Od útlého věku se děti učí, že se nemá opisovat. Vštěpují jim to především pedagogové. Proto zarazí, když na to jeden z nich zapomene. Rektor Vysoké školy Karla Engliše a právník Zdeněk Koudelka na svém blogu použil téměř na slovo stejný odstavec, který se objevil v závěrečné zprávě sněmovní komise, jež se zabývala pozadím neobyčejně chvatné reorganizace policie.
Není to poprvé, co se Koudelkovo skryté spoluautorství vynořuje v souvislosti s kontroverzním dokumentem. Brněnský právník byl jedním z těch, kdo dali dohromady závěrečné gesto prezidenta Václava Klause, jenž na rozloučenou svou amnestií zastavil stíhání mnoha velkých hospodářských kauz.
Pro Koudelkův psaný projev je typické, že namísto označení Česká republika používá Čechy, Morava a Slezsko. Díky tomu LN přišly na to, že v Koudelkově soukromém textu je identický odstavec jako v oficiálním závěru komise, jejíž verdikt rozhádal vládní koalici. Pojednání s názvem Sen o právním státě se na webu někdejšího poslance za ČSSD objevilo minulý čtvrtek, kdy s výsledky své práce vyšla ven i komise. Otázka zní, kdo od koho opisoval.
Nejproblematičtější odstavec zprávy
„Prosím vás, jsem teď na horách. Co je na internetu, teď nečtu,“ řekl LN Koudelka. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“ prohlásil. Stejně jako v případě Klausovy amnestie se Koudelkovo jméno pojí s nejproblematičtějším odstavcem zprávy. U Klausova závěrečného odkazu to byl článek dva, jehož účinkem vyklouzli justici například tři manažeři vytunelované společnosti H-System.
Stejně jako v případě Klausovy amnestie se Koudelkovo jméno pojí s nejproblematičtějším odstavcem zprávy |
Do zprávy komise se Koudelkovo autorství propsalo v části odůvodnění, která navrhuje okleštit pravomoci státním zástupcům. Výslovně se apeluje na vládu, aby do tří měsíců předložila dolní komoře novelu. Podle ní by už případy, v nichž je podezřelým žalobce, neměl vyšetřovat státní zástupce. Tak si představuje ideální řád Koudelka a tak si to představuje i sněmovní komise stejně jako většina poslanců, která minulý týden usnesení odsouhlasila.
Podle předsedy komise, poslance ODS Pavla Blažka, je zpráva dílem kolektivu. „Psali ji členové komise. Někdo větší, někdo menší část,“ sdělil Blažek. A dodal: „Docent Koudelka nám zpracovával posudky. Přesně vám to může říci aparát sněmovny. Texty posudků se ve zprávě neobjevily.“ Místopředseda komise Martin Lank (Úsvit) popisuje vznik zprávy jinak.
Další zdroje
Poslanec a místopředseda vyšetřovací komise Martin Lank přesně neví, kdo vypracoval původní nástřel závěrečné zprávy, který pak poslanci ještě doplňovali a upravovali. „Návrh nám předložil Pavel Blažek. Pak k tomu měl každý z nás nějaké připomínky. V případě souhlasu se to změnilo. Pan Koudelka nám vypracoval nějakou analýzu,“ řekl LN Lank.
Na Koudelkovo možné spoluautorství na závěrečné zprávě nepoukazuje jen shodný odstavec obsažený na Koudelkově blogu a ve zprávě poslanců. LN na tuto informaci narazily u tří důvěryhodných zdrojů z vysokých pater české justice a rovněž mezi advokáty. |
Finální verdikt vyšetřovací komise vyvolal ostré reakce – stejně jako na začátku roku 2013 zmíněná amnestie exprezidenta Václava Klause. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil závěr za šaškárnu a výsledek českého Palerma, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zase vyzval Babiše, aby přestal takovými prohlášeními podrývat demokracii.
