Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast dnes informoval, že íránský náboženský vůdce ajatolláh Alí Chameneí vydal fatvu, zakazující jaderné zbraně. Tím se celá debata, týkající se „zločinného státu Írán“, dostává do jiného kontextu.
Rozhodnutí nejvyššího náboženského íránského činitele lze přirovnat docela případně k rošádě, kdy se útočníkovi jedním kouzelným tahem ztratí cíl útoku před očima. Západ v čele se Spojenými státy zřejmě na chvíli ztratí předmět řeči. Pak bude zajímavé sledovat, zda důstojně použije zdravý rozum, nebo zda se uchýlí k pouťové ekvilibristice.
Je totiž dost pravděpodobné, že se leckdo bude snažit snížit význam tohoto doposud téměř démonizovaného ajatolláha. Bude tvrdit, že fatva jsou jen vlastně taková slovíčka, jen takové nezávazné řeči – a to i přesto, že fatva týkající se Salmana Rushdieho byla zase naopak vykládána jako nezvratitelný trest smrti, který musí vykonat každý, kdo k tomu má příležitost. Budou zmiňovány problémy při překladech z farsí a odlišný nábožensko kulturní kontext různých pojmů. Bude činěno leccos k odvrácení poznání, že král jestřábů je nahatý a navíc nemá čím se chlubit.
Fatva je v sunnitské tradici doporučení, v tradici šíitské pak závazný imperativ
Fatva je v sunnitské tradici doporučení, v tradici šíitské pak závazný imperativ. Pro íránskou vládu je tedy závazná. Pevně definuje rámec íránských aktivit v jaderné oblasti a výslovně zakazuje jaderné zbraně.
Bude zajímavé, zda, případně v čem se ona nově referovaná fatva liší od té, která byla vydána již v roce 2004, jak o ní psal Fareed Zakaria. Již tenkrát nazval ajatolláh Chameneí užití jaderných zbraní nemorálním a prohlásil, že vývoj, výroba či skladování jaderných zbraní jsou podle islámu zakázány. Následujícího roku to zopakoval v rozhovoru s tehdejším šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Muhammadem El Baradejem.
Zakaria si tehdy položil nasnadě jsoucí otázku, zda Chameneí lhal. Vyšlo mu však, že těžko, když íránský režim odvozuje svou autoritu právě od fundamentální věrnosti právě islámu.
Co se aktuální „žhavé novinky“ týče, nelze vyloučit, že se jedná o „ohřívanou kaši“, neboli pouze o nově připomenutou onu starou fatvu. Je dokonce dost pravděpodobné, že k jednomu tématu nebyla vydána dvě stejná rozhodnutí. Pak by bylo zajímavé načasování onoho důrazného připomenutí této devět let staré fatvy. Ramin Mehmanparast řekl, že Západ by si měl uvědomit superioritu ajatolláhova výnosu, který je nejvyšší normou, definující íránskou jadernou strategii. Toto sdělení předchází dalšímu kolu jednání s IAEA. Načasování tedy možná nadějně signalizuje počátek dosud skrytě připravovaných změn v americko íránských vztazích.