Podepsání Obchodní dohody proti padělatelství ACTA zástupci 22 členských zemí Evropské unie (včetně České republiky) v japonském Tokiu se setkalo s ostrým nesouhlasem společnosti. Aktivisté hnutí Anonymous vyzývají k útokům na nejrůznější internetové stránky. Běžní internetoví uživatelé podepisují digitální petice a zpětně se tak potvrdila slova koordinátora projektu PirateLeaks Jakuba Michálka, který již v červnu 2011 předpověděl, že veřejnost na „cenzurní zákony“ zareaguje kyberprotesty.
Je však nutné dodat, že se ACTA zmíněným podpisem 26. ledna 2012 zdaleka ještě nestává pro Českou republiku účinnou. Musí být totiž ještě ratifikována, a to naším parlamentem, a podepsat ji musí i hlava státu. Schválení kontroverzní dohody ale v českém parlamentu zřejmě nebude tak jednoduché. ACTA se totiž poslancům nelíbí a stejně tak jejich kolegům z Evropského parlamentu.
Dohodu ACTA musí schválit český parlament a podepsat prezident
Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA)
Obchodní dohoda proti padělání (ACTA) je smlouva, která chrání majitele duševního vlastnictví. Cílem mezinárodní dohody, ke které se minulý týden připojilo 22 unijních zemí včetně České republiky, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví. Tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Obránci lidských práv smlouvu kritizují, protože zavádí přísné represe, poškozuje uživatele a směřuje ke státním zásahům do svobodného internetu. Na veřejnost se informace o ní dostaly až v květnu 2008 díky serveru WikiLeaks.
Přitom předběžná jednání kolem ACTA mezi USA a Japonskem byla zahájena již v roce 2006 během summitu G8 v ruském Petrohradě. Později se přidala Kanada, Evropská komise a Švýcarsko. K jednáním se následně připojily i další státy: Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur a Spojené arabské emiráty. Vyjednávání bylo až téměř do roku 2010 vedeno v utajení. Úřad pro obchodní zastoupení USA však pracovní návrh ACTA dal k dispozici vybraným subjektům, jako jsou Google, eBay, Dell, Business Software Alliance, News Corporation, Sony Pictures, Time Warner, Americká Asociace filmového průmyslu a Verizon. K návrhu ACTA se rovněž mohly vyjádřit velké skupiny zastupující jednotlivé korporace hudebního, softwarového, farmaceutického a filmového průmyslu. Začátkem března 2010 vyzval Evropský parlament Evropskou komisi, aby jej nadále o vyjednávání informovala.
Gumová ACTA?
V případě zmíněných represí se většinou jedná především o doporučení, nikoli o závazné požadavky
Zástupci vládních stran i opoziční ČSSD v pondělí dohodu ostře kritizovali a stavěli se proti její ratifikaci. Politikům se nelíbí zejména represivní přístup k novým technologiím a omezování osobní svobody. V souvislosti s dohodou ACTA se mluví o špehování uživatelů, jejich odpojování od internetu, povinnosti providerů spolupracovat s velkými držiteli práv a odpovědnosti za aktivity svých zákazníků. Silnou kritiku v posledních dnech sklízí zejména možnost zavádění kontroly obsahu notebooků, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů a podobně při přechodu hranic, zda v nich není obsah porušující autorská práva.
Faktem však je, že současná verze dohody není zdaleka tak jednoznačná, jak by se v současné mediální smršti mohlo zdát. Neurčitosti stávajících formulací se detailně věnuje web Lupa.cz, který aktuální verzi ACTA nazývá „gumovou“ a odkazuje na řadu analýz, jež doporučují, aby soulad dohody s unijním právem posoudil Evropský soudní dvůr. V případě zmíněných represí se totiž většinou jedná především o doporučení, nikoli o závazné požadavky a slovo „může“ výrazně převažuje slovo „musí“. S tím souhlasí i expert právní společnosti DLA Piper Jaroslav Tajbr.
