Lidovky.cz

Agenda 2014: ODS nechybí odvaha, ale myšlenky

  23:01

Nečasova strana představila ohňostroj slibů. Sází snad na to, že drtivou většinu voličů láká vše, co je laciné a povrchní?

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Istvána Léka / Jen malá strana má malé cíle. Zřejmě pod tímto heslem zahájila ODS jakési zkušební předkolo kampaně pro příští sněmovní volby. Výkonnou radou schválená Agenda 2014, jejíž součástí je osmihlavňový ohňostroj slibů, má za cíl vylepšit katastrofální obraz strany u veřejnosti a v parlamentních volbách získat druhé místo.

Když však hovoříte s občanskými demokraty, zjišťujete, že v ODS se najdou i tací, kteří stále ještě sní dokonce o vítězství nad sociální demokracií! Zvláště když stínový ministr financí a politický analfabet Jan Mládek dal svými slovy české pravici křídla. Vidí však ODS vlastní šance reálně?

O mnoho hůře být nemůže

Skeptici přirovnávají vedení ODS k Cikánovi, který chce na trhu prodat svého koně. Jenže nějak se mu nedaří. Různí zájemci ho vyzkoušejí, kůň se vždy slibně rozběhne, ale pokaždé tvrdě narazí hlavou do zdi. „Hele, není ten kůň náhodou slepý?“ ptají se potenciální kupci. „Ne, není slepý, je jen odvážný,“ odpovídá Cikán.

Odvaha je důležitá vlastnost, jež ovšem sama nestačí. Jedná se tedy skutečně o nový start ODS? Nebo jen o zoufalou snahu zaslepené a upadající strany bez nových tváří naposledy se nadechnout a doufat, že volič zapomíná, že všechno spolkne?

Odvaha nechybí vedení ODS ani ve chvíli (a to je v pořádku), kdy je s činností Nečasovy vlády podle průzkumu CVVM nespokojeno už 89 procent lidí. Různé volební preference dávají straně od 8 do 15 procent, tedy ji řadí těsně za KSČM, někdy o chlup nad ni. V jiném ohledu odvaha chybí: stále se jí nedostává politikům, kteří by v případě nejhoršího mohli Petra Nečase sesadit z čela ODS, tedy Martinovi Kubovi, Jiřímu Pospíšilovi či Bohuslavovi Svobodovi. Nač tito potenciální lídři čekají? Aby bylo ještě hůře?

Podle informací z ODS to vypadá, že předseda dostal ještě šanci zhruba do poloviny podzimu. Do té doby by se měl díky Agendě 2014 dostavit zásadní obrat.

Vsadili bychom si, že o mnoho hůře být nemůže. Je nepravděpodobné, aby velká strana s více než 20 tisíci členy, která má mnoho starostů, zastupitelů a dalších činitelů, padla ještě níže, třeba pod nynějších osm procent. Zvláště když nespokojenost lidí s výkonem vlády už sotva může být větší a v tomto směru pozice hlavní vládní strany už nemá kam upadat.

Podle informací z ODS však na odpis Petra Nečase ještě nenastal čas, tedy nyní, na jaře 2013. Vypadá to tak, že předseda dostal ještě šanci zhruba do poloviny podzimu. Do té doby by se měl díky Agendě 2014 dostavit zásadní obrat trendu ke kýženému volebnímu výsledku: to z hlediska stranických stratégů znamená být dlouhodobě s náskokem minimálně pěti procent nad komunisty, hrát vyrovnanou partii s TOP 09 a dotahovat ČSSD.

TOP 09 ve vitríně

Zastavme se chvíli u TOP 09, se kterou má ODS dlouhodobě nevyřízené účty. To se mimochodem projevuje i v Agendě 2014. Například ve slibu, že strana se zasadí o nápravu špatně fungujících systémů jako vyplácení dávek na úřadech práce, což je právě malér Schwarzenbergovy strany.

Touha porazit ve volbách tandem Kalousek-Schwarzenberg je u Nečasových lidí snad stejně silná jako věčná touha zvítězit nad ČSSD. ODS považuje TOP 09 za jakousi vitrínu, kde sedí dvě silné osobnosti, které sobecky vyžírají výhody moci a přisvojují si pozitivní výsledky vládnutí. Jako by se řídily podle hesla: Úspěch má mnoho otců, tedy je náš, neúspěch je sirotek, tedy Nečasův.

