Lidovky.cz

Agenda, která zůstala po Nečasovi: Několik fatálních situací

Evropa

  13:01

Temelín, gripeny, petroholding, postavení žalobců či státních úředníků, půl bilionu eurodotací – projekty, které čekají na novou vládu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Až se usadí prach a popel po sopečném výbuchu české vlády, vynoří se opět kontury procesů a projektů, které kabinet zanechal nedokončené svým následovníkům, ať to bude kdokoli.

Inventura ČESKÉ POZICE ukazuje, že jde o záměry, jejichž dotažení, či nedotažení může mít až osudové důsledky pro stát – o stamiliardy, dalekosáhlé dopady na desítky let, právní prostředí či o samotnou funkčnost některých složek státu. V řadě těchto situací se naplno projevuje časová nouze, kterou sněmovna i vláda vyrobily, v dalších se nabízejí nové politické obchody. Na konkrétních preferencích nepanovala často shoda ani ve vládní koalici.

Nelze samozřejmě tvrdit, že je vše během týdne rozprášeno, ale nelze se ani tvářit, že vlaky jako Temelín, gripeny, zákon o úřednících či budování státního petroholdingu jedou dál podle starého vládního itineráře. Přinášíme přehled této agendy, případně předběžné odhady, jak tu kterou položku může pád vlády ovlivnit.

Dostavba jaderné elektrárny Temelín

Výběrové řízení na stavbu dalších dvou bloků za zhruba 250 miliard korun mělo podle původních plánů skončit do konce letošního roku, nyní je velmi pravděpodobné, že definitivní dohoda s vítězem tendru letos nebude (maximálně předběžná dohoda s odkladem finálního rozhodnutí). Není ani jisté, zda bude vůbec nějaký vítěz vyhlášen. Vládní koalice se ještě mohla dohodnout na systému garancí pro dostavbu elektrárny a poskytnout temelínskému projektu „druhý dech“, což ale bude po pádu kabinetu ještě složitější. S premiérem Nečasem navíc odchází klíčový zastánce dostavby, což může znamenat značné oslabení „protemelínského“ tábora, byť stejný názor zastávají ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. ČSSD zatím jakékoliv garance ústy svých představitelů odmítá.

Daňová reforma

Jedna z vládních vlajkových lodí. Vláda ji sice schválila už v roce 2011, ale v praxi se má část změn objevit až v příštím roce a ty skutečně zásadní změny (například plné spuštění Jednoho inkasního místa či počítání daně z příjmu z hrubé mzdy) mají fungovat až od roku 2015.

Uskutečnění celého projektu v současnosti závisí především na práci kompetentních úředníků z dotčených resortů a institucí (primárně ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí a zdravotní pojišťovny). Pravděpodobný personální chaos na úrovni vlády a možná i sněmovny sotva přispěje k úspěšnému dotažení, zejména pokud by nová vláda mínila daňové zákony opět otvírat.

Státní garance na staré úvěry

Před vládou je také vyřešení problému státních garancí za více než 20 let staré úvěry, které nyní po českém státu vymáhají zahraniční obchodníci s cennými papíry. V sázce je zhruba 30 miliard korun plus úroky. Ministr financí Miroslav Kalousek letos začátkem května o případu informoval ekonomické ministry s tím, že místo dosouzení jednotlivých žalob by raději navrhoval narovnání zhruba ve výši miliardy korun.

Je polovina června a v kauze ze strany ministrů nenastal žádný posun. Pokud problém vláda během několika měsíců nevyřeší, garance mohou mít pro státní pokladnu důsledky srovnatelné s dopady podpor pro fotovoltaické elektrárny či ručení státu za odstranění ekologických škod z minulosti. Hraje se o čas. Klíčové je, kdy a jakým způsobem vláda o situaci rozhodne. V krajním případě by mohlo být ohroženo ukončení řízení o nadměrném schodku vedené s Českou republikou ze strany Evropské unie už od roku 2009. Ministerstvo financí přitom počítá s ukončením této procedury v příštím roce.

Nezávislejší státní zastupitelství

V květnu doputovala do Poslanecké sněmovny dlouho odkládaná vládní předloha zákona o státním zastupitelství. Veřejní žalobci v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem si od ní slibují větší nezávislost na exekutivě a vytvoření protikorupčního speciálu. Již v minulosti se k novele vyjadřovala kriticky nejen opoziční ČSSD, ale dokonce i koaliční poslanci, přesto vláda návrh schváli. A po skandálu Jany Nagyové a spol. a zatčení tří rebelů z ODS se už tak početný tábor odpůrců osamostatnění žalobců ještě rozrostl.