„Konkrétní aplikace mnoha ustanovení ACTA bude na zvážení jednotlivých smluvních států, neboť řada jejích částí je pojata jako pouhá doporučení,“ řekl Tajbr ČESKÉ POZICI. Z protipirátské smlouvy by se tak snadno mohl zdát zcela bezvýznamný dokument, anebo – jak tvrdí autor článku na webu Lupa.cz – bianco šek, který je vystavován velkým držitelům práv duševního vlastnictví.
Co říkají čeští europoslanci
Stejně jako náš tuzemský parlament ratifikací dohody ACTA se bude zabývat i Evropský parlament. Zde se k danému problému musejí vyjádřit nejdříve zodpovědné výbory a následně všichni europoslanci na plenárním hlasování ve Štrasburku. Anketa ČESKÉ POZICE ukázala, že ani v europarlamentu to ACTA v příštích měsících nebude mít dvakrát snadné.
Podle českých poslanců Evropského parlamentu je dohoda netransparentní, řízena komerčními zájmy, ohrožuje osobní práva a také je „úplně mimo mísu“. Tedy pokud to neříkají jen ze strachu, že by se s jiným názorem mohli stát terčem hnutí Anonymous a přijít o podporu mladých voličů. Současná atmosféra totiž zastáncům snahy o „zkrocení“ internetu nedává zrovna prostor.
Úplně mimo mísu
Poc: Když nějaká divná společnost vybírá bakšiš za flashdisk nebo prázdné CD, je to hnus a legalizovaná krádež
Pavel Poc (ČSSD): „Schválení dohody ACTA v Evropském parlamentu z principu rozhodně nepodpořím. Je samozřejmě zcela nepřijatelné, jakým způsobem byla dohoda projednávána. Ovšem na zatmívání se podílí i média v členských státech. Málokdo ví, že v listopadu 2010 se sociální demokraté v Evropském parlamentu pokusili vytrhat dohodě ACTA všechny jedové zuby rezolucí, která explicitně říkala, že ACTA nesmí měnit stávající právní řád Evropské unie. A patrně nikdo už neví, protože zvlášť česká média to vyloženě zametla, že to byla pravice, Křesťanští demokraté a Evropští konzervativci a reformisté, tedy u nás ODS a KDU-ČSL, kdo poté odhlasoval rezoluci, jež pustila ACTA dál bez větších připomínek.
Na autorský zákon mám stejný názor jako na všechno ostatní právo. Pokud právní řád chrání svobodu a bezpečnost jednotlivce i společnosti, je to v pořádku. Právní řád musí chránit i majetek a vlastnictví, a to jak hmotné, tak duševní. Ale pokud se vytvářejí právní předpisy na ochranu něčích řetězených zisků, nebo se dokonce vytvářejí podmínky pro naprosto neoprávněné zisky, nebo dokonce zlodějinu, tak je to špatné a deformované. Chápu tedy, že je vhodné, aby autor dostal nějaké peníze, když si někdo kopíruje jeho knihu. Ovsem když nějaká divná společnost vybírá bakšiš za flashdisk nebo prázdné CD, nebo poplatek z kopie čehokoli, je to hnus a legalizovaná krádež.
Kdysi jsem se jako podnikatel setkal se situací, kdy jsem ve vlastní firmě měl džezovou kapelu, která hrála jen svoje improvizace v rámci dne otevřených dveří mým zákazníkům v mém obchodě. A přišel tam nějaký hajzlík z jakéhosi svazu něčeho, chtěl peníze a nakonec je i dostal, protože na ně měl podle zákona právo. Ovšem fakticky je to nesmysl, protože jak jsem řekl, ti lidé hráli jen svoje improvizace, nic jiného. Tyhle nesmysly by bylo třeba zlikvidovat. No a ACTA a podobné pokusy USA vnutit světu svou ujetou legislativu? To už je úplně mimo mísu.“
Komerční zájmy dominují
Miroslav Ransdorf (KSČM): „Naše poslanecká skupina (Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice – pozn. red.) v Evropském parlamentu dávala asi dvacet pozměňovacích návrhů, které bohužel nebyly přijaty. Jde nám o zachování svobody kybernetického prostoru a zásadně nesouhlasíme se zatčením člověka, který založil Megaupload. Američané ho zatkli v jiné zemi na základě velmi slabých důvodů a světem se teď logicky šíří protestní hnutí. Jak sláma z bot v tomto případě čouhá úmysl kyberprostor podřídit a snaha firem vydávajících hudební nosiče ochránit si přísun peněz.
