Kvůli dvěma zakázkám na právní služby – emisi eurobondů a kategorizaci víceprací v tunelu Blanka –, které nebyly vysoutěženy v otevřeném tendru, ale v jednacím řízení bez uveřejnění je pražský magistrát přidělil advokátní kanceláři Weil, nastal spor v magistrátní koalici ODS a TOP 09. Občanské sdružení Komora administrátorů veřejných zakázek se v této souvislosti obrátilo na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Karel Muzikář, vedoucí partner kanceláře Weil, je přesvědčen, že magistrát na zmíněné zakázky výběrové řízení vypisovat nemusel. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI vysvětluje svůj pohled na způsob výběru a uvádí, že za současnou kritikou jeho společnosti se skrývá konkurenční a politický boj.
ČESKÁ POZICE tento spor a kritiku přidělení zakázek rozebírá zde.
ČESKÁ POZICE: Naposledy se kancelář Weil objevila v médiích v souvislosti se dvěma zakázkami od pražského magistrátu, které jí byly přidělené v jednacím řízení bez uveřejnění. Proč dle vás Praha na tyto zakázky nevypsala výběrové řízení?
MUZIKÁŘ: Praha více než rok připravovala tendr na uzavření rámcové smlouvy na poskytování právních služeb. Soutěž vyhlásila loni v létě a doposud pokračuje, není ani v polovině. Co má zadavatel dělat, když v danou chvíli nutně potřebuje právníky?
„Je na zadavateli, aby posoudil, jakou práci mu ten který dodavatel odvede. Zadavatel by měl rozhodnout tak, aby si to dokázal obhájit.“
Právě proto je v zákoně o veřejných zakázkách výjimka na časovou tíseň. Ta se týká živelných pohrom, ale nejen jich – čehokoliv, co město nepředpokládalo a nutně musí udělat. Než byla tato zakázka zadána, Praha si dle dostupných informací nechala vypracovat posudek od Ústavu státu a práva, zda lze postupovat v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.
ČESKÁ POZICE: Posudek ale neuvádí, že zakázky musí získat právě kancelář Weil. V Praze přece působí řada renomovaných mezinárodních kanceláří.
MUZIKÁŘ: Je na zadavateli, aby posoudil, jakou práci mu ten který dodavatel odvede. Zadavatel by měl rozhodnout tak, aby si to dokázal obhájit. Vždy může vybrat jen jednu kancelář. Je běžné, že osloví kanceláře, s nimiž roky spolupracuje. Magistrát jich má na seznamu několik.
ČESKÁ POZICE: Byli jste oslovení jako jediní?
MUZIKÁŘ: V jednacím řízení bez uveřejnění jsme byli oslovení jako jediní. Nemohu hovořit za město, proč se rozhodlo pro nás, ale přičítám to především skutečnosti, že jde o dost unikátní a složitou transakci municipálních eurodluhopisů, která se v Česku uskutečnila naposledy v roce 2004, a to ve zcela odlišném právním prostředí. Naše kancelář přitom v uplynulých dvou letech pracovala na třech různých emisích eurobondů na straně dlužníka v celkovém objemu přibližně tří miliard eur.
Přestože šlo o korporátní, a nikoliv municipální eurobondy, na trhu je velmi málo dalších kanceláří s obdobnou zkušeností, zejména pak s poradenstvím na straně dlužníka. A v takovém velkém objemu jsme snad dokonce jediní. Je též samozřejmé, že výběr kvalitní kanceláře může ušetřit prostředky. Nezáleží totiž jen na tom, na kolik příprava emise přijde, ale jak se připraví a co bude dokumentace pro dlužníka znamenat v dlouhodobém horizontu. Každý právník, který pracoval na takové zahraniční emisi, ví, co je to vytvořit prospekt.
ČESKÁ POZICE: Zastupitelský klub ČSSD podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli zmíněným zakázkám na právní poradenství, byly podány podněty k ÚOHS, kancelář Weil kritizují média. Jak si to vysvětlujete, když dle vás bylo vše v pořádku?
MUZIKÁŘ: Těch důvodů asi bude víc. Od neznalosti věci přes politický boj až po tvrdý konkurenční boj.
ČESKÁ POZICE: Kdo takový konkurenční boj podle vás vede? Advokátní kanceláře?