Sněmovní komise měla odpovědět mimo jiné na otázku, jestli se blesková reorganizace policie dělala se záměrem, aby se rozprášil protimafiánský útvar vedený Robertem Šlachtou. Podle výsledků šetření nic takového dokázat nelze, ale proč se změna fungování policie, o níž se debatovalo dlouhé roky, provedla za týden a na základě jednostránkového podkladu, komise nerozklíčovala.
Na Koudelkovo možné spoluautorství na závěrečné zprávě nepoukazuje jen shodný odstavec obsažený na Koudelkově blogu a ve zprávě poslanců. LN na tuto informaci narazily u tří důvěryhodných zdrojů z vysokých pater české justice a rovněž mezi advokáty. „Právě mi volali ze sněmovny, že prověřují informaci, že Blažkovu zprávu sepsal známý expert ČSSD Zdeněk Koudelka. To by bylo pikantní – expert ČSSD, žádná opozice v čele komise vyšetřující ministra z ČSSD,“ upozornil LN vlivný pražský advokát, který si nepřál být jmenován.
Autor amnestie
Klausova amnestie byla jedním z hlavních témat roku 2013. Dodnes se neví, kdo všechno se na sepsání dokumentu podílel. Mezi těmi, o nichž se nejčastěji hovořilo, ale Koudelka byl. Za autora amnestie, respektive někoho, kdo pracoval na Koudelkově počítači, ho označil jeden z Klausových spolupracovníků a bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf.
Za autora amnestie, respektive někoho, kdo pracoval na Koudelkově počítači, Zdeňka Koudelku označil jeden z Klausových spolupracovníků a bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf |
Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se s Koudelkou historicky zná z jižní Moravy, a mají zkušenosti z působení v brněnské komunální politice, v lednu 2013 Koudelku hájil: „Mě ujistil, že tento text amnestie nepsal.“ O pět měsíců později už se ale Koudelka k amnestii hlásil. Pouze popřel, že by do finálního textu propašoval kritizovanou abolici.
„V návrhu amnestie, který jsem vypracoval v roce 2008 a který jsem aktualizovaný postoupil na Hrad v roce 2012 jako ústavní právník věnující se pravomocem prezidenta, tato věc nebyla a osobně mne nenapadla,“ řekl v květnu 2013 v prohlášení pro LN.
Amnestii začala v roce 2015 prověřovat policie. Ve švýcarské bance Credit Suisse totiž skončilo 600 milionů korun. A to na účtu, k němuž měl přístup Klausův přítel Peter Kovarčík. Ten před dvěma lety po úrazu v koupelně náhle zemřel. Výsledky šetření? „Nebudeme poskytovat žádné informace,“ uvedl Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Záhada odstavce o žalobcíchNad činností vyšetřovací komise pátrající po pozadí policejní reorganizace se vznáší čím dál větší mlha. Poslancům pomáhal spoluautor kontroverzní amnestie Václava Klause a vlivný advokát Zdeněk Koudelka. Dosud se vědělo, že tento bývalý poslanec ČSSD pro komisi vypracoval analýzu k problematice Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jak se ale do závěrečné zprávy dostala pasáž o omezení pravomocí státních zástupců, o níž na svém blogu psal právě Koudelka? Záhadu neumí anebo z nějakého důvodu nechce nikdo vysvětlit. Pochybnosti Mělo to být přitom jedno z nejtajnějších jednání, která kdy český parlament zažil. Poslanci pracovali ve speciálně upravené místnosti za zavřenými dveřmi. Materiály byly uloženy v trezoru, ke kterému měli členové komise přístup jen proti podpisu. Když ale do médií