Ransdorf: ACTA musí vyjít vstříc potřebě svobodného prostoru
Kim Schmitz víceméně neporušil žádné zákony, jen vyřadil z provozu různé mocné zprostředkovatele a v jejich zájmu americký stát následně zasáhl. Bohužel je zájem očistit internetový prostor od trestné činnosti, jako je například dětská pornografie, až na druhém místě. V současné chvíli dominují čistě komerční zájmy. Pokud bychom se za ACTA měli postavit, je nutné ji nejprve pozměnit tak, aby vyšla vstříc potřebě svobodného prostoru.“
Ohrožení osobních práv
Zuzana Roithová (KDU-ČSL): „Já pro ACTA hlasovat nebudu, ale budu se snažit, aby se nejprve vyjasnila spousta věcí, jež jsou nejasné či kontroverzní a mohly by mít negativní důsledky na lidi, kteří se ničím neprovinili. Nicméně jedná se o tak zásadní ohrožení osobních práv, že je mi líto, že ACTA byla podepsána v této podobě a že nebyly odstraněny nedostatky, které mohou působit řádným občanům obtíže.
Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie), nebyly účastny jednání, a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví.
Roithová: Nebyly odstraněny nedostatky, které mohou působit řádným občanům obtíže
Pod tlakem Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy došlo k odtajnění textu ACTA alespoň pro poslance a za určitý úspěch považuji, že Evropská komise prosadila na jednáních náš požadavek na zavedení garancí ochrany uživatelů a práva na spravedlivý proces.
Naopak Komisi vyčítám, že se nepodařilo během jednání do ACTA dostat oblast označení původu potravin. Naopak za USA úspěšně prolobboval zábavní průmysl všechny pro něj důležité věci. Španělsko a Itálie, země produkující řadu speciálních potravin, se nyní obávají, že se právní situace zemědělských označení na světových trzích může i zhoršit. A to se může týkat i ČR.
Aniž byla stanovena definice komerčního měřítka, rozšiřuje se trestněprávní postih i na relativně nekomerční aktivity – nikoli jen na organizovaný zločin. Nově také státy budou mí povinnost provádět celní kontrolu i malých osobních zásilek. Další vážný problém je to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly digitálního obsahu přenosných elektronických médií. ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů. Proto budu velmi intenzivně usilovat o to, aby se pro občany na území EU takové praktiky nezaváděly.“
Netransparentní, ale není kam spěchat
Edvard Kožušník (ODS): „To je věc, která běží v podstatě dva roky. Dva roky nikoho nezajímalo, kdo a jakým způsobem se k ACTA staví a vyjadřuje. Když se podíváte na mé vystoupení v europarlamentu v posledních letech, tak vždy byly na straně těch, kteří se dnes bouří. Navíc to, že si to exekutiva podepíše, je stejné, jako když si ministerstvo financí navrhne rozpočet a pak to buď parlamentem projde, anebo ne. Tak jako pro někoho může být rozpočet napsán skvěle a pro někoho katastrofálně a mohou kvůli tomu být demonstrace. To je stejná situace. Když necháme stranou hysterii, tak není kam spěchat.
Kožušník: Když necháme stranou hysterii, tak není kam spěchat
Zda ACTA projde, či ne, vám říct nemohu. Vím, jak se zachovám já, jenže je nás tady 753 a ta diskuze se nějak vyvíjela. Já jsem byl vždy ten, který kritizoval netransparentnost a to, že se jednání utajuje. Ale současnou pozici vám neřeknu. Jako ODS si to chceme společně prodiskutovat ve středu.
Nelíbí se mi, že existuje určité uskupení, které se v posledních letech proměňuje v určitou politickou iniciativu nebo hnutí, piráti, kteří aktuální dění zcela bezskrupulózně používají. Je to jejich legitimní právo, rozumím tomu, ale stalo se z toho jejich jediné téma.“