„Přestože šlo o korporátní, a nikoliv municipální eurobondy, na trhu je velmi málo dalších kanceláří s obdobnou zkušeností“MUZIKÁŘ: Zdá se, že útoky jdou od kanceláří, které nejsou stejně úspěšné. Mediální útoky ale také často vyvolávají subjekty, které chtějí žalovat stát, soudit se s ním. Jejich primárním zájmem je, aby stát nebyl dostatečně zastoupen a měl co nejslabší právníky. Proto by se neměly právní služby posuzovat jen podle hodinových honorářů, ale zejména podle toho, co v předchozích sporech ta která kancelář předvedla a jak stát ochránila.
ČESKÁ POZICE: Mohou útoky, o nichž hovoříte, souviset i se současnými spory, v nichž zastupujete stát, jako je soudní pře se stavební firmou Eurovia kvůli dálnici D47?
MUZIKÁŘ: Bohužel to nemohu vyloučit. Podobné mediální útoky se objevily po vyhraných kauzách, jako příklad mohu uvést spor s ekologickými organizacemi o výstavbu dálnice D8.
ČESKÁ POZICE: Připadá vám, že konkurenční boj vyostřila krize?
MUZIKÁŘ: Myslím, že to souvisí s tím, že si některé kanceláře vybudovaly jméno a některé kanceláře o byznys přicházejí. A mají pocit, že také mají nárok dostávat od klientů, včetně veřejných zadavatelů, práci. Je to dáno tím, že je na trhu méně práce a zadavatelé si mnohem pečlivěji hlídají, aby platili peníze za reálnou hodnotu.
ČESKÁ POZICE: Advokátní kanceláře jsou kritizované, že za své služby inkasují nepřiměřené částky. Kancelář Weil je v této souvislosti jednou z nejčastěji uváděných. Byla i jednou ze čtyř kanceláří, jež měla uzavřenou téměř půlmiliardovou rámcovou smlouvu s ministerstvem dopravy. Jak si stát hlídá „reálnou hodnotu“ za peníze?
MUZIKÁŘ: Přijde mi, že se diskutuje stále o jedné straně mince – o nákladech na právní služby. Vůbec se ale nehovoří o výsledku právního poradenství. A ten by přece měl být hlavním kritériem při výběru advokátních kanceláří, které pracují pro stát nebo pro municipality. Jen v uplynulých letech jsme v rámci soudních a arbitrážních sporů státu prokazatelně zachránili minimálně 28 miliard korun. Která jiná advokátní kancelář se takto jednoznačně vyhranila a zachraňuje státu prostředky?
„Zdá se, že útoky jdou od kanceláří, které nejsou stejně úspěšné. Mediální útoky ale také často vyvolávají subjekty, které chtějí žalovat stát.“
Když bude hrát Česká republika fotbalové utkání proti FC Barcelona, španělský klub nasadí ty nejlepší hráče a Česko vybere hráče v tendru, kde bude jediným kritériem cena, jak to asi dopadne? Samozřejmě, že je důležité, na kolik přijdou právní služby, ale také to, co nám přinesou. Na trhu dnes vidíme, že některé kanceláře jsou ochotné se nabízet za cenu, která je zlomkem toho, co si účtovaly před pěti deseti lety. Proč to dělají? To je naprosto nenormální.
ČESKÁ POZICE: Firmy podstatně snížily ceny stavebních prací. Proč je stejný krok u advokátních kanceláří chybný?
MUZIKÁŘ: Přehnaný tlak na cenu může být v konečném důsledku chyba i u stavebních prací. Vždy je ale třeba se dívat na věcnou povahu příslušného plnění, a kde si můžete dovolit ušetřit. U právních služeb ve složitých věcech vede neúměrný tlak na cenu k několika problémům. Za prvé dostanete nižší kvalitu, za druhé se věci budou věnovat lidé, kteří nejsou ti nejlepší, a za třetí, a to je dle mého názoru nejhorší, příslušné subjekty si začnou obstarávat peníze jinde.
ČESKÁ POZICE: Co tím máte na mysli?
MUZIKÁŘ: Advokátní kancelář nabídne nízkou cenu, půjde k protistraně a nechá si rozdíl doplatit. To jsou praktiky, které se prý, bohužel, začaly na trhu objevovat a s nimiž my jako renomovaná mezinárodní kancelář neumíme ani nechceme v žádném případě soutěžit. Vždy posuzujme v souvislosti s tím, na kolik služba přijde, i s tím, co může stát ztratit. Uvedu jednu kauzu, v níž jsme zastupovali ministerstvo dopravy. Šlo o několikamiliardový spor o splavnost Labe.