prosákly detaily z vyšetřování poslanců, okamžitě se jimi začala zabývat GIBS. Přesněji řečeno inspekci a žalobce k tomu sami poslanci vyzvali. Nyní budí nejistotu, jestli se závěrečnou zprávou před jejím zveřejněním pracovali pouze členové sněmovní komise. Z časového sledu událostí vyvstávají pochybnosti. Advokát Koudelka sepsal článek Sen o právním státě, který obsahoval téměř navlas shodný odstavec se závěrečnou zprávou. Text se kromě Koudelkova blogu 2. února ráno v 8.56 objevil i na webu Česká justice. Koudelka v něm kritizuje činnost vysoce postavených státních zástupců, a to těmito slovy: „Roli dozoru nad zákonností v přípravném řízení v takovém případě může sehrát na státním zastupitelství nezávislý orgán – soud. Došlo by tak k obnovení vyšetřujících soudců, kteří dříve na území Čech, Moravy a Slezska působili. Cílem však není obnovit vyšetřující soudce, ale posílit objektivitu při objasňování trestné činnosti státních zástupců, zvláště spáchaných při výkonu úřední pravomoci.“ Shodné texty Ten samý únorový den, o čtyři minuty později, začala v Poslanecké sněmovně sledovaná schůze. Jejím hlavním bodem byla prezentace závěrů vyšetřovací komise k policejní reorganizaci. Po několika málo minutách se slova chopil předseda komise Pavel Blažek (ODS) a jal se prezentovat výsledky. Hovořil zhruba 50 minut, pět minut před desátou hodinou byl dokument se závěrečnou zprávou zveřejněn na webu Poslanecké sněmovny. Přesný čas zveřejnění zprávy potvrdil i sněmovní sekretariát. „Jednalo se o jeden dokument a bylo to během 54. schůze Poslanecké sněmovny, ve čtvrtek 2. února, přesně v okamžiku, kdy předseda vyšetřovací komise dokončil svou úvodní řeč. Pokud jde o čas, bylo to ve zhruba 9.55,“ napsal LN Roman Žamboch z tiskového odboru sněmovny. Problémem je, že se v závěrečné zprávě objevil odstavec, který publikoval Koudelka ve svém článku. Co tato shoda znamená? Že by Koudelka použil odstavec stejný s tím sněmovním, avšak o hodinu dříve, než sněmovna finální zprávu vyšetřovací komise zveřejnila? Jako logické vysvětlení se nabízí varianta, že advokát měl ke zprávě komise přístup ještě předtím, než poslanci dokument zveřejnili na webu sněmovny. Tiskový odbor sněmovny i předseda komise Blažek ale popírají, že by se Koudelka s výsledky závěrečné zprávy seznámil před jejím zveřejněním. Jenže jak je pak možné, že se texty v dané pasáži shodují, ačkoli ten Koudelkův vyšel hodinu před zveřejněním zprávy? To nedokážou ve sněmovně vysvětlit. Doprovodné usnesení Předseda Blažek, který se s Koudelkou zná z Brna a jejž s ním pojí dlouholeté přátelství, trvá na tom, že exposlanec ČSSD přístup k utajovanému dokumentu neměl. „K vyšetřovací zprávě po dobu činnosti komise přístup mít nemohl a neměl. Asi úmyslně nerozlišujete mezi nalézací částí vyšetřovací zprávy a jejími přílohami, což jsou hlavně návrhy změn zákona – tedy nic tajného a v právnických kruzích běžně diskutovaného,“ řekl LN Blažek. Poukazuje na skutečnost, že součástí zprávy byla i příloha s usneseními, která členové komise předložili sněmovně k hlasování. Důležitým doprovodným usnesením byl návrh na okleštění pravomocí státních zástupců. V jeho odůvodnění se přitom objevil odstavec, který ve svém článku použil i Koudelka, jenž je znám svým odporem k žalobcům v čele s Pavlem Zemanem, Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem. Blažek dává od záhady ruce pryč: „Moje odpovědnost za neveřejnost zprávy skončila 31. ledna tohoto roku (poslední schůze komise – pozn. red.). Máte-li pocit, že se něco podivného se zprávou stalo kdykoli poté, nemám vám jak pomoci,“ napsal Blažek, někdejší ministr spravedlnosti v Nečasově vládě. Koudelka na dotazy LN neodpověděl vůbec. Pouze jednou zvedl telefon. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“ řekl a zavěsil. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel. V situaci se nedokážou zorientovat ani členové komise. Další vysvětlování „Nevím, jak to je možné,“ řekl LN místopředseda komise Martin Lank (Úsvit). Poznamenal, že závěrečná zpráva existovala v jediném exempláři a byla uzamčená ve sněmovním trezoru. „Tuším, že Pavel Blažek říkal, že se problematikou státních zástupců pan Koudelka zabýval, už když byl ministrem spravedlnosti. Je možné, že se na toto téma v oné době i bavili. A že nyní vytáhl text, který v té době dávali dohromady společnými silami. To je ale spekulace,“ dodal Lank. V minulosti byl Koudelka i žalobcem a v letech 2006 až 2011 náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Další člen komise místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) rovněž neuměl vysvětlit, jak je možné, že Koudelka hodinu před zveřejněním zprávy ve sněmovně měl ve svém článku totožný odstavec. Na dotaz, zda bude po Blažkovi chtít vysvětlení, neurčitě uvedl: „Nedokážu na to odpovědět. Řekněte předsedovi Blažkovi, ať vám odpoví jinak.“ Formálně sice komise svou misi uzavřela, fakticky ji však ještě čeká vysvětlování. LN již informovaly, že spoluautor Klausovy amnestie Koudelka pomáhal komisi s přípravou analýzy. Studie měla říci, zda zákonodárce může, či nemůže být vyslechnut GIBS. Ta na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Praze prověřuje, kudy z jednání komise mohly unikat informace. Podle deníku Právo už inspekce sněmovnu požádala, aby sedmičku poslanců z vyšetřovací komise zprostila mlčenlivosti, a zákonodárci tak mohli přijít podat vysvětlení. Mluvčí dolní komory Žamboch sdělil, že Koudelka pro komisi vypracoval celkem dvě analýzy. S odkazem na neveřejnost odmítl dokumenty listu poskytnout. Pro komisi Koudelka nepracoval zadarmo. „Bylo to na základě smlouvy, dle běžných tarifů,“ odmítl prozradit přesnou částku. Neuvedl ani, čeho se týkala druhá zmíněná analýza. |
Shodná pasáž blogu s vyšetřovací komisíVe zprávě komise se objevil shodný odstavec jako v Koudelkově blogu: „Roli dozoru nad zákonností v přípravném řízení v takovém případě může sehrát na státním zastupitelství nezávislý orgán, což může být i soud. Půjde o roli výjimečnou stejně jako výjimečně má postavení policejního orgánu státní zástupce při vyšetřování trestných činů příslušníků GIBS. Došlo by tak k omezenému obnovení institutu vyšetřujících soudců, kteří dříve na území Čech, Moravy a Slezska působili. Vláda však může věc řešit i jinak, což je na její úvaze. Cílem není obnovit vyšetřující soudce, ale posílit objektivitu při objasňování trestné činnosti státních zástupců, zvláště při činech spáchaných v souvislosti s výkonem jejich úřední pravomoci.“ |
Ve zprávě vyšetřovací komise a na blogu Zdeňka Koudelky se objevil shodný odstavec.