ODS má za to, že jen ona sama se chová jako velká strana, která se přihlásí i ke špatným výsledkům vládnutí, a premiér Nečas jako otec od rodiny se nemůže prezentovat vždy jako ten správný. Tvrdé jádro ODS míní, že TOP 09 jako velká strana nebude přemýšlet nikdy, nenaučila se to a prý se to už ani nenaučí, zdědila lidovecký syndrom a patří do kategorie někdejších malých stran jako ODA či Unie svobody. Proto pečlivě sledujme, čím bude chtít TOP 09 priority Agendy 2014 trumfnout.

Už od zítřka... 

Nezapomeňme, že ODS už na tom u voličů tak špatně jako v současnosti jednou byla: zhruba před patnácti lety po takzvaném Sarajevském atentátu na tehdejšího předsedu strany Václava Klause. Přesto o pár měsíců později v parlamentních volbách získala skoro 28 procent. I když Nečas není Klaus, vedení ODS si věří a nostalgicky si vzpomíná na to, co bylo před patnácti lety.

Otázka však zní, zda právě osm priorit Agendy 2014, které strana slovy Nečase začne v koalici prosazovat prakticky od zítřka, může přinést obrat. Pokud se totiž tyto plány nestanou realitou, Nečas bude muset svoji pozici hájit v přímém boji s někým ze zmíněné trojky pretendentů.

Z líbivých slibů pro voliče se jako nejvíce srozumitelné jeví deklarované snížení ceny elektřiny

Podobné bezvadné priority obsahovala i agenda z roku 2010 a lidé si z ní pamatují možná jen sliby o snižování daní. A všichni víme, co se s daněmi stalo. Z líbivých slibů pro voliče se jako nejsrozumitelnější jeví deklarované snížení ceny elektřiny. Jenže plán na snižování cen energií, nejen elektřiny, jsme poprvé slyšeli od předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Alena Vitásková není politička, pouze začíná dělat to, co její předchůdci nedělali, tedy pořádek na trhu. Někdo v ODS si její slova nejspíše přečetl, co zamýšlí, a hned to zařadil do Agendy 2014.

Proč ODS nemluví stejně vehementně o snížení cen telekomunikačních služeb? Čeká, až v dubnu přijde nový šéf Českého telekomunikačního úřadu a také začne dělat pořádek? Proč ODS nezajímá paradox, že když zemi už tři roky sužuje ekonomická krize a národohospodářský diletantismus vlády, české dcery zahraničních bank mají historicky nejvyšší zisky? A v otázkách kolem Agendy 2014 bychom mohli pokračovat.

Píše-li se v dokumentu o změnách vysokoškolského vzdělávání, změně poměru bakalářských a magisterských studentů ve prospěch bakalářů, není to nové téma, řeší se už několik let. Změny v systému státních zastupitelství a vytvoření speciální protikorupční složky je téma stejně letité.

Proklamace jako „příjemci peněz ze státních zakázek a dotací musejí být jasně indetifikovatelní“ či „odmítáme jednotnou evropskou daňovou a sociální politiku, která by vedla ke zvýšení odvodové zátěže pro naše občany a firmy“, to všechno je stará vesta. Řada myšlenek je dávno obsažena v novelách zákonů, které procházejí legislativním procesem a mluvilo se o nich do úmoru. Důvěryhodnost takových tezí už může záviset jen na míře jejich uskutečnění, přičemž vládě zbývá jen nemnoho měsíců.

Chytře a povrchně

Láká vše, co je laciné a povrchní. Zde ODS trefila do černého a možná, paradoxně, začne bodovat.

Je jasné, že priority ODS byly sepsány chytře, leč rychle a povrchně. Teze o boji s korupcí, o hájení národních zájmů či o kontrole potravin znějí dokonce směšně, jako by tyto priority ODS ukradla z populistických úst. Zbývají myšlenky jako zrychlení odpisů či zjednodušení trestního řádu, jež možná zaslouží podrobnější rozbor, nicméně jako celek Agenda 2014 nemohla překvapit ani ČSSD, ale ani Miroslava Kalouska a dost možná ani voliče. ODS v čele s tranzitním předsedou v současnosti na víc nemá.

Možní však sází na to, že drtivá většina voličů je nenáročná ve všem, co konzumuje: jí odpad, čte odpad, v televizi se dívá na odpad, v rádiu poslouchá odpad… Láká vše, co je laciné a povrchní. Zde ODS trefila do černého a možná, paradoxně, začne bodovat.

Mimochodem o vylepšování životního prostředí člověka, o ochraně přírody nebo o kultuře a umění jsme od ekipy Petra Nečase neslyšeli ani slovo. Podle ODS zřejmě nejde o priority pro naši zemi.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.