V průběhu řízení se mi dostal do ruky e-mail, který psal člověk, jenž spolupracoval s protistranou. Informoval bývalého ministra financí Eduarda Janotu, že důvodem, proč kancelář Weil trvá na tom, aby ministerstvo dopravy pokračovalo ve vedení soudní pře, je, aby na hodinách účtovala dál a dál velké peníze. Pan ministr Janota si mě zavolal a samozřejmě se mě na to zeptal. Říkal, že dostal návrh na mimosoudní vyrovnání za několik set milionů korun. Ptal se mě, jaká je pravděpodobnost, že spor vyhrajeme.
Výsledek právního poradenství by měl být hlavním kritériem při výběru advokátních kanceláří, které pracují pro stát nebo pro municipality
Odpověděl jsem mu, že nemohu garantovat výhru, ale že protistrana má opravdu slabou pozici a jde dle mého názoru o útok na stát a pokus vytáhnout od státu peníze. Varoval jsem pana ministra Janotu, že pokud se tomu podvolíme, za týden budou takových pokusů desítky. A s tím on naprosto souhlasil.
Tento případ jsme nakonec vyhráli a zachránili jsme státu 2,5 miliardy korun. Proti státu rozhodně nestáli slabí protihráči – mezinárodní kancelář White & Case a advokát Aleš Pejchal, což je dnes soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Po celou dobu takového sporu je právník ve stresu, aby neprohrál. Protože pak by mohl někdo říci: vidíte, od začátku to věděli a jen si chtěli nahrabat peníze.
ČESKÁ POZICE: Jste známý svými vazbami na politiky, především ty pravicové. Jak vám to pomáhá při získávání zakázek?
MUZIKÁŘ: Žádný politický kontakt vám nepomůže vyhrát soudní spor. Ten vyhrajete, když jste nejlepším právníkem. A když vyhrajete 90 procent sporů, pak to není o jednom výborném právníkovi, ale o celém týmu. To nemá co dělat s žádnými politickými preferencemi. Stále se připomíná moje vazba na Václava Klause. Můj první politický kontakt byl ale Václav Havel.
ČESKÁ POZICE: Spolupracoval jste s ním?
MUZIKÁŘ: Navštívil jsem ho v roce 1993 po svém návratu ze studií v USA a nabídl mu, že dám dohromady tým mladých právníků, kteří budou pomáhat prezidentské kanceláři připravovat rešerše a analýzy. Po dobu deseti let jsem působil jako externí spolupracovník legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky pod doktorkou Brigitou Chrastilovou, mimochodem vynikající právničkou.
Považoval jsem za velkou čest, když do úřadu nastoupil Václav Klaus, že oslovil některé odborníky, včetně mě, zda by se nechtěli na práci dále podílet. Samozřejmě zadarmo. Nikdy se nezmiňuje, že jsem byl externím poradcem za Václava Havla, ale vždycky se zmiňuje můj vztah s Václavem Klausem.
Kancelář Weil pracovala na největších transakcích, ať už tu byla jakákoliv vláda. Stačí zmínit ty nejúspěšnější privatizace, při nichž jsme zastupovali Fond národního majetku – například privatizaci Transgasu či Komerční banky za vlády Miloše Zemana. Zkrátka poskytujeme špičkové odborné služby, nejsme politici.
ČESKÁ POZICE: Určitou roli však politické kontakty přece jen hrají.
My stát hájíme a vítězíme. Ale kdo jsou ti, kdo vítězí, když stát prohrává?MUZIKÁŘ: Politické kontakty jsou značně přeceňované. Každý soudný úředník či politik, pokud vede soudní spor, i kdyby měl sebelepšího kamaráda a nebyl to špičkový právník, nevybere si ho, protože by si uškodil. Politické kontakty hrají roli třeba v tom, že jste více vidět a jste schopný lépe prezentovat úspěchy. Každý máme nějaké kontakty, ale jak vidíte, stejně je pro mne komplikované vysvětlit, proč si myslím, že je důležité hodnotit naši kancelář z hlediska výsledků a kvality, a nejen z hlediska nákladů. Dovolte mi položit jednu otázku. My stát hájíme a vítězíme. Ale kdo jsou ti, kdo vítězí, když stát prohrává?
