Lidovky.cz

Aféra banky Hypo Alpe Adria: Zaplatí Rakousko 19 miliard eur?

USA

  8:46
Jak velké budou nakonec pro rakouský stát škody z kauzy korutanského finančního ústavu, se teprve ukáže. Jisté však je, že většinu nákladů zaplatí daňoví poplatníci. Navíc o Korutanech už zahraniční média hovoří jako o miniŘecku ve středu Evropy.
Úplatek (ilustrační foto)

Úplatek (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Stříbřité Alpy, modravý Jadran – logo rakouské banky Hypo Alpe Adria mělo symbolizovat sepjetí tradiční rakouské solidnosti se smělou finanční expanzí na Balkán. Před finanční krizí, která vypukla v roce 2007 v USA a záhy zasáhla i Evropu, se zdálo, že je možné všechno.

Korutanská Hypo byla tehdy považovaná za příklad úspěšného, dravého peněžního ústavu. Příliš pozdě se však zjistilo, nakolik nebezpečná to byla iluze. To už se ale Hypo ocitla v samém centru největšího politického skandálu poválečné rakouské republiky. Aféry, která již přišla daňové poplatníky na mnoho miliard eur a jež ani zdaleka nekončí. Jen vstupuje do nové fáze.

Role Jörga Haidera

Korutanská Hypo byla původně konzervativní zemskou bankou, která poskytovala úvěry místním podnikatelům a podporovala regionální ekonomiku. A to až do devadesátých let, kdy se hejtmanem v Klagenfurtu stal enfant terrible rakouské politiky Jörg Haider.

Pravicový populista Jörg Haider pod Alpami rozvinul svérázný politický i hospodářský systém. Jeho základ tvořila především korupce a klientelismus a zemská Hypo v něm hrála jednu z hlavních rolí.

Tento pravicový populista, který provokoval rasistickými výroky a stýkal se s diktátory třetího světa, pod Alpami záhy rozvinul svérázný politický i hospodářský systém. Jeho základ tvořila především korupce a klientelismus a zemská Hypo v něm hrála jednu z hlavních rolí.

Všechny souvislosti dosud nebyly objasněny, ale jisté je, že Haider banku vedl k bleskovému růstu. Poskytl jí politické záruky a s pomocí jejího šéfa Wolfganga Kulterera nasměroval Hypo k riskantním obchodům na jihovýchodě Evropy. Dlouho se zdálo, že její expanze je úspěšná. V roce 2007 Hypo Alpe Adria koupila bavorská zemská banka BayernLB a její šéfové se radovali, že získali přístup k novým trhům a obchodním možnostem.

Hrozba bankrotu Korutan

Už za několik měsíců však vyšlo najevo, že se přepočítali. S postupující ekonomickou krizí se banky začaly hroutit. Zejména ty, které se v minulosti pouštěly do velkých dobrodružství. A Hypo Alpe Adria byla v tomto směru skutečně „odvážná“. Podle pozdějších zjištění poskytovala půjčky nesolventním klientům a investovala miliony do ztrátových realitních projektů.

A nejen to – jejím prostřednictvím se zřejmě převáděly úplatky, praly vysoké částky z obchodu s drogami a možná i štědré dary, které Haider prý dostával od svých zahraničních přátel, například od iráckého vůdce Saddáma Husajna. Hypo navíc některým korutanským politickým stranám – nejen Haiderově Svobodné straně Rakouska (FPÖ) a Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) – sloužila jako bankomat, ze kterého si tu a tam něco ulily do své pokladny.

Hrozilo, že by krach Hypo rozkýval a ohrozil celé finanční odvětví a přivedl k bezprecedentnímu bankrotu i spolkovou zemi Korutany

Na vrcholu finanční krize se rakouská vláda ocitla v nezáviděníhodné situaci. Podobně jako jiné evropské kabinety se snažila řešit potíže svých bank. Na rozdíl od ostatních jí ale přistála v klíně i kolabující Hypo Alpe Adria, v té době šestý největší finanční ústav v zemi.

Velká koalice pod vedením Wernera Faymanna jej nemohla jen tak nechat padnout. Hrozilo, že by krach Hypo rozkýval a ohrozil celé finanční odvětví a přivedl k bezprecedentnímu bankrotu i spolkovou zemi Korutany, která se za banku v Haiderově éře zaručila astronomickými 10,5 miliardami eur (zhruba 286 miliard korun) – tedy částkou pětinásobně převyšující roční zemský rozpočet.

Odpovědnost věřitelů

K rozhodnému řešení se rakouská vláda odhodlala po několikaměsíčním váhání a přetahování s věřiteli, zejména s tehdejšími vlastníky BayernLB. V noci na 14. prosince 2009 korutanskou Hypo znárodnila, čímž za ni převzala plnou odpovědnost. Začaly se sčítat ztráty a vyšetřovat okolnosti, které banku stáhly ke dnu.

Stále znovu se ale dostávaly na povrch další špatné obchody, a proto stát musel Hypo dorovnávat základní kapitál. Ucpat díru se kabinet odhodlal až loni, kdy její toxická aktiva převedl do „špatné banky“ Heta a zbytek se rozhodl rozprodat. Další zlom nastal nedávno.

Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling doufá, že se podaří věřitele přimět alespoň k částečnému převzetí odpovědnosti a odpisu některých dluhů

Správu Hety převzal Úřad pro dozor nad finančním trhem (FMA) a vyhlásil roční moratorium na splácení jejích závazků. Zjistilo se totiž, že v jejím účetnictví prý zeje nová díra ve výši 7,6 miliardy eur (zhruba 207 miliard korun) a Heta je zcela insolventní. Rakouská vláda, která už v souvislosti s aférou ztratila okolo pěti miliard eur, odmítla tentokrát přispěchat na pomoc.

„Dal jsem jasně najevo, že nejsem ochotný do toho dále pumpovat peníze daňových poplatníků,“ prohlásil ministr financí Hans Jörg Schelling (Lidová strana Rakouska, ÖVP). On i jeho ministerští kolegové doufají, že se jí podaří věřitele přimět alespoň k částečnému převzetí odpovědnosti a odpisu některých dluhů.

Spor s Bavorskem

Kabinet je totiž přesvědčen, že někteří investoři tušili, co se za zdmi Hypo odehrává, navzdory tomu se do jejích riskantních obchodů zapletli. Bývalého vlastníka banky, bavorskou BayernLB, pak viní z toho, že před převodem banky na rakouský stát úmyslně zatajila skutečný stav jejích financí.

Rakoushý kabinet viní bývalého vlastníka Hypo, bavorskou BayernLB, z toho, že před převodem banky na rakouský stát úmyslně zatajila skutečný stav jejích financí

Banku BayernLB, která dnes patří mezi největší věřitele Hety, proto žaluje o 3,5 miliardy eur (zhruba 95 miliard korun). Podobnou částku naopak požadují Bavoři po rakouském státu za zmařenou investici. Soudní tahanice se pravděpodobně povlečou ještě dlouhá léta. A není třeba zdůrazňovat, že tyto spory neprospívají vztahům Vídně a Mnichova.

BayernLB ze 75 procent vlastní svobodný stát Bavorsko, a proto by většina jejích ztrát šla na vrub německých daňových poplatníků. Tomu chce bavorská vláda zabránit, a tudíž přechází do protiútoku. A ministr financí Markus Söder se nechal slyšet: „Způsob, kterým Vídeň vystupuje, je skutečnou slabinou evropské finanční architektury a mohl by se po Řecku stát dalším velkým problémem.“ Rozdíl pak podle svých slov vidí v tom, že Řecko zřejmě dluhy splácet nemůže, zatímco Rakousko nechce.

Laxní jednání

V současné situaci se nabízí otázka, proč vůbec mohla nastat. Podle Josepha Geppa z vídeňského týdeníku Falter se problémy korutanské Hypo dařilo dlouho skrývat ze dvou důvodů: „Za prvé, dlouhá léta se zatajovala fakta, například ztráty v bilancích, určité podmínky u prioritních akcií nebo zemských záruk v účetních uzávěrkách země Korutany. To ukazovalo Hypo v lepším stavu, než skutečně byla,“ vysvětlil Gepp ČESKÉ POZICI.