Vytvoření petroholdingu

Ministerstvo průmyslu dosud pracovalo na plánu vytvoření silné státní společnosti (nejspíše spojením státních firem Mero a Čepro), která by také získala podíl v rafineriích nebo společnosti Unipetrol, jež vlastní většinový podíl v České rafinérské. Tento projekt, který měl zajistit silnější vliv státu v ropném průmyslu (takzvaný ropný ČEZ), ale čekalo složité projednávání ve vládě – očekával se odpor ministra financí Kalouska. Pád vlády znamená zhoršené šance na jeho prosazení, možná už poslední hřebíček do rakve. Stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban považuje takový plán za ekonomicky zajímavý, ale politicky neprosaditelný – vždy by bylo složité před veřejností obhájit, že stát nakupuje podíly ve firmách za dobrou cenu.

Telekomunikace a pošta

Chystaná aukce kmitočtů, jak zatím vše nasvědčuje, se odehraje bez ohledu na politické dění. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) má však i jiné problémy. Třeba řešení účastnických sporů (například mezi zákazníky a operátory), které je dnes v kompetenci ČTÚ, přičemž úřad tato agenda svým rozsahem prakticky paralyzuje. Ve sněmovně je už novela zákona, která by tuto agendu přenesla na soudy, ale pokud by se sněmovna rozpustila, zlepšení situace se ČTÚ jen tak nedočká.

V ohrožení je i projekt hybridní pošty. Zjednodušeně jde o to, že by úřady posílaly hromadná podání elektronicky kontaktnímu místu veřejné správy, například České poště. Takový subjekt by ze seznamu adresátů vybral ty, kdo mají datovou schránku, a podání by jim elektronicky doručil. Zbylá podání by vytiskl a poslal jako tradiční dopis. Celkově má projekt potenciál ušetřit peníze úřadům, které posílají velké množství úředních dopisů (Česká správa sociálního zabezpečení, finanční úřady, soudy a další). Nicméně je třeba k tomu změnit několik klíčových zákonů, což by se při obměně sněmovny mohlo buď úplně znemožnit, nebo alespoň značně protáhnout.

Zákon o úřednících

Přijetí zákona o úřednících slíbila vláda Petra Nečase již ve svém programovém prohlášení ze srpna 2010. Měl zajistit její profesionalizaci, odpolitizování a stabilizaci státní správy. Navíc jeho schválení je jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací od začátku příštího roku.

Zpackaný návrh zákona z dílny ministerstva vnitra navzdory řadě nevypořádaných připomínek a ostré kritice opozice, odborů, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Britské obchodní komory či nevládních organizací prošel vládou minulou středu 12. června. Den před jednáním kabinetu vicepremiérka a koordinátorka boje proti korupci Karolína Peake pro iHNed.cz prohlásila, že první čtení zákona by v Poslanecké sněmovně mělo proběhnout zhruba za čtrnáct dní, další po prázdninách.

Jak do dalšího osudu zákona zasáhne Nečasova demise? Pokud by sněmovna skutečně za čtrnáct dní zákon projednávala, je otázkou, zda bude v rozbouřeném čas každý koaliční poslanec ochotný pro kontroverzní návrh zvednout ruku. Nelze vyloučit, že se některý přikloní k variantě ČSSD, která je rovněž na stole – pozměněnému služebnímu zákonu. Vzhledem ke „kvalitě“ dnešní podoby vládního návrhu zákona o úřednících, by byl jeho konec vlastně dobrou zprávou.

Nadzvukové letouny

V příštích měsících musí vláda vyřešit otázku budoucnosti nadzvukového stíhacího letectva. Jednak běží vyjednávání se Švédskem o pokračování pronájmu gripenů, jenž vyprší v roce 2015, jednak ministerstvo obrany sonduje další možnosti, například pořízení jiných stíhaček včetně amerických strojů F-16. Petr Nečas prosazoval pouze krátkodobé tříleté prodloužení leasingu gripenů a následné vypsání soutěže na nákup nových stíhaček. TOP 09 však preferuje desetiletý pronájem gripenů. A stínový ministr obrany z ČSSD Jan Hamáček už loni avizoval, že by kontrakt se Švédy prodloužil o pět let.

Dohoda o eurodotacích

Další proces, kde běží o gigantické peníze a čas. Kabinet musí urychleně připravit dohodu o partnerství s Evropskou komisí, na jejímž základě do Česka přiteče více než půl bilionu korun na evropské dotace. Paralelně s tím běží dohadování, které úřady budou na rozdělování unijních miliard dohlížet, přičemž každé ministerstvo i kraje chtějí logicky získat co největší vliv. Čerpání dotací začíná už v roce 2014. Zatímco levice, která až na Prahu kontroluje rozdělování peněz v regionech, si chce kontrolu nad tímto tokem podržet, současná vládní koalice prosazuje větší centralizaci a snížení počtu operačních programů.

Občanský zákoník

Ke vstupu občanského zákoníku v platnost chybí schválení důležitých prováděcích norem. Nový zákoník, k němuž měl výhrady ministr financí Miroslav Kalousek, přináší největší změnu v tuzemském civilním právu za uplynulých 50 let. Sněmovní opozice volala po odkladu zákoníku, který v současné podobě odmítá. Pokud by však od příštího roku kodex platit nezačal, existuje riziko, že firmy, které se na jeho přijetí připravovaly, by mohly český stát zažalovat.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.