují, že v květnu 2010 byla zabita trojka al-Kájdy a její finanční šéf Mustafá abú Jazíd alias Masrí. V kombinaci s koncem bin Ládina by to z finanční perspektivy mohlo být pro teroristickou síť bolestivé. Ale díky rozvětvené struktuře al-Kájdy bude dopad Usámovy smrti na její pobočky ve světě spíš minimální.
Útoky zlevnily
Pokud v něčem al-Kájda osvědčila schopnosti, pak v umění adaptace na nové podmínky. Nejdůležitější změna? Po 11. září si vystačí s málem, alespoň co se týče nákladů na teroristické útoky. „Většina z nich nestála příliš peněz,“ konstatuje Kean. Výjimečné byly v tomto směru právě útoky na USA v roce 2001, které přišly zhruba na 400 až 500 tisíc dolarů.
„V souvislosti se zvýšenou kontrolou financování terorismu je patrné, že útoky mají nižší rozpočet,“ potvrzuje expertka v této oblasti Anna Murisonová s tím, že náklady na atentáty jsou v minulých letech až o dva řády nižší. Například loni se jemenské pobočce málem podařilo odpálit nálož na palubě dvou amerických nákladních letadel. Odhadovaná cena? Pouhých 4500 dolarů.
Jak napsal magazím Forbes, organizace během uplynulých deseti let změnila svůj „byznys model“, protože ji americká vláda a její spojenci odstřihli od tradičního finančního systému. Al-Kájda je nyní decentralizovaná a spoléhá se na pobočky ve světě, které si nacházejí vlastní zdroje financí (především z kriminální činnosti, oblíbené jsou zejména únosy a pašování drog), řídí vlastní operace a dokonce občas přihrají peníze i zpět do ústředí v Pákistánu. Nejvyšší šéfové al-Kájdy, kteří se tam skrývají, zůstávají závislí na darech především ze zemí Perského zálivu.
Nejvyšší šéfové al-Kájdy, kteří se skrývají v Pákistánu, zůstávají závislí na darech především ze zemí Perského zálivu
„Dříve putovaly nejvyšší částky do ústředí, a odtud se rozdělovaly. Proč by se to stejně mělo dělat dnes?“ ptá se Matthew Levitt, výzkumný pracovník Washington Institute. A dodává: „Nyní se dárci mohou spojit s chlapíky, kteří žijí tři bloky od nich. Nepotřebují své dary složitě posílat do Pákistánu.“
Cohen z amerického ministerstva financí uvádí, že franšízy al-Kájdy se v nedávné době objevují zejména na Blízkém východě a v severní Africe. Největší hrozbou pro USA je nyní odbočka al-Kájdy v Jemenu, který je od jádra organizace v Pákistánu daleko.
Věrní Saúdové
Přesto mají velitelé al-Kájdy v Pákistánu stále nezanedbatelné zdroje. Pocházejí zejména ze Saúdské Arábie. Dle depeše ministerstva zahraničí z prosince 2009 zveřejněné loni 28. listopadu si američtí diplomaté stěžovali, že dary od Saúdů zůstávají primárním zdrojem financí militantních sunnitských skupin, jako je al-Kájda. Saúdská Arábie ji podporuje od počátku. A jak prohlásil úředník ministerstva financí Stuart Levey před Kongresem již v roce 2006: „Je velký rozdíl mezi tím, co Saúdové slibují (ohledně boje proti terorismu), že budou dělat, a co opravdu dělají.“
Tentýž Levey v roce 2009 v Senátu odpověděl „ano“ na otázku, zda peníze, které opouštějí Saúdskou Arábii, podporují terorismus v zahraničí. „Nepochybně, část jich končí v Iráku, jiné v jihovýchodní Asii a další na každém místě, kde jsou teroristé.“
Dle článku listu The Sunday Times z loňského 31. května se od roku 2006 ze Saúdské Arábie propašovalo nejméně 1,5 miliardy dolarů do Afghánistánu, pravděpodobně na podporu hnutí Tálibán. Část peněz však skončila u al-Kájdy, když peníze putovaly přes pákistánská kmenová území, a skončily v Severním Vazíristánu známém jako „srdce al-Kájdy“.
Nová centra džihádu
Smrt Usámy bin Ládina asi lídry al-Kájdy v Pákistánu nevyburcuje k nějaké větší aktivitě. Spektakulární ataky podobně těm v USA či ve Velké Británii se jim už nikdy nepodařilo zopakovat. Proč by se to nyní mělo změnit? Dle Murisonové je pravděpodobnější odveta spíše v Jemenu nebo v Saúdské Arábii, kde jsou podmínky příhodnější a teroristické buňky momentálně k akci způsobilejší.
Al-Kájda se například podílí na pašování drog z Jižní Ameriky do západní Afriky
Ministerstvo financí USA a další organizace monitorující financování terorismu se v budoucnu chtějí soustředit i na další, nová centra džihádu ve světě. Al-Kájda se například dle zjištění americké protidrogové agentury DEA podílí na pašování drog z Jižní Ameriky do západní Afriky. Vybírá prý poplatky od band pašujících kokain a napojených na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
Vazba al-Kájdy na drogové kartely v Jižní Americe je však zdokumentovaná již od počátku devadesátých let. Nedávno pak začala být islamistická organizace spojovaná i s mexickými narkobarony, což džihádistům poskytuje snadný přístup do USA.
Fanatičtí islamisté jsou připravení pomstít smrt svého guru. A osoby a organizace, které je finančně podporují, rovněž zůstávají. Radikální islám ani terorismus svou misi nekončí.