Koudelkova rada nad zlatoMlha nad činností sněmovní vyšetřovací komise houstne. Lidové noviny zjistily, že poslancům při pátrání po pozadí policejní reorganizace pomáhal Zdeněk Koudelka – spolutvůrce kontroverzní Klausovy amnestie. Ta ukončila vyšetřování několika stovek závažných hospodářských kauz. Někteří členové vyšetřovací komise k reformě policie Koudelkovu aktivitu potvrzují, jiní mlží a odkazují na sekretariát sněmovny. V čem přesně spočíval Koudelkův přínos? Hra o GIBS Podle zjištění LN, které upozornily na totožný odstavec na jeho blogu s textem závěrečné zprávy komise, si u něho poslanci objednali analýzu. Ta měla říci, zda zákonodárce může, či nemůže vyslechnout Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Inspektoři totiž na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Praze prověřovali, kudy z tajného jednání sněmovní komise utíkají citlivé informace do médií. Byli to dokonce sami členové komise, kteří žalobce a GIBS o vyšetření úniku požádali. „Pokud GIBS měla za úkol vyšetřit únik informací, dává smysl, aby prověřila všechny osoby, které s dokumenty přišly do styku – tedy i členy komise. Jenže nikdo z nás si nebyl jistý, jestli si to můžeme rozhodnout sami, nebo jestli o tom má hlasovat sněmovna, nebo zda byla žádost GIBS správně formulovaná či adresovaná,“ popsal LN Martin Lank (Úsvit), místopředseda sněmovní komise. Na scéně se poprvé objevuje jméno Koudelka. „To byl moment, kdy jsem zaznamenal zmínku o Zdeňku Koudelkovi. Předseda komise Pavel Blažek řekl, že se ho zeptá, zda analýzu vypracuje, protože je prý na tuto problematiku odborník. Já jsem ale pana Koudelku v životě neviděl,“ uvedl Lank. Koudelka podle něho vypracoval zhruba třístránkový dokument, v němž popsal, jak vůči GIBS postupovat. Vyšetřování úniku informací „Dle Koudelkova stanoviska byla žádost o výslech špatně adresována. Bylo nám řečeno, že žádost má byt adresovaná na Poslaneckou sněmovnu, která byla zřizovatelem vyšetřovací komise,“ řekl místopředseda Lank. O tom, zda inspektoři nakonec o výslech někoho z poslanců požádali, nevěděl. Pavel Blažek (ODS) se odpovědi na otázku, jak se Koudelkovo jméno na jednání komise objevilo, vyhýbá. „Opakovaně odpovídám, že jsem vypracování žádných posudků nenavrhoval. Vše jistě dosvědčí zvukový záznam z jednání komise. Komisi pomáhaly ještě jiné osoby, taktéž ne na můj návrh,“ řekl LN exministr spravedlnosti. Světlo do případu nevnesl ani tiskový odbor Poslanecké sněmovny, kterému LN zaslaly sadu otázek, ale nedostaly odpověď. Vyšetřování úniku informací z jednání vyšetřovací komise dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství vedené Lenkou Bradáčovou. K důvodům, proč chtěla vyslýchat členy komise, už loni uvedla: „Je logické, že policejní orgán potřebuje členy komise k jejich oznámení vyslechnout.“ Inspekce průběh vyšetřování nechce komentovat. „Nemůže uvolňovat informace ani komentáře k probíhajícím trestním řízením, jednotlivým úkonům, postupům ani metodám práce,“ napsala LN Radka Sandorová, mluvčí GIBS. Podobné stanovisko zaujala i Bradáčová. Na Koudelkovu adresu nicméně dodala: „Pana Koudelku znám z dob jeho působení na státním zastupitelství coby náměstka doktorky Vesecké. Ani tehdy, ani nyní ho nepovažuji za člověka, k němuž bych se vůbec chtěla vyjadřovat.“ Kdo od koho opisoval LN se o Koudelku začaly zajímat na základě analýzy závěrečné zprávy vyšetřovací komise, která měla vyšetřit, zda policejní reorganizace z loňského léta nebyla účelová s cílem zbavit se šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty. LN přišly na to, že v Koudelkově soukromém textu je identický odstavec jako v oficiálním závěru komise, jejíž verdikt rozhádal vládní koalici. Pojednání Sen o právním státě se na webu někdejšího poslance za ČSSD objevilo ve čtvrtek 2. února, kdy s výsledky své práce vyšla ven i komise. Otázka zní, kdo od koho opisoval. „Prosím vás, jsem teď na horách. Co je na internetu, teď nečtu,“ řekl LN Koudelka, někdejší poslanec ČSSD. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“ prohlásil. Podobně jako v případě Klausovy amnestie se Koudelkovo jméno pojí s nejproblematičtějším odstavcem zprávy vyšetřovací komise. U Klausova „pardonu“ šlo o článek dva, jehož účinkem vyklouzli justici například tři manažeři vytunelované společnosti H-System. Koudelka popírá, že by byl autorem takzvané abolice, nicméně ji podporoval. Pozoruhodné odůvodnění Ve zprávě komise se odstavec shodný s Koudelkovým blogem objevil zrovna v té části odůvodnění, která navrhuje okleštit pravomoci žalobcům. Komise navrhla, aby sněmovna vyzvala vládu k předložení novely zákona. Podle ní by už případy, v nichž je podezřelým žalobce, neměl vyšetřovat státní zástupce. Odůvodnění tohoto požadavku je pozoruhodné. Argumentuje se, že žalobci nemají vyšetřovat žalobce kvůli tomu, aby si například nenadržovali. Paradoxní je, že zrovna v posledních letech dochází k vyšetřování a stíhání vlivných státních zástupců – například Dagmar Máchové či Libora Grygárka. V kauze soudce Havlína byl před rokem státní zástupce František Fiala dokonce odsouzen. |
Pavel Blažek: Na Koudelku se ptejte jindePředseda sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci Pavel Blažek (ODS) nechce prozradit, kdo jako první navrhl, aby poslancům radil spoluautor Klausovy amnestie. Místopředseda komise Martin Lank (Úsvit) přitom ukázal právě na Blažka. Koudelka vypracoval posudek, který měl říci, jestli Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) může vyslýchat poslance. LIDOVÉ NOVINY: Proč jste vybral pana docenta Koudelku na zpracování posudku, který nedoporučil, aby poslanci na GIBS vypovídali? BLAŽEK: Komisi už vypršel mandát. Všechny otázky a požadavky již musíte směrovat na příslušná místa Poslanecké sněmovny. Pokud jde o výslechy, nikdo mne nikdy z GIBS na výslech nezval. LIDOVÉ NOVINY: Proč jste si vybral ke spolupráci pana docenta Koudelku? BLAŽEK: Zadání posudku schválila celá komise. Sám jsem nic nerozhodoval, natož abych zadával. LIDOVÉ NOVINY: Kdo přišel se jménem docenta Koudelky? BLAŽEK: Jednání komise byla neveřejná, ale veškerá jednání se nahrávala. Nevím, zda vám Poslanecká sněmovna nahrávku vydá. To už záleží na příslušných předpisech a orgánech.LIDOVÉ NOVINY: Člen komise ukázal na vás. Proč jste pana Koudelku navrhl? LIDOVÉ NOVINY: Člen komise ukázal na vás. Proč jste pana Koudelku navrhl? BLAŽEK: Buďte si jist, že jsem nikdy žádné vypracování posudků nenavrhoval, ale chápal jsem kolegy neprávníky, kteří chtěli znát na vážné odborné otázky odborné stanovisko. LIDOVÉ NOVINY: Potřetí se vás ptám, kdo přišel se jménem pana Koudelky, že by měl komisi pomoci s posudky? BLAŽEK: A já vám opakovaně odpovídám, že jsem vypracování žádných posudků nenavrhoval. Vše jistě dosvědčí zvukový záznam z jednání komise. Komisi „pomáhaly“ jiné osoby, taktéž nikoli na můj návrh, ale jsem rád, že tomu tak bylo. LIDOVÉ NOVINY: Kdo přišel jako první s tím, že posudky má psát docent Koudelka? Na tuto otázku LN Blažek v korespondenčním rozhovoru do uzávěrky neodpověděl. Martin Shabu |
Moravský patriotZdeněk Koudelka (47 let)
|
Osvobození tuneláři a policejní dohra
|