Rakouské vládě se vyčítá, že i v uplynulých letech jednala příliš laxně a spíše se spolehla na mlhavou vidinu, že by se některá aktiva Hypo mohla časem zhodnotit, a tudíž i výhodněji prodat

A dodává: „Za druhé se ve fázi obecného boomu před rokem 2008 nikdo nezajímal o rizika skrytá za razantním růstem Hypo. Ta namísto toho platila za úspěšný podnik a BayernLB se radovala z údajně lukrativního nákupu v Rakousku. Ani orgány, které v Rakousku kontrolují finanční trh, pořádně nesledovaly, co se v Hypo dělo.“

V minulosti ambiciózní banku tedy přivedla na mizinu kombinace velikášství, chybějící kontroly i ryze kriminálního jednání. Jejím zestátněním v roce 2009 však problémy ani zdaleka neskončily. Kritiku převzetí Hypo státem lze ještě odbýt slovy, že po bitvě je každý chytrý. Rakouské vládě se ale vyčítá, že i v uplynulých letech jednala příliš laxně a spíše se spolehla na mlhavou vidinu, že by se některá aktiva banky mohla časem zhodnotit, a tudíž i výhodněji prodat. Zprávy, které z Hypo přicházely, byly ale bohužel stále horší.

Neobjasněné okolnosti

Na některé viníky krachu Hypo lze už dnes ukázat. Podle průzkumu zveřejněného koncem loňského roku v deníku Die Presse čtvrtina Rakušanů je přesvědčena, že tím hlavním byl korutanský hejtman Jörg Haider. Ten se ale v roce 2008 zabil při jízdě v opilosti, a proto případ nemůže objasnit.

Mnoho okolností komplexního případu zatím nebylo osvětleno, přestože se jimi zabývalo mnoho úřadů i několik speciálních grémií

Někdejší šéf Hypo Alpe Adria Wolfgang Kulterer byl za falšování bilancí odsouzen ke 3,5 roku vězení. Exšéf korutanských lidovců Josef Martinz dostal 4,5 roku „natvrdo“ za podíl na vyvádění peněz z banky do stranické pokladny. Mnoho okolností komplexního případu zatím ale nebylo osvětleno, přestože se jimi zabývalo mnoho úřadů i několik speciálních grémií, například vyšetřovací výbor korutanského parlamentu, účetní dvůr či nezávislá komise právničky Irmgard Grissové, která předložila své závěry loni v prosinci.

Rakouští zákonodárci se proto nedávno rozhodli sestavit i vyšetřovací výbor celostátního parlamentu. V jeho čele nestanul řadový poslanec, ale tři prezidenti Národní rady vedení Doris Buresovou (Sociálně demokratická strana Rakouska, SPÖ). Veřejnost si od něj podle Josepha Geppa především slibuje, že odhalí, kdo v Hypo prováděl zásadní rozhodnutí. Například to, zda měli slovo spíše politici či zástupci bankovního managementu, nebo kdo konkrétně rozhodoval o dalších krocích vůči Hypo ve vládě SPÖ a ÖVP.

Pocit okradení

Rakouské politice dle Christy Zöchlingové z týdeníku Profil už vystavila nelichotivou vizitku zpráva zmíněné komise Irmgard Grissové. Exprezidentka Nejvyššího soudu v ní prý pranýřuje politickou kulturu v zemi, klientelismus, politickou závislost úředníků i hloupost vládnoucích a jejich úsilí jen o vlastní zájem a image, a nikoli o témata závažná pro společnost. Uvidí se, zda budou poslanci Národní rady, kteří na rozdíl od Grissové patří k politické kastě, ve svých soudech podobně přísní.

Dle týdeníku Falter nastává masivní převod peněz rakouské střední třídy na vlastníky nadnárodních finančních institucí. Není divu, že se mnozí cítí okradeni.

Pesimistická prognóza říká, že by se konečný účet za Hypo Alpe Adria mohl pro rakouský stát vyšplhat na astronomických 19 miliard eur (zhruba 518 miliard korun). Statistici spočítali, že by se tím už dnes vysoký celkový státní dluh alpské země – v současnosti podle Eurostatu 81,2 procenta HDP (pro srovnání, český 45,7 procenta) – mohl zvýšit o šest procentních bodů. Tato čísla jsou natolik závratná, že mohou na mezinárodní scéně ohrozit důvěryhodnost rakouské ekonomiky. O Korutanech už zahraniční média hovoří jako o miniŘecku ve středu Evropy.

Jak velké budou nakonec pro rakouský stát škody z kauzy Hypo Alpe Adria, se teprve ukáže. Jisté však je, že většinu nákladů vzniklých z pochybných obchodů, politické zvůle i kriminální činnosti zaplatí běžní daňoví poplatníci. Jejich prostředky plynou kvůli zárukám jedné regionální vlády do velkých bank a hedgeových fondů. Dle týdeníku Falter tím nastává masivní převod peněz rakouské střední třídy na vlastníky nadnárodních finančních institucí. Není divu, že se mnozí cítí okradeni